České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

[JanoH0e]

Hank - trošku vydrž, požiadal som znalca aby mi rozšifroval nejaké veci a potom to dám aj s komentárom. Niekedy sa pre klikať cez maďarčinu je problém.

[hank]

Než budu pokračovat ve svém seriálu, prosím admina o radu, jak tady nejlépe publikovat excelovské tabulky.

Děkuje
a
zdraví
hank

[Rudolf]

Než budu pokračovat ve svém seriálu, prosím admina o radu, jak tady nejlépe publikovat excelovské tabulky.

Děkuje
a
zdraví
hank

Převeď je do pdf.

[hank]

Než budu pokračovat ve svém seriálu, prosím admina o radu, jak tady nejlépe publikovat excelovské tabulky.

Děkuje
a
zdraví
hank

Převeď je do pdf.

A půjde to pověsit přímo sem do textu příspěvku nebo to musím uložit na nějaký server a odkázat na něj?

zdraví
hank

[michal_n_cz]

Ještě se pokusím vyhrabat z archlívu a z literatury kompletní příděl všech lokomotiv pro lokálky z tohoto období, tedy nejen 97/310.0 a 178/422.0. Pro úplnost: Budou tam např. 99/320.0, 162/313.4, 59/324.2, 60/334.1 i některé raritnější řady. Nejen kafemlejnky jezdily na lokálkách... Nemám to na jedné hromádce, bude to chvilku trvat.
zdraví
hank[/quote]

Zdravím hanku, možná by mohl pomoci tento link, není to primárně jen o lokálkách, ale některé lokomotivy na jednotlivých drahách se dají dohledat:
http://www.pospichal.net/lokstatistik/cs.htm
Michal N

[michal_n_cz]

A vysokostěnné vozy Jk: Varianta s neodebíratelnými stěnami, starší vozy s odebíratelnými stěnami měly čela nahoře ukončená kruhovou úsečí.
hank

Tady ten Jk by měl být podle katalogu: Blatt No 1261 Serie Jk Gruppe Ib. Nemáš náhodou nějaký rozdělovník podle těch skupin - mělo by to být co skupina to nějaká společnost? Já tu mám třeba typák nějakého uhláku a tam je ... Gruppe I, Ia, III, IV ,VIII ,IX, XIV - stejný typ u více společmostí.
Michal N.

[hank]

michal_n_cz:
Přehled vozových skupin rakousko-uherských státních drah a soukromých drah postátněných do r. 1918 podle seznamu vypracovaného v srpnu 1971 Zdeňkem Marunou pro monografii Československá železniční vozidla, řada I. Arabskými číslicemi jsou uvedeny odpovídající skupiny u ČSD. U drah aspoň částečně ležících na československém území uvádím i obvykle používané zkratky jejich německých a/nebo maďarských názvů.

I - Dráha císařovny Alžběty (KEB)- 101
Ia až If - Rakouské státní dráhy (kkStB) - 1 až 4 (odpovídající přiřazení u ČSD: Ia - 1, Ib+Id - 2, Ic+Ie - 3, If - 4)
II, IIa - Dolnorakouské jihozápadní dráhy - 102
III - Tarvis-Pontafel - Rudolfova dráha - 103
IV - Voralrbergská dráha - 104
V - Istrijská dráha - 105
VI - Dalmatská státní dráha - 106
VII - Rakovník-Protivín - 107
IX - Dráha císaře Františka Josefa (KFJB) - 109
X - Dráha Plzeň-Březno-Chomutov (EPPK) - 110
XI - Dráha Albrechtova - 111
XII - Dráha Tarnów - Leluchów - 112
XIII - Dněsterská dráha - 113
XIV - Haličská transversální dráha - 114
XV, XVa - Moravská pohraniční dráha (MGB) a Dráha Zábřeh - Sobotín - 115
XVI - Moravsko-slezská centrální dráha (MSCB) - 116
XVII - Pražsko-duchcovská dráha (PDE) - 117
XVIII - Duchcovsko-podmokelská dráha (DBE) - 118
XIX - Uherská západní dráha - 119
XX - První uhersko-haličská dráha - 120
XXI - Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) - 121
XXII - Dráha Lwów-Černovice-Jassy - 122
XXIV - Dráha Lwów-Belzec-Tomaszów - 124
XXV - Kolomejská místní dráha - 125
XXVI - Bukovinské místní dráhy - 126
XXVII - Haličská dráha Karla Ludvíka - 127
XXIX - Česká západní dráha (BWB) - 129
XXX - Dráha Linz-Schlägl (Mühlkreisbahn)
XXXI - Dráha Liberec-Jablonec-Tanvald (RGTE) - 131
XXXII - Dráha v údolí Křemže - 132
XXXIII - Cilli-Wöllan - 133
XXXIV - Bludenz-Schruns-Montafon - 134
XXXV - Dráha Bolzano-Meran - 135
XXXVI - Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB) - 136
XXXVII - Místní dráha Mělník-Mšeno a kutnohorská - 137
XXXVIII - Místní dráha Mšeno-Dolní Cetno - 138
XXXIX - Česká severní dráha (BNB) - 139
XL - Rakouská severozápadní dráha a Jihoseveroněmecká spojovací dráha (ÖNWB, SNDVB) - 140
XLI - Společnost státní dráhy (StEG) - 141
XLII - České obchodní dráhy (BCB) - 142

