nádraží Hora sv. Šebestiána (Sebastiansberg)

[ladiznet]

[ladiznet]

Dnes jsme s panem L. Váněm snímali povrch stanice HSŠ a vytvářeli fotky a záběry. Současný stav plochy nádraží je na následující fotografii. Jsou vidět základy staniční budovy a skladiště s rampou. Několik fotek zde - https://www.zonerama.com/ustti/Album/1851355

[ladiznet]

Tak jsem spatlal první upoutávku

https://youtu.be/vGEVGEcox3Y

[ladiznet]

Vážení přátelé,

včera jsme kolegy prováděli další část archeologického výzkumu na Hoře sv. Šebestiána. Tentokrát jsme hledali polohu návěstidla a předzvěsti před křímovským zhlavím. K našemu překvapení jsme narazili na něco, co nás dostalo do euforie. Našli jsme obrovský zděný propustek s cca 160 metrovou opěrnou zdí!

Vzhledem k tomu, že se jedná o naprostou pecku, rozhodli jsme se, že v okolí tohoto úseku proběhne podrobné měření terénu a podklad použijeme pro tvorbu traťového modulu!

fotografie k nahlédnutí - https://www.zonerama.com/ustti/Album/1887523

přibližná poloha propustku a opěrné zdi (nepřesné, odkrokováno v terénu):

[sidlo]

Pánové obdivuji váš entuziasmus a erudici s jakou provádíte archeologický výzkum.
Očekávám, že nejpozději do jara příštího roku budou zahájeny vykopávky nádraží v Liptákově.

[milan ferdián]

Ahoj kluci,
tak tomu říkám nefalšované fandovství .
Milan

[ladiznet]

sidlo, milan:

[ladiznet]

Vážení kolegové,

řešíme skladiště (které je již ve fázi příprav ke stavebnici dle návrhu od M. Ferdiána).

Rampa, která je spojena ke skladišti, mi dělá vrásky. Proto se obracím na vás.

V terénu, z geodetických měření i z mapy (cenia) je vidět, že nájezd na rampu nebyl z boku (jak to tak ve většině případech bývá), ale ze zadní strany - viz obrázek. To, jestli to tak bylo v dobách provozu, se asi již nikdy nedovíme. Ptám se, zda-li je to logické a možné, aby byl nájezd na rampu z této strany.

[rawen]

Podle dědova vyprávění a dalších indicií byly rampy navrženy tak, aby na ně a) najel , b) otočil se koňský povoz, později automobil. Žebřiňákem se moc couvat nedalo a rejd taky nebyl nic moc.
Takže varianta I. - zkusit na tu rampu modelově najet a vyjet s žádaným dopravním prostředkem.
Varianta II. - podobné uspořádání "rampy" jsem viděl u lesních železnic při překládce dlouhého dříví (kmenů). V tomto případě bych hledal důkazy o provozu oplenů, klaničáků, anebo nějaké jeřábové konstrukci k překládce.

Radek

[hank]

ladiznet: Je to možné a dělalo se to.

Tohle

je sice řez skladištní rampou odjinud a z jiné doby (Hustopeče nad Bečvou, novostavba ČSD ze 30. let), ale myslím, že jako důkaz to stačí.

[Radek Strnad]

Ale ona tam rampa k nakládce kulatiny/klád být nemusí. Dlouhé dříví se na opleny koulelo pomocí z klád vyrobených "šibenic". Kláda se uvázala na lana a po konstrukci se vykoulela na oplen. Ve speciálu Svět železnice o Šumavě je fotka tohoto zařízení z překladiště pily v Nové Peci. Je to ale z dřevních dob, ep.II.

[ladiznet]

Vše do sebe hezky zapadá. Děkuji všem za užitečné reakce!

PS: Kromě nakládky rašeliny probíhala právě nakládka dřeva, protože se zde hodně těžilo. Mlýny v sousedství mostu přes Bezručovo údolí fungovaly k řezání dřeva.

[ladiznet]

Již pracujeme na budově skladiště a tak se pomalu připravujeme na strážní domky.

Jediný, který na odbočce 137 zůstal nepřestavěný, je na tomto obrázku. Je to vechtr u reitzenhainského zhlaví kousek od první opěry.



Zajímalo by mě, co to je za typ budovy a zda-li na tento typ vechtru existuje plánek.

[ladiznet]

Asi bude lepší, když si rozměry naměříme přímo v terénu

[ladiznet]

Tak jsme zjistli další nové a zajímavé skutečnosti.

Roku 1894 byla ke stanici přistavěna budova (viz obrázek). Prosím k čemu sloužila? Je tam na popisku "Bahnenhaltungs Magazin"