České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Skutečná železnice, odkazy na fotografie, zajimavá místa, setkání apod.

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod mlha » ned 22 zář, 2013 9:59 am

Ahoj Hanku,a které stránky to jsou?
H0/MODULY SLOVÁCKO/ep.IV
http://www.kzmslovacko.cz/.
Uživatelský avatar
mlha
 
Příspěvky: 2688
Registrován: ned 27 led, 2008 7:27 pm
Bydliště: Hluk

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod JanoH0e » úte 19 srp, 2014 11:16 am

Přílohy
tipusterv.jpg
JanoH0e
 
Příspěvky: 1408
Registrován: ned 31 srp, 2008 10:25 pm
Bydliště: Michalovce

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod milan ferdián » úte 19 srp, 2014 5:26 pm

Škoda,že údaje jsou nečitelné. :?
milan ferdián
 
Příspěvky: 11810
Registrován: ned 30 pro, 2007 5:48 pm

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod hank » úte 19 srp, 2014 7:25 pm

Čitelný originál v .pdf je tady:
http://www.vasutallomasok.hu/tipust/hev/hev4.pdf
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod rawen » úte 19 led, 2016 4:02 pm

hank píše:Dnes tedy přináším slíbené výkresy vedlejších budov stanic na lokálkách, tj. záchodů s hospodářskými přístavky. Z dnešního hlediska jsou suché dřevěné záchody považovány za něco beznadějně zastaralého, ale přesto bych si na adresu těchto "oblíbených" zařízení našich drah dovolil podotknout několik poznámek na jejich obhajobu.

Nejčastějším objektem popisovaného druhu byly záchody s chlívkem a dřevníkem podle normálie 19/H kkStB. Stavěly se tam, kde byl ve staniční budově jeden byt, tj. tento objekt patří ke staničním budovám podle normálií LV/H až LVII/H ZvKČ nebo 14/H a 15/H kkStB. Do septiku byly zaústěny oba záchody (pánský i dámský) i odpad z chlívku.
...

zdraví
hank

Ahoj,
zajímalo by mne, jestli byla nějak pevně určena a hlavně dodržována orientace záchodků 19/H vůči kolejím i vůči staniční budově. Pokud dobře luštím výkres, stavěly se "chlívkem od kolejí". Existovala symetrická normálie anebo se to stavělo vždy jedním způsobem bez ohledu na polohu ohrádky?

Díky, Radek
rawen
 
Příspěvky: 1693
Registrován: stř 08 dub, 2009 10:42 am
Bydliště: Prostějov

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod hank » úte 19 led, 2016 6:17 pm

rawen: Ano. Záchody pro cestující byly vždycky ke kolejím a chlívky od kolejí. Pokud se dobře pamatuju, tak všechny - i různě datované - verze této i příbuzných normálií, které jsem viděl (konkrétně 19a/H - jeden chlívek, 19b/H - dva chlívky, 35/H - tři chlívky, z toho jeden pro dvě zvířátka), měly vstup do dámské části a dvorek s přístupem k septiku při pohledu od kolejí napravo. To ovšem neznamená, že někde nemohly existovat i zrcadlově, ale já o tom nevím. Např. normálii 92c/H ZvKČ, která je v podstatě kopií normálie 19b/H kkStB, jsem viděl ve verzi označené P, což vyvolává podezření, že mohla mít i verzi L. Ale jak říkám - ověřeno to nemám.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod rawen » úte 19 led, 2016 7:31 pm

Díky. V mém podání to budou trosky záchodků, ale i tak je chci mít správně natočené. :)

Radek
rawen
 
Příspěvky: 1693
Registrován: stř 08 dub, 2009 10:42 am
Bydliště: Prostějov

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod MkTT » stř 09 bře, 2016 9:44 pm

Měl bych dotaz ohledně příručních skladišť. Existovala pro budovy kkStB nějaká varianta příručního skladiště, jako existuje pro budovy ZvKČ? Nebo bylo případně možné postavit k budově podle normálie kkStB (např. 15/H) příruční skladiště podle normálie ZvKČ (např. příruční skladiště LXXXI/H)?

