Diskuzní fórum železničních modelářů

I k tomuto témata mám hezkou odbočku, tedy off topic. Při prohlížení knihy Česká nádraží a při porovnání půdorysů výpravních budov KFJB, jsem zjistil, že je to sice typová stavba (asi přes 20? realizací, nechce se mi to teď počítat), tak každá budova je jinak velká. Rozdíly jsou sice v centimetrech, ale jak to? Stavělo se to v dobách ještě před mírami SI...

Vladimír_B píše:I k tomuto témata mám hezkou odbočku, tedy off topic. Při prohlížení knihy Česká nádraží a při porovnání půdorysů výpravních budov KFJB, jsem zjistil, že je to sice typová stavba (asi přes 20? realizací, nechce se mi to teď počítat), tak každá budova je jinak velká. Rozdíly jsou sice v centimetrech, ale jak to? Stavělo se to v dobách ještě před mírami SI...

Odpověď stavaře. Já jím sice nejsem, ale moje milovaná maminka ano a tuto citaci jsem si s dovolením přebral od ní:
Ve stavebnictví není centimetr žádná míra. A největší omyl je pravý úhel...

Já tedy stavař jsem a tohle bych podepsal:)
Je třeba si však uvědomit, že výkresy jsou kresleny pro zedníky a tedy zobrazují rozměry zdiva.
Zdivo se následně omítá a tím pak mohou vznikat nepřesnosti.
Nicméně pro účely modelu budou spíš než drobné odchylky centimetrech důležitější vzájemné vztahy vzdáleností a proporce.
A ty lze bezproblému z plánků získat.

jsem zjistil, že je to sice typová stavba (asi přes 20? realizací, nechce se mi to teď počítat), tak každá budova je jinak velká. Rozdíly jsou sice v centimetrech, ale jak to? Stavělo se to v dobách ještě před mírami SI...

To není mírami. Je potřeba si uvědomit, že normálie není stavební výkres. Je to obrázkový předpis, jak má budova vypadat (základní tvar, počet bytů, oken, dveří atd.). Ale konkrétní provedení, materiály a detaily se řešily jinde a jinak. Stejné to bylo i v dalších oblastech, kde se používaly normálie. I tam vznikají větší či menší odchylky podle výrobců.

Sypaná nástupiště určitě byla štěrková ... jak to bylo s plochou okolo nádraží?

Existuje někde nějaký záznam toho, co se používalo na příjezdové cesty a plochy kolem budov? Nebo to záleželo na typu půdy a lokalitě v rámci kraje?

Polní cesty jsou jasné ... ale co větší cesty s patníky ... a hlavně plocha kolem nádraží i skladiště ... byla to klasická šotolina nebo to mohlo být i něco jiného?

Mám dojem, že se používal makadam, případně makadam obalovaný v asfaltu.

Dobrý večer
pravděpodobně byly tyto plochy zhotoveny jako štětované. Jedná se o to kdy kameny jsou ukládány na výšku vedle sebe mezi masivní kamennou obrubu potom vyklínovány menšími kameny a prosypány materiálem jemné frakce.

Makadamové cesty vyžadovaly uválcování oproti pracnějsí štetové.

Nakládací plochy, příjezdové cesty a ostatní plochy byly provedeny podle jejich zatížení. Tzn. zpočátku většinou co nejlevněji k očekávanému provozu, později se vylepšovaly pokud to nakládka vyžadovala. V archvivech lze najít spousty žádostí o změny povrchů přiléhajících pozemků. Jako ukázka je příloha projektu na vydláždění nakládací plochy ve stanici Krč z roku 1890.



Jestli stála Hora Sv. Šebestiána za vydláždění, je otázka na delší hledání

No, stanicí většina nákladu jen projížděla a co se nakládalo bylo dřevo a rašelina.

Nemyslím si ale, že vzhledem k celkovému objemu přepraveného zboží, to bude tvořit vysoké procento.

Zatížení cest bude převážně provozního charakteru a ne tak velké, jako třeba na Kovářské, kde byla vybudována speciálně rampa pro nakládku dřeva.

Z toho mi plyne, že:

a) příjezdová cesta k nádraží byla štětována kamenivem a prosypána jemným štěrkem
b) to samé platí i pro cestu k mlýnům (cesta pod Bezručákem)
c) druhá cesta pod Bezručákem bude polní
d) cesty kolem stanice HSŠ budou polní/lesní
e) plocha kolem staniční budovy bude štěrkovaná

Otázkou je :

Co plocha rampy? Byla také vysypána štěrkem nebo se spíše štětovala ... já tipuju štět.

Nákladiště kolem ramp bývala dlážděná kameny

Děkuji všem za odpovědi. V dalším arch. průzkumu budu muset realizovat sondy.

Následující tři obrázky představují studii telegrafního vedení.

1. pár = komunikace mezi HSŠ - KŘIMOV - REITZENHAIN, obsluha strážních domků = 2. a 3. pár na každou stranu.

Ptám se, jestli to, co je na obrázcích, je logické.





PS: poloha drátů vedení je na základě geometrického plánu.

Tyto dobové lampy byly na nádraží HSŠ. K čemu prosím sloužila vrchní část se dvěmi rameny a otvory v nich?

Opřel se o ně žebřík.

Tak jsem jenom koukal do svých poznámek k trati a podle všeho byly plochy ve stanici Sebastianberg původní, tj. nevydlážděné. Při stavbě trati tak byly provedeny všechny stanice. Jediné úpravy ve stanici, které proběhly do roku 1918 jsou:
1890: dodělání původně plánované, ale nedostavěné 3. koleje
1894: postavena kůlna pro údržbu dráhy
1898: rekonstrukce rampy
1904: přístavba k nákladišti
1910: přístřešek pro odklízeče sněhu

Jen pro zajímavost dodávám, že třeba poprvé se dláždilo ve Slucové v roce 1892, v Měděnci se dláždilo nadvakrát, v roce 1895 a 1907, veřejné nákladiště ve Vejprtech v roce 1903.