České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

[Pavel Čáp]

K výpravním budovám na zemí garantovaných lokálkách mám pár poznámek. Vycházím z vlastního pozorování, nikoli z archivních podkladů. Budovy stavěné podle normalií ZvkČ se objevují až na tratích vystavěných po roce 1898. Na starších zemí garantovaných lokálkách jsou budovy stavěné zpravidla podle normalií KkstB. Naopak se budovy podle zemských normalií ZvkČ výjimečně objevily i na Moravě, konkrétně na lokálce Litovel - Mladeč - Senice (Mladeč a Cholina), což byly s největší pravděpodobností poslední budovy podle těchto normalií postavené. Na několika lokálkách (častěji na Moravě) se také objevily přízemní budovy se širším obytným křídlem (kolmým ke kolejím), postaveném "na tři okna" se šířkou zhruba jako u patrové verze dle normalie 253 H.

[radeksindy]

Pokud vím, tak neexistovaly zvláštní normálie ZvkČ a kkStB. Na použité pozemní stavby na státem i zemí garantovný lokálek měly vliv spíše jiné okolnosti než způsob financování.

[Pavel Čáp]

Podle normalie KkstB 14a byly ještě postaveny výpravní budovy ve stanicíchTemelín a Chroboly.

[Pavel Čáp]

Ač to nechci tvrdit na stopro, jsem přesvědčen, že Radomyšl má spolu s ostatními stanicemi na trati Strakonice - Blatná (Hudčice, Bělčice, Mačkov, Sedlice) výpravní budovy postavené podle normalií LVI/H Zvkč, nikoli 14/H KkstB. Obdobně v Závišíně, kde je však podélné služební křídlo budovy poněkud užší a přístřešek nad peronem je proveden jako navazující na střechu prodloužením krokví. Mám za to, že podle zemských, nikoli státních, normalií jsou postaveny i budovy na lokálce Pňovany - Bezdružice (Blahousty, Cebiv, Kokašice). Podle zemské normalie LVIII/H byla na chrudimských lokálkách určitě postavená ještě Roveň. Čachnov na lokálce Žďárec u Skutče - Svitavy má budovu s podélným obytným křídlem podle 14a/H KkstB.

[Pavel Čáp]

Zkusím oživit zdejší již delší dobu spící diskusi. Pokouším se mapovat provozní zázemí zemí garantovaných lokálek v Čechách. Jelikož každá z těchto lokálek byla samostatnou společností, měla i své vlastní zázemí pro deponování, zbrojení a základní údržbu vlastních hnacích vozidel. Některé dráhy, které byly delší, či tvořily rozsáhlejší síť, měly kromě domovské výtopny i remízy na opačném konci dráhy, nebo na odbočkách a podobně tam, kde stroje nocovaly či je bylo třeba mimo domovskou výtopnu dozbrojovat. Zatímco výpravní budovy dosud nebo donedávna sloužící svému účelu jsou vcelku zmapované, s výtopnami, které mnohdy přestaly sloužit svému účelu s koncem parní trakce, je to o něco horší. Mnoho jich bylo zlikvidováno, mění se v ruiny či se změnou účelu byly přestavěny k nepoznání. K mnoha z nich tak dnes ani nevedou koleje. Použiji zde s dovolením hankův seznam zemí garantovaných lokálek a doplním k němu mně známé údaje. U několika drah se mi však dosud nepodařilo o jejich provozním zázemí zjistit nic, tam nechávám otazník a touto cestou prosím o případné doplnění údajů.

