Diskuzní fórum železničních modelářů

Další:

Tak toto celé je prostě paráda. Smekám a moc děkuji.

Ahoj, perfektní podklady, děkuji.Docela mě překvapuje, jak na jihlavsku bylo komplikované dozbrojit stroj. Popelovka a uhlí nejsou za sebou, ale musí se různě přejíždět po celém obvodu výtopny...

Ahoj všem,
informace zde zveřejněné jsou bezva, takové kdyby člověk měl před zahájení stavby kolejiště, ubylo by spousty chtěný i nechtěných nesmyslů.

Protože právě na klubovním kolejišti umísťujeme popelové jámy, mám jeden dotaz, na který jsem zde odpověď nenašel (možná, že jsem blbě hledal..) a tedy:
Pokud je popelová/odkalovací jáma umístěna ve stanici na dopravní přímé koleji (kolej, ze které a na kterou se jezdí přímo, ne do odbočky), je rychlost jízdy průjezdu přes jámu omezena (dejme tomu na 40km/h) ?
Příklad: jáma na 1. koleji, průjezd (ne zastavení) Ex po přímé, dnes bez jámy plnou traťovou rychlostí.
a, po zabudování jámy rychlost průjezdu snížena na 40?
b, průjezd bez omezení plnou traťovkou
c, jáma v takových situacích na přímé průjezdné koleji nebývala, pokud fíra potřeboval "na popel", měl postaveno na dopravní kolej s jámou do odbočky, kde je 40 automaticky.

Editujeme právě řídící soft - HJOP - a takové pravidlo omezení rychlosti by bylo potřeba zapsat do definice jízdních cest...

Díky všem předem za informace a rady

Jirka Veselý

jv66 píše:Pokud je popelová/odkalovací jáma umístěna ve stanici na dopravní přímé koleji (kolej, ze které a na kterou se jezdí přímo, ne do odbočky), je rychlost jízdy průjezdu přes jámu omezena (dejme tomu na 40km/h) ?
Příklad: jáma na 1. koleji, průjezd (ne zastavení) Ex po přímé, dnes bez jámy plnou traťovou rychlostí.
a, po zabudování jámy rychlost průjezdu snížena na 40?
b, průjezd bez omezení plnou traťovkou
c, jáma v takových situacích na přímé průjezdné koleji nebývala, pokud fíra potřeboval "na popel", měl postaveno na dopravní kolej s jámou do odbočky, kde je 40 automaticky.

Dobrá otázka, přenesl jsem ji i na K-report. Nevím to, ale kdyby se mě někdo takhle zeptal a nutil mě odpovědět hned, asi bych řekl c).

Jinak bych ke tvým variantám přidal ještě d), a to stanice, kde jsou vjezdová návěstidla nezávislá na postavení výměn nebo kde VN vůbec nejsou, takže i "do rovného" se jezdí max. 40 km/h (někde i míň). Takových stanic bylo v dobách funkčních popelových jam větší než malé množství. I kdyby přes jámy platilo rychlostní omezení, bylo by v takových stanicích/dopravnách stejné jako pro celý jejich obvod.

Sám vím jen o dvou případech, kde byla jáma v 1. koleji, a to je dopravna Slatina nad Zdobnicí na lokálce Doudleby n. Orlicí - Rokytnice v Orl. horách (tam je možná jáma dokonce ještě dodnes) a staré nádraží ve Žďáru nad Sázavou. Ale na lokálkách jich určitě bývalo víc.

Edit: Dalším příkladem je Nové Město pod Smrkem.

Díky Hanku,
nějak podvědomě tíhnu též k možnosti za c - pokud nezískáme od odborníků nějaké jiné informace, šupneme prostě jámy jinam než na přímou a tím se elegantně při výstavách zbavíme všetečných dotazů odborné veřejnosti
Vzhledem k popisu používání popelových /odkalovacích jam je podle mě nutné modelové ztvárnit kromě vodního jeřábu i ten pekelnej bordel, co musel být všude kolem jámy při vyhazování popela lopatami vedle koleje a nakládku na popelový vůz. A zároveň to "blátíčko" - smíchaný popel s kalem...
J.

jv66 píše:Vzhledem k popisu používání popelových /odkalovacích jam je podle mě nutné modelové ztvárnit kromě vodního jeřábu i ten pekelnej bordel, co musel být všude kolem jámy při vyhazování popela lopatami vedle koleje a nakládku na popelový vůz. A zároveň to "blátíčko" - smíchaný popel s kalem...

Jenom si dovolím dodat, že tam, kde byly jámy určeny i pro odkalování, se rozdělovaly na dvě části a ta část pro odkalování byla zakryta roštem. A ve starších dobách se na dno jámy někdy provizorně dávalo proutí, aby ten kal tolik nestříkal ven. Ale nácestné odkalování se stalo běžnou záležitostí až po válce, od začátku epochy IIIb. Zato se tehdy občas provádělo i za jízdy na širé trati.

Ono pokud odkalujete přímo do suchého popela, nepřejte si vidět celý spodek lokomotivy, včetně pružnic, ložiskových komor a jejich vedení.
Proto ty zmiňované rošty, proutí, od kolegy Hanka.
Hezký den Všem.

Umístění popelových jam se určovalo především dle provozních potřeb. Tj. pokud možno na vedlejší koleji, aby vlak při zbrojení "nepřekážel", a aby u případného předjíždějícího vlaku nebylo nutno snižovat rychlost pro vjezd odbočkou. Na jednokolejných tratích se často budovaly na jedné koleji pro jeden směr jízdy a na druhé pro opačný, takže v případě dvou dopravních kolejí byla jedna na hlavní koleji. Na lokálkách byly na hlavní koleji běžně - spousta stanic byla původně dvoukolejných a vedlejší kolej sloužila jako nakládková, nebo z důvodu hustoty provozu delší obsazení hlavní koleje nic neomezovalo. Je tedy nutno brát v úvahu dispozice stanice (ev. býv. nákladiště) v době stavby trati.
Ale žádné rychlostní omezení jako takové přes jámu nebylo.

Jenom bych uvedl, že při svých toulkách jsem několikrát narazil na popelovou jámu v přímé koleji.
Zdokumentované (vyfocené) mám však pouze Velká Kraš, a Jindřichův Hradec. A možná ještě nějaké další, ale to bych musel pohledat.
Otázkou je, proč se ty popelové jámy stavěli v přímé koleji. Odpověď je úplně jednoduchá a skoro až prostá. Né každý vlak měl tu možnost během pobytu zajet někam bokem na popel. A většinou to byly vlaky osobní přepravy co jezdili větší vzdálenosti. Proto taky většina těch popelových jam není na konci koleje, ale na konci nástupiště. Takže bych se nebál jezdit přes tyto jámy klasickou rychlostí a nikoliv sníženou na 40 km/h.
Mimochodem doporučuji Francouzský film Člověk bestie. Tam je v první pasáži filmu vidět, jak frantíci řešili dobírání vody do lokomotivy v plné rychlosti...

Pro ilustraci foto popelové jámy s vodním jeřábem a dnes již zbořenými budovami ve stanici Protivec. Umístění odpovídá pravidelnému zastavování lokomotiv s osobním vlakem na konci nástupiště.