Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj,
zajímalo by mě, zda někdo z Vás nemá zkušenost s provozem sklárny.
Na svém kolejišti plánuji vlečku. Bude na kraji kolejiště a většina z níže popisovaného provozu bude tedy pouze fiktivní (nebo malovaná kulisa) a skutečně modelovat budu pouze věci těsně u kolejí - viz náčrtek. Vlečka samotná bude zatím to bude pouze jedna celkem krátká kolej, časem se možná rozšíří i za stávající hranu kolejiště. Při přemýšlení nad motivem vlečky jsem se rozhodnul pro sklárnu.
Protože bych nerad modeloval úplný paskvil, rozhodl jsem se se svým záměrem podělit zde. Třeba se najde nějaký odborník (nejlépe někdo jako je hank přes papírny) a zhodnotí můj záměr.
Základní popis: Předpokládám, že sklárna bude používat většinu surovin (písky, živce) z okolí a vlečka bude sloužit především k odvozu hotových výrobků. Kromě toho bude sloužit k návozu přísad do skla (chemie, střepy), obalového materiálu (karton, krabice, palety) a zejména paliva (TTO-mazuty nebo LTO nebo jiné ropné deriváty). Sklárna před časem přešla od topení uhlím na jiná paliva, protože v okolí se nenachází žádný plynovod. TO se naváží v kotlových vozech (po jednom 2n nebo 4n voze) a stáčí se do zásobníků. Sklářské pece jsou samozřejmě vybaveny elektrodovým příhřevem taveniny, takže součástí areálu sklárny bude i trafostanice 22,0 /0,4 kV.
Předpokládaný objemu tavení okolo 100 - 150t/den. Počítám se spotřebou paliva cca 15-20 t /den - počítáno velmi zhruba. To je buď 1 vůz R, nebo 1/2 vozu Ra).
Pro odvoz výrobků (70-100t/den) mi vychází mi cca vychází 2-5 krytých vozů (Ztr). Část produkce se už expeduje o silnic a při výrobě skla je též určité procento zmetků a střepů, které se opětovně zpracovávají.
Co se týká návozu počítám max. s 1-2 vozy(kryté)/den, tyto vozy budou opětovně naloženy.
Pak vychází mi obrat vozů na vlečce 5-8 vozů/den. Vlečka bude obsluhována 2x denně, což je vzhledem ke kapacitě vlečky (3+1 vůz - viz obrázek) nutné.
Při posuzování prosím o přihlédnutí, že vlečka je budována kvůli provozu, proto jsou počty čísla opravdu našponované.
Nakonec přikládám jednoduchý náčrtek a zajímá mě co vy na to.
Předem díky za názory.

Já jsem náčrty vleček do skláren jen viděl v brožurách od SAXI.Moc podkladů pro provoz sklárny není.No je to,tak jak si vše popsal. Ze začátku v provozu skláren byly špalky dřeva.Stromy se káceli většinou hned v okolí.

Ja sice nemohu radit ohledne provozu ale trebas nejake rozlozeni koleji je videt doted ve sklarne v Kyjove. Da se prepnout i na 3D pohled a jsou tam videt i vagony protoze doted sklarna dopravu vagony pouziva.
Ahoj Cipisekmp.

Čau Michale ,
udělej si výlet na Kynžvart , není to daleko . Tam jedna je . Nedělá klasické sklo , ale taví čedič a jiné šutry . Výsledek jsou chemikáliím odolné roury , fitinky a zátěžové dlaždice . Teď při koridorování se to trochu změnilo , ale stále jim stačí jedna kolej .
Spíš bych se poohlédnul po té pile , ta je provozně spletitá .
Petr S.

Zkus se kouknout sem - možná tam něco dohledáš... http://www.fabriky.cz/2008_hut_frantise ... /index.htm

Petr S. píše:Čau Micheur ,
udělej si výlet na Kynžvart , není to daleko . Tam jedna je . Nedělá klasické sklo , ale taví čedič a jiné šutry . Výsledek jsou chemikáliím odolné roury , fitinky a zátěžové dlaždice . Teď při koridorování se to trochu změnilo , ale stále jim stačí jedna kolej .
Spíš bych se poohlédnul po té pile , ta je provozně spletitá .
Petr S.

Do Kynžvartu se podivam. Díky za tip.
Pilu ne. Ta bude jinde a řezivo budu nakládat na rampě ve stanici.