Postoloprty - Louny (?)
Dívčice - Netolice (dvoukolejná hrázděná remíza v Netolicích, donedávna využívaná k deponování kmenového motoráčku své trati, dosud stojí, ve slušném stavu)
Ostrov n. O. - Jáchymov (jednokolejná hrázděná remíza v Jáchymově zlikvidována spolu s likvidací celé trati)
Čerčany - Modřany + Vrané - Dobříš (dvě dvojkolejné hrázděné remízy v Modřanech a Dobříši, obě zlikvidovány)
Rakovník - Bečov + Protivec - Bochov (tříkolejná rotunda (!) v Bečově slouží jiným účelům, dvoukolejná remíza v Bochově opuštěna, ale dosud stojí, jednokolejná remíza v Blatně slouží jiným účelům, dosud stojí)
Rakovník - Mladotice (jednokolejná remíza v Mladoticích dosud stojí)
Mělník - Mšeno + Lhotka u Mělníka - Střednice (dvoukolejná remíza ve Mšeně, dosud stojí)
Mšeno - Dolní Cetno (?)
Strakonice - Březnice + Blatná - Nepomuk + Březnice - Rožmitál (dvoukolejná remíza v Blatné zásadně přestavěna, dosud slouží svému účelu, jednokolejná remíza v Rožmitále zlikvidována)
Heřmanův Městec - Borohrádek + Hrochův Týnec - Chrást + Chrudim - Chrudim město (dvoukolejná hrázděná remíza v Chrudimi městě donedávna sloužila svému účelu, opuštěna dosud stojí, malé jednokolejné remízy v Hrochově Týnci (přestavěna, slouží jiným účelům), v Borohrádku dosud stojí, v Heřmanově Městci zlikvidována)
Tršnice - Luby (dvoukolejná remíza v Lubech dosud stojí)
Kolín - Čerčany + Ledečko - Kácov (dvoukolejná remíza v Kolíně na místním nádraží zlikvidována, jednokolejná remíza v Ledečku opuštěna, v současnosti ruina v majetku Posázavského Pacifiku s předpokladem opravy a muzejního využití, identická jednokolejná remíza v Kácově po dostavbě dráhy ze Světlé prodloužena a s touto drahou společně užívána, později opětovně prodloužena, nyní slouží SŽDC k remizování MUVky)
Pňovany - Bezdružice (tříkolejná (!) remíza dosud (snad) slouží svému účelu)
Obrnice - Čížkovice (?)
Brandýs nad Labem - Neratovice (dvoukolejná hrázděná remíza zlikvidována)
Zadní Třebáň - Lochovice (jednokolejná remíza v Lochovicích později rozšířena o přístavbu s druhou kolejí, dosud stojí)
Tábor - Bechyně (jednokolejná remíza v Táboře dosud stojí)
Světlá n. S. - Kácov (užívala prodlouženou remízu v Kácově, jednokolejná provizorní dřevěná remíza v Ledči zlikvidována)
Dalovice - Merklín (jednokolejná remíza v Dalovicích (?))
Staňkov - Poběžovice (dvojkolejná remíza v Poběžovicích slouží jiným účelům)
Roudnice - Kmetiněves (dvoukolejná remíza ve Zlonicích dosud stojí, po mnohaletém užívání jako základna ZMŽ nyní opuštěná, jednokolejná remíza v Roudnici Bezděkově zlikvidována)
Svojšín - Bor (jednokolejná remíza v Boru opuštěna)
Kadaň - Vilémov + Radonice - Doupov (dvoukolejná remíza v Kadani městě zlikvidována s likvidací stanice po vybudování přeložky, jednokolejná remíza ve Vilémově opuštěna, dosud stojí)
Louny - Libochovice (?)
Dobronín - Polná (jednokolejná remíza v Polné dosud stojí)
Skalsko - St. Paka (dvoukolejná remíza v Mladé Boleslavi městě zlikvidována, jednokolejná remíza ve Skalsku dosud stojí, jednokolejná remíza ve Staré Pace zlikvidována)
Rumburk - Mikulášovice + Panský - Kr. Lípa (jednokolejná remíza v Mikulášovicích dosud stojí)
Vraňany - Libochovice (?)
Jindřichův Hradec - Obrataň (jednokolejná remíza v Obratani opuštěna, posléze přestavěna k jiným účelům, dosud stojí)
Kutná Hora - Zruč (dvojkolejná remíza v Kutné Hoře městě opuštěna dosud stojí, jednokolejná remíza ve Zruči dosud stojí, využívána cizím subjektem k deponování kolejových vozidel)
Česká Lípa - Kamenický Šenov (dvojkolejná remíza v České Lípě Střelnici (snad) dosud stojí)
Doudleby - Rokytnice (jednokolejná remíza v Rokytnici odprodána a opravována Letohradským železničním klubem jako železniční muzeum, jednokolejná remíza v Doudlebech opuštěna dosud stojí)
Opočno - Dobruška (jednokolejná remíza v Dobrušce dosud stojí)

[vmucha]

K trati Kadaň -Doupov:
Jednomístná výtopna jako je ve Vilémově byla i v Doupově. Další výtopna byla v Radonicích (Trať z Kaštic tam před protažením do Doupova končila). Nevím teď z hlavy kdy byla zbourána, nicméně kolem roku 1925 (přesně to teď nevím a podklady u sebe nemám) byla snesena strojová kolej. Zbyla z ní vodárna, která ještě stojí. Plány jak Kadaňské, tak i Doupovské a Vilémovské výtopny mám případně k dispozici.

