Diskuzní fórum železničních modelářů

Navazuji zde na diskusi v komunitě eNkařů a dávám sem kopii služební pomůcky, která ještě v r. 1999 visela ve vitrínce na zdi u dirigujícího dispečera v Loučovicích. Musí pocházet z doby před r. 1989, protože tam chybí rozšíření vlečky Pila o koleje k nové kotelně (1990) a naopak přebývá vlečka Papírna zrušená koncem 80. let (+1986? prosím lepší znalce o upřesnění).











Ještě číslování, délky a určení kolejí v Loučovicích - v pořadí od V. Brodu k Lipnu:
- krátký šturc - 3a - cca 40 m - sloužíval k odstavování záložního Balmu;
- hlavní kolej 1 - 68 m - dopravní
- její prodloužení k Lipnu - 1a - 296 m - dopravní
- kolej nejdál od budovy - 2 - 95 m - dopravní
- kolej nejblíž k budově - 3 - 93 m - manipulační
- její pokračování k Lipnu - 3b - 335 m - manipulační - k odstavování prázdných vozů pro papírnu

zdraví
hank

No tak smekám přesně tyhle informace se mi taď šiknou
VELMI děkuji. ZA pomoc hanku.
Pokud jsi z okolí měl bys nějaké fotky??

N-Rumcajs: Pracoval jsem v Loučovicích v letech 1995 - 99, ale to jsem zrovna nefotil...

zdraví
hank

Neva Bude výlet a foťákem a metrem
Děkuju.

V jednom ze sousedních šuplíků je odkaz na zajímavou fotogalerii Josefa Seidla obsahující spousty zajímavých fotek ze Šumavy (vč. železnice a průmyslu). Jsou tam fotografie i z Lipenky i s M201.0 (př. http://fotobanka.seidel.cz/product-deta ... 00_S6_0034 ).
Ale mě zaujala více fotografie původního vyšebrodského nádraží http://fotobanka.seidel.cz/product-deta ... 00_S6_0018 Jako stvořené pro modeláře! Nádraží pěkně v esíčku o malých poloměrech a z obou stran další oblouky a pěkný most navrch. Samotná obec by se krásně vyjímala na pozadí (kulise).
Současná stanice Vyšší Brod je tedy až z doby budování v.n. Lipno?

Vladimír B.: Error.

To na fotce s mostem je dnešní zastávka Těchoraz, která se ještě nedávno jmenovala Vyšší Brod (řekl bych, že přejmenování platí teprve od r. 2008) , zatímco "velké" nádraží ve Vyšším Brodě se vždycky jmenovalo Vyšší Brod klášter. No, vždycky... vždycky, když se jmenovalo česky, protože jsme v pohraničí, takže předtím Hohenfurth Stift.

zdraví
hank

V té fotogalerii je i snímek původního lipenského nádraží,ale když jsem porovnal fotku s leteckým snímkem na stránkách http://kontaminace.cenia.cz/ a nedávno vyšlé brožuře od M. Hanáka El.dráha Rybník-Lipno tak jsem zjistil,že snímek je stranově převrácený.http://fotobanka.seidel.cz/product-deta ... 52_S6_0001

Ahoj,
připojím svůj dotaz sem do tohoto vlákna, protože si myslím, že to spolu souvisí.
Nějaký čas tam jezdily soupravy osobních vlaků s elektrickými lokomotivami E 422.0 a E 426.0.
Mě ale zajímají ty osobní vozy, které si (ne)pamatuji. Jedná se o soupravy s patrovými vozy Bmo a pak byl zařazen další a na ten se ptám. Byl červený, čtyřosý. Jeden představek byl pro cestující a na druhém představku byl umístěn služební oddíl průvodčího a vlakvedoucího. Nevíte někdo označení tohoto vozu? Mám pocit, že je to Cai, ale tápu. Fakt si to nepamatuji a to jsem tam bydlel i pracoval .
O

boy.rough:
Byly to německé kořistní vozy C4üp39 a na Lipně jezdily celkem 3:

1. (1945) Calm 4-7107-> (1949) Calm 4-7407 -> (1956) Bam 5-0023 -> (1966) Bam 70 54 21-05 000
2. Calm 4-7109 -> Calm 4 -7409 -> Balm 5-0025 -> Balm 70 54 28-05 000
3. označení před r. 1956 není známo -> Bal 5-0000 -> Bal 70 54 20-05 000

Vozy měly označení "každý pes jiná ves" především z důvodu vybavení různými podvozky a dalšími detaily.

Vozy 2 a 3 jsou dnes deponovány jako muzejní v Táboře, mají řadu Bnp a čísla (2) 80 54 89-00 284, (3) 80 54 89-00 283. Vůz č. 2 má bufetový oddíl a je známý pod jménem Elinka.

Pro Hanka:
Moc děkuji, velice jste mi pomohl.
Olda.

boy.rough: Není zač.

Chybu v označení vozu Bal v předchozím příspěvku jsem opravil, má být Bal 5-0000.

hank píše:N-Rumcajs: Pracoval jsem v Loučovicích v letech 1995 - 99, ale to jsem zrovna nefotil...

zdraví
hank

Dobrý den.

Tak to bych měl s dovolením pár otázeček na to jak taková papírna vlastně fungovala.
Mám doma postaven modul (H0) s nákladištěm podle reálné předlohy. Jedná se o papírnu na Prudké. A chtěl bych si tento modul (podle Fremo) trochu rozšířit do "hloubky" i o samostatnou papírnu. Nákladiště je uděláno rozměrově podle skutečné předlohy, takže se na něj vejdou 3 vozy velikosti Vtr. Já osobně bych tam chtěl zakomponovat i přepravu nějakého materiálu do papírny pomocí polní drážky (H0f). Nevím jak moc velká je to blbost, ale jako námět by to mohl být docela zajímavé...
Jen pro uvedení proč tam nebyla vlečka přímo z tratě je sklonové a prostorové poměry. Navíc by vlečka musela překonat řeku. Takže asi tehdy bylo jednodušší udělat přímo malé nákladiště pro potřebu papírny (vybudovano během stavby 1905).

Předem děkuji za ochotu.

Václav

Vaclav86cz: Blbost to není, až přijdu z večer práce domů, vrátím se k tomu. Zatím si můžeš studovat dějiny papírny v Žimrovicích včetně její úzkorozchodné vlečky ze stanice Hradec nad Moravicí. Papírnu (dnes už bohužel bývalou) na Prudké znám i zevnitř, dokonce jsem tam měl v 80. letech kamaráda.

Hank: Studovat bohužel budu až příští den
Práce v nepřetržitém provozu s proměnnou délkou pracovních výkonů má své výhody, ale bohužel i své nevýhody.
A zatím na hnacích vozidlech nemáme počítače a ani tablety s připojením na net...
Ale i tak děkuju za další námět, kde byla papírna s "úzkou". Třeba o této jsem to vůbec netušil.

Václav

V ČSR veľa "papiernických" úzkokoľajok nebolo. Ešte viem o Okříšky nádraží-Přibyslavice papírna, 600 mm , možno aj ešte inde. Iné to bolo ale v Rakúsku a Nemecku, kde vznikli celé papiernické železnice od niekoľko sto metrov po celé systémy úzkokoľajných železníc. Známa je Höllentalbahn v Dolnom Rakúsku. Tá ma 760 mm a je elektrifikovaná.