Popelová jáma- odpopelnění

Skutečná železnice, odkazy na fotografie, zajimavá místa, setkání apod.

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka

Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod Kajinek11 » pon 25 led, 2016 8:03 am

Již jistou dobu si láma hlavu s tím, jak vlastně bylo v praxi prováděno odpolelnění.
Ať už přímo na nádraží, nebo v depu.
Projel jsem i archiv ČT-hledání ztraceného času, ale na nic jsem nenarazil.
Asi by se dal proces odpelnění shrnout do těchto otázek , aby mohli zasvěcení a pamětníci předat informaci nám, než bude zapomenuto :(

1. Jak dlouho trvalo odpopelnění a doplnění vody?

2. Pokud to probíhalo přímo na staniční koleji, bylo to i s vlakem (vagóny)?

3. Používali se v jámě vždy vozíky nebo se to sypalo přímo do jámy?

4. Jak se popel dostával pryč z jámy?

5. Jak se posléze naložilo s popelem (odvoz, skládka, rozptýlení…)?
Přílohy
774 Jan. 25 09.00.jpg
náhled - nevím jak moc věrohodný, neboť je to nová fotka
TT segmenty, DCC - DR5000 + 2x MM, IV. epocha.
Kajinek11
 
Příspěvky: 609
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm
Bydliště: Rumburk

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod hank » pon 25 led, 2016 9:04 am

Kajinek11 píše:Již jistou dobu si láma hlavu s tím, jak vlastně bylo v praxi prováděno odpolelnění.
Ať už přímo na nádraží, nebo v depu.
Projel jsem i archiv ČT-hledání ztraceného času, ale na nic jsem nenarazil.
Asi by se dal proces odpelnění shrnout do těchto otázek , aby mohli zasvěcení a pamětníci předat informaci nám, než bude zapomenuto :(

1. Jak dlouho trvalo odpopelnění a doplnění vody?

2. Pokud to probíhalo přímo na staniční koleji, bylo to i s vlakem (vagóny)?

3. Používali se v jámě vždy vozíky nebo se to sypalo přímo do jámy?

4. Jak se popel dostával pryč z jámy?

5. Jak se posléze naložilo s popelem (odvoz, skládka, rozptýlení…)?


Ad 1. Na to se nedá odpovědět jednoznačně, zaleží na velikosti tendru a popelníku a na výkonu vodního jeřábu nebo pulsometru. Navíc se ve výtopnách tyto úkony kombinovaly s odkalováním, čištěním dýmnice apod.

Ad 2. Ano i ne, záleželo na druhu vlaku, délce pobytu apod. Ale u projíždějících osobních vlaků byl do některých jízních řádů zapracován pobyt označený v sešitovém jízdním řádu jako Vxx, kde xx = obvykle 10 - 20 a znamenalo to nácestné ošetření hnacího vozidla v uvedené délce v minutách. Pod což tedy patřilo hlavně dobrání vody, často právě vyprázdění popelníku, u velkých dieselů s vytápěcím parním generátorem dobrání vody pro generátor v topném období. Takový vlak musel samozřejmě zastavit u vodního jeřábu a případně na jámě a nic se neodvěšovalo. U Mn vlaků to nebyl takový problém, když měl ten vlak někde pobyt hodinu, tak mašina klidně zajela, kam bylo potřeba a ještě si četa mezitím měla čas i zdřímnout... :mrgreen:

Ad 3. Ze začátku se všechno dělo ručně, později přišly vozíkové jeřáby do dep, ale v nácestných stanicích se do posledka sypalo do jámy (a ke konci páry i odkalovalo).

Ad 4. Většinou ručně. Každá výtopna měla přidělené popelové jámy v nácestných stanicích svého obvodu a odpovídala za jejich vybírání a údržbu. Dělali to popeláři z té výtopny, kteří ty jámy objížděli a ručně vybírali.

Ad 5. Z nácestných popelových jam se popel většinou házel mezi koleje a jednou za čas tam výtopna přistavila vůz na jeho odvoz, který popelář ručně naložil. Vozíky s popelem ve výtopnách s popelovými jeřáby se taky vysypávaly do vozů na popel. O popel byl velký zájem pro posyp silnic (což se projevilo na konci parního provozu, kdy najednou vznikl nedostatek inertních posypových materiálů...) , často se skládkoval a v Německu (nevím jak u nás) se "drážní" popel používal podobně jako elektrárenská škvára - pro výrobu tvárnic. Dokonce v Německu (už si nepamatuju, jestli se to týkalo jen bývalé NSR nebo i východního Německa) dráha vlastnila závody na jejich výrobu.

