Požadavky na podklady - fotky, plány, ...

[Michal Vaniš]

Zdravím pánové.

Chtěl bych se zeptat, zda někdo nemá k dispozici polohový plán nebo jakoukoliv skicu, obrázek apod. Moldavy v Krušných horách.Nepotřebuji však současné torzo kolejiště, ale nejlépe z dob přeshraničního provozu.
Jedná se mi především o hrobské zhlaví a zaústění remízy a točny.Na internetu bohužel jsem nic moc nenalezl a na mapách cenia je to velmi nezřetelné.
Pro zhlaví z "německé" strany je relativně dost podkladů ve formě fotek a z toho odvozených pohlednic.

Předem děkuji Michal

[milan ferdián]

V brožurce "Moldavská horská dráha" je schéma kolejiště stanice v plném rozsahu 1938.Remíza je dvojkolejná,(samostatná) do točny je samostatně zaústěná kolej,má dva paprsky.Na hrobském zhlaví mimo jednoho angličana je i poloviční angličan.

[mizl]

Zdravím pánové.

Chtěl bych se zeptat, zda někdo nemá k dispozici polohový plán nebo jakoukoliv skicu, obrázek apod. Moldavy v Krušných horách.Nepotřebuji však současné torzo kolejiště, ale nejlépe z dob přeshraničního provozu.
Jedná se mi především o hrobské zhlaví a zaústění remízy a točny.Na internetu bohužel jsem nic moc nenalezl a na mapách cenia je to velmi nezřetelné.
Pro zhlaví z "německé" strany je relativně dost podkladů ve formě fotek a z toho odvozených pohlednic.

Předem děkuji Michal

Ahoj,

pokud mohu, odkázal bych tě na předsedu klubu http://www.moldavacek.cz/uvod/ který sídlí v Lomu u Litvínova. O tuto trať se velmi zajímá a dokonce mají modulové klubové kolejiště koncipované na tuto trať. Předseda se jmenuji Míra Matlas a je s ním velmi dobrá domluva.

Michal

[Michal Vaniš]

Děkuji za výše uvedené příspěvky na téma "Moldava"
Michal

[rawen]

Prosím o výkres / typák anebo alespoň foto jednomístné (resp. jednokolejné) remízy ve stylu KFNB anebo KKStB. Raději bez vodárny.
Pokud je to historický nesmysl, ocením i tuto informaci a doporučení možné alternativy.

Díky, Radek

[T 478 3022]

Prosím o výkres / typák anebo alespoň foto jednomístné (resp. jednokolejné) remízy ve stylu KFNB anebo KKStB. Raději bez vodárny.
Pokud je to historický nesmysl, ocením i tuto informaci a doporučení možné alternativy.

Díky, Radek

Ahoj
Jednomístnou remízu,bez vodárny,dle normálie KFNB máš na K-reportu ve vlákně historie železnic od Hanka.Datum 6.ledna.

[rawen]

Děkuji,
K-report nečtu, ale našel jsem. Zkusím hanka kontaktovat.

Radek

[6LenkaPe]

Rád bych se zeptal, kde se dají sehnat plány železničního mostu mezi železničními stanicemi Luleč a Komořany nad obcí Nemojany před rokem 1945 a plány železniční stanice Luleč.

Děkuji, Petr Mrazčinský

[Gulda]

Mužu se ti podívat po plánu Lulče, most by šel možná taky vyštrachat, nebude to ale hned, musím za chlapama do archivu a ted mám v hokně fofry. Připomeň se mi na mail. Gulda.

[kochmal]

Ahoj
Potřeboval bych zjistit, podle jaké normálie (nebo její odvozeniny) jsou vybudované budovy na trati Pňovany-Bezdružice.
Díky

[milan ferdián]

Ahoj
Potřeboval bych zjistit, podle jaké normálie (nebo její odvozeniny) jsou vybudované budovy na trati Pňovany-Bezdružice.
Díky

Jdi rovnou na jejich stránky.Ale například bezdružická staniční budova je upravena 16/H.
Odkaz http://www.bezdruzickalokalka.cz/?p=uvod.html
Odkaz http://www.k-report.net/budova-16h/

[kochmal]

Jdi rovnou na jejich stránky.Ale například bezdružická staniční budova je upravena 16/H.
Odkaz http://www.bezdruzickalokalka.cz/?p=uvod.html
Odkaz http://www.k-report.net/budova-16h/

Díky, ale na jejich stránkách je (např. u Cebivi) vše odbyto slovy "typizovaná staniční budova" a dále není rozvedeno, a nedaří se mi jí porovnáním fotek přiřadit k žádné konkrétní normálii-jde tedy také o nějakou úpravu?

