Diskuzní fórum železničních modelářů

JanoH0e píše:Tak tu výkoľajku som našiel viz. obrázok. Či sa používala presne takáto aj na Pacifiku, neviem. Chce to staré predpisy. Ale odpovedá tej Neudorfskej.
Tak isto, ako u križovania. V jednom predpise to vyriešili tak, že na trati mohol byť iba 1 vlak. Jednoducho sa nekrižovalo tam, kde neboli stanice obsadené návestidlami. Najlepšie by sa bolo pozrieť na grafikon z tej doby u konkrétnej trate, pokiaľ máš záujem iba o Pacifik.

Docela zajímavé. To se sklápělo dovnitř mezi kolejnice? Vypadá to tak.

JanoH0e píše:Tak tu výkoľajku som našiel viz. obrázok. Či sa používala presne takáto aj na Pacifiku, neviem. Chce to staré predpisy. Ale odpovedá tej Neudorfskej.
Tak isto, ako u križovania. V jednom predpise to vyriešili tak, že na trati mohol byť iba 1 vlak. Jednoducho sa nekrižovalo tam, kde neboli stanice obsadené návestidlami. Najlepšie by sa bolo pozrieť na grafikon z tej doby u konkrétnej trate, pokiaľ máš záujem iba o Pacifik.

Děkuji za fotku! Zajímavá výkolejka.

Jízdní řády z té doby jsem samozřejmě prohlížel. V období 1897-1921 se osobní vlaky na Dobříšské větvi nekřižovaly (jen v roce 1912 o nedělích se křižovalo v Mníšku pod Brdy). Nicméně se křižovaly s čerčanskými vlaky ve Vraném nad Vltavou, v Modřanech, v Krči...). V roce 1938 se už v Mníšku křižovalo několikrát denně, a o nedělích se dokonce křižovalo i v Čisovicích (které měly jen dvě koleje) Mníšek ani Vrané ani Čisovice návěstidla neměly. Mníšek až do roku 1948, Čisovice do roku 49. Takže křižování ve stanicích bez návěstidel tam možné bylo. A do toho určitě jezdily i nákladní vlaky, které v jízdním řádu nejsou.
Bohužel k nějakým tehdejším předpisům nemám přístup, nebo nevím kde bych to hledal.

Výkoľajka sa v tomto prípade sklápala dovnútra. Bola spojená tyčou s výhybkou, takže sa sklopila prehodením výhybky. Ale ako to bolo napr. v N. Vsi pod Pleší - Neudorf, netuším. Možno bola ručná - bez závislosti a sklápala sa von. K tomu je potreba pozrieť predpisy.

K predpisom - oslovil by som autorov Web stránky o Pacifiku, hodil dotaz na K report, trať tam má svoje vlákno, poprípade do histórie železníc.

hank píše:Lokomotivy českých lokálek vystavěných se zemskou garancí v provozu kkStB.

....

A ještě: Hledejte chyby, nejsem vševěd.

zdraví
hank

S dovolením bych upravil údaje v hankově tabulce ohledně dráhy Čerčany - Modřany - Dobříš (otevřena z větší části roku 1897 a poslední úsek v roce 1900). Z několika různých zdrojů, jsem zjistil tyto informace:

Lokomotivy řady 97/310.0
Na dráze zahajovaly provoz v roce 1897 z výroby dodané stroje čísel 110 a 111. V roce 1902 z výroby přichází další stroj čísla 216. A dále v roce 1910 stroje čísel 164 a 165, které přišly z místní dráhy Chrudimsko - Holické.
O lokomotivě číslo 175, kterou hank také uvádí v tabulce jsem nic nezjistil, tedy nic ve spojení s dráhou Čerčany - Modřany - Dobříš. Jen to, že měla být vyrobena v roce 1899 pro Sdružené pošumavské místní dráhy a u ČSD přeznačena na 310.080.
Dálší stroje řady 97: Na starých fotografiích jsem narazil na této lokálce i na další stroje. Ovšem jejich číslo není většinou přímo z fotografie čitelné a je uvedené pouze v popisku fotografie, a tedy je bez záruky. Konkrétně by mělo jít o lokomotivy 97.137 (310.054) zachycené na pohlednici z Mníšku pod Brdy ještě jako 19737, tedy před rokem 1905. Dále lokomotiva 97.242 (310.0128) vyfocená v Kamenném Přívoze. I s čitelným číslem už v době ČSD je pak zachycena 310.043 (ex 97.126) výtopny Vršovice - Nusle (původně z dráhy Vodňany - Týn nad Vltavou).