Mirek
MkTT
 
Příspěvky: 566
Registrován: stř 08 úno, 2012 3:46 pm
Bydliště: Praha 10

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod hank » stř 09 bře, 2016 10:06 pm

MkTT píše:Měl bych dotaz ohledně příručních skladišť. Existovala pro budovy kkStB nějaká varianta příručního skladiště, jako existuje pro budovy ZvKČ? Nebo bylo případně možné postavit k budově podle normálie kkStB (např. 15/H) příruční skladiště podle normálie ZvKČ (např. příruční skladiště LXXXI/H)?

Mirek


Dobrá otázka, taky na ni nemám přesnou odpověď. Myslím si ale, že se to nekombinovalo, protože budovy podle normálií kkStB mají v té štítové stěně okno.

Jestli ti ale jde o situace, kdy je skladiště stavebně přímo "přilepené" k přijímací budově, tak můžeš použít třeba normálií ÖLEG nebo StEG - příklady od ÖLEG jsou třeba Kouřim, Plaňany, Čelechovice, Náměšť na Hané, Hradčovice, Třemošnice, od StEG většina nácestných stanic moravské části transversály od Okříšek až po Vlárský průsmyk.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod MkTT » čtv 10 bře, 2016 11:33 am

hank píše:Jestli ti ale jde o situace, kdy je skladiště stavebně přímo "přilepené" k přijímací budově, tak můžeš použít třeba normálií ÖLEG nebo StEG - příklady od ÖLEG jsou třeba Kouřim, Plaňany, Čelechovice, Náměšť na Hané, Hradčovice, Třemošnice, od StEG většina nácestných stanic moravské části transversály od Okříšek až po Vlárský průsmyk.

Dík moc za odpověď.
Je mi o to, zda bylo možné mít dvoukolejnou stanici s oběma kolejemi dopravními a skladištěm, pokud se použijí budovy podle normálií kkStB. V případě normálií ZvKČ to dle mého názoru šlo, pokud se postavil příruční sklad. Doufám tedy, že se nemýlím.
MkTT
 
Příspěvky: 566
Registrován: stř 08 úno, 2012 3:46 pm
Bydliště: Praha 10

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod hank » čtv 10 bře, 2016 3:25 pm

MkTT píše:
hank píše:Jestli ti ale jde o situace, kdy je skladiště stavebně přímo "přilepené" k přijímací budově, tak můžeš použít třeba normálií ÖLEG nebo StEG - příklady od ÖLEG jsou třeba Kouřim, Plaňany, Čelechovice, Náměšť na Hané, Hradčovice, Třemošnice, od StEG většina nácestných stanic moravské části transversály od Okříšek až po Vlárský průsmyk.

Dík moc za odpověď.
Je mi o to, zda bylo možné mít dvoukolejnou stanici s oběma kolejemi dopravními a skladištěm, pokud se použijí budovy podle normálií kkStB. V případě normálií ZvKČ to dle mého názoru šlo, pokud se postavil příruční sklad. Doufám tedy, že se nemýlím.


No ale to s tím přece nijak nesouvisí, jestli je u koleje skladiště takové, makové nebo vůbec žádné... :)

Dřív se stavěly dvoukolejné stanice běžně, i když podle pozdějších předpisů měly statut nákladiště se zastávkou. Dokonce i na manipulační koleji se může křižování odehrát, i když koleje se jako manipulační začaly označovat později. A to přetrvává do dneška, tj. i za platnosti dnešního předpisu D3, který jako dopravny označuje dokonce i některé zastávky, když v nich je ohlašovací povinnost - kdykoli je nějaké místo na trati se zjednodušenou dopravou označeno lichoběžníkovou tabulkou, je to dopravna D3. Jen nesmí žádný vlak vjet na manipulační kolej ani z ní odjet přímo. Takže např. na trati Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem je dopravna D3 Horní Řasnice, která má jedinou kusou manipulační kolej a přesto na ní prováděcí předpis umožňuje křižování.