Další vozové skupiny už byly vytvořeny po r. 1918:
- pro dodávky pro ČSD ještě podle objednávek uplatněných před převratem;
- pro čs. výrobu podle objednávek po převratě podle rakousko-uherských normálií;
- pro inventář soukromých dráh zestátněných nebo předaných do provozu až přímo do rukou ČSD;
- pro reparační a kořistní vozy, které po ukončení 1. sv. války připadly ČSD:

4 - If - částečně dodány po převratě podle rakouských normálií
5 - dtto podle maďarských normálií
6 - dtto podle německých normálií
7 - If - vozy ČSD s průběžným táhlem
8 - Ig - dtto s neprůběžným táhlem
9 - dtto lehké stavby
10 - dtto se středním spřáhlem a nárazníkem
143 - Ústecko-teplická dráha (ATE)
144 - Buštěhradská dráha (BEB)
145 - Košicko-bohumínská dráha (KsOd) a 11 přilehlých lokálek, které provozovala: Prešov - Bardejov, Margecany - Gelnica, Poprad - Kežmarok, Kežmarok - Spišská Belá, Spišská Belá - Podolínec, Spišské Vlachy - Sp. Podhradie, Sp. N. Ves - Levoča, Kraľovany - Suchá Hora, Žilina - Rajec, Poprad - Tatranská Lomnica, Čadca - Makov
146 - Maďarské státní dráhy (MÁV)
147 - Pruské státní dráhy (KPEV) - vozy z hlučínského přídělu
148 - Frýdlantské okresní dráhy (FBD)
149 - Hustopečská místní dráha

Přesnější rozdělení vozových skupin Ia - If se ještě pokusím zjistit. Zřejmě šlo jednak o vyjádření konstrukčního vývoje (dřevěná - smíšená - celokovová stavba, typy tahadel a narážedel apod.) a také o zařazení vozů lehké stavby - do vozové skupiny Ic patří vesměs vozy, které už za Rakouska nesly v řadovém označení písmeno "l". Skupina Id (jen nákladní vozy) měla zařízení pro výměnu dvojkolí na široký rozchod - systém Breidsprecher.

zdraví
hank

[michal_n_cz]

Ano, moc díky to je přesně ono. Jen nevypadly tam VIII, XXIII, XXVIII? Zkoušel jsem najít nějaké vozy MSCB v katalogu z r. 1890 žádný vůz skupiny XVI není, asi proto že byla zestátně na až 1895. Tak nějak jsem to chtěl pro volbu předlohy pro případný model, tak aby to byl pokud možno nějaký početnější typ co byl i u jiných společností.
Michal N.

[Ferda]

Z tohoto vlákna se pomalu stává pokladnice vědomostí. Moc dobrý počin!

Až to celé nastuduju, tak už se snad nebudu ztrácet ve značení vozových skupin.

To Hank: Jestli to máš v Excelu, tak já mám hladovou E-mailovou schránku.

Excel převést do PDF. PDF převést do JPG. Pak lze zveřejnit. Bohužel síla Excelu je v pr...cích. Proto radši do mailu přímo v Excelu.

[JanoH0e]

Stranka s maďarskými vozňami http://www.freeweb.hu/vasutikocsi/ a http://erojr.home.cern.ch/erojr/content ... prot_m.htm - treba trpezlivosť a preklikávať.

[hank]

michal_n_cz: Ing. Maruna to tehdy tvořil podle seznamů vozů ČSD, nejstarší z těch seznamů byl z r. 1927, předpokládám, že v tom roce už zástupci těchto vozových skupin - pokud kdy u ČSD vůbec byly zastoupeny - neexistovali.

Mám doma známou Stockklausnerovu knihu (Rabl, Stockklausner: Österreichische Personenwaggons 1832 - 1982, 2. vydání, J. O. Slezak Vídeň 2003), která sice u některých vozů kkStB jejich zařazení do vozových skupin Ia - If uvádí, ale skupiny jako takové blíže věcně nedefinuje. Jediné, co se z toho dá spolehlivě vyčíst, je zařazení lokálkových vozů lehké stavby o rozvoru 4,2 m do skup. Ic. O fous větší a těžší vozy o rozvoru 4,5 - 5 m už nejsou označeny jako "l" a patří do skupiny Ie (stejné jsou třeba i vozy některých lokálek provozovaných na Moravě a ve Slezsku KFNB), zatímco typické vozy českých lokálek o rozvoru 6,5 m jsou zařazeny do vývojově starší vozové skupiny Ib.