Pojďme na to systematicky. Sklárny sice neznám zevnitř tak dobře jako papírny, ale býval jsem v určitých dobách jejich častým dodavatelem obalů a obalových materiálů, takže základní představu mám.

Především si ujasni druh a charakter výroby.
- obalové sklo - láhve všeho druhu - příklady: Kyjov, Heřmanova Huť
- ploché - tabulové - sklo - Řetenice
- kalíškovina - sklo na stůl - Nový Bor, Poděbrady, Světlá nad Sázavou, Lednické Rovne (t.č. největší sklárna na kalíškovinu v bývalém Československu!), Poltár
- křemenné sklo - varné a laboratorní - Sázava
- osvětlovací sklo - svítidla - Janštejn, Rapotín, Kamenický Šenov
- polotovar pro bižuterii - Desná
- a jako doplněk malé víceméně umělecké hutě s výhradně ruční výrobou - Lindava, Škrdlovice, Skalice u Č. Lípy, Prácheň...

Teď ještě přemýšlím, kam mám zařadit svého času Bobošíkovu výrobnu pivních půllitrů v Zálší u Chocně - zřejmě někam mezi obalovinu a kalíškovinu...

Dále: výroba strojní, ruční (dnes už jen kalíškovina) nebo obojí? Jestli počítáš s kapacitou ve stovkách tun denně, tak půjde spíš o strojní výrobu, ale pak ti chybí kromě vlastní hutě srovnatelně velké nebo i větší objekty těch strojních linek a taky velký sklad surovin a přípravna sklářského kmene. A výrobci kalíškoviny mívají i objekty malíren a brusíren, často dost rozlehlé.

Víš, že každá sklárna spotřebuje zhruba polovinu vsázky ve formě střepů? Ty se skladují většinou na volné skládce, takže by je i na modelu mělo být vidět. Jinak velké sklárny (stovky tun výroby denně - tvůj případ) navážejí písek v sypácích (wapkách nebo rakvích), menší sklárny pytlovaný v obalech typu big-bag 500 - 1000 kg, ještě menší v papírových pytlích. Ve vacích a pytlích se navážejí i další suroviny (soda, potaš, ledek, do křišťálu klejt = kysličník olovnatý). A jestli budeš vyrábět kalíškovinu, tak potřebuješ i malotonážní suroviny - především barvičky. A pochopitelně ty obaly, na kalíškovinu často velice pěkné až luxusní. BTW, spousta skláren mívala vlastní kartonážky - napadá mě Egermann Nový Bor, Bohemia Světlá, Janštejn, Karolínka, Chlum u Třeboně... některé z nich už zanikly. Zavařovačky (viz ten zmíněný Kyjov) se expedují na europaletách ve vrstvách proložené tabulemi vlnité lepenky. A tabulové sklo se klade skoro svisle nebo pod velkým úhlem na různé fórrichtunky, je to snad jediný druh skla, který se kdy expedoval na otevřených železničních vozech. Někde mám jejich obrázky, zkusím je pohledat. A taky ruční výroba kalíškoviny potřebuje dřevěné modely.

Taky záleží na epoše, např. sklárna Crystalex Nový Bor se stavěla v roce 1968, takže její objekty jsou relativně moderní monobloky, zatímco v tomtéž Novém Boru je i sklárna Egermann, krásný příklad staré industriální architektury z 1. poloviny 19. století. Dost moderně působí taky třeba Kavalier v Sázavě (ale je tam i stará huť) nebo dnes zaniklá sklárna Antonínův Důl u Jihlavy. Ale častěji tady v Čechách a na Moravě najdeš sklárny ve starých objektech. A někde mají i živé sklářské muzeum - třeba v Harrachově, kde se dochovala brusírna poháněná funkčním vodním kolem s transmisí, v huti Jakub Tasice (my pamětníci víme, že se tam natáčeli Dietlovi Synové a dcery Jakuba skláře...), nebo v některých rakouských sklárnách - třeba ve sklárně Stölzle v Alt-Nagelbergu, která mimochodem bývala zásobována po jedné z větví gmündských úzkorozchodek vlastní vlečkou 760 mm - chceš plánek? Měl jsem možnost navštívit i velice pěknou sklárnu Riedel v tyrolském Schneegattern, kam po válce přenesla výrobu Riedelova rodina z Desné v Jizerských horách, také tam je živé muzeum. Možná některá z těch starých skláren by byla pro model s jednošturcovou vlečkou nejlepší předlohou...