Kouzelný popis pojmu "nácestné ošetření hnacího vozidla" za dob parního provozu má v jedné ze svých knih Zdeněk Šindlauer, zkusím to najít a dát sem.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6062
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod Patrik Novák » pon 25 led, 2016 9:21 am

přečíst třeba toto > NADAS Praha 1988 Vladimír Zuska: Lokomotivní depa a jejich modely
Patrik Novák
 
Příspěvky: 733
Registrován: stř 15 črc, 2009 6:51 pm
Bydliště: Horní Podluží

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod hank » pon 25 led, 2016 9:41 am

Zdeněk Šindlauer (*1954) po maturitě na dopravní průmyslovce ještě stihl zažít slavné vyvrcholení parní trakce v depu Česká Lípa s nezapomenutelnými výkony papoušků na Sp vlacích Kolín - Rumburk a štokrů s těžkými Pn vlaky maďarského bauxitu přes Jedlovou a Ebersbach do NDR. A protože mu pámbu nadělil svižné pero psavce i ostrou tužku kreslíře, napsal a nakreslil několik knih o dráze ve svém kraji.

Následující citát je z knihy Vlakopis lužický, str. 61, vydal K-Report v roce 2004.

"... dnes se zdá až neuvěřitelné, že dva muži dokázali během deseti minut zkontrolovat a dotáhnout padesát šroubů či matek, prověřit horký běh třiceti různě velkých ložisek, namazat několik metrů kluzných ploch, omrknout nýty, svary a praskliny hlavních rámů, ojnic a spojnic, odvodnit vzduchojemy, doplnit pět tun vody do tendru, vysypat popelník do jámy a zmerčit nadřízeného blížícího se k jejich lokomotivě."
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6062
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod hank » pon 25 led, 2016 9:51 am

Ještě k tomu odkalování. Dřív se odkalovalo za studena ve výtopnách a byla to docela zdlouhavá procedura. Po válce se však začaly montovat odkalovací kohouty umožňující odkalovat kotle pod tlakem a tak to šlo dělat i při nácestném ošetření. Ve stanicích však nebývaly oddělené jámy, proto se některé jámy upravovaly rozdělením na dvě části, aby horký kal pod tlakem neprskal do popela. Z doslechu vím, že se to prý někdy provizorně řešilo tím, že se do jámy na popel uložila vrstva proutí nebo podobného materiálu a kal se vypouštěl do toho, ale sám jsem to nikdy neviděl.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6062
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod Petr S. » pon 25 led, 2016 10:18 pm

hank píše:Ještě k tomu odkalování. Dřív se odkalovalo za studena ve výtopnách a byla to docela zdlouhavá procedura .

Hanku , to máš asi na mysli vymývání . To se dělalo po nějakém kilometrickém proběhu u traťových lok. a nebo po čase u lok. na záloze .
Ad odkalovače :
Odkalovače byly z prvopočátku jen ruční - červené kolečko ( nebo dvě ) na levé ( topičově straně ) mezi koly a kotlem . Někdy byly pod kotlem sběrací kalové jímky , ze kterých byly vyvedeny odkalovače . Dobře je vidět na Vitézovi 465.0 . Později přibyly pneumatické odkalovače , ovládané z budky . Ovladací ventily byly umístěny na levém boku kotle před topičem . Ruční kolečka stále zůstala . Díky pneumatickým odkalovačům se dalo odkalovat i za jízdy . Pokud jste někdy šli po trati a našli jste šedo - béžový podlouhlý flek , vydalo to i na 10 metrů , vypadalo to jako kometa - nejdříve velký flek bláta a potom do vytracena , tak to bylo odkalení za jízdy . Mluvím o letech asi tak do 1980 . Dokonce jsem to měl na jednom mém kolejišti .
Na trubce od odkalovacího ventilu byl tlumič , takový podivný , šikmo seříznutý hrnec .
Petr S.
Petr S.
 