Lokomotivy řady 59/324.2
Pro tuto dráhu, která byla jedna z prvních českou zemí garantovaných lokálek, byly stejně jako pro lokálku Rakovník - Bečov s odb. Protivec - Bochov nakoupeny krom klasických tendrovek ř. 97 (ČSD 310.0) i těžké lokomotivy s přívěsným tendrem ř. 59 (u ČSD 324.2). Ty se však moc neosvědčily. Konkrétně se jednalo v roce 1897 o stroje čísel 86, 87 a o rok později ještě 108. První dvě na lokálce vydržely do roku 1902, třetí odchází v roce 1903. Zdroj uvádí, že nepřešly na žádnou jinou zemí garantovanou lokálku a byly tedy pravděpodobně odprodány kkStB či jiné velké žel. společnosti. Přesto je možné, že se na této lokálce vyskytovaly i nadále, poněvadž stroje řady 59 se nadále nacházely v blízké výtopně kkStB Vršovice - Nusle (v roce 1918 při převzetí ČSD to bylo 8 strojů) a jsou zachyceny na fotografiích například v Čerčanech.

Parní vůz "Komarek" kkStB 1.002 (u ČSD M124.002) zde jezdil od roku 1906 do července roku 1910 kdy byl předán na lokálku Opočno - Dobruška, kde vydržel až do svého zrušení v roce 1941.

Řada 178/422.0
Přímo pro tuto dráhu nakoupeny pravděpodobně nebyly. Je mi známa fotografie stroje ř. 178 (bohužel přes osobu před lokomotivou není vidět její číslo) z Modřan, ale ta mohla patřit k lokálce Praha Nusle - Modřany, která byla zestátněna v roce 1894 (tedy ještě před výstavbou dráhy Čerčany - Modřany - Dobříš) a provozují ji státní kkStB. Kolem roku 1930 je zachycena například 422.065 (ex 178.143) ve Vraném nad Vltavou, ale to už je v době, kdy je lokálka zestátněna.

Pro přehlednost také přikládám tabulku.

OndraFíra: Můžeš prosím uvést ty zdroje?

hank píše:OndraFíra: Můžeš prosím uvést ty zdroje?

Zdrojů je vícero.
Jednak internet, například:
http://www.pospichal.net/lokstatistik/a ... b-priv.htm
http://www.pospichal.net/lokstatistik/10970-kkstb97.htm
http://www.pospichal.net/lokstatistik/10590-kkstb59.htm
a další webové stránky.

Dále knihy, třeba:
Posázavský Pacifik
Naše lokálky
Posázavský pacifik na starých pohlednicích
Encyklopedie železnice, parní lokomotivy ČSD

Aha, tak nic archivního.
Očekával jsem zdroje archivního původu, tedy hlavně NA, fond Zemský výbor KrČ - jednotlivé lokálky, nebo MŽ/R - jednotlivé lokálky, atd.
Teprve v těchto spisech se najdou ty správné údaje o pohybu vozidel a jejich přídělu, či odebrání, atd. Hlavní zdroje mohou být výroční zprávy akcionářů a jejich kontrola účtu Zemským výborem, kde jsou uvedeny všechny finanční údaje za půjčená vozidla, či opravy vozidel vlastních. A to pak jsou přesné údaje na den, účtování, co kdy a kde.