Nie som sklár, ale pred pár rokmi som mal podobný nápad a okolo pár sklárni som sa pomotal aj v reále. V podstate tvoja vlečka je reálna. Čo mi nesedí je expedované množstvo. Tebou predpokladané množstvo je na veľkosklárne. Len pre predstavu najväčšia slovenská skláreň Trnava vyrába denne iba " 200 " ton a je to areál na cele koľajisko. Tak že by som v prvom prehodnotil buď prevádzku alebo plán vlečky. V sklárňach kedysi pracoval "Houmer" ( myslím p. Vacka ) skús ho kontaktovať.

Ja jen jedna usmevna prihoda kterou me vykladal kolega z prace ktery delal prave ve sklarne v Kyjove. Jednoho krasneho letniho vecera nebo noci si jeden pracovnik obsluhy ktera mela nastarosti vyfukovani nejakeho pisku prave z tech zminovanych rajek, tak byl nejaky unaveny a tak si lehl pod vagony a pod sebe si nastlal vataky. Samozrejme usnul a to asi dost tvrde, protoze kamaradi mu ten vagon ktery ho zakryval nekam posunuli a rano kdyz sli lidi na sichtu, tak meli sok, ze mezi kolejama lezi prejety borec. Ten se teda nastesti rychle probral a nenapadne zmizel chi. Je to teda historka ktera se zrejme stala uz pred notnym casem ale pro zasmani co by ne.
Ahoj Cipisekmp.

Omlouvám se předem za rytí, jistě nekonstruktivní, protože když mám vlastní názor jako autor, tak ho chci přeci podpořit a né vyvracet. Nakonec vlastní názor bývá leckdy vzácný...
Qěci: sklárna, stejně jako točna, je přeci snem každého správného modeláře! Tak proč ne. Sklovina se dá roztápět i generátorovým plynem - Synové dcery Jakuba Skláře (už jsem to sem psal před časem).

hank píše:ale pak ti chybí kromě vlastní hutě srovnatelně velké nebo i větší objekty těch strojních linek a taky velký sklad surovin a přípravna sklářského kmene. A výrobci kalíškoviny mívají i objekty malíren a brusíren, často dost rozlehlé.

Ale to už přeci nemusím nutně modelovat. Přeci si můžu z velké, či větší továrny znázornit jen expedici, příjem zboží (...) a velkou fabriku odbýt "Hradčany" (průčelí hal). V mnohých případech ani vlečku neměli a nakládalo se v nejbližší stanici (Loučky porcelánka, Strojobal Střížovice), nebo naopak středně velký podnik má sotva dva šturcy...
Když sklárnu, tak např. Desnou, která je napojena dnes jen do zast. Dolní Polubný. Jako vzor je to ideální. Jasně je vidět vykládka písku, kolej na stáčení TTO, truhlárna a místo pro vy/nakládku Zetek na konci... V tvém návrhu bych přidal na místo trafačky veksl a udělal bych šturc do kouta - kvůli místu. Tím se Ti rozšíří vlečka a při každé obsluze mě budeš proklínat vlečkový vlak s loko uprostřed Jednotlivé "obory" tam v pohodě rozmístíš, bude dost místa. Písek si vozit nemusíš, když nechca. Nějaké hrubotunokilometry bych nepočítal a hlavu si s nimi nelámal. Prostě rampa na dvě zetky, tak se tam můžou přistavit dvě krátké, nebo jedna dlouhá, tečka.

A ta Heřmanka byla taky BOBO... A taky je to pěkný námět na industriální Hradčany, myslím že se tam dalo koukati do kraje (a do fabriky) z nějakého reservoáru - ul. Zahradní.
Jsem prostě hrozný...

Hanku ,
klobouk dolů , čím ještě překvapíš ?
Petr S.

