Stránka 17 z 21

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: úte 14 lis, 2017 9:02 am
od radeksindy
Jindřichov ve Slezku je budova MSCB II. třídy. Ta měla několik variant. Mám jen Moravský Beroun, který měl po stranách přízemní přístavby. Jinak by měla budova odpovídat, žádnou velkou přestavbou nikdy neprošla a je dobře zachovaná. Změnilo se jen pár oken a stejně jako všude jinde se hrázděná prodloužení nástupiště na obou stranách změnila na zděná.

_MSCB_AG_IItrida.jpg

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: úte 14 lis, 2017 9:09 am
od vaclavpe
Skvělé, díky! Ta "bahnseite" Jindřichova je trošku jiná, ale řekl bych, že to celkem sedí. Nějaké rozměry bys prosím nenašel ?

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: úte 14 lis, 2017 12:42 pm
od radeksindy
Omlouvám se, ořízl jsem to moc. Teď už je dole měřítko, tehdy ještě platné vídeňské sáhy (tj cca 1896 mm).

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: úte 14 lis, 2017 1:30 pm
od vaclavpe
radeksindy píše:Omlouvám se, ořízl jsem to moc. Teď už je dole měřítko, tehdy ještě platné vídeňské sáhy (tj cca 1896 mm).

Díky pěkně, já to pak zajdu "zkalibrovat", zřejmě se tam dostanu až na Vánoce. Neměl bys i boční výkresy ?

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: stř 15 lis, 2017 2:25 pm
od vaclavpe
Tak já ještě našel stejný typ jako Frýdlant v Čechách, aspoň to tak vypadá - https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDele ... %AD_02.jpg

Jinak, mám nakreslenou "strasseseite" toho jindřichovského, viz příloha. Můj plán je tisk na 3D tiskárně a po vycizelování mít tohle jako moje hlavní nádraží na panelu.

JvS.PNG
Jindrichov ve Sl. od cesty
JvS.PNG (19.34 KiB) Zobrazeno 8041 krát

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: stř 15 lis, 2017 3:12 pm
od radeksindy
Boční pohled mám, dokonce i řez. Ale nejsem is jistý, jak moc to bude sedět. Podle fotky jsou v Jindřichově z boku tři okna, ve výkresu Moravského Berouna jsou jen dvě. Večer to upravím a dám sem.

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: stř 15 lis, 2017 4:03 pm
od hank
vaclavpe píše:Tak já ještě našel stejný typ jako Frýdlant v Čechách


Frýdlant je z jiného pytlíku (ÖNWB/SNDVB).

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: stř 17 led, 2018 11:50 am
od Lollin
hezký den, vím, že můj další dotaz nepatří úplně do tohoto období a diskusního vlákna. Jedná se mi o trať Domažlice - Klatovy - Horažďovice. Sháním podklady anebo plánky budovy a nádraží na této trati, především Nemilkov a Horažďovice město. Budova by měla být podle stejného vzoru. Popřípadě nevíte podle kterých normálií se tato trať budovala?

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: stř 17 led, 2018 12:00 pm
od Morris Zapp
Podle arlberských...

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: čtv 18 led, 2018 8:07 am
od Vladimír_B
Lollin: tato budova se dá sehnat i jako stavebnice. Akorát Nemilkov je bez zastřešení verandy a s přístavbou ústředního stavědla.
https://obchod.resinovemodely.cz/Budova ... u-d269.htm
Možná by se dal plánek najít v hlubinách tohoto fóra...

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: čtv 18 led, 2018 8:12 am
od Vladimír_B
hank čtv čer 09, 2011 6:48 pm píše:Dnes přidám ještě jednu normálii, která sice pochází z českomoravské transversálky (Domažlice - Horažďovice, Písek - Tábor - H. Cerekev, Veselí n. L. - Jihlava - tam všude zásadně z neomítnutých cihel), ale několikrát byla použita i na lokálkách (Telč, Třešť, Polička, Rychnov nad Kněžnou), a to vždy omítnutá. Opět mám potíž s jejím označením, v mně dostupné literatuře je označena jako 16a/H, ale taky jako 17/H.

Obrázek

Hlavní trakt budovy bez přízemních přístaveb a bez krytého nástupiště posloužil ing. arch. Vyškovskému jako předloha papírového modelu cca 1:150, který vyšel v ABC pod názvem "Staré nádraží".

zdraví
hank


90 vteřin práce :D

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: pon 29 led, 2018 8:36 pm
od OndraFíra
Jelikož jsem hledal nějaké plánky stanic a také výkresy budov, tak mě cesta nakonec zavedla do Národního Archivu také. A náhodou jsem tam i narazil na příděly lokomotiv a vozů pro zemí garantovanou lokálku Čerčany - Modřany - Dobříš.
Potvrzuje se u lokomotiv to, co jsem tu již v minulosti psal, tedy že krom řady 97 na trati sloužily i větší lokomotivy s přívěsným tendrem řady 59. Nově doplním i čísla vozů, která jsem tam našel také.

Hank, pokud bude tak hodný, to může případně doplnit do svého příspěvku na začátku tohoto vlákna, ať je vše pohromadě.

