Tak už jsem zas tu
Vcelku je tvoje kalkulace reálná, ještě zvaž náhradu většiny buničiny starým papírem volně loženým ve slisovaných balících (ukládá se na samostatný sklad = obvykle dobře z dálky viditelná a čuchatelná
zpevněná plocha volné skládky, buď na dešti a mraze nebo jen lehce zastřešená, většinou nemóresní bordel a zdroj smradu a rejdiště hlodavců - aha, to asi na modelu neznázorníš
). Přísady bych úplně dopodrobna neřešil, plnidlo (kaolín) do šedé/hnědé lepenky nepotřebuješ, všechno ostatní jde v zetkách v pytlech na paletách, to celkové množství ± odpovídá, skladovat se může v jednom samostatném baráčku, který může mít třeba dvoje vrata a jak je uspořádaný vevnitř řešit nemusíš. Akorát ta vykládka uhlí z wapek by v takové papírničce byla jak pěst na oko, tohle zařízení bývalo v papírně této velikosti většinou poslední, které se modernizovalo (nebo taky ne, na což k velké škodě a lítosti zákazníků dojela papírna ve Vlčici, ve které noví majitelé v roce 2005 odmítli investovat do nového kotle, kterému skončila životnost), běžné byly vozy Vtr/Vsa nebo Es/Eas vykládané partou nějakých ztroskotanců a/nebo dobrodruhů ručně, nanejvýš s pomocí mechanické lopaty, na venkovní skládku uhlí. (Leckde po ní jezdil Stalinec s radlicí, aby se nezapařilo.) A taky musíš počítat s odvozem škváry z kotelny na skládku (zase požadavek na místo...), což byla třeba v Jindřichově nebo v Bělé práce pro úzkorozchodku se soupravou kiplór (rozchod ne více než 600 mm, může být i míň...) obsluhovanou nějakou polní nebo důlní mašinkou, traktorem nebo koňmi. Jestli tam máš málo místa pro volnou skládku uhlí a škváry, radši zvaž topení mazutem nebo TTO s příslušným stokubíkovým nadzemním škopkem nebo radši dvěma (nezapomeň na přívod páry, aby to vůbec šlo čerpat...) a domečkem s čerpací stanicí, jestli modeluješ epochu V nebo dnešek, tak ještě raději plynem. Ta spotřeba paliva v kotelně bývala dost variabilní, kotle byly nejrůznějšího stáří a účinnosti (sám jsem ve Šlapanicích ještě v roce 1989 zažil v provozu uhelný kotel z roku 1908 s ručním zauhlováním i odškvárováním) a papírenské stroje využívaly páru velice různě (ne)hospodárně, taky záleželo na tom, jestli byla v papírně protitlaková turbína na odpadní páru od papírenských strojů (většinou bývala, na tuto výrobu elektrický výkon tak asi 1 MWe, ale spotřebu páry v t/h a tím pádem uhlí už si fakt nepamatuju - celkem elektriky a tepla dohromady může být tak 2 - 2,5 MWh na tunu papíru, z toho na technologickou páru tak asi dvě třetiny, třeba je tu nějaký kotelník nebo silnoproudař, který to přepočítá na to uhlí). Takže k tomu se nelze jednoznačně vyjádřit, i když si myslím, žes to s tím množstvím uhlí spíš trochu přehnal, ale jak říkám, není to jednoznačné.
Takže jsem to tu vypral z jedné vody načisto
, ale snad jsem na nic důležitého nezapomněl. Nějaké dotazy?
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.