Ahoj , díky všem za odpovědi.
vezmu to popořadě.
Hanku díky, zdá se, že přes papíry se člověk dostal ledackde.
Zkusím upřesnit původní záměr.
Sklárna bude vyrábět obalové sklo (především lahve na kompoty, nakládanou zeleninu a zavařeniny) od začátku jsem počítal s paletováním při expedici. Inspúirací mi byla právě Heřmanka (mimo jiné, protože tam byla za války babička na práci v "raichu") ale hlavně tamní sklárnu znám nejen zvenku ale dostal jsem se i dovnitř, bohužel fotky nemám a paměť je zrádná. Ovšem svého času vyráběli i "kalíškovinu" resp. pivní půllitry (pro brňáky krýgle na bahno) a třetinky na limču a malé pivo.
Výroba strojní - hala mimo kolejiště, tedy i mimo záběr skicy.
Jak jsem psal písky by měly být z místních zdrojů - třeba je to blízko k Provodínu, nebo Libuni (nicméně skládky a přípravna kmene mimo kolejiště) i když ty big bagy by šly.
O střepech vím, ale nevím jak to bylo s jejich sběrem, potažmo s dopravou po železnici. Kde byl zdroj střepů? Kromě n.p. Sběrné suroviny mě napadnul jen vhodný odběratel (sodovkárna, pivovar, Marila), který by vracel střepy ve vozech v nichž dostává obalové sklo. jak se vlastně střepy vozilz? volně ložené v e vyskostěnných vozech (Es/Vtr, Eas apod)? Nebo v "zetkách"?
Tabulové sklo určitě ne, už proto, že na něj nemám vozy i když je to určitě zajímavé zpestření provozu.
Předpokládám, že se bude jednat o staré objekty líbí se mi industriální archuitekrura začátku 20. století ovšem v rámci objektivity bude nutno udělat nějakou tu "prasárnu" zlepšovatelů, kteří např. vyměnili původní vrata, nebo okna, případně přileúili k hezkému objektu ošklivý krychlózní přístavek nové rozvodny apod.

Jano H0e. No to množství jsem střelil podle "nabídky sklářských pecí", ke které jsem se dostal při hledání podkladů. Uváděná produkce byla 160-300t taveniny /den. Ubrat na množství je vzhledem k velikosti vlečky menší problém než přidat: Takže oprava denní produkce bude v rozsahu 50 - 70t/den) to znamená, že mi ubude vozů pro nakládku, i kotel s palivem přijede jen obden. Zato můžu věnovat více prostoru na vlečce návozu surovin (třeba již zmíněných střepů, potaše, sody apod.)
Zvýší se pestrostvozů na vlečce, kotel pojede obden, zato přibudou vozy se střepy. Budu jen rád, jen musím vymyslet čím vytěžovat prázdné vozy.

Vláďo, pochvala a virtuální poplácání po zádechsice potěší, ale kvůli tomu jsem to sem nepsal, takže vyvracej (ale nezvracej )
Když mi někdo napíše, že vymýšlím kraviny a rozumně to zdůvodní, budu radši, než když mi to naoko pochválí a když budu mít hotovo (rozděláno), řekne/napíše, že je to pitomost už od základu.
Sice bych sklárnu rád, ale pokud by to měla být kravina, klidně místo ní udělám silo, lom, nebo pilu.
Generátový plyn musíš vyrábět destilací uhlí(dřeva), nebo se dovážel v kotlových vozech? Přijdou mi jednodušší ty topné oleje i do epochy mi zapadají líp. GP mi přijde spíš záležitost 1. pol. 20 století.
Hele, mluvíš mi z duše, Ohledně toho co v modelu je a přitom není vymodelováno. Jak jsem napsal, že většina provozu bude jen fiktivní (myšleno nemodelovaná. budovy budou vlastně tvořit polokulisu na hraně kolejiště a celý areál sklárny zabere na kolejišti prostor 10-15 x 75 cm (včetně koleje). I proto je ve skice ta červená demarkační linie, která znázorňuje hranice kolejiště. I na velkém kolejišti je "málo místa" a proto se snažím umisťovat nejen podobné objekty, ale též nádražní budovy (potažmo navazující zástavbu) na kraj kolejiště, kde mohu vždy tvrdit, že to přece pokračuje. Když si prdnu továrnu doprostřed kolejiště, bojuju s místem a nakonec mi ji celou obkrouží trať... ale to jsem odbočil.
Ta Desná je výborný tip a nedaleký D. Polubný též - inspirace pro případné budoucí rozšíření vlečky. Ta Desná se mi fakt líbí. Už proto, že ten fous kolejí skoro přesně odpovídá mému prostoru pro vlečku (včetně zakřivení kolejí)
Ale vypadá to, že dnes hlavně naváží písek.. Což o to, ty sypáky by se mi tam líbily, ale místo na vykládku budu hledat těžko.
Ovšem, představa, ža na tu jednu kusou kolej vlečky zavážím směsku vozů: Sas (písek), Vtr (střepy) Ztr (tam karton pak nakládka sklenic) a R (TO) je lákavá No, ještě o těch sypácích popřemýšlím...

