Něco o ovládání mechanických návěstidel je k přečtení zde:
http://vlaky.bestsite.cz/zeleznice/vyvo ... 39-2-1.htmPro modeláře z těch viditelných částí platí asi pár základních věcí:
- drátovody jsou vedeny pouze rovně, případně do mírného oblouku např. podél koleje. Všechna ostřejší odbočení jsou za pomoci řetězu. Tedy například u kladky o 90 stupňů, je přes kladku veden řetěz a ten je připojen k vlastnímu drátovému táhlu. Důvod je ten, že drát jako takový se při prudkém ohnutí přes kladku láme (vlastní zkušenost).
- každý ovládaný prvek je ovládán jednou dvojicí drátových táhel. Tedy například vedou-li od dopravní kanceláře drátovody pro odjezdové návěstidlo, vjezdové návěstidlo, a předvěst, tak na nich jsou 3 páry drátových táhel. První pár jde k odjezdovému návěstidlu, dále vedou dva páry, druhý pár končí u vjezdového návěstidla, a poslední pár vede až k předvěsti. Existovaly případy, kdy návěstidlo i předvěst byly ovládány společně jednou ovládací pákou a nikoli každé samostatně. Ale toto řešení narozdíl například od Německa bylo u nás spíše rarita a mohlo se použít pouze nebylo-li návěstidlo a předvěst příliš vzdáleny od ovládacího stavědla/kozlíku. V takovém případě pak k rozdvojení návěstních táhel došlo až u hlavního návěstidla (tedy od ovládacího místa vede jen jedna dvojice drátových táhel a u návěstidla se rozdvojují, odbočka ovládá návěstidlo a dvojice táhel dál pokračuje k předvěsti).
- dvouramenná návěstidla jsou stejně jako jednoramenná ovládaná jen jedním párem drátových táhel pro celé návěstidlo, nikoli pro každé rameno zvlášť. Ovládání ramen a tedy to zda-li se zvedne jen jedno, či obě ramena je řešeno směrem otočení kladky na návěstidle, tedy směrem chodu drátových táhel.
- před vjezdová návěstidla, předvěsti, případně i další návěstidla, která jsou více vzdálená od místa obsluhy se do drátovodů umisťuje pákový dotahovač. Zpravidla se umisťuje 50m před návěstidlo směrem k místu ovládání. Otočený je závažím směrem k místu ovládání. Mezi pákovým dotahovačem a návěstidlem už nesmí být žádný odbočný bod (žádná kladka s řetězem), aby nemohlo dojít k zaseknutí řetězu při porouchání táhla. Pákový dotahovač slouží k vyrovnávání ztrát v chodu drátovodů a tím k docílení správného chodu, který potřebuje návěstidlo pro správné návěštění. Také napomáhá správné činnosti pojistného zařízení, které napomáhá přestavení návěstidla do polohy stůj (předvěsti do výstrahy, atd.) při přetržení drátovodných táhel. Pojistné zařízení je součást přímo návěstidla, alespoň u nejčastějších návěstidel u nás rakouského typu. (Drátovod netahá přímo za rameno, ale za rozvěšovací páku, která teprve hýbe ramenem. A to jen za předpokladu, že jsou obě táhla pevně natažená, jinak dojde k jejímu rozvěšení a rameno spadne do polohy stůj).
O ovládání návěstidel od přejezdu jsem zatím neslyšel. Stavěcí kozlík s pákami na návěstidla býval v menších stanicích nejčastěji v dosahu výpravčího. Tedy většinou někde na peroně před přijímací budovou s dopravní kanceláří. Později se umisťovaly dovnitř do budov. Případně mohly být návěstní páky na stavědlech na zhlavích stanice. Ale pokud se nepletu, návěstidla směl obsluhovat pouze výpravčí, nebo pověřený zaměstnanec pod jeho přímým dozorem. Něco jiného pak byla až elektromechanika, kdy výpravčí měl v DK řídící přístroj a na stavědle na závislém přístroji signalista mohl "zvednout" jen to návěstidlo, které mu výpravčí povolil z řídícího přístroje. Moc se mi nezdá, že by výpravčí chodil až na zhlaví stanice k přejezdu, aby obsloužil návěstidlo. Napadá mě možnost, že přes stanici vedly drátovody ve žlabu pod zemí a až za přejezdem a závorami, kde už dále nepřekážely, šly drátovody nad povrchem a to je ta část zakreslená v plánku.
Napsal: pon 09 zář, 2019 4:55 pm
