Diskuzní fórum železničních modelářů

Bw_Ig píše:Je to objekt 4/H.

Děkuji. Tady je vidět, jak je důležité mít možnost studovat primární prameny. Pak je ovšem na místě otázka, jestli existuje nějaká varianta normálie str. domku 4/H s přístavbou služebního prostoru v dokumentaci z doby výstavby trati.

Děkuji Richarde také za podklady. Drobné rozdíly v situacích projektu a dokumentace skutečného stavu přece jen jsou: studna jinde a uspořádání odvodnění v trojúhelníku tratí a komunikace. Nicméně jak to bylo se strážním domkem, úplně jasno stále není. Z dostupných fotografií bych se přiklonil spíše k názoru, že se jednalo o strážní domek 101/H. Uspořádání komínů a oken mi to spíše potvrzuje. Moc nevěřím stoprocentní přesnosti podkladů. Co se týče situace, mohl jí opravovat někdo, kdo se v pozemních stavbách úplně přesně neorientuje a tak údaj 4/H neopravil. Z dostupných podkladů lze vyčíst, že strážní domek byl prodloužen oproti základním normáliím. Nevím, jestli odlišná barva v situaci neznačí odlišný materiál, dřevěnou přístavbu. Chybí totiž jakákoli hospodářská budovat. Dřevěný přístřešek by ji nahrazoval. Strážní domek v posledním stádiu svého věku byl zděný celý, zřejmě však došlo k zásadní rekonstrukci včetně nových trojdílných oken. Nezbývá nic jiného, než se pokusit sehnat konkrétní výkres pozemní stavby.

Lubomír píše:Nevím, jestli odlišná barva v situaci neznačí odlišný materiál, dřevěnou přístavbu.

Odlišná barva skoro vždy znamená pozdější přístavbu nebo přestavbu. Materiál stěny se i tam, kde to není výslovně uvedeno, ve výkresech pozná jednoznačně podle tloušťky materiálu - tloušťky cihelných stěn jsou obvykle násobky 15 cm (tloušťky kamenných stěn se většinou shodují s cihelnými, protože většina normálií, pokud alternativně umožňovala nebo přímo předepisovala stavbu z kamene, byla shodných pro obě varianty zdiva), dřevěné (i hrázděné) stěny jsou slabší než zděné a vycházejí z průřezu trámů/hranolků použitých na nosnou konstrukci. Samozřejmě je lepší mít po ruce podrobnější výkres, je mi jasné, že situační plánky málokdy rozlišují tloušťku stěn, ale existují i takové a občas lze i na situacích v malých měřítkách odlišit podle tloušťky aspoň zděnou a dřevěnou stěnu.

Hezký den,
mám jednu otázku ohledně staveb dle normálií na českých lokálkách. Dá se někde vyštrachat jaké rozměry mají osmiboké komíny? Na nákresech budov, které jsou zde uváděny je to tak prťavé, že se mi nepodařilo ty rozměry rozluštit. Jde mi jak o jednoprůduchový tak dvojprůduchový komín na stavbě dle ZvKČ LVI/H a pak s tím souvisí druhá otázka. Zda se v době 1895-1910 na střechy dělaly průlezy (jsou většinou vidět na současných fotografiích), nebo se lezlo "po střeše"?

Děkuji za odpovědi

Lollin píše:Hezký den,
mám jednu otázku ohledně staveb dle normálií na českých lokálkách. Dá se někde vyštrachat jaké rozměry mají osmiboké komíny? Na nákresech budov, které jsou zde uváděny je to tak prťavé, že se mi nepodařilo ty rozměry rozluštit. Jde mi jak o jednoprůduchový tak dvojprůduchový komín na stavbě dle ZvKČ LVI/H a pak s tím souvisí druhá otázka. Zda se v době 1895-1910 na střechy dělaly průlezy (jsou většinou vidět na současných fotografiích), nebo se lezlo "po střeše"?

Děkuji za odpovědi

Je to jednoduchý - jednorourový komín má půdorys 1,5 cihly x 1,5 cihly. Ten osmiúhelník je rovnostranný, vepsaný právě do toho čtvercového půdorysu. Vícerourové jsou vždy o n x cihla delší. Ohledně těch průlezů projdi nějaké staré fotky nebo pohlednice. Řekl bych, že přízemní mít nemusí, ale patrové (třeba 16H) by měli mít průlezy.