Také jsem ve svém konceptu kolejiště zapojil provoz do sklárny v Desné. U mě ale pouze jako tranzit kolejištěm.

Přispěji poznámkou, která tady ještě nezazněla. Zmíněný uhličitan sodný (soda) se do skláren (produkce Desná) naváží pytlovaný viz. výše z polska 7x měsíčně. Je tedy potřeba si sehnat minimálně jednu polskou zetku, která jednou až dvakrát týdně přiveze sodu v pytlích. Do větších skláren se soda vozí v polských Ucs. Řetenice si do polska posílají vlastní soupravy českých Rajek. Poslední dvě se tě týkat nebudou, ale je dobré to zmínit pro inspiraci ostatním. Do té Desné se kromě písku ze Střelče vozí také dolomit z Piešťan, také ve vozech Faccs.

I mě by ale zajímalo, kde se vezme ten potaš. Starodávná výroba se dá dohledat a využívá místních zdrojů, ale jak tomu je později? Pro IV. epochu se mi jako nejvhodnější dodavatel jeví SSSR, či se dal chemický producent najít někde blíže? Pro provoz to znamená ztejně zetku čsd, teď jde o to jak často při oné zmíněné modelové produkci.

Michal Š. - jen ještě pár nesouvislých poznámek:
Ano, v době, kdy jsem kolem roku 2005 do Heřmanky jezdil já, byla rozdělená na dvě půlky, já jsem jezdil k Bobošíkovi, ale ta výroba zavařovaček tehdy patřila nějaké německé firmě.

Generátorový plyn se ve sklárnách - aspoň na našem území v době od zakládání průmyslové výroby skla až do převratu 1989 - vyráběl zásadně z uhlí na místech spotřeby, pokud je mi známo, nikdy se tam nedovážel. (Nemohu vyloučit spojení sklárny potrubím s nějakým zdrojem plynu v nějakém sousedním závodě, což by zřejmě přicházelo v úvahu především v pánevních oblastech severních Čech. Ale konkrétně takový případ neznám.)

Pokud jde o systém sběru recyklovaného skla před rokem 1989, tak o tom bohužel taky moc nevím. Zdrojem pro sklárny byl - kromě vlastních střepů - zřejmě především průmyslový sběr od velkoodběratelů (v případě obalového skla šlo především o pivovary, lihovary, konzervárny a podobné provozy), který probíhal přímo i nepřímo přes tehdejší národní podnik Sběrné suroviny. Jestli si dobře pamatuju, tak střepy se vozily volně ložené.

Na drobný sběr z domácností (nemluvím o vratných lahvích, kterých tehdy byla drtivá většina) měly tehdy Sběrné suroviny monopol. Jenže výkupní ceny byly nízké a většina domácností v době všeobecného nedostatku čehokoli lahve ani zavařovačky pokud možno nevyhazovala, dokud se daly použít na cokoli. A když se rozbily, putovaly do popelnic. Takové ty dnes běžné vychytávky jako výměnné kontejnery apod. tehdy ještě neexistovaly, o separovaném sběru na úrovni obcí ani nemluvě. A třídicí linky odpadů tehdy byly jen u spaloven a řekl bych, že ty byly tehdy jen dvě - v Praze už od 30. let ve Vysočanech a v Brně (v Líšni, ale tam otevřena až 1989).

Nicméně lidská paměť je zrádná mrcha a chtělo by to nějakého lepšího znalce než jsem já.

Michale - pri nakládke nepočítaj tony ale objem. Taká prázdna flaška neváži "nič", ale priestoru zaberie za liter. Čo sa týka vyťažovania, Z tky vozili obaly a palety tam, naspäť sa v nich vozili výrobky. Ostatné sa nevyťažovali, aspoň som na "dňoch otvorených dverí" nič také v areále nevidel. Skôr sa to robilo v priľahlých staniciach. Ďalej je to obsluha vlečky. V prípade ako uvádzaš sa vlaky sunuli od najbližšej stanice. Pokiaľ to nebolo niekde blízko stanice, lokomotívy ostávali "brumkať" na vlečke alebo sa vracali ako Lv späť do stanice. Pokiaľ to nechceš praktikovať, bolo by vhodné doplniť zastávku o manipulačnú koľaj alebo na vlečke.