Textilky

[rawen]

Nazdar.
Ze svých mladších let si pamatuji textilní továrny v údolí Svitavy - přibližně v úseku Boskovice - Svitavy. V současnosti většinově neexistují anebo prošly modernizací a není na první pohled patrné, zda a jak využívaly železnici (jako že určitě ano).
Prosím tedy o odkazy a podklady k prvorepublikovým až poválečným textilkám a jejich vlečkám, ideálně v dané oblasti.
Sám toho nemám moc, a když tak jen vlastní poznámky z oblasti výrobního procesu a zařízení na cestě surovina - příze - metráž.

Děkuji, Radek

[milan ferdián]

To děláš pro sebe nebo pro mne Textilky v obsahu mám také .

[rawen]

No, hledám na další modul fabriku.
Jednou z alternativ je razantně zmenšený (naznačený) prostějovský Agrostroj (ex Wichterle a Kovařík), další variantou textilka, resp. lehké strojírenství v secesním slohu s výrazným komínem. Ty textilky jsou mi svým způsobem blízké, ale stavěl bych to tak, aby výroba a tedy i oběh nákladů byly proměnné podle potřeb klubu/layoutu/kolegů. To vylučuje cukrovary a tovární budovy podobně specializované...

Radek

P.S.: Weby fabriky.cz, kominy atd. znám.

[milan ferdián]

Tak jedině mrknout na sever čech,šluknovsko,liberecko atd.

[JanoH0e]

Textilky v Čechách a na Morave + Slezsko boli všade ( na Slovensku ich bolo menej). Teda aspoň do 50 rokov, kedy nastala doba centralizácie a malé a stredné textilky začali miznúť. Nahradzovali ich komplexy s vysokou produktivitou. 90% takýchto stavieb bolo uniformných, v podstate od Lisabonu cez Manchester až do Vladivostoku a od Jokohamy po Alabamu, si boli dosť podobné a v podstate sú dodnes, len sa zmenil štýl uniformy. Takže stačí si vybrať vhodnú textilku trebárs aj z Japonska. . Ďalšia vec je prevádzka textilky a na to napojené vlečky normálno alebo úzkorozchodné. Boli to bavlnárske textilky, niekedy to boli iba práčovne, potom ľanové a súkenky.S tým súviselo aj technologické postupy a doprava. Väčšina používala do 60. rokov "parnú" technológiu, takže hl. záťaž uhlie. Potom prechod na plyn alebo iné médium napr. mazut. Takže v podstate obeh na vlečke by bol uhláky, novšie napr. cisterny, ak ide na mazut a zetky - G na návoz materiálu a odvoz výrobkov.
Čo to k vlečkám do textilky nájdeš napr. http://zrus-zan-zel.blog.cz/rubrika/uvodni-stranka - normálna aj úzke.

[fulda]

Docela hezká továrna jsou "papírny vltavský mlýn Loučovice", třeba se ti to bude hodit. Google zná spoustu fotek.

[hank]

fulda: Děkuji za nahrávku, místo smeče zde resuscituji svůj příspěvek o Lipence z června 2011.

Ještě předesílám, že od doby, kdy jsme to psal, loučovická papírna pod novým panstvem defitivně zkrachovala a v r. 2012 její majitelé rozprodali veškeré strojní zařízení, takže dnes tam kromě kotelny vytápějící místní paneláky už nefunguje nic. Prý to snad někdo letos koupil a chce tam něco vyrábět, ale o tom už nevím nic a tak to raději nebudu komentovat.

Celulózka v Loučovicích skončila v r. 1963 po napuštění Lipna, kdy snížený průtok Vltavy pod Lipnem už nestačil ředit ty její odpadní sajrajty a čistírny odpadních vod se u českých a moravských sulfitových celulózek zásadně nestavěly, protože za bývalého režimu na to strana a vláda nechtěly dávat peníze. Raději se všechny sulfitky postupně zrušily (většinou do převratu, výjimka = Větřní po r. 2000, tam tu ČOV postavit museli, protože Český Krumlov byl jako výstavní skříň české historie pro devizové turisty příliš smradlavý ) a postavila se nová velká sulfátka ve Štětí včetně nové čistírny.

V Loučovicích byly vlastně dvě papírny, Vltavský mlýn (žst Loučovice) a Sv. Prokop (Loučovice nz - od žst Loučovice směrem k Lipnu). Ze žst Loučovice vedly 2 vlečky, v pořadí od Vyššího Brodu Chemická (ano, ta dřív zajišťovala vykládku chemikálií pro celulózku, tj. pyrit či později síru a vápenec a i ten chlór) a Papírna (hlavně pro nakládku hotových výrobků, zrušena koncem 80. let), v Prokopě byla jedna vlečka zaústěná do nz.

