Diskuzní fórum železničních modelářů

Ne všichni jsou na FB, tak to sem přidám.
Dvě foto z jedné lokálky, rok 1910. Mimo obvyklého personálu, jsou tam velmi dobře viditelné detaily budov a zařízení stanice, což byla společnost ÖLEG. Třeba umístnění horní části obrysnice - průjezdného průřezu. A mnoho dalších detailů.
Místní dráha Doupov - Radonice - Vilémov.

Kde jsou k vidění tyto krásné historické fotky?
-m-

Navážu na zapomenuté zdejší téma: vozidla lokálek a i téma "Co jezdilo v Jeseníkách za lokomotivy?"
Podíváme se na 4 lokálky.
Lipová Lázně / Niederlindewiese – Bernartice u Javorníka / Barzdorf (- státní hranice – Heinersdorf in Ober-Schlesien), délka 26,884 km, do provozu 6. 8. 1896;
Mikulovice / Niklasdorf – Zlaté Hory / Zuckmantel, délka 8,608 km, do provozu 31. 10. 1896;
Velká Kraš / Haugsdorf – Vidnava / Weidenau (- státní hranice), státní podpora dle ř.z.č. 141 / 21.7.1896, délka 4,379 km, do provozu 6. 8. 1897;
Bernartice u Javorníka / Barzdorf – Javorník ve Slezsku / Jauernig, státní podpora dle ř.z.č. 141 / 21.7.1896, délka 5,192 km, do provozu 6.8.1897.
Ještě chvíli zustaneme u těchto 4 slezských lokálek. A to z důvodu původu jejich lokomotiv, který nás opět dovede k společnosti ÖLEG. První evidenční údaje o vodárnách i vozidlech dodala c.k. železniční stavební správa Opava dne 31. 8. 1900. Pro lokálku Lipová Lázně – Bernatice byly evidovány typizované tendrové tříspřežní 4 lokomotivy č. 9704, 05, 89, 98 a lokomotiva č. 4901. Tato tříspřežní lokomotiva s přípojným tendrem, byla původem od MGB (č. 3) a neměla jako jediná přípojku „parní koleno“ pro stabilní pulsometr. Lokálka Mikulovice – Zlaté Hory měla 2 tendrové dvouspřežní lokomotivy č. 8403 a 8404. Ty byly původem ještě od ÖLEG (označ. D303, D 304) a jejich připojení k pulsometru bylo asi „holandské šroubení“. Další dvě lokálky Velká Kraš – Vidnava a Bernartice – Javorník měly evidovány společně 3 tendrové dvouspřežní lokomotivy č. 8323, 8324, 8326. Opět původem od ÖLEG (označ.B112, B113, B114) a to z její původní lokálky Olomouc – Čelechovice. Měly přípojku k pulsometru „Pa“, ale není známo, jestli to bylo „holandské šroubení“ nebo velké „parní koleno s kohoutem“. Tuto přípojku musely mít, jinak by si ve vodárně Javorník nemohly načerpat vody, když ve studni byl ejektor.

Změna lokomotiv na těchto čtyřech slezských lokálkách proběhla docela rychle neboť při státní kolaudaci ke dni 17. 7. 1901 již byly evidovány nové lokomotivy. Pro lokálku Lipová Lázně – Bernatice byly evidovány nově dvě čtyřspřežní lokomotivy s tendrem č. 7509 (později č. 73.209) a 7510 (později č. 73.210) a pro osobní vozbu dvě dvouspřežní tendrové lokomotivy č. 8807 a 8808. Tyto lokomotivy byly vystrojeny normovaným „parním kolenem“ kkStB a to i nákladní lokomotivy řady 75. Což u této řady lokomotiv s tendrem nebylo tak obvyklé. Lokálka Mikulovice – Zlaté Hory měla nově 2 tendrové tříspřežní lokomotivy č. 9789 a 9798. U dvou zbývajících lokálek Velká Kraš – Vidnava a Bernartice – Javorník, se situace ve strojním parku nezměnila. (viz výše)

A vozy to stejné.
První evidenční údaje o vodárnách i vozidlech dodala c.k. železniční stavební správa Opava dne 31. 8. 1900.

