Požadavky na podklady - fotky, plány, ...

[radeksindy]

Bw_Ig: Ano, to už je právě zmíněná vozová skupina Ib zavedená po roce 1901. Tam už se na to dá spolehnout. Pivák Moravie je o něco starší a nemusí to sedět, ale pro model to nemusí vadit.

[rawen]

Ahoj.
Prosím o podklady ke stanici Čelechovice na Hané, zejména z doby, kdy byla ještě koncovou. A co se změnilo po postavení spojky do Kostelce na Hané, zejména z budov.
Pokud by byly články z Železničáře (tuším r. 84) anebo jiné povídání V. Londina, mohlo by stačit. "Plány železničních staveb" stejného autora mám k dispozici, resp. některé budovy jsou komerčně dostupné.

Předem děkuji za pomoc, Radek

[radeksindy]

Někde mám Čelechovice po dostavbě Moravské západní dráhy, ale myslím že se toho mnoho nezměnilo. Stanice byla tříkolejná s jednou kusou do výtopny. Takových koncových stanic byla spousta. Jen musela být nová trať zaústěna do druhé dopravní koleje, protože z první (v přímém pokračování tratě z Olomouce) koleje pokračovala vlečka do cukrovaru. V knize 100 let MZD není o Čelechovicích ani zmínka, takže tam k větším změnám ani nedošlo.

[rawen]

Ono je to s těmi kolejemi právě nějak divné, resp. poslední výhybka od Olomouce je vytočená, takže mne zajímá, jak to třeba bylo původně.
A popravdě, modelovat cukrovar na dvojnásobné ploše staničky anebo soc. plechovou remízu v jeho areálu mne nijak neláká. Chci si v tom udělat jasno, zda by šlo nádraží rozumně "konsolidovat" a případně nechat na Kosteleckém zhlaví cukrovarskou kolej zatím bez pokračování.

Radek

[hank]

Leccos k tomu mám, ale musím to dát dohromady.

[radeksindy]

Nalezeno, stav po otevření MZD po roce 1889

[rawen]

Díky,
podívám se na to zítra, ale v porovnání se současným (= i pozdně socialistickým) stavem je to očividně úplně jinak řešené.
Bude zajímavé vysledovat postup a důvod úprav.

Radek

[radeksindy]

Pokud dobře koukám na ortofotomapu na seznamu, tak současné řešení je stejné. První výhybka od Kostelce je zřejmě o kousek posunuta. Na olomouckém zhlaví chybí výhybka ke krajní manipulační koleji a zárověň se vyměnila výhybka č. 2, aby byl průjezd stanicí bez odklonu osy.

[hank]

Tady je příslušná stránka z publikace Vladimíra Londina a Petra Blatného ke 100. výročí hanáckého Pacifiku.

celechovice_1883.jpg

Snad bych k tomu ještě dodal, že po zrušení výtopny byla remíza přestavěna pro potřeby traťového hospodářství, částečně na byt a částečně na sklad. (Stejná remíza se dochovala i v Olomouci-městě, je pěkně udržovaná a slouží k bydlení.) Kdyby bylo potřeba, výkres mám.

[Vaclav86cz]

Ono je to s těmi kolejemi právě nějak divné, resp. poslední výhybka od Olomouce je vytočená, takže mne zajímá, jak to třeba bylo původně.
A popravdě, modelovat cukrovar na dvojnásobné ploše staničky anebo soc. plechovou remízu v jeho areálu mne nijak neláká. Chci si v tom udělat jasno, zda by šlo nádraží rozumně "konsolidovat" a případně nechat na Kosteleckém zhlaví cukrovarskou kolej zatím bez pokračování.

Radek

No jako upřímě pokud chceš dělat nějáký průmysl, tak musíš počítat s tím, že to nějáký prostor zabere... Nemusíš dělat celý cukrovar, ale stačí pouze to, kde vedou koleje... A pseudostavbami průmyslu od Fallera a Auhagena na rozloze 10x10 cm průmysl, který by zasloužil vlečku nenahradíš...
Navíc, jak sám vidíš, tam ten curkovar stál už před tím, než se vůbec o nějákém komunismu uvažovalo, takže proč plechovou boudičku, když tam v roce 1883 podle plánka od V.Londina, zde zveřejněným Hankem ani žádná remíza není...
Ono jako obecně ta tratě vedly někam, kdy byl nějáký průmysl, který by zaplatil provoz a výstavbu té trati. Velice pěkně je to vidět na trati Valašské Meziříčí - Rožnov pod Radhoštěm, kde v každé stanici či zastávce je plocha pro nakládku a nebo vlečka někam do fabriky. A celá ta trať je řízena dle D3...

[Jeňa Sova]

Víte někdo, zda u nás nebo na Slovensku existuje odbočka na trati, do které je zaústěná i vlečka, prosím?

[hank]

Do širé trati byly zaústěny např. vlečka vodárny Káraný, vlečky Hajniště a Horní Řasnice na FOD nebo vlečka závodu Jitka Otín na novobystřické úzkorozchodce. Z dopravního hlediska je širou tratí i zastávka pro osobní dopravu - takto byla (nebo ještě je?) zaústěna např. vlečka Letu Kunovice v Kunovicích-zastávce. Určitě by se jich našlo víc, kdyby to jako příklady nestačilo.

Nevím ale, jestli jsem otázku správně pochopil. Z dopravního hlediska někde šlo o odbočky, jinde o hlásky nebo hradla, ještě jinde byly odbočné výměny, i když byly až za krajní výhybkou směrem do širé trati, součástmi obvodů přípojných stanic nebo dopraven různých kategorií včetně dopraven D3 (viz třeba vlečky Bechyně staré nádraží, Mimoň staré nádraží nebo MUNA Boří les).

[mlha]

Ještě pořád odbočka na vlečku Letu existuje

[Jeňa Sova]

Jde mi o místo, kde je odbočka i vlečka, případně zastávka. Milan to tak má, tuším, i v některém z plánků.

Edit.: Tu odbočku do LETu znám, pět let jsem tam jezdil. A to by mi možná stačilo, osobní provoz tam byl. Jen bych vlečkový areál musel udělat hned vedle zastávky.

[tomkanka]

Do širé trati byly zaústěny např. vlečka vodárny Káraný, vlečky Hajniště a Horní Řasnice na FOD nebo vlečka závodu Jitka Otín na novobystřické úzkorozchodce. ...

Myslím že tazatel měl na mysli zaústění vlečky do odbočky, tzn. hlavní trať/vedlejší trať/vlečka, jako bylo u nás v případě odboček Rožnov, Rakona, apod.
Ale jestli se taková odbočka vyskytuje na Slovensku, bohužel nevím.