Pro pořádek: Mezi nimi je ještě vlečka Pila, která vznikla později (v 70. nebo 80. letech - to přesně nevím) a od r. 1990 obsluhuje i novou kotelnu na černé uhlí. Po přestavbě trolejového vedení na 25 kV, 50 Hz je to poslední vlečka v provozu, teď už však v nezávislé trakci.

Takže zátěže pro/z JIP Loučovice v 70. letech už po zrušení celulózky a ještě před výstavbou nové kotelny koncem 80. let: Vltavský mlýn - Chemická - vykládka: buničina, uhlí, chemikálie pro papírnu, tj. především kaolín, klížidla a síran hlinitý, Papírna - nakládka: balicí, nepromastitelné a hedvábné papíry, Sv. Prokop - vykládka: buničina, uhlí, starý papír pro lepenkárnu, dříví pro brusírnu, nakládka: lepenka, lepenkové obaly (v Prokopě bývala i kartonáž). Kaolín a síran se dříve vozily volně ložené v Utz nebo Z, později síran i jako roztok v cisternách, klížidla - v dobách pryskyřičných klížidel taky v tuhém stavu v Z, později (zesílená klížidla) v cisternách, ale po silnici.

V r. 1990 byly odstaveny obě staré kotelny a začalo se navážet černé uhlí do nové na rozšířenou vlečku Pila ve vozech Eas. Na pile patřící taky papírnám se ložily vozy Res/Nas řezivem. Vlečkové vlaky na Pilu a do Prokopa, když obsluhovaly všechny části vleček, měly lokomotivu uprostřed vlaku , na straně k Lipnu vozy pro Sv. Prokop, k Loučovicím vozy pro pilu a do kotelny. V r. 1993 byl ve Sv. Prokopě odstaven jeden lepenkový stroj a byl nahrazen papírenským strojem na výrobu hygienických papírů a místo kartonáže vznikly linky na toaletní papír, ubrousky a papírové kapesníky. Dráha tehdy vycházela papírně vstříc a dost hygienických výrobků se expedovalo do Prahy jako přednostní zásilky, z Č. Budějovic vlaky Rn/Sn.

Pozor: Na lipenku nesměly nápravové vozy s delším rozvorem než 6 m. Vozy Zts/Gbgs s rozvorem 8 m tam neměly přechodnost kvůli ostrým obloukům. Podvozkové vozy tam však vždy mohly. Po vyřazení vozů Ztr a Vtr koncem 80. let tam už jezdily výhradně 4osáky, tj zmíněné Eas, ale hlavně se surovinou a na výrobky Gags, Hadgs, Taes a jejich různé varianty.

Všechny loučovické vlečky byly zatrolejované a v dobách provozu na 1,5 kv ss se obsluhovaly zásadně v závislé trakci. Na trati byly vždy dvoje náležitosti pro nákladní vlaky, jedny vozily dva páry Mn vlaků denně, druhé obsluhovaly loučovické vlečky.

Ve Vyšším Brodě bývaly také slušné nakládky, především dlouhé dříví a vláknina, tj. metrová nebo 2metrová polena.

V Loučovicích seděl dirigující dispečer a byla tam světelná návěstidla, Lipno, Vyšší Brod a Rožmberk byly dopravny podle D3. Ve V. Brodě se pravidelně křižovalo.

Snad ještě odkud to všechno vím: Jsem papírenský inženýr, v l. 1995 - 99 jsem v JIP Loučovice byl vedoucím prodeje a když se tam v r. 1996 oběsil obchodní náměstek, tak jsem ho celý následující rok zastupoval.

Spoustu fotek v Loučovicích nafotil krumlovský Seidel, fotky z jeho ateliéru se dají dohledat na internetu, i ty loučovické. Stačí dát do Googlu "ateliér Seidel".

Snad to někomu pomůže, i když to není o textilce.

[Patrik Novák]

tady je pár videí , https://www.youtube.com/watch?v=LO-rZdfp9mk

je to stanice Varnsdorf , továrna Velveta Varnsdorf , resp videa do teplárny patřící k to várně ,
nějakou technologii nakládky vykládky popíšu ,

[sidlo]

to hank
To se čte jako pohádka. Dva páry manipuláků, vše v závislé trakci s kapesní bobinou, křižování, ...
Začátkem září jsem si udělal na lipenku výlet. Úplná výluka, déšť, ve Vyšším Brodě rozkopaná jediná silnice a k tomu místní městský policista který zavedl do dopravy totální chaos, atd. Krátce řečeno vůbec nic jsem nevyfotil.

