Diskuzní fórum železničních modelářů

jj ... myslel jsem obvodové zdivo.

Mimochodem dneska ráno nasněžilo!

hank : díky!

Dle projektu Kůlny pro účely udržovací - její vizaulizace je na následujícím obrázku



S porovnání se starou fotografií (viz - https://www.zonerama.com/ustti/Photo/1046553/62844306)

se liší.

Tato budova byla zcela jistě v průběhu své životnosti přestavována. Chybí ty "uhlopříčné trámy" a dispozice vchodových dveří je jiná a nechybí komín.

Asi by se k tomu měl vyjádřit nějaký stavitel nebo aspoň tesař. Neumím si představit, že by hrázděná konstrukce držela bez těch šikmých vzpěr. Mohu se samozřejmě mýlit, třeba mi to někdo vysvětlí...

Chybí nám plán strážního dvojdomku.

A chybí nám tam most

Hank:

Je to malé - vyzdívky tvoří staticky spolupůsobící tuhé bloky, které zavětrování nahradí, takže teoreticky ano. Předpokladem je dostatek cementu v maltě. Jestli se stavba nacházela ve větrném stínu, mohla to být úlitba pracnému vyzdívání trojúhelníků.
Nebo je zavětrování odsazené za vnější líc vyzdívky, takže zvenku není vidět - typicky o 15 cm.

http://stavba.tzb-info.cz/docu/clanky/0 ... 128o51.jpg

ještě citace:
( http://stavba.tzb-info.cz/drevostavby/1 ... veb-1-cast )
................"Výplň může mít i statickou funkci, je tomu tak především u hrázděných (vyzdívaných) obvodových a vnitřních nosných stěn, u kterých se často počítá se ztužením konstrukce vyzdívkou a se vzájemným přenosem zatížení v kontaktu dřeva a zdiva. Platí to zejména u hrázděných staveb bez diagonál, které jsou pro některé oblasti typické, například na dánském ostrovu Bornholmu v Baltském moři, v Anglii nebo ve Francii, kde je hrázdění někdy vyzdíváno plochými čtvercovými cihlami, podobnými cihlám římským, rozměr cihly určuje tloušťku stěny i vzdálenost vertikál hrázdění. Vyzdívky velkých hrázděných domů v baskické Viktorii jsou proti dřevu velmi pečlivě klínovány, aby zajistily tuhost stavby. Pokud tyto domy mají diagonály, jejich funkcí je pouze ztužení dřevěného skeletu při stavbě ".................

Výkres stavby mohl využít tuto možnost, v praxi pak mohlo dojít ke změně projektu.

ladiznet píše:Chybí nám plán strážního dvojdomku.

Zkuste archiv SDC Karlovy Vary. Z něj mj. čerpali autoři pamětních publikací o kraslické dráze. Vytěžili z něj tyto pohledy na strážní dvojdomek BEB v Kraslicích předměstí (dříve dolním nádraží) postavený v náspu:





Myslím, že pohled od dráhy a půdorys odpovídají standardnímu dvojdomku BEB postavenému na rovině.

greenery: Děkuji. Například na Ferdinandce, na Centrálce, na Moravské pohraniční nebo na FOD bývala spousta podobně mrňavých hrázděných objektů s neomítnutou cihelnou vyzdívkou (čekárny, traťmistrovské sklady, všelijaké vedlejší budovy...). Na všech jejich plánech, které jsem zatím viděl, "přiznané" šikmé vzpěry byly. Ale jejich "utopení" do zdiva mi dává smysl.

Edit: Ještě mě napadlo, že samozřejmě záleží na tloušťce stěn. Většina těch zmíněných objektů byla hrázděna z trámků průřezu ± 15x15 cm. Např. v Olomouci na "hanáckém Pacifiku" byly všechny budovy uvnitř hradeb tehdejšího pevnostního města hrázděné - podmínkou povolení jejich výstavby erárem byla jejich snadná rozebratelnost v případě potřeby vojska za válečného ohrožení. Pak asi nebyla jiná možnost než to zdít jednoduše "na běhoun" a trámky nechat vidět. Ale vytápět bych takovou budku nechtěl...

greenery, hank : díky!!!

hank píše:Např. v Olomouci na "hanáckém Pacifiku" byly všechny budovy uvnitř hradeb tehdejšího pevnostního města hrázděné

Nemá tam být "vně hradeb"

Chtěl bych se zeptat, zda někdo zná "pravidla" telegrafního vedení ... konkrétně kolik drátů bylo potřeba pro komunikaci (jeden, dva? více?) Mezi čím bylo telegrafní spojení navázáno (stanice + stanice ... strážní domky? ... stanice + město?)

Určitě bude někdo vědět líp, já jenom, co se mi podařilo doposud nassát z dostupných zdrojů: telegraf měl (podle Nechvátala) vedení jednodrátová, linka spojovala stanice jedné trati (všechny stanice slyší, co každá jedna vysílá), strážní domky se nepřipojují (stejně v nich není nikdo, kdo by uměl telegrafovat).
Po telegrafu se ještě na ty sloupy věšelo vedení zvonkových návěstí (to mělo pobočky u strážních domků) a telefonní (taky pobočky na strážních domcích). Telefon se záhy rozštěpil na traťové spojení (místní baterie = "telefony na kličku") a celodrážní síť ((ústřední baterie, spojení kamkoliv po síti přes ústředny, později automatické - ještě začátkem 90. let minulého století pošťáci nádražákům záviděli plně automatizovanou síť a díky absenci tarifikace taky s možností obchozích spojení).

Morris : díky za info. Prosím kdo je Nechvátal?

A co dřevěné sloupy? Na jedné z fotek jsem si všiml, že ve stanici byly sloupy s příhradou. Zajímalo by mě, jak vypadaly sloupy v námi modelované době (tzn. epocha II - III). Kůl s příhradou, bez?

Na obrázku jsou vidět dva sloupy - dřevěný telegrafní a druhý zajišťoval osvětlení plochy nástupiště.



Víme, že sloupů s osvětlením byly na HSŠ celkem 4. Dva na nástupišti a dva na příjezdové cestě.

Nechvátal Theodor: například zde.