Příspěvky: 536
Registrován: úte 16 pro, 2008 8:42 pm

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod hank » pon 25 led, 2016 11:32 pm

Petr S.: Omlouvám se za nepřesnou formulaci, měl jsem na mysli ty staré lokomotivy, které se musely odkalovat v klidu ručními šoupátky, takže mi to opravdu při psaní splynulo s vymýváním, protože obojí se dělalo ve výtopně. Za studena samozřejmě odkalovat nejde, na to je potřeba tlak páry. A za jízdy je to lepší proto, že to lze dělat při otevřeném regulátoru. Podle tvrdosti vody se odkalovalo po 30 - 60 km jízdy. (A stejně se to ve výtopně po výkonu vždycky dělalo znova.)
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6062
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod hank » úte 26 led, 2016 8:48 am

Petr S.: Ještě ke včerejší diskusi: Tos mohl říct rovnou, žes býval u jízdy ještě za dob parní trakce, já amatér se ti zbytečně pletu do řemesla... :mrgreen: Mě třeba zajímá, od které doby se asi pneumatické odkalovací ventily začaly montovat. Po válce? A dosazovaly se po válce i na modernizované předválečné nebo dokonce rakouské stroje? Někde jsem jako vyjádření dokladu technického pokroku četl, že na lok. 429/354.7 se při jejich rekonstrukci na dvojčité s přehřívačem dosazovala na skříňový kotel ruční odkalovací šoupátka Friedmann. To tam předtím nebylo nic? Nebo co si mám myslet o informaci, že na Slovensku při rekonstrukci muzejní lok. 475.196 odebrali pneumatický odkalovací ventil? Jistě jsi jako fíra nebo topič zažil, když se ti ruční šoupátko při odkalování zaseklo kvůli vyplavenému kousku kotelního kamene a nešlo zavřít...
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6062
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod hank » úte 26 led, 2016 8:51 am

Ještě doplním: V diskusi o odkalování ještě nepadla jedna modelářsky důležitá informace, a to ta, že jáma (nebo část jámy) určená stabilně jako odkalovací se poznala podle toho, že byla zakrytá roštem. Ale bohužel nemám po ruce žádné obrázky.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6062
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod Petr S. » úte 26 led, 2016 8:55 pm

hank píše:Ještě doplním: V diskusi o odkalování ještě nepadla jedna modelářsky důležitá informace, a to ta, že jáma (nebo část jámy) určená stabilně jako odkalovací se poznala podle toho, že byla zakrytá roštem. Ale bohužel nemám po ruce žádné obrázky.

Během mojí služby v Plzni jsme odkalovali na trati , v depu málokdy, i když to nebyl problém . Odpopelovací kanály v Plzni měly šikmé dno , a popel a saze se splavovaly vodou do střední jímky . Šikmá dna byla skoro čistá a nebyl problém odkalit . Rošty v kanále pamatuji v Žatci západě . Měly dvě funkce - jednak aby se strojvedoucí a topič nebrodili vodou a olejem a taky k utlumení a protečení vyfouknutého kalu .
Ad. pneumatické odkalovače - začaly se montovat až po II. válce . Myslím , že první 534.03 je ještě neměly .
Zavřít odkalovač se mi podařilo vždy , měl jsem štěstí .
Do řemesla se mi nepleteš , já si moc rád přečtu tvoje články .
Zdraví Petr S.
Petr S.
 
Příspěvky: 536
Registrován: úte 16 pro, 2008 8:42 pm

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod Petr S. » čtv 28 led, 2016 5:19 pm

Pneumatické odkalovače : na 95 % jako první je měl Rudý ďábel , 475.1 cca od 110 , a potom pozdější lok . Řada 498.1 a 556.0 už z výroby . Při dílenských opravách od vyvazovací a vyšší se dosazovaly i na další stroje .
P.
Petr S.
 
Příspěvky: 536
Registrován: úte 16 pro, 2008 8:42 pm

Re: Popelová jáma- 2 popelové jámy ve stanici + voda

Příspěvekod Kajinek11 » úte 13 úno, 2018 8:00 am

Nevíte někdo znalý starých časů, zda-li byly ve stanici dvě popelové jámy a dva vodní jeřáby (jednou v depu a jednou na dopravní koleji pro projíždějící vlak), když byla ve stanici remíza (nebo točna s depem)?

Pokud to tak nebylo možné,tak se vždy musela mašina odpojit a zajet do depa pro vodu a odpopelnění a pak se zase připojit k vlaku? Díky moc..

