Diskuzní fórum železničních modelářů

máte někdo výkres staniční budovy 17H?
předem děkuji

Zkus to tady http://zeleznicni-normalie.cz/Galerie/ ale nevím jestli tam je...

rkwa píše:máte někdo výkres staniční budovy 17H?
předem děkuji

Zkus napsat Richardu Cilovi, který provozuje badatelské aktivity na jihozápadní Moravě a jihovýchodní Vysočině, mj. kolem telčské lokálky. (17/H je staniční budova Telč.) Na K-reportu ho najdeš pod nickem Bw_Ig.

Já mám jenom chcípácké kopie z různých publikací, ty by ti asi moc nepomohly.

Zdravím ve spolek
Nevěděl by někdo, zda v nějaké publikaci nebyl plánek na budovu "nákladového" nádraží v Jičíně.

Předem děkuji za reakci

SaTo píše:Zdravím ve spolek
Nevěděl by někdo, zda v nějaké publikaci nebyl plánek na budovu "nákladového" nádraží v Jičíně.

To je které? Já bohužel nevím, čemu se v Jičíně říká "nákladové nádraží". Svého času se v Jičíně sešly tři soukromé společnosti (ÖNWB, komerciálky a svépomocná lokálka do Turnova) a vývoj uzlu vycházel z jejich původně samostatných kolejišť.

Je to starší, tedy ne to co je původní z tratě Turnov-Jičín a používá se i dnes jako nádražní budova na osobním i když už jediném nádraží v Jičíně, na to plánek - alespoň v původní podobě mám.

SaTo píše:Je to starší, tedy ne to co je původní z tratě Turnov-Jičín a používá se i dnes jako nádražní budova na osobním i když už jediném nádraží v Jičíně, na to plánek - alespoň v původní podobě mám.

Trať Turnov - Jičín byla ta nejmladší, byla to ta svépomocná lokálka a její budova je podle normálie 16/H, i když už to na ní není moc poznat... K ní byla ve 30. letech přistavěna ta hranatá funkcionalistická přístavba podle architekta Fikra z tehdejšího Ministerstva železnic.

První do Jičína dorazila ÖNWB od Ostroměře, jako druhé komerciálky (BCB - České obchodní dráhy) od Velelib. Tu budovu, kterou máš asi na mysli, postavila rakouská severozápadní dráha. U společnosti měla označení III.B a její nekompletní výkres je v publikaci Mojmíra Krejčiříka Česká nádraží, IV. díl, 2. část, vydal VYDOL/ing. Luděk Čada, Litoměřice 2015. Kromě toho by výkresy budov ÖNWB měly být v archívu ČD v Libni nebo v Ústřední technické knihovně dopravy v Kralupech nad Vltavou.

Lepší fotku na netu jsem nenašel. Je to doufám ono, o čem je řeč?

Ano je to tato budova, moc děkuji za informaci, budu se snažit uvedenou publikaci sehnat.

Něco pro hanka .Milan
1.Vlak ve Zlatých Horách
2.Vlak z Nisy do Vidnavy
3.Remíza ve Vidnavě (tak byla tam nebo tam nebyla )

M.F.: Kdybys chtěl tu 414.027 lepší, můžu ti ji poslat... A na Káčku je můj výklad o tom, že a proč byla fotka pořízena pravděpodobně v r. 1925.

Za ty ostatní dík. Ta remíza zřejmě patřila Prajzům, nicht wahr?

Nakoukněte na K-report do vlákna "Vlečky". Zdeněk Hrdina aka Zdepa tam dal plánky některých vleček odbočujících z tratí Buštěhradské dráhy podle stavu v roce 1922. Viz jeho posty 2725 (28. 01.) a 2720 (20. 01.).

Zdravím, nemáte někdo k dispozici výkresy oken a dveří používaných na stavbách KkStB.

A Hank máte ještě výkres vodárenské studny 38/H.

Díky

Máte prosím někdo detailní fotografie nebo dokonce výkresy uložení a uchycení dřevěných mostnic na ocelové příhradové mostní konstrukci s dolní mostovkou bez štěrkového lože? Jedná se mi o klasickou konstrukci z přelomu 19. a 20. století, některý z těch mostů, které teď SŽDC postupně vyměňuje.

Ona většina těch známějších klasických otevřených konstrukcí už zmizela - Lovosice, Holubov, Zahrádky, mosty přes Radbuzu v Plzni... Já sice potřebuju obdélníkový nosník, něco jako je třeba v Mikulově v Krušných Horách, ale mohlo by to být i "rybí břicho" - staré Pňovany, Chrást u Plzně, Strachovice...

Děkuji předem.

Pěkný večer Hanku

předpokládám, že asi hledáš takový řez mostem. Obrázek je z velmi zajímavých stránek na webu http://www.karaus.de

Ještě zkusím najít stará skripta, kde to také je.
Pěkný večer
PH

Rtep: Jo, tohle znám. Dokonce bych řekl, že jsem sem tento výkres původně dával já, i když z jiného (původního) zdroje. Problém je v tom, že tenhle most měl nosnost jen 12 t na nápravu, takže pro lok. 422.0 byl sjízdný jen sníženou rychlostí a nic těžšího na něj nesmělo. Proto ho ČSD musely vyměnit už začátkem 30. let. Hledám něco modernějšího, co vyhovuje a je v provozu ještě i dnes. Navíc tam stejně to detailní uchycení nevidím.

Pokud jde o toho Karause, tak to je starej sudeťáckej nácek. (A to říkám jako potomek zčásti německých předků, z nichž někteří byli v r. 1945 taky odsunuti.) Jeho stránky jsou neuvěřitelná směska sentimentálního pláče po ztracené staré domovině a lží, pomluv a invektiv na adresu I. republiky. Nic faktického k vrbenské lokálce v letech 1918 - 38 tam není. Od bývalého špióna (za studené války sloužil v západoněmecké vojenské rozvědce) bych čekal přinejmenším inteligentnější způsob vyjadřování, když už ne fakta... Asi mu to všechno k stáru vlezlo na mozek... Karaus skoro nikde neudává zdroje; tenhle výkres původně vyšel ještě za císařpána v nějakém rakouském inženýrském nebo stavařském časopise a dá se najít v lepším rozlišení v digitálním archívu jedné universitní knihovny. (Ještě kdybych tak ten odkaz teď dokázal najít...) Navíc byl tak drzej, že si přes to ještě přetiskl adresu svých stránek, jako kdyby to bylo jeho autorské dílo.

Nicméně děkuji za snahu.