[Patrik Novák]

takže k těm textilkám , nevím jak Benar Benešov nad Ploučnicí , ale Benar Šluknov vlečku neměl , stejně tak Bytex Rumburk , Jiříkov ,

umístění : http://www.mapy.cz/letecka-2003?x=14.63 ... 6&z=15&q=nádraží%20varnsdorf

návoz materiálu : v krytých vozech slisované balíky bavlny , přistaveny k expediční budově , překládány na nákladní auta , převoz v areálu , část vozů využita k odvozu hotového zboží

po přistavení vozů na nádraží , vytaženy loko čsd z nádraží směrem k německým hranicím , najetí vlečkové loko , přivěšení , odvěšení loko čsd , odtažení na vlečku s pomocí nezavěšeného postrku loko čsd (jen roztlačení) , po projetí vlaku na vlečku přehozena výhybka přes kterou se loko čsd vrací do stanice ,
nebyla - li loko čsd , musela se nadřít vlečková , tj vytáhnout vlak a zasunout na vlečku ,

na vlečce dotažení do areálu teplárny a sunutí k budově - rampě

toto dnes již není vůbec , nedávno ještě občas 1 - 2 vozy

vlečka je přes ulici , dnes jen blikače , dříve závory s plotem až na zem , vedle ulice podchod se zakrytými vstupy/výstupy (dnes již zrušen )

návoz uhlí do teplárny , v podstatě to samé , jen po stažení z tratě do areálu teplárny pokračuje vlak až k vykládce viz videa
označená VDF - VDF7 , v současnosti jen vozy wap , většinou 16 vozů , první vůz po vysypání odvěšen , přesunut na vedlejší kolej následně vysypány zbývající vozy , toto kvůli délce vlaku a vlečky , po vysypání zasunutí zpět , přivěšení prvního vozu ,
odvoz vlaku , vysunutí na trať odvěšení a odjezd vlečkové loko , po přehození výhybky najetí loko , stažení vlaku do stanice , zkouška brzdy

dnes již jen vozy samovýsypné , ale dříve jakékoli vozy vysokostěnné - dvou i čtyř nápravové , vykládka prováděna shrnovacími štíty

pamatuju že kdysi před revolucí stávali , pod přístřeškem shrnovacích štítů , dvě spojinicové loko

v současnosti jen rosnička

[rawen]

Ahoj.
Zajimala by me podrobneji ta vykladka z vysokostenu. Muzete me prosim nasmerovat na fotky zarizeni a/nebo fotomapu mist, kde to jeste funguje postaru?

Diky, Radek

[Patrik Novák]

zařízení tam již není , byli to dva štíty které se stahovali k sobě
předpokládám že to nedokázalo hrnout celou vrstvu uhlí ve vagonu ,
otevření dveří , shrnování štíty ke dveřím , ruční dočištění

[hank]

V podstatě to byla malá mechanizace na usnadnění ruční vykládky uhlí, často dělaná ve fabrikách stylem "samo-domo". Něco jako radlice nebo lopata s rukojetí bylo přivázáno na lano a venku byl naviják, který při pohybu směrem z vagónu ven tu radlici/lopatu táhl, zatímco při opačném pohybu se vypnul, takže prázdnou ji bylo možné snadno potáhnout na potřebné místo dovnitř vagónu. Stejně se ale do vagónu muselo a tu rukojeť někdo musel vzít "do teplejch"... Podobně se vykládalo z Utz-etek volně ložené vápno, kaolín nebo některé méně agresivní chemikálie, třeba různé soli. O něco lepší byl mechanismus s dvojicí dlouhých štíhlých protiběžných šneků, které hrnuly uhlí do venku umístěné násypky, ale ani tam se člověk bez určité ruční manipulace neobešel, akorát se nemuselo (z bezpečnostních důvodů ani nesmělo!) při jeho činnosti do vagónu. Na ruční vybrání uhlí z rohů a vyčištění vagónu ale stejně musel nastoupit někdo s lopatou.

[Patrik Novák]

tohle nebylo ruční , ale na portálu ??? štíty byli na šířku vozu

[rawen]

Ahoj Patriku,
děkuji za popis vykládky pomocí štítů, nicméně, když si to zkusím představit, stále je tam mnoho proměnných a variant.
Takže kolmo nad kolejemi (vagonem) stojí anebo jezdí portál, na kterém jsou štíty (lopaty šířky vagonu).
Řekněme, že vlastní vahou zapadnou do uhlí u čel vagonu a stahují se ke středu, kde jsou otevřená vrata. To by znamenalo, že
portál spíš stojí, ale má v ose kolejí ráhno, po kterém se přitahují štíty k jeho středu. Je to tak anebo jsem vedle?

Díky za pomoc, Radek