Pokud vím, tak ještě v Bakově stojí u dopravní koleje vodní jeřáb, i když tam bylo depo s točnou. Ale jáma tam není, nebo už tam není?
TT segmenty, DCC - DR5000 + 2x MM, IV. epocha.
Kajinek11
 
Příspěvky: 609
Registrován: stř 07 pro, 2011 11:12 pm
Bydliště: Rumburk

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod vmucha » úte 13 úno, 2018 11:08 am

Ve Vilémově u Kadaně byly určitě dva vodní jeřáby u dopravních kolejí (každá na jiné straně stanice) a určitě jedna odkalovací jáma taky u dopravní koleje (ostatně přetrvala dodnes a je to na google maps vidět.
Doupovská dráha 2. epocha TT
vmucha
 
Příspěvky: 641
Registrován: stř 10 bře, 2010 11:42 am
Bydliště: Mšené-lázně

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod hank » úte 13 úno, 2018 1:25 pm

Kajinek11 píše:Nevíte někdo znalý starých časů, zda-li byly ve stanici dvě popelové jámy a dva vodní jeřáby (jednou v depu a jednou na dopravní koleji pro projíždějící vlak), když byla ve stanici remíza (nebo točna s depem)?

Pokud to tak nebylo možné,tak se vždy musela mašina odpojit a zajet do depa pro vodu a odpopelnění a pak se zase připojit k vlaku? Díky moc..

Pokud vím, tak ještě v Bakově stojí u dopravní koleje vodní jeřáb, i když tam bylo depo s točnou. Ale jáma tam není, nebo už tam není?


Myslím, že nebylo žádné pevné pravidlo.

Záleželo samozřejmě na frekvenci vlaků a délce jejich pobytů ve stanicích. Ale ve stanicích na hlavních tratích, kde se běžně křižovalo a předjíždělo, určitě byl na každém zhlaví u vedlejší dopravní koleje nejméně jeden jeřáb s jámou, když bylo dopravních kolejí víc, tak i těch jeřábů a jam mohlo být víc. Většinou byly umístěny tak, aby lokomotiva čekající u odjezdového návěstidla na volno mohla vysypat popelník a dobrat vodu. S existencí těchto zařízení u remíz to nemuselo nutně souviset.

Když šlo o nejmenší možnou nácestnou stanici umožňující křižování/předjíždění, tj. se dvěma dopravními kolejemi, tak jeřáby byly situovány na zhlaví tak, aby bylo možno dobírat vodu na hlavní i vedlejší dopravní koleji, přičemž jámy mohly být jen ve vedlejší koleji (ale i v obou).

Pokud byla ve stanici (i bez výtopny/remízy) stálá posunovací záloha a výtažná kolej, tak jeřáb a jáma mohly být ve šturcu té výtažné koleje. V takovém případě bych někde poblíž čekal i samostatnou vodárnu a útulek pro posunovače (třeba vyřazenou vozovou skříň s lavicemi a kamny a za ní kadibudku), za starých časů (epocha I - II) dokonce i malou skládku uhlí. Něco podobného mohlo být k vidění i v nácestných stanicích, odkud vyjížděly postrky (zase: když tam nebyla pro postrkové stroje rovnou remíza s příslušnými náležitostmi).

Když tak sem dej svoji představu modelové stanice a jejího vybavení vodními jeřáby a jámami. On už ti někdo řekne, jestli to vypadá věrohodně.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6062
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Popelová jáma- odpopelnění

Příspěvekod Bw_Ig » úte 13 úno, 2018 5:49 pm

Takže ne konkrétně jen vybér bodů na všeobecné téma (jen z mého obvodu):

Pokud tato čísla statistiky rozečteme může dostat velmi dobrý obraz o denním provozu uhelných skládek výtopny Jihlava roku 1928, kde pracovali především uhlíři a měli značný objem ruční práce. Značná ruční práce byla při zbrojení lokomotiv, i když zde již od roku 1919 byl dvoukomorový elektrický uhelný výtah. Přesto některé stroje byly ručně zbrojeny uhlím ve vzdálenějších skládkách (od výtahu). Tak bylo ve výtopně Jihlava denně v průměru vyzbrojeno do lokomotiv 218 tun uhlí, což bylo 104 tun hnědého a 114 tun černého uhlí. Při tak velkém výdaji bylo nutné uhlí na skládkách pravidelně doplňovat a zde to byla opět ruční práce bez mechanizace ve vykládce vozů.
Jen denně bylo na skládky výtopny dovezeno v průměru 252 tun uhlí, což při průměrné ložném váze jednoho dvounápravového „uhláku“ 20 tun znamenalo denně vyložit 13 vagónů s uhlím (!) a to pouze ručně (!). Do tohoto lze ještě připočíst další každodenní práci a to překládání uhlí ze vzdálenějších uhelných skládek do pomocných vagónů, převezení ke skládce u uhelného výtahu a zde opět jeho složení. Tento ruční úkon byl prováděn pro obměnu a „čerstvost“ uhlí i v dalších vzdálenějších skládkách.
Zde lze doložit i normované časy na skládání uhlí roku 1924. Vyložení 20 tun kusového uhlí z vagónu do prázdné skládky byl pro 3 muže úkol na 3,40 hodiny a složení 20 tun drobného uhlí úkol na 3 hodiny. Vedle těchto činností bylo to hlavně velký podíl ruční práce normované a placené v úkolové mzdě, což lze velice dobře doložit jednotlivými činnostmi, například v červenci a srpnu roku 1924. Zde lze uvést, že v pobočné výtopně Znojmo byly tři výzbrojní čety pro výzbroj strojů uhlím a za čištění popelníků a dýmnic byl ještě zde vyplácen denní příplatek 1,50 Kč a při vymývání kotlů byl vyplácen denní příplatek 1,80 Kč.