Takže závěr - ano, na manipulační koleji dopravny D3 lze provést křižování, vlak vjíždící jako první na ni musí po souhlasu dirigujícího dispečera k posunu "uhnout", tj. přestavit, teprve pak může vjet na dopravní kolej vlak druhý, který má povinnost zastavit u lichoběžníkové tabulky a smí vjet na dopravní kolej až na návěst dávanou vlakvedoucím vlaku prvního. Po odjezdu druhého vlaku - znovu je nutný souhlas dirigujícího dispečera - musí první vlak zase přestavit na dopravní kolej a teprve pak smí - opět po telefonickém nebo rádiovém souhlasu dirigujícího dispečera - odjet.

A pak existuje ještě možnost zvaná "posun mezi dopravnami" (PMD), tu upravuje předpis D2, takže na takové trati lichoběžníkové tabulky nenajdeme, a tam když vjede do traťového oddílu vlak, tak je oddíl obsazený a jiný vlak tam zkrátka nesmí. Příkladem je třeba trať Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem. Bílý Potok má statut nákladiště se zastávkou.

A ještě pro dokreslení absurdity dnešních poměrů: V Bílém Potoce je nevyužívaná dvoukolejná remíza, patří ČD - útvaru zvanému Regionální správa majetku (RSM), což znamená že dříve nebo později ji ČD budou chtít prodat, koleje k remíze mají evidenční číslo vlečky přidělené SŽDC a vlečka - jako každá jiná, i když t.č. nevyužívaná - má svůj provozní a přípojový řád (PPŘ). A nevyužívaná je hlavně proto, že ji využívat nelze, protože SŽDC ji při převodu infrastruktury od ČD převzaly v tak zanedbaném stavu, že ji ihned vyloučily z provozu (stejně jako manipulační kolej v Bílém Potoce) a tento stav přetrvává dodnes. (Osobně si myslím, že to tam dopadne jako v Žacléři - že SŽDC vyloučené koleje a výhybky nejpozději po prodeji remízy vytrhá a zbydou tam nanejvýš dvě dopravní koleje nebo možná dokonce jen jedna, stejně tam nejezdí nic jiného než stadlery RS1.)

Třetí možností uspořádání poměrů, poněkud méně absurdní než stav v Bílém Potoce, je bývalá lokálka Nemotice - Koryčany, kde s platností od r. 2003 je celý 4 km úsek bývalé širé trati veden jako staniční kolej, stanice Nemotice se dělí na nádraží Nemotice a nádraží Koryčany, koleje, výhybky a výkolejky v Koryčanech jsou očíslovány stovkovými čísly a všechno, co se mezi Nemoticemi a Koryčanami děje, je posun. (Zlí jazykové tvrdí, že dnes by k takové anomálii už nedošlo, protože SŽDC tím přichází o poplatky za dopravní cestu... :mrgreen: ). Ale na rozdíl od Bílého Potoka (kde se provozuje jen osobní doprava) do Koryčan občas nákladní "vlak" (dávám uvozovky, protože z hlediska předpisu D2 vlastně nejde o vlak, ale o posunující díl) jezdí - v Koryčanech je (po krachu bývalého Thonetu) jediný přepravce, pila specializovaná na modřínové dřevo, která tam občas nakládá.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod Morris Zapp » čtv 10 bře, 2016 4:36 pm

hank píše:A pak existuje ještě možnost zvaná "posun mezi dopravnami" (PMD), tu upravuje předpis D2, takže na takové trati lichoběžníkové tabulky nenajdeme, a tam když vjede do traťového oddílu vlak, tak je oddíl obsazený a jiný vlak tam zkrátka nesmí. Příkladem je třeba trať Raspenava - Bílý Potok pod Smrkem. Bílý Potok má statut nákladiště se zastávkou.
Není to zcela přesné: takovéhle tratě se neobsluhují jako PMD (dopravci pro své účely nemohou PMD využívat vůbec), ale vlaky jezdí normálně podle předpisu D1 (předpis D2 na SŽDC už nějakou dobu neexistuje), akorát že trať nevede až do nějaké dopravny, ale končí šturcem na širé trati. Tím lépe, nemusí se nikam nabízet a dávat odhlášky. Provoz na ní plně řídí výpravčí poslední stanice před šturcem, v tomhle případě tedy Raspenavy.