V.

[hank]

Tak já bych si dovolil doplnit, co vím. Ale nebudu se striktně držet jen garantovaných lokálek.

Mšeno - Dolní Cetno: Dolní Cetno - jednokolejná remíza s vodárnou dosud stojí, používá se jako rekreační chata.
Dalovice - Merklín: Jednokolejná remíza s vodárnou byla v Merklíně, zbořena 2002.
Česká Lípa - Kamenický Šenov: Dvoukolejná remíza v Č. Lípě na střelnici kupodivu stále stojí, dnes je v ní nějaký autoservis nebo co.
Louny - Libochovice: Remíza s vodárnou v Libochovicích ještě předloni stála, ale už jen jako zoufalá ruina.
Kostelec - Slavonice: Dvoukolejná hrázděná remíza s vodárnou v Telči (nejdřív - 1898 - pro dva stroje, v r. 1902 po dostavbě trati prodloužena na 6 stání) byla postupně zbořena 1972 - 75 a místo ní postavena nová. 1kolejná remíza pro nocování ve Slavonicích postavena až 1926, stojí dosud.
Rudoltice - Lanškroun: V Lanškrouně bývala 1kolejná "štégovská" výtopna, kdy byla zrušena, nevím.
Svitavy - Polička - Žďárec u Skutče: V Poličce byla nejprve dvoukolejná hrázděná výtopna s vodárnou, v r. 1935 byla postavena další dvoukolejná remíza pro motorové vozy, v l. 1950 - 53 byla postavena nová remíza pro parní trakci a stará remíza (kromě vodárny) zbořena. V r. 2004 bylo provozní pracoviště v Poličce zrušeno, dnešní stav neznám.
Jindřichův Hradec - Obrataň, Jindřichův Hradec - Nová Bystřice: Objekty lokomotivního hopodářství převzaly při privatizaci JHMD, používají je kromě opuštěné obrataňské remízy všechny, tj. objekty výtopny v J. Hradci, dvoukolejnou remízu v Kamenici nad Lipou i dvoukolejnou hrázděnou remízu s vodárnou v Nové Bystřici.
A když už jsme u těch úzkorozchodek...
Třemešná ve Slezsku - Osoblaha: Dvoukolejná remíza v Osoblaze se používá pro původní účel.
Ondrášov - Dvorce: Dráha zrušena 1931, 1kolejná remíza s vodárnou ve Dvorcích se používá jako rekreační objekt.
A zůstaňme na Moravě.
Skalice nad Svitavou - Chornice: Dvoukolejná dřevěná remíza ve Skalici shořela 1957, od té doby až do konce parního provozu v r. 1978 se ve Skalici ošetřovaly lokomotivy pod širým nebem.
Třebovice v Č. - Chornice - Prostějov: Výtopny byly v Prostějově místním nádr., Chornici a Třebovicích. V Prostějově byla rotunda s 5 paprsky i s točnou, ještě nedávno se používala. Dřevěná chornická remíza měla jedno stání, stanice Chornice je díky absurdnímu způsobu řízení regionální železniční dopravy Pardubickým krajem už rok bez pravidelného provozu, současný stav neznám. V Třebovicích je dávno nevyužívaná rotunda se 4 stáními, současný stav neznám. Kromě toho byla na Moravské západní dráze výtopna také v Kostelci na Hané, ale ta sloužila
"Hanáckému Pacifiku" = trati z Olomouce, kde byly jednomístné remízy také v Čelechovicích (v původně koncové stanici Pacifiku) a v Olomouci městě (dnes slouží jako obytná budova).
Červenka - Senice na Hané, Litovel předm. - Mladeč: Jednokolejná hrázděná remíza v Litovli předměstí stále stojí, využití neznám.
Hanušovice - St. Město pod Sněžníkem: Ve "Staráku" bývala jednokolejná hrázděná remíza, kdy byla zbořena, mi bohužel není známo.
Šumperk- Kouty nad Desnou: V Koutech byla jednokolejná remíza částečně dřevěná s vodárnou, remíza byla po převratě (po povodni 1997?) zbořena, vodárna se využívá jako obytná budova.
Dolní Lipka - Štíty: Trať je v úseku Červená Voda - Štíty t. č. bez pravidelného provozu, jednokolejná hrázděná remíza s vodárnou ve Štítech neodvratně chátrá...
Studenec - Velké Meziříčí: Stará "Štégovská" remíza ve Velkém Meziříčí se dvěma (později 3) kolejemi byla používána dále i po opuštění starého nádraží a dostavbě trati do Křižanova v r. 1953. Dnešní stav neznám.
Otrokovice - Zlín - Vizovice: V Otrokovicích je dosud jednomístná remíza, její využití neznám. Další jednomístná hrázděná remíza s vodárnou ve Vizovicích byla zbořena.
Žďár n. Sázavou - Tišnov přes Bystřici n. Pernštejnem ("stará Tišnovka"): Dvoukolejná remíza ve Žďáře byla opuštěna - jako celé staré nádraží - v r. 1953 po dostavbě trati přes Křižanov. V Bystřici n. P. bývala jednomístná remíza pro nocující stroje, stávající stav neznám.
Čejč - Ždánice: Remíza snad dosud stojí v úvraťové stanici Klobouky u Brna, ale už dlouho je v dezolátním stavu. Trať je bez provozu, úsek Uhřice - Ždánice fyzicky zlikvidován.