Čerčany - Modřany - Dobříš
lokomotivy: 19710/97.110/310.040, 19711/97.111/k ČSD nepřešla
5986/59.86/324.209, 5987/59.87/k ČSD nepřešla , 15908/59.108/324.213
os. vozy: BCi 7065-66, 7080-82 (6,5 m), Ci 6279-80, 6298-6300 (6,5 m), 8849-8850 (6,5 m bb)
služební a kombinované služ./pošt. vozy: De 16525-26 (5,8 m), DF 17068-17069 (5,8 m), DF 17092-93 (4,4 m)
nákl. vozy: G 23386-92, 30348-49 (4,0 m), G 28556-59, 28691-95 (4,0 m bb), Jk 84000-03, 85307-26 (4,9 m), Jk 84753-58, 85972-92 (4,35 m bb)

Celkem:
2 lokomotivy řady 97, 3 lokomotivy řady 59
5 vozů BCi, 7 vozů Ci (z toho 2 bez brzdy)
2 služ. vozy De, 4 služební/poštovní vozy DF
18 vozů G (z toho 9 s brzdou), 51 vozů Jk (z toho 24 s brzdou)

Zdroj je fond GI/R.

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: pon 29 led, 2018 9:14 pm
od hank
OndraFíra píše:Potvrzuje se u lokomotiv ... že krom řady 97 na trati sloužily i větší lokomotivy s přívěsným tendrem řady 59.


A opravdu tam sloužily? V roce 1914 jsou všechny tři vedeny ve stavu výtopny Rakovník...

Např. lokálka Rakovník - Bečov dostala devětapadesátky taky přidělené, konkrétně pod tlakem armády, ale od samého začátku se je snažila odprodat a nahradit stroji provozně levnějšími, tj ř. 97. Ale i na spoustě jiných lokálek nakonec z různých důvodů jezdily úplně jiné stroje, než které po ně byly původně objednány, i když většinou ty přesuny probíhaly v rámci řady 97.

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: pon 29 led, 2018 9:52 pm
od OndraFíra
hank píše:A opravdu tam sloužily? V roce 1914 jsou všechny tři vedeny ve stavu výtopny Rakovník...

Např. lokálka Rakovník - Bečov dostala devětapadesátky taky přidělené, konkrétně pod tlakem armády, ale od samého začátku se je snažila odprodat a nahradit stroji provozně levnějšími, tj ř. 97. Ale i na spoustě jiných lokálek nakonec z různých důvodů jezdily úplně jiné stroje, než které po ně byly původně objednány, i když většinou ty přesuny probíhaly v rámci řady 97.


Existuje fotka této lokomotivy s osobním vlakem na této trati ve skalách u Pikovic (kniha Posázavský pacifik z Prahy do Čerčan a Dobříše na starých pohlednicích), takže s největší pravděpodobností ano sloužily. Ono pouze dvě lokomotivy ř. 97 by to tam asi neujezdily. Nicméně měly tam sloužit jen krátce a dvě měly být prodány v roce 1902 a poslední v roce 1903 (uvidím co o tom ještě najdu v archivu, tohle datum prodeje tvrdí seznam na pospichal.net), takže v roce 1914 v Rakovníku klidně být mohly. A naopak postupně byly nakupovány další lokomotivy řady 97 (216 v r. 1902, 164 a 165 v r. 1910). Takže to bylo nejspíš podobně jako na lokálce Rakovník - Bečov, sloužily - ale jen krátce.

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

PříspěvekNapsal: úte 30 led, 2018 7:02 am
od hank
Ještě k těm devětapadesátkám = 324.2 ČSD. Až do poloviny 20. let to byly lokomotivy považované za standard v nákladní dopravě na hlavních tratích, spolu s dalšími trojspřežkami, jako byly řady kkStB 56 = 324.1 a 60 = 334.1 nebo stroje soukromých drah (buštěhradky 324.3, KFNB - ČSD 333.1, štégovácké 560 = 344.1 a jejich klony zařazené do téže řady po rekonstrukcích u ČSD, nebo na Slovensku 334.3). Vladimír Zuska vzpomíná na to, že ještě ve 20. letech jich bylo v Rakovníku 27 (+3 v podřízených Zdicích pro postrky) a vozily (často v řazení "na 3 kotle", tj. s přípřežemi a postrky) přímé uhelné vlaky v trase Obrnice - Louny - Rakovník - Beroun - Zdice - Protivín. Teprve nástup řady 434.0/2, 434.1 a gölsdorfovských pětikoláků (524.0, 523.0/524.2) je vytlačil na méně náročné výkony. A právě ze Zdic vyjížděly až do r. 1934 na lochovickou lokálu, kde vozily nákladní a smíšené vlaky a do motorizace v r. 1928 i osobní vlaky (fotografiemi ze 20. a 30. let jsou doloženy 324.203 a 10).

Devětapadesátky byly před r. 1914 i v Čerčanech, ale zase především pro hlavní trať, i když samozřejmě nelze vyloučit, že se občas mohly objevit na obou větvích Pacifiku, tj. do Vraného i Ledečka.