Přenáším sem diskusi
z tohoto vlákna k Lipence, aby to nezasvěcené nemátlo. Vaclav86cz se tam zeptal, jestli by nebyla blbost, kdyby k modelu skutečného nákladiště Prudká na staré Tišnovce přidal nějakou úzkorozchodnou vlečku do fabriky (která tam nikdy nebyla - tedy ta vlečka, nikoli ta fabrika
). Protože jsem se tady víckrát přiznal, že skoro celý svůj pracovní život - už 35 let - trávím v papírenské branži a příbuzných odvětvích, požádal mě, abych zkusil vysvětlit, jak taková papírna vlastně fungovala. Třeba se časem dostaneme i k jiným papírnám, ale (dnes už bývalou) lepenkárnu na Prudké jsem kdysi znal i zevnitř, tak se na ni pojďme podívat, ono to bude vlastně docela jednoduché.
Pokud jde o historii lepenkárny, především odkážu na
tento článek dlouholetého pracovníka podnikového ředitelství Brněnských papíren (pod které fabrika patřila po celou dobu reálného socialismu až do r. 1989) ing. Miloslava Vítka o historii prudecké fabriky. Dodám k tomu, že já už jsem v 80. letech zažil jen odlesk její slávy, kdy už se tam vyrábělo skoro výhradně ze sběrového papíru. Mám však za to, že právě ten stav, kdy už se v lepenkárně nevyráběla vlastní vláknitá surovina, tj. buničina, dřevovina nebo hadrovina, je pro modelové znázornění jednodušší a přitom i tak dost pestrý. Navíc není potřeba tolik plochy pro různé sklady surovin a výrobní budovy, nemluvě o tom, že technologie výroby a zpracování papíru jsou na rozdíl od většiny celulózek vesměs pod střechou, takže není potřeba studovat, jak vypadá sulfitový vařák nebo třeba bělicí věž. Prudecká fabrika patřila vždy k těm menším s výrobou jednotek tun lepenky denně, takže i znázornění obratu materiálu a výrobků v malém bude v modelu vypadat přirozeně.
Ve fabrice se vyráběly dva druhy lepenky: Tzv. strojní, tj. za mokra, na lepenkovém stroji, a slepovaná vrstvením za sucha - slepováním několika vrstev hotového papíru. Základní vstupní surovinou byl sběrový papír, do některých druhů lepenek se mohla přidávat dřevovina vyráběná broušením odkorněných polen ve vodě rotujícími brusnými kameny (prudecká brusírna byla výjimkou, měla "kapesní" brus na půlmetrová polena, standard v jiných dřevobrusírnách byla "metrovica") nebo i buničina, ale ta už se v inkriminovaném období výhradně nakupovala. Takže do fabriky se pro výrobu strojní lepenky dovážel především sběrový papír lisovaný v balících, případně odpadové kotouče papíru vyřazeného z jiných papíren či tiskáren, dále nebělená i bělená sušená buničina - řezaná na archy, v balících buď rovnou svázaných drátem nebo zabalených v balicím papíru, samozřejmě dřevo, i když to bylo většinou z okolních lesů, takže se drahou asi moc nevozilo, a to je vlastně všechno. Pokud jde o slepovanou lepenku, tak ta se především vyráběla z vlastní suroviny, ale mohly se sem dovážet i určité druhy papíru jako polotovar pro slepování v kotoučích. Lepenkový stroj měl šířku 130 cm, na něj navazovala šířkou 125 cm i slepovačka, což naznačuje, jaká mohla být šířka těch kotoučů.
Hotový výrobek byla buďto strojní lepenka, podle tloušťky buď v kotoučích nebo v arších, dále slepovaná lepenka, ta už kvůli tloušťce výhradeně v arších, a samozřejmě kartonáž, protože na Prudké bývala i kartonážní dílna na výrobu hrubé lehké i těžké kartonáže. Takže z fabriky se expedovaly především palety s archy lepenek normalizovaných formátů řady A nebo B i nestandardních formátů a dále palety s lepenkovými krabicemi rozloženými a uloženými naplocho.
Do fabriky se vozilo samozřejmě uhlí a taky různé pomocné suroviny, předvším lepidla (už si nepamatuju, jestli škrob nebo dextrin nebo vodní sklo) v plechových sudech. A nakonec různé pomocné chemikálie určené k ovlivnění vlastností lepenky a úpravě vod, podle skupenství buď v pytlích nebo zase v sudech či plastových konvích různého objemu.
Z uvedeného tedy vyplyne, jaké vozy se na nákladišti mohly objevit, skoro výhradně to budou všechny možné druhy zetek a uhláků.
Kdo zná údolí Svratky v okolí Prudké, ví, že tam vede jediná úzká silnička, v zimě si ji papíráci protahovali sami vejtřaskou se zapřaženým prazvláštním pluhovacím fórrichtunkem, takže se silniční dopravou to tam bývalo občas dost kritické. No a na staré Tišnovce se nákladiště Prudká v 70. a 80. letech obsluhovalo dvěma páry Mn vlaků. Takže v modelu bych volil zřejmě většinu vykládky i nakládky přes to nákladiště. Specialitou staré Tišnovky bylo, že tam skoro nebyla osobní doprava motorovými vozy. I nasazení hnacích vozidel bylo dost fádní - od výstavby nové dráhy přes Křižanov v polovině 50. let až zhruba do r. 1973 všechno vozily brněnské 524.13, potom zase všechno brněnské brejláky (tj. Os i Mn vlaky, rychlíky tu nejezdily...) T 478.3. Ale to brejlovcové období nemuselo být z pohledu modeláře zase až tak fádní , protože už spadalo do období brněnské lidové tvořivosti, pokud šlo o nátěry hnacích vozidel... Různé ty žluté blesky, které přetrvaly na některých strojích nerekonstruovaných řad 754 a 750 dodnes, mají svůj původ právě v Brně na dolním. V červnu 1982 se mi podařilo dokonce zachytit 6 konkrétních strojů, které na Tišnovce jezdily, skoro bych řekl, že o moc víc jich tam v turnuse nemívali. Byly to T 478.3022, 023, 064, 161, 163 a 276. Osobní soupravy za brejláky byly tvořeny obligátními pěti ypsilony (2x Bai - 1x BDa - 2x Bai), v zimě mohly být posilovány, ale i tak občas davy brněnských lyžařů absolvovaly nedělní večerní cesty domů z vysočinského běžkování vestoje v zavazadlovém oddílu vozu BDa...
A ještě k nákladní dopravě, kromě dvou párů Mn vlaků se tam vyskytovaly ucelené vlaky sypáků se šutrem a především s uranovou rudou z Dolní Rožínky.
Pokud jde o tu fiktivní úzkokolejku, v tom minulém vlákně jsem Václava odkázal na studium historie papírny v Žimrovicích, kde takovou trať kdysi provozovali. Časem se k ní snad ještě taky vrátím, protože si myslím, že by mohla být dobrým vzorem. Teď jenom nadhodím jako katalyzátor vaší fantazie, že bych volil rozchod 600 mm a jako hnací vozidla - vzhledem ke sklonovým poměrům - něco pořádného, nejlépe radotínské "gebusky" BNE 50. Ale o tom víc zase až příště.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.