Ještě mám jeden dotaz ohledně lokálet z počátku 20.st. Byly nádraží obehnány plotem nebo ne? Jde mi třeba o to, že určtě pod lokální tratí byly pozemky vykoupený a označeny " dalšími hektometrovníkama" s vyrytými iniciály místní lokálky. Tam plot určitě podél celé trati nebyl, ale jak to bylo s nádražíma a nákladištěma?

Lollin píše:Ještě mám jeden dotaz ohledně lokálet z počátku 20.st. Byly nádraží obehnány plotem nebo ne? Jde mi třeba o to, že určtě pod lokální tratí byly pozemky vykoupený a označeny " dalšími hektometrovníkama" s vyrytými iniciály místní lokálky. Tam plot určitě podél celé trati nebyl, ale jak to bylo s nádražíma a nákladištěma?

Obecně ne, kromě oplocených částí drážních pozemků v používání obyvatel staničních budov a strážních domků.

Obecně ne, ale existovaly výjimky. Tady je Liptovský Hrádok, kde byl plot kolem celé stanice a Podbrezová, kde plot byl alespoň na straně nádražní budovy. Předpokládám, že toto vybavení se mohlo týkat vždy celé železnice a ne jen jediné stanice.

Obecně ne? Nebo od kdy ne?
1. Jistý Perner si o vrata rozbil lebku kochajíc se z vlaku choceňským tunelem, m. j. Celopaticky stanice Choceň měla plot dokola a i vrata, která se na noc zavírala... Nebo to byla vrata od tunelu?
2. der Bahnhof - železniční dvůr - otrocky přeloženo a dvory bývají uzavřené
3. na mnoho historických fotkách jsem ty ploty viděl, tak mi to zkuste rozmluvit
4. spíše se můžeme hádat, od kdy se nepoužívají? S podobným výsledkem jako vejce slepice...
(5. A pokud nebudu na Vás pár dní reagovat, tak věste, že prostě nejsem na příjmu. Prosté.)
6. já si třeba třeba nepamatuji stanici, která by neměla plot u budovy, no dobře asi Vroutek, ale tam je moderní budova 45 let mladá...

Dotaz byl, zda lokálky z počátku 20. století měly nádraží obehnány plotem. Obecně ne. To znamená, že stavební řád z tehdejší doby to striktně nenařizoval. Pokud se podíváte na fotografie z té doby, ploty k viděni jsou, ale systematicky obehnaná nádraží neuvidíte. Ploty se zřizovaly pokud se chtělo obecenstvo odehnat stranou, aby nechodilo kudy nemá. Tedy často jen na straně k zástavbě, k příjezdové ulici, ale nemusí tam být povinně. Naopak i když byla na druhé straně louka, tak tam občas plot uvidíte. Nádražíčka v polích mají často ploty jen kolem zahrádek, tam to k vidění skutečně není.

Pernera a jiné fotky z dob o desítky let zpátky bych do toho netahal.

Vladimír_B píše:1. Jistý Perner si o vrata rozbil lebku kochajíc se z vlaku choceňským tunelem, m. j. Celopaticky stanice Choceň měla plot dokola a i vrata, která se na noc zavírala... Nebo to byla vrata od tunelu?

Ano, byla to vrata od tunelu. Ale tuto dobu asi nikdo nemodeluje.

Já si myslím, že cca do konce II. epochy nádraží obehnány plotem byly. Ve vzorových listech spodní stavby ČSD z meziválečného období se ještě vyskytuje skupina listů s oplocením a vraty. Jednalo se o např. oplocení části stanice ze strany sousedící s obcí, nákladového obvodu (asi zabezpečení proti odcizení zboží), mezi souběžnou komunikací a dráhou (bezpečnost). Nemyslím si však, že byly obehnány plotem celé stanice, to zapadá spíše do epochy I.

Pořád je řeč o lokálkách.

Já si myslím, že cca do konce II. epochy nádraží obehnány plotem byly. Ve vzorových listech spodní stavby ČSD z meziválečného období se ještě vyskytuje skupina listů s oplocením a vraty. Jednalo se o např. oplocení části stanice ze strany sousedící s obcí, nákladového obvodu (asi zabezpečení proti odcizení zboží), mezi souběžnou komunikací a dráhou (bezpečnost). Nemyslím si však, že byly obehnány plotem celé stanice, to zapadá spíše do epochy I.

Tak co? Byly nebo nebyly?

Já na fotkách z epochy II. ty ploty vidím. Ale jak tu někdo napsal, nebyly dle mého názoru obehnány celé stanice, jen jejich části.