hank píše:(Osobně si myslím, že to tam dopadne jako v Žacléři - že SŽDC vyloučené koleje a výhybky nejpozději po prodeji remízy vytrhá a zbydou tam nanejvýš dvě dopravní koleje nebo možná dokonce jen jedna, stejně tam nejezdí nic jiného než stadlery RS1.)
Nedopadne.
TT, moduly, epocha III/IV
Uživatelský avatar
Morris Zapp
 
Příspěvky: 836
Registrován: ned 04 dub, 2010 3:06 pm

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod hank » čtv 10 bře, 2016 4:48 pm

Morris Zapp: Děkuji za opravu, já jsem se v tom příspěvku sám trochu ztratil, protože je moc dlouhý, o sloučení bvalých předpisů ČD D1 a D2 u SŽDC vím, tu zmínku jsem tam měl a při editaci jsem ji omylem vymazal... :evil: Co jsem ale nevěděl je ta věc týkající se PMD, to jsem opravdu asi zaspal dobu.

Ale když už jsme u toho, na jednom fóru jsem tuto skutečnost nedávno hodil "do placu" a někdo od ČD (podle kontextu zřejmě nějaký novic... :mrgreen: ) se se mnou hádal, že oni jako ČD tedy svoje předpisy D1 (návěstní) a D2 (dopravní) mají pořád a že ho až tak moc nemusí zajímat nějaký předpis D1 SŽDC... Takže by mě zajímalo, jak se vlastně dnes zaměstnanci dopravců (ČD i soukromníků s přístupem na SŽDC) zkouší, kdo a jak u nich znalost předpisů kontroluje a hlavně kterých? Stačí, když dopravce deklaruje, že jeho vnitřní předpis vychází z předpisů SŽDC nebo musí zaměstnanci dopravce znát obojí předpisy, tj. SŽDC i svého zaměstnavatele?
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod hank » čtv 10 bře, 2016 4:52 pm

Morris Zapp píše:
hank píše:(Osobně si myslím, že to tam dopadne jako v Žacléři - že SŽDC vyloučené koleje a výhybky nejpozději po prodeji remízy vytrhá a zbydou tam nanejvýš dvě dopravní koleje nebo možná dokonce jen jedna, stejně tam nejezdí nic jiného než stadlery RS1.)
Nedopadne.


Někdo má s Bílým Potokem nějaké bohulibé záměry?
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

Příspěvekod hank » čtv 10 bře, 2016 5:11 pm

Tak mě ještě napadlo, že bychom tedy tu možnost používání PMD u ČD měli časově ohraničit a prosím o upřesnění: Týká se to zřejmě jen období od velké popřevratové změny předpisů (1997? - viz ČD D2 čl. 806 ad.) do vydání současných předpisů SŽDC (2013?)? Na přelomu století se takhle určitě jezdilo, a nejen do Bílého Potoka.

A tď koukám, že v poslední verzi ČD D2 je toto:
807. Na nevyloučené koleji se jako posun mezi dopravnami mohou uskutečňovat
jízdy speciálních hnacích vozidel, samostatných hnacích vozidel a posuno-
vých dílů:
...
h) pro obsluhu vleček a nákladišť (pouze do 10.12.2011).


což je přesně případ Bílého Potoka a možná i jiných lokálek končících nákladištěm se zastávkou a ne dopravnou D3.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6074
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

PředchozíDalší

Zpět na Podklady ke stavbě

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 9 návštevníků