[milan ferdián]

Jdi rovnou na jejich stránky.Ale například bezdružická staniční budova je upravena 16/H.
Odkaz http://www.bezdruzickalokalka.cz/?p=uvod.html
Odkaz http://www.k-report.net/budova-16h/

Díky, ale na jejich stránkách je (např. u Cebivi) vše odbyto slovy "typizovaná staniční budova" a dále není rozvedeno, a nedaří se mi jí porovnáním fotek přiřadit k žádné konkrétní normálii-jde tedy také o nějakou úpravu?

V historii dráhy je snad napsáno konkrétní normálie.A vše se dá vysledovat i z fotografií.

Potom prostudovat toto téma viewtopic.php?f=11&t=4380

[milan ferdián]

Bohatě stačí tato citace z webových stránek.

Zemský výbor, který byl koordinací výstavby lokálek pověřen, uplatňoval u podporovaných drah technickou jednotnost staveb, traťového svršku i vozebních prostředků. Šířka pláně byla stanovena na 4 m (oproti 4,6 m u hlavních drah), konstrukce svršku měla vyhovovat nápravové hmotnosti 12 až 14 t, síla štěrkového lože mohla být pouze 0,25 m, směly se používat kolejnice o hmotnosti 26 kg/m a pražce z měkkého dřeva vysoké jen 0,15 m. Zákon připouštěl nejmenší poloměry oblouků trati 180 m a maximální sklon 25 promile, v odůvodnitelných případech i více. Na základě tohoto zákona byla postavena i trať Nový Dvůr (Pňovany) - Bezdružice.

[hank]

Já to taky nevím přesně, ale třeba se ozve někdo odtamtud. Bezdružická dostala při výstavbě zemskou podporu od Království českého v nejvyšší zákonné možné výši, tj. 75% základního kapitálu. Logicky by se dalo čekat, že její budovy budou podle zemských normálií, ale jak už k tématu předeslal někdo jiný, nebylo to pravidlem.

Mohu posloužit rozlišovacími znaky. Za příklad si vezmu nejrozšířenější budovy, "rakouskou" podle normálie 14/H a "českou" podle LVI/H (tj.56). H znamená Hochbau = pozemní stavba. Obě mají služební část (čekárnu a úřadovnu) v podélném křídle na tři okna. Jak už bylo taky řečeno jindy a jinde, obě řady normálií se poznají podle toho, jestli jsou označeny arabskými ("rakouské") nebo římskými ("české") čísly. Původně jsem měl za to (a někde jsem to taky napsal), že spolehlivým rozlišovacím znakem je střecha nástupiště, která u většiny (ale ne všech) budov podle "rakouských" normálií je nesena pokračováním střešní konstrukce, tj. prodlouženými krokvemi na vzpěrách podepřených na stěnách podélného křídla krakorci, zatímco "české" provedení je samostatná střecha nesená sloupy zakotvenými v zemi. Ani toto však není spolehlivé a řada budov podle normálie 14 má střechy nástupišť nesené sloupy. Pak už tedy zbývá jen změřit si rozměry obou křídel. Obytné křídlo (kolmé ke koleji) "rakouské" budovy má 7,0 x 10,6 m, zatímco v "českém" provedení je to 8,15 x 10,6 m. Služební křídla jsou jen nepatrně odlišná, "rakouské" provedení má 10,6 x 6,6 m, zatímco "české" 10,45 x 6,6 m. Navíc budovy podle normálie 14 mají WC a zádveří bytové části v samostatném přístavku vystupujícím z půdorysu obytného křídla, zatímco budovy podle normálie LVI nikoli (ale i tento znak mohl být různými přestavbami narušen).

Proč ty přívlastky ("rakouské", "české") píšu v uvozovkách? No protože to vposledku stejně bylo jedno: Jakmile byla normálie schválena ministerstvem železnic ve Vídni, mohla být použita kdekoli v předlitavské (tj. rakouské) části monarchie. Železnice v zalitavské (uherské) části byla řízena samostatně a tamní poměry neznám. I na drahách financovaných v maximální možné míře českými zemskými subvencemi se používaly směsky obou řad normálií - třeba slavná normálie 16 nemá zemskou analogii a poprvé byla použita v r. 1891 v Dolním Rakousku a ve Štýrsku, totéž platí pro záchody (normálie 19), skladiště (23, 24, 353, 354...) rampy aj. Naopak výtopny a různé pomocné a vedlejší objekty mají také normálie označené římskými čísly, tj. "české".

Na Moravě je situace jednodušší, moravský zemský sněm nikdy peníze tak štědře nerozdával a většina lokálkových budov na Moravě je podle "rakouských" normálií. (Výjimkou je např. litovelská lokálka, která nedávno oslavila své 100. výročí.) Totéž platí pro rakouské (dnes moravské) Slezsko.

Tož tak. Nejjednoduší - když někdo nemá po ruce stavební výkresy ani možnost zajít si do archívu - je vzít si metr a obejít s ním to "své" lokálkové nádraží.