Podle seznamu výtopenských zařízení (MŽ č.j. 21.302/1921) měla výtopna Jihlava v červenci 1921 pro zbrojení uhlím dvě zařízení a to elektricky poháněný dvoukomorový uhelný svislý výtah Teudloff-Dittrich a jednonásypkový uhelný šikmý výtah s ručním ovládáním. U obou zařízení byly používány stejné pojízdné uhelné vozíky objemu 0,550 tun černého nebo 0,45 tun hnědého uhlí. Celkový počet zásobních uhelných vozíků byl uváděn 41 vozíků. Zbrojící vozíky na uhlí byly ručně nasypávány uhlíři z uhelných skládek a přes úzkokolejnou kolejničkovou dráhu dotlačeny k uhelnému výtahu. Právě systém kolejnicové drážky byl rozsáhlý a uhlí do vozíků výtahu bylo nakládáno i ze vzdálenějších skládek (aby byly postupně vybírány), a opět dotlačovány k uhelnému výtahu. Tato činnost byly zvláště náročná v zimním údobí.
Zde je možno opět připomenou, že průměrný denní výdej uhlí-zbrojení lokomotiv v Jihlavě roku 1929 byl 110 tun hnědého uhlí a 120 tun černého uhlí. Jelikož uhelný výtah byl pouze jeden mezi dvěmi kolejemi a dvěmi uhelnými ohradami, bylo další uhlí volně uložené v dalších uhelných ohradách u jiných kolejí. Toto uhlí se však také muselo používat. Nehledě k postupné obnově zásob uhlí se i to staré muselo spotřebovat. Takto u vzdálenějších uhelných skládek byly opět ručně zbrojeny především lokomotivy s nízkou horní hranou tendru, kam bylo možné uhlíři dosáhnout a vysypat proutěné koše, který pojal až 50 kg uhlí. Také toto ruční zbrojení lokomotiv bylo časově delší a byly takto zbrojeny především lokomotivy s nízkou hranou tendru, tedy stroje 311.1, 411.0, 413.0 ale i tendrovky 310.0, 422.0 z posunovacích výkonů.
Vedle zbrojení uhlím byla ve výtopně Jihlava další ruční práce a to odpopelňování lokomotiv. Ve výtopně Jihlava se v údobí let 1900 až 1937 nalézal jediný odpopelňovací kanál a to na rovné koleji podél remízy délky 19,20 metrů, kde mohla vysypávat popel pouze jedna lokomotiva. Jelikož denní průměr obratu lokomotiv ve výtopně Jihlava v letech 1925 až 1930 činil 25 až 30 strojů, byl na tomto jediném popelovém kanále docel čilý ruch a při sjetí více lokomotiv se muselo pracovat velmi rychle. Tak bylo toho vysypaného popela a dýmničního mouru značné množství. Když vyčištěná lokomotiva odjela z kanálu, nastoupili popeláři a museli ručně popel vyházet lopatami na plochu vedle koleje a dále ručně jej naházet do přistaveného nízkostěnného vagónu (na vedlejší tzv. „škvárové“ koleji). Za určitou dobu, až se dva popelové vozy naplnily, byly předány traťové správě, která škváru a popel vysypávala podél tratě, prodávala či ji používala k údržbě železničního spodku.