Jenom bych doplnil, že původní trať Nusle-Modřany nebyla postátněna v roce 1894. Byla postavena BCB a v roce 1884 vyměněna za jiné tratě k ÖLEG. ÖLEG ji předal do provozu kkStB k 1.7.1887. Samotná společnost ÖLEG sice zanikla až v roce 1894, ale to už byla čistě jen úřední záležitost. Za doby ÖLEG byly v provozu na této trati dvě lokomotivy označené G 605 a 606, které dodal Krauss v roce 1881 a 1882. Později řada 94 resp. 294, obě sice skončily u ČSD, ale zrušeny bez přečíslování. Zmíněnou trať opustily s prodloužením lokálky.

radeksindy píše:Jenom bych doplnil, že původní trať Nusle-Modřany nebyla postátněna v roce 1894. Byla postavena BCB a v roce 1884 vyměněna za jiné tratě k ÖLEG. ÖLEG ji předal do provozu kkStB k 1.7.1887. Samotná společnost ÖLEG sice zanikla až v roce 1894, ale to už byla čistě jen úřední záležitost. Za doby ÖLEG byly v provozu na této trati dvě lokomotivy označené G 605 a 606, které dodal Krauss v roce 1881 a 1882. Později řada 94 resp. 294, obě sice skončily u ČSD, ale zrušeny bez přečíslování. Zmíněnou trať opustily s prodloužením lokálky.

Děkuji za doplnění, hlavně ohledně provozovaných lokomotiv.
V kontextu bylo důležité to, že trať kkStB provozovaly už před výstavbou lokálky Čerčany-Modřany-Dobříš, a tak jsem to nekomplikoval.

Měl bych prosbu. Neví někdo jaké byly rozměry cedule s nápisem "Východ/Ausgang" vpravo od staniční budovy (vpravo uprostřed na obrázku). Nebo případně rovnou nákres / normálii?
A co by mohla být ta menší tabulka pod ní? Na fotce už je nápis nečitelný. Děkuji

Zdravím přátelé,
Stavím moduly odbočky Čejč tratě Čejč - Ždánice. Mohl by mi někdo prosím poskytnout normálii strážního domku, který se zde nacházel. Budova již neexistuje, nelze ji oměřit. Měl jsem za to, že tam stával strážní domek typu 101/H, ke kterému mi poskytl hank normálie, včetně hospodářské stavby 107/H. Po bližším prostudování existujících fotografií ze stránek http://www.zdankoweb.estranky.cz, původní situace a ortosnímků z let 1936 jsem dospěl k závěru, že tam byl domek jiný, a to dle normálie 4/H a nic víc. K domku 4/H nemohu nalézt žádné podklady. Mohu se jen domnívat, že hospodářská část byla tvořena přístavbou rozšiřujícím půdorys strážního domku dle normálie 101/H, ale je to jen domněnka. Mohly byste mi prosím někdo znalý poradit, co to bylo za stavbu.
Děkuji. Lubomír

Ještě pro dokreslení dostupný ortosnímek.

Normálie 4/H je toto:



Bohužel to nemám po ruce v čitelnějším provedení, ale půdorys je 6.60 x 7.10 m (těch 6.60 m jsou štítové stěny). Nelze vyloučit, že dodatečně k němu mohla být přistavěna služební místnost, ale v tomto případě by se to asi řešilo boční přístavbou. Dost bych se divil, kdyby se kvůli takové přístavbě musela zrušit jediná dvě okna, která osvětlovala světnici - hlavní obytnou místnost v domku.

Podle té fotky bych to tipoval na 101/H.

Díky hanku. Budu tedy dále hledat výkresy konkrétní stavby...

Je to objekt 4/H.
viz protokol kolaudace budov a nákres místa.
Ještě že jsem si ofotil více k tématu, když jsem dělal historii žďánických parních vozů z Královopolské.