Diskuzní fórum železničních modelářů

Michale - pri nakládke nepočítaj tony ale objem. Taká prázdna flaška neváži "nič", ale priestoru zaberie za liter.

Ano, proto byly sklárny hlavním uživatelem velkoprostorových vozů. Původně Geg, za dob ČSD Zd a Zdv, po roce 1949 označené Zs. Z UIC konstrukcí pak Gbgs. Ztr neměl tu správnou velikost pro dobré vytížení skleněnými výrobky, ale určitě se objevoval se surovinami na vstupu. Největší sklárny měly dokonce velkoprostorové vozy zařazené jako soukromé (Fr.Siemens v Novém Sedle jako největší výrobce lahví v Rakousku-Uhersku a S.Reich se sklárnami v Kyjově a Velkých Karlovicích). Ale i přes zdánlivou velikost si tyto továrny vystačily s malou vlečkou se dvěmi kolejemi, u většiny skláren (K.Šenov) pak stačila jedna. Spousta podniků nakládala na nádraží.

Poděbradské sklárny si nechávaly navážet kyselinu fluorovodíkovou z kolínské Lučebky na leptání skla. Vozilo se to buďto v malém dvojosém kotlíku, nebo v nějakých (plastových?) balónech, naskládaných v přepravním přípravku, to celé na čtyřosém plošiňáku. Fantastické modely těch plošiňáků s těmi přípravky má v TT jeden zde diskutující - dost dobré zpestření provozu!

K tomu kotlíku s HF jedna veselá historka: horké letní odpoledne, v Poděbradech na man. koleji u perónu stojí onen kotlík a jeho obsah se podle bublavých zvuků zjevně vaří. Jakýsi pán je zvukem zaujat a jde si vůz prohlédnout. Když se při prohlídce dostal až k nápisu "Ložné zboží: kyselina fluorovodíková", zahájil kvapný ústup

Vladimír_B píše:...a při každé obsluze mě budeš proklínat vlečkový vlak s loko uprostřed

Náhodou, ty jsou nejlepší: nemusíš přemýšlet, kterým směrem mu musíš stanovit 30 km/h

Je to tohle?

http://www.parostroj.net/katalog/nv/ima ... 50002c.jpg

To je vono.

Morris Zapp: Ano, na flurovodík jsem při vypisování možných nákladů pro sklárny zapomněl... On má sviňa takovou vlastnost, že leptá skoro všechno, takže se dá vozit jedině v cisternách nebo nádobách pogumovaných, poolověných nebo polyetylénových. Odolává mu taky vosk, o čemž se lze přesvědčit právě ve sklárně při vlastním procesu leptání skla, kdy se z vosku na leptaném předmětu vytváří maska.

Běžně bývaly cisterny s HF k potkání v Ústí na teplickém nádraží, Ústí-západ je přípojná stanice pro vlečku Spolchemie. Ani nevím, jestli se tam ještě HF vyrábí. Kupodivu si nepamatuju, že by tam někdy za ta dlouhá léta došlo k nějaké nehodě za účasti cisterny s HF.

Řekl bych ale, že v menší sklárně se HF vyskytuje nejspíš v nějakých PE lahvích nebo konvích.

Ještě k tomu varu: HF se při normálním tlaku vaří při 19,5°C. Ale to, s čím se v té sklárně zachází, není čistý HF, ale jeho roztok ve vodě, tj. kyselina flurovodíková. To je podobné jako s kyselinou solnou - taky to není chlorovodík, ale jeho vodný roztok.

HF vznikal jako vedlejší produkt při výrobě superfosfátu v kolínské Lučebce.

Stejně je úžasné, co všechno se nabalilo na cukrovarnický průmysl: nejen lihovar a na jeho odpad napojená draslovka na "výstupním" konci cukrovaru, ale taky lučebka na "vstupu" - řípa je potvora žravá, vyžaduje hodně živin, tak rytíř Horský z Horskýfeldu postavil v Kolíně fabriku na výrobu superfosfátu. Ta zpracovávala apatit z dovozu (počítám, že z poloostrova Kola) a měnila jej na supersfosfát kyselinou sírovou, kterou si sama vyráběla z chvaletického kyzu. A kola průmyslu se vesele točila a roztáčely je právě ty cukrovary...

Morris Zapp píše:A kola průmyslu se vesele točila a roztáčely je právě ty cukrovary...

No pochopitelně... Průmyslové cukrovarnictví je považováno za kolébku nejen moderních chemických technologií; co například začátky Ringhofferů na Smíchově? Původně kotlářská a mědikovecká dílna se rozrostla na moderní průmyslovou fabriku právě díky zahájení dodávek pro pivovary a cukrovary.