Ted opustíme uhlí a budeme se věnovat odpadu z uhlí po spálení, tedy popelu-škváře a dýmnicovému mouru (nespálené části uhlí po průchodu kotlem). Každá lokomotivy po příjezdu do výtopny prováděla tzv. odpopelňování. Tedy vysypání popela a vybrání dýmnice od mouru. K tomu byla opět určena parta popelářů, sloužící ve 12-ti hodinových směnách. Náročnost práce byla dvojí a to dostat popel a mour z lokomotivy a pak ten popel naložit na tzv. popelové vozy. Práce byla opět a jedině ruční, tedy lopata. Zatímco vysypání z popelníku lokomotivy bylo u několika typů strojů ještě samospádem do kanálu, u většiny řad lokomotivy se muselo provádět ručně hrablem nebo vystříkat vodou. Naopak vybrání dýmnice od mouru, bylo jen ručně lopatou. Aby bylo možné v kanále se potom pohybovat bylo nutné popel a mour z kanálu vyházet na plochu u koleje. To bylo opět ručně lopatou. A pak zase naházet do popelového nízkostěnného vozu. Opět ručně lopatou. Vyprodukovanou škváru, popel i mour pak většinou odebíral Odbor udržování dráhy k údržbě tratového svršku, nebo byl prodáván různých stranám o něj žádající (Správy silnic, stavební podnikatelství, soukromníci, atd.). Takový popelář si mohl v úkolovém výdělku za 8 hodinovou směnu vydělat od 7,00 do 7,60 Kč. Vždy to bylo závislé na množství obsloužených lokomotiv, tedy odvislé od množství škváry-popela-mouru v m3.
Když se nacházíme u čištění lokomotivy, byla zde další důležitá funkce a to čističi kotlových trubek. Tyto trubky, žárnice i kouřovky se při spalování uhlím po určité době zanesly mourem a sazemi. Ty ale znesnadňovaly průchod kouřových plynů a kotle měl malý výkon. Tím bylo nutné tyto trubky po určité době čistit. Byla to nelehká ruční práce. K tomu sloužil čističi ocelový kartáč na dlouhé trubce. Ten byl vložen do kotlové trubky v dýmnici a ručně protlačen přes celou délku trubky až do pece a zase zpět. Třeba při počtu 99 žárnic v kotli to už byla dost namáhavá ruční práce v tlačení a tahání dlouhého kartáče. Pokud byly trubky silně zanesené a neprůchozí, náročnost práce velice stoupala. Výdělek ale nebyl tak velký. Pracovalo se v úkole, tedy podle počtu vyčištěných kotlů lokomotiv (přepočet na počet náprav lokomotivy – ne podle počtu vyčištěných kotlů), tedy za 8-mi hodinovou směnu to bylo od 1,50 do 2,60 Kč.
K partě čističů trubek, patřila ještě parta čističů lokomotiv. To byla další namáhavá ruční práce, tedy opět málo finančně ohodnocená. Takový čistič lokomotiv měl přidělenou činnost především v čištění lokomotiv a tendrů od uhlí, popelu, škváry, mouru, když se lokomotiva přistavovala do opravy a vymývání. Tedy vyčistění uhláku (od zbytků uhlí), popelníku (od zbytků popela a škváry), vyčištění topeniště a roštu (od zbytků škváry), vyčistění a očištění pojezdu lokomotivy od olejnatých zbytků tzv. šmíru. Výdělek ale nebyl tak velký. Pracovalo se v úkole, tedy podle počtu vyčištěných kotlů lokomotiv (přepočet na počet náprav lokomotivy – ne podle počtu vyčištěných kotlů), tedy za 8-mi hodinovou směnu to bylo od 1,50 do 4,15 Kč.
Poslední funkcí pracující v úkolu na výtopenské práci byly vymývači kotlů. Zde to nebyla až tak náročná fyzická práce, ale byla hodně „mokrá“. Záleželo na tom, jak velký byl vymývaný kotel. Jednoduché to bylo u 310.0, ale náročné to bylo u velkých kotlů 524.0 či 364.0. Po otevření vymývacích víček a otvorů kotle se musel tento ručně – mechanicky zbavit zbytků kotelního kamene na stropu a stěnách. To ruční bylo škrabání drátem a různými nástavci i na neviditelných místech vnitřku kotle. Pak kotel vystříkat tlakovou vodu a vypláchnout vodou od zbytků kamene. Výdělek vymývače byl odvislý od počtu vymývaných kotlů za 8-mi hodinovou směnu a také od velikosti kotle (velký a malý). Tím si za směnu mohl vydělat od 4,05 do 6,60 Kč.
Bw_Ig
 
Příspěvky: 210
Registrován: pát 01 led, 2016 6:10 pm

Další

Zpět na Podklady ke stavbě

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Google [Bot] a 2 návštevníků