Ferda: Obával jsem se, že to tak nějak bude... No, takže postupně graficky učešu tabulky, udělám z nich obrázky a pověsím je na nějaký server... A kdo bude chtít, tomu je pošlu, až budou všechny hotové, vyzvu vás, abyste mi poslali vaše e-mailové adresy. (Teď ještě prosím ne, vydržte.)

zdraví
hank

[hank]

Tak už mám i ty vozové skupiny kkStB:

Ia - kkStB podle starých normálií (před 1901)
Ib - kkStB podle normálií 1901/02
Ic - kkStB lehké stavby, normálie 1903
Id - kkStB, vozy pro rozchod 1524 mm, dvojkolí Breidsprecher
Ie - kkStB lehké stavby, ale s normálním tažným a narážecím ústrojím a standardními dvojkolími
If - kkStB podle normálií 1917 (zesílené tažné a narážecí ústrojí, modernější ložiska atd.)

zdraví
hank

[hank]

Zkusil jsem uložit první (a zároveň největší) tabulku:
Lokomotivy českých lokálek vystavěných se zemskou garancí v provozu kkStB.



Rozkliknutím dostanete původní velikost ve 300 dpi.

Pro ty, kdo si to chtějí vytisknout (tiskněte na A4 bez úprav) nebo uložit beze změn: Stačí to takhle? Dílčích tabulek bude asi 4 - 5.

Těm, kdo se v tom budou chtít šťourat ve formátu .xls (a třeba třídit podle jiných hledisek, např. podle řad lokomotiv), později pošlu celou zdrojovou tabulku e-mailem. Vydržte.

A ještě: Hledejte chyby, nejsem vševěd.

zdraví
hank

[hank]

Další tabulka:
České lokálky se státní garancí v provozu někoho jiného než kkStB (platí do 1908-9, kdy byly i uvedené společnosti zestátněny).



Kvality náhledu si nevšímejte, po rozkliknutí se zobrazí celá velikost.

zdraví
hank

[hank]

Možná bych měl doplnit zápůjčky.

Některé dráhy k datu zahájení provozu nedostaly z různých důvodů včas objednaná vozidla a provoz tedy zahajovala zapůjčená vozidla jiných drah.

Provoz z Ostrova do Jáchymova zahajovala v prosinci 1896 lok. 30.31 z Vídeňské městské dráhy - sdružená tendrovka 1´C 1´ na mokrou páru, podobná své předchůdkyni řady 29, což byla zase předchůdkyně známého torpéda ř. 229/354.0. (K ČSD žádná lok. ř. 30 nepřešla.) Domů se vrátila v lednu 1897. Kromě ní si dráha vypůjčila lok. 97.78 z Aše a po jejím návratu domů v lednu 1897 sem přišla 97.101 původně určená do Skutče, kde však dráha ještě nebyla dokončena. Lokomotivy ř. 99 přišly až v létě 1897 a 97.101 (tehdy ještě označená postaru jako 19701) odešla do Skutče až v září téhož roku.

V Dobrušce se začínalo začátkem listopadu 1908 s lok. 97.22 z Plzně a 97.209 z Nuslí (dnes Pha-Vršovice), ty byly po 14 dnech, kdy do Žďáru na Moravě přišly nové 178, vystřídány stroji 97.149 a 150 ze Žďáru. Dráha, kde se původně počítalo s nasazením parních vozů od samého začátku, si tak musela vypůjčit i osobní vozy - konkrétně BCi 7243 z Rokytnice a BCi 7152 z Lochovic. V srpnu - listopadu 1909 v Dobrušce při dílenských opravách lok. 97 jezdila StEGovská 30003 (kksStB 195.03), když se pak v červnu 1910 musela 97.149 vrátit do Žďáru, byla do Dobrušky zapůjčena od StEGu 31005 (195.08 - sice přešla k ČSD, ale přečíslována na 300.4 už nebyla, protože ČSD ji prodaly r. 1924 do jednoho cukrovaru). Teprve až koncem července 1910 přišly do Dobrušky parní vozy 1.001 (původně Česká Lípa - Kam. Šenov, pak Louny - Libochovice) a 1.002 (původně Česká Lípa - Kam. Šenov, pak Čerčany - Dobříš) - později u ČSD M 124.001 a 2. Dráha vrátila lok. 97.150 i oba zapůjčené vozy BCi a teprve pak v Dobrušce začal pravidelný provoz obou parních vozů.

zdraví
hank