A evidence při státní kolaudaci ke dni 17. 7. 1901.

Bw_Ig: Děkuji za exkurzi do mého rajónu...

Jenom k tomu dodám, že lok. 73 kkStB/414.0 ČSD zajížděly z Nieder Lindewiese/Dolní Lipové přes pruskou/německou hranici do Heinersdorfu (po r. 1918 ve služebních pomůckách psaného jako "Hynčice ČSD") ještě hodně dlouho za éry ČSD, vlastně až do r. 1931, kdy do Jeseníků přišly malletky řady 623.0. Frekvence na přechodu Bernartice/Heinersdorf asi nebyla bůhvíjaká, ve 30. letech osobní dopravě nesloužil vůbec a plánovaně tam jezdil jediný pár nákladních vlaků... A lok. 414.0 zaskakovaly i na přilehlých lokálkách, jak je doloženo na známém snímku z 1. poloviny 20. let pořízeném v Cukmantlu (dnes Zlaté Hory). Do Javorníka jezdily "za republiky" také lok. 422.0.

Za bližší ohledání by stálo, s čím zajížděla fa Lenz & Co. do Vidnavy. Někde jsem se dočetl, že v určitých obdobích snad obsluhovala dokonce celou trať až do Haugsdorfu/Hukovic, ale spolehlivě doloženo to nemám.

Některé zmíněné lok. (83 v Javorníku, 88/222.0 na vidnavské trati) jsou také doloženy fotograficky.

414.027 (ex 73.123, ex 7423 původně z přídělu pro Pražsko-duchcovskou dráhu, Floridsdorf 754/1890, v r. 1914 už má uvedenou jako domovskou výtopnu Mähr. Schönberg/Šumperk, 2. sv. válku přežila jako 55.5757 DR, zrušena u ČSD až v únoru 1965) s osobním vlakem v Cukmantlu:

Pane kolego, tu fotku 414 "s osobním vlakem v Cukmantlu" máte ve velkém rozlišení (aspoň 600 dpi) nebo to jen ofocenina nebo stažené foto?
Rád bych se po letech bádání dostal k této fotce ve velkém zobrazení - nutné ke "čtení" detailů.

Ad zajíždění pruských lokomotiv do Vidnavy a dále?
To zajímavá otázka ale spíše směřující k právním spisům. Protože to muselo být právně ujednáno v rakousko-pruské smlouvě o přeshraničním provozu, kde by fungovalo placené vyrovnání výkonů. Vše by muselo být nějak sepsáno a dohodnuto, včetně finanční úhrady za ujeté km.
Pokud fakt pruské lokomotivy jezdily dál z Vidnavy, tak by to musely mít smlouvu.
Také bych rád věděl o jaké stroje se jednalo - typová skupina a čísla lokomotiv, tedy aspoň první údobí - do roku 1918.
To se týká i všech mnou (výše) uvedených lokálek v této oblasti jezdící do první rakouské stanice. To je důležité i pro běžné dobírání vody, kdy většina těchto vodáren měla totiž přímé čerpání vody - kde páru pro pulsometr (nebo ejektor) dodávala sama lokomotiva, přes typizované "parní koleno" což bylo dle normy VDEV, tedy musely jej mít i pruské lokomotivy. A většina jejich sekundárních strojů řady třeba T3 jej již měla z výroby.

Bw_Ig píše:Pane kolego, tu fotku 414 "s osobním vlakem v Cukmantlu" máte ve velkém rozlišení (aspoň 600 dpi) nebo to jen ofocenina nebo stažené foto?
Rád bych se po letech bádání dostal k této fotce ve velkém zobrazení - nutné ke "čtení" detailů.

Právě že nemám. Obraťte se na Bohumíra Goldu resp. nakladatelství RCH. Oni ji publikovali v jednom ze svých "parních" kalendářů, který bohužel zrovna nemám. (Myslím, že to byl rok 2013.)