To jen tak v rychlosti, až bude trochu času, tak si toho snad naštuduju víc a dám to sem.

zdraví
hank

[Pavel Čáp]

vmucha a hank: Díky moc za doplnění. Mohl bych poprosit o výkresy těch výtopen z Kadaně, Vilémova a Doupova?

[vmucha]

Dám je na rajce. počítejte tak 2 dny, než se k tomu dostanu.

[Pavel Čáp]

vmucha: Díky, na výkresy nespěchám, ale budu za ně moc rád.

Ještě k té Moravě. Pěkná jednokolejná remíza byla také v Luhačovicích, když jsem tam byl v roce 1994 byla ve slušném stavu. Osud remíz v Morkovicích a Ždánicích byl v odborném tisku zmiňován. V Koutech nad Desnou mám za to, že remíza už v roce 1989 nestála. Snad také dosud stojí, ovšem využívána snad jako nějaké truhlárna či co, dvojkolejná remíza ve Velkých Karlovicích.

[MirekTT]

......Čejč - Ždánice: Remíza snad dosud stojí v úvraťové stanici Klobouky u Brna .......

Jejda, v Kloboukách remíza nebyla. Tam to na konci kusé byla nakládková čelní zastřešená rampa cihelny a ta zrušená kolej co tam teď není, byla tuším jen nákladiště bez rampy. Ale nejsem takový historik, abych to podepsal. Nicméně remíza byla v blízkých Ždánicích a blízké Čejči, takže v Klobouklách by mi to přišlo jako dost luxus na tak krátké trati tolik remíz.

[Pavel Čáp]

Ještě přidám něco k výtopničkám státem garantovaných lokálek v Čechách. Snad se Hank nebude zlobit, že vyjdu opět z jeho přehledu drah. U státem garantovaných drah mám ale větší mezery ve vzdělání.

Benešov - Vlašim - D. Kralovice (první postavený úsek do Vlašimi měl v koncové stanici jednokolejnou hrázděnou remízu, která se (snad) dochovala do dnešních dní i přes mnohé stavební změny ve stanici i jejím okolí. Po prodloužení dráhy byla v Dolních Kralovicích postavena obdobná remíza, která zanikla společně s nádražím i celou obcí po výstavbě přehradní nádrže Švihov)
J. Hradec - N. Bystřice (Hank už zmiňoval, remíza v Nové Bystřici převzata JHMD a opravena)
Žďárec u Skutče - Svitavy (Hank rovněž zmiňoval, v Poličce postaveno celé depo nově)
K. Vary - Potůčky - Johanngeorgenstadt (?)
Čičenice - Týn n. Vlt. (dvojkolejná hrázděná remíza v Číčenicích využívána traťovkou)
K. Vary - Mar. Lázně (dvojkolejná rotunda v Mariánských lázních opuštěna, zda bylo místní drahou vystavěno depo na Dolním nádraží v Karlových Varech si nejsem jistý)
Krásný Jez - Loket (dvojkolejná remíza v Lokti, dosud stojí)
Havl. Brod - Žďár n. S. (dvojkolejná remíza ve Žďáře postupně rozšiřovaná a nastavovaná, společně užívána s drahou Žďár - Tišnov, zlikvidovaná)
Vimperk - Volary (dvojkolejná hrázděná remíza ve Volarech společně užívaná s místní drahou Prachatice - Volary, dodatečně rozšířená a nastavovaná, dosud slouží svému původnímu účelu) - navázala na úsek Strakonice - Vimperk (jednokolejná hrázděná remíza ve Vimperku, dosud stojí) vystavěný se státní garancí ještě před přijetím příslušného zemského zákona
Prachatice - Volary (viz výše) - navázala na úsek Číčenice - Prachatice (jednokolejná hrázděná remíza v Prachaticích upravena slouží jiným účelům a dvojkolejná hrázděná remíza ve Vodňanech zlikvidována)
Chlumec n. C. - Městec Kr. (jednokolejná remíza v Městci Králové (?))
Jičín - Turnov (dvojkolejná hrázděná remíza v Turnově(?))
Domažlice - Tachov (dvojkolejná remíza v Bělé dosud slouží v omezené míře svému účelu)
Louny - Rakovník (?)
Volary - Haidmühle + Černý Kříž - Želnava (remíza ve Volarech společně užívána s lokálkami z Prachatic a Vimperka, viz výše)

[Jarda H.]

Pokud jde jen o místa, kde byly výtopny a ne o konkrétní výkresy, stav, ... tak stručně k některým dotazovaným lokálkám :
1) trať Obrnice - Čížkovice : jako místní dráha Obrnice – Sedlec – Čížkovice s pravidelným provozem od 12/1898, v Čížkovicích byla malá výtopna, viz výkres stanice zde (zdroj : web švestkové dráhy) ... http://www.svestkovadraha.cz/trat/cizkovice01.htm

2) celý úsek Lovosice - Postoloprty
a) Lovosice - Libochovice (- Louny) (- Postoloprty) .... v Libochovicích r.1902 napojena trať z Loun, v r.1907 trať z Vraňan, v Čížkovicích se napojila trať z Obrnic (1898), výtopna v Lovosicích (Lovosice a Libochovice vodárna), při stavbě trati do Vraňan (dříve Jenšovice) postavena výtopna v Libochovicích, trať Louny - Postoloprty od r.1895
k těm Lounům ještě doplním
c) stanice Louny-předměstí .... úsek Louny - Louny-předměstí byl v provozu od r.1895 jako součást trati Most - Louny (- Lovosice), od r.1904 zprovozněn úsek Louny-předměstí - Rakovník. Kvůli propojení tratí je zde trianglová kolejová spojka. Ve stanici výtopna, voda tam byla zřejmě z kotlového vozu
d) Louny jako takové - u hlavní stanice Louny velké železniční dílny od r.1873 (6 stanovišt pro opravy lokomotiv a 10 pro opravy vozů), postupně rozšiřovány (až 16 165 m2 zastavěné plochy, 38 opravných stanovišť a ve vozovce 130, takže Louny výtopna a dílny.

3) Louny Rakovník : Louny viz text výše, výtopna v Rakovníku - původně menší výtopna, neměla ani rotundu, jen podélnou remízu a malou točnu. Kapacitně depo nestačilo, spolupracovali s Berounem a Zdicemi, část strojů tedy byla mimo, větší depo bylo vybudováno až r.1921

Nejsem historik, ty informace jsou odněkud převzaté, doufejme, že tam není nějaká zásadní velká bota ....

[hank]

Pavel Čáp: Ten Johanngeorgenstadt tu mám taky, na "karlovarském semerinku" byla dvoumístná minirotunda s točnou v Nejdku (nejmenší možná typizovaná stavba tohoto druhu u kkStB, stejná byla svého času v Čerčanech, kde ji později rozšířili na 4 stání) a v Johanngeorgenstadtu bylo společné česko-saské/československo-německé nádraží s poměrně velkou výtopnou i točnou.

zdraví
hank

[Jozo_cz]

Ondrášov - Dvorce: Dráha zrušena 1931, 1kolejná remíza s vodárnou ve Dvorcích se používá jako rekreační objekt.

Ve Dvorcích na Moravě se zachovalo jen torzo výtopny. Větší část, včetně vodárny, je stržena. Viz obrázek na K-reportu: http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1907342

PS: Mé tehdejší jásání nad probíhající opravou výpravní budovy bylo nejspíše předčasné Viděl jsem, o rok novější, fotografie a stav budovy se nezměnil
Škoda