Opět něco k lokálkám a jejich vozidlům. Tedy pro ty kdož hledají čísla vozidel / vozů.
Zde něco evidence, z našií první typizované a normáliemi podloženou, první místní dráhou KkStB lokálka Strakonice - Vimperk z roku 1893
Státní kolaudace vozidel lokálky proběhla 19.6.1895 a 11.2.1896. Přikládám protokolované formuláře lokomotiv a vozů.

Bw_Ig: To je velmi zajímavé. Do Strakonic tehdy evidentně dostali osobní vozy, které nebyly pro české lokálky úplně běžné. Zřejmě šlo o vozy o rozvoru 6 m (později byly pro lokálky typické vozy o rozvoru 6,5 m). A taky marně vzpomínám, kde ještě byla na lokálkách 1. třída.

hank píše:kde ještě byla na lokálkách 1. třída?

V Zalitavsku? Tam to měli třídně více diverzifikované, pokud mě paměť neklame.

Vladimír_B píše:

hank píše:kde ještě byla na lokálkách 1. třída?

V Zalitavsku? Tam to měli třídně více diverzifikované, pokud mě paměť neklame.

Je řeč o subvencovaných českých, moravských a rakouskoslezských lokálkách podle zákona z roku 1893. Pokud mě paměť neklame, zatím jsem se nesetkal s tím, že by se na nich vyskytovaly vozy 1. třídy. Skoro všude patřily do prvního přídělu vozidel osobní vozy Ci a BCi o rozvoru 6,5 m. Proto se domnívám, že příděl do Strakonic byl výjimečný. Před r. 1893 bývala 1. třída i na lokálkách, viz např. ÖLEG - v Lokti měli dokonce i salónní vůz. A později kolem přelomu století přibývalo na nových lokálkách naopak skromnějších vozů, 4okeňáků BCl a Cl s rozvorem 4,2 m.

hank:

A taky marně vzpomínám, kde ještě byla na lokálkách 1. třída.

Moravská západní dráha, Mariánské Lázně-Karlovy Vary, Počerady-Vrskmaň a Sdružené pošumavské místní dráhy.

radeksindy píše:hank:

A taky marně vzpomínám, kde ještě byla na lokálkách 1. třída.

Moravská západní dráha, Mariánské Lázně-Karlovy Vary, Počerady-Vrskmaň a Sdružené pošumavské místní dráhy.

Děkuji. Na lázeňské lokálce to byly její kmenové vozy? Nejezdily tam kurzáky od "velkých" rychlíků?

Všechny uvedené lokálky měly vozy s první třídou v majetku, ale 1. třída byla jen z počátku provozu a vozy se později pronajímaly. To platí i pro výše uvedené vozy úseku ze Strakonic do Vimperka, protože na trati už před válkou žádná žádná 1. třída nebyla. Vozy byly pronajaty kkStB a naopak si půjčovala obyčejné Bi/BCi/Ci. To byl pozůstatek myšlenky, že se i na místních tratích může 1. třída uživit a všechny vozy pocházejí z období před rokem 1889.

Lázeňská lokálka byla právě naprostou výjimkou, protože měla 9 vozů ABe a k tomu ještě dva ABi a první třídu prakticky ve všech spojích. K tomu samozřejmě na rychlíkách různé "velké" vozy lepších tříd. Jako na jediné vydržela 1. tř. v osobních vlacích až do války.

Ale lze najít další místní dráhy, kde je vidět před válkou první třída - Choceň-Litomyšl, Nymburk-Jičín, Bakov-Dětenice. Obzvlášť u toho posledního úseku je vysvětlení asi jasné - Thurn-Taxis, jinak si nedokážu představit proč by tam byla. Litomyšl byla velmi významné okresní město a místní honorace to mohla uživit, jenom trochu tápu u tratě Nymburk-Jičín.

radeksindy: Děkuji. Takže trať Strakonice-Vimperk zřejmě byla mezi subvencovanými lokálkami výjimkou. Počerady-Vrskmaň vznikla bez subvence státu/země a MZD i ty ostatní jmenované ještě před platností lokálkového zákona.

To s tou místní vrchností má logiku. Kleinové měli v Sobotíně taky svůj salónní vůz.