České a moravskoslezské lokálky 1895-1910

[hank]

Sice jsem minule slíbil, že sem teď dám výkresy pozemních staveb, ale ono bude názornější nejdřív sepsat další lokálky vystavěné s jinými než dosud zmíněnými formami podpory a ty stavby sem dát až nakonec, aby bylo na první pohled jasné, jaké rozdíly byly mezi státními a zemskými normáliemi a jak se tedy dá často pohledem na nádražní budovu určit, do které kategorie lokálka patří.

V Čechách byla druhou nejčastější formou podpory výstavby lokálek garance splácení úvěrů na pořízení akcií a úroků z nich nikoli zemí, ale státem. Takto bylo vystavěno celkem 16 tratí o celkové délce 535 km. Zde jsou:

Benešov - Vlašim - D. Kralovice (1895 - 1902)
J. Hradec - N. Bystřice (1896 - 7)
Žďárec u Skutče - Svitavy (1896 - 7)
K. Vary - Potůčky - Johanngeorgenstadt (1898 - 9)
Čičenice - Týn n. Vlt. (1898)
K. Vary - Mar. Lázně (1898)
Krásný Jez - Loket (1901)
Havl. Brod - Žďár n. S. (1898)
Vimperk - Volary (1899 - 1900) - navázala na úsek Strakonice - Vimperk (1893) vystavěný se státní garancí ještě před přijetím příslušného zemského zákona
Prachatice - Volary (1899) - navázala na úsek Číčenice - Prachatice (1893) vystavěný se státní garancí ještě před přijetím příslušného zemského zákona
Chlumec n. C. - Městec Kr. (1901)
Jičín - Turnov (1903)
Domažlice - Tachov (1910)
Louny - Rakovník (1904)
Volary - Haidmühle + Černý Kříž - Želnava (dnes Nová Pec -1910) - navázala na úsek Č. Budějovice - Kájov - Želnava (1891 - 2) vystavěný Rakouskou společností místních drah (ÖLEG) s návratnou státní půjčkou ještě před přijetím příslušného zemského zákona a zestátněný 1894

Dále stát i Země česká pomáhaly jinak než garancemi, např. převzetím akcií, návratnými půjčkami, ojediněle i přímými subvencemi. Do této skupiny patří těchto 5 lokálek, celkem 73 km:

Planá u Mar. Lázní - Tachov (1897)
Vojkovice n. Ohří - Kyselka (1895)
Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy (1898)
Hranice v Č. - Adorf (1900)
Teplice n. Met. - Trutnov (1908)

Vidíte, že tady už jsou i atypické dráhy charakteru vleček nebo průmyslových železnic, např. dráha do Kyselky se ve 30. letech stala vlečkou fy Mattoni nebo koněpruská úzchorozchodka - i když měla statut veřejné dráhy - nikdy neprovozovala osobní dopravu a sloužila výhradně dopravě vápence z lomů v Českém krasu k jeho zpracovatelům v okolí Berouna.

Příště se podíváme na Moravu.

zdraví
hank

[hank]

Na Moravě a v Rakouském Slezsku byla situace, pokud jde o podporu výstavby tratí nižšího řádu, jiná. Obě země přijaly podobný zákon jako Čechy v r. 1895. Na rozdíl od Čech se však vůbec nepoužívala zemská garance půjček na opatření akciového kapitálu.

Nejvíc lokálek na Moravě (měřeno v km) se postavilo se státní garancí - 4 dráhy, 163 km:

Mor. Budějovice - Jemnice (1896)
Kostelec u Jihlavy - Slavonice - st. hranice (1898 - 1902)
Žďár n. S. - Tišnov (1905)
Vsetín - V. Karlovice (1908)

Stát však také některé dráhy postavil sám, za finanční účasti místních zájemců ("interesentů") a částečně i se zemskými subvencemi Markrabství moravského a Vévodství slezského - 2 dráhy na Moravě, 4 ve Slezsku, celkem 113 km:

Lipová Lázně - V. Kraš - Javorník + Bernartice - st. hranice (1896 - 7)
Mikulovice - Zl. Hory (1896)
Vel. Kraš - Vidnava - st. hranice (1897 - 1911)
Mor. Beroun - Dvorce (1898)
Třemešná ve Sl. - Osoblaha (1898)
Dol. Lipka - Štíty (1899) - část dráhy (7 km) leží v Čechách
Bruntál - M. Morávka (1901)

A konečně se budovaly i dráhy čistě svépomocné, podpořené převzetím části akcií státem nebo zemí, zemskou subvencí nebo návratnou zemskou půjčkou - 11 drah na Moravě a 2 ve Slezsku, 161 km:

Otrokovice - Vizovice (1899)
Petrov n. D. - Kouty n. D. (1904)
Hanušovice - St. Město p. Sněžníkem (1905)
Újezdec - Luhačovice (1905)
Nemotice - Koryčany (1908)
Vel. Opatovice - Skalice n. Sv. (1908)
Čejč - Ždánice (1909)
Neazamyslice - Morkovice (1909)
Kuřim - Vev. Bítýška (1911)
Mor. Bránice - Oslavany (1912)
Litovel - Senice na Hané + Litovel předm. - Mladeč (1914)
Opava východ - Hradec n. Moravicí (1905)
Opava západ - st. hranice (1909)

Pokračování za chvíli.

zdraví
hank

[hank]

Mám tady ještě seznamy prvního vybavení vozidly pro dvě státem garantované dráhy v Čechách a na Moravě. V závorkách jsou rozvory, bb = bez brzdy.

Kostelec u Jihlavy - Slavonice:
lok. 97.128-9/310.045-6, 97.219/310.0112
os. vozy BCi 7086-7 (6,5 m), Ci 10095-6, 8985 (6,5 m), kombinované DFg 17096-7, 17049 (5,8 m)
nákl. vozy G 28702-4 (bb), G 30397-9, 33403 (brzda), Gg 30803 - 8 (5 m, bb), Gg 34146-51 (5 m, brzda), Jk 85336-40 (bb), Jk 86405-9 (brzda), Jh 90944-7 (bb), Jke 93125-35 (4,9 m), Jke 97590-3 (4,35 m bb), Jhe 96509-12 (4,35 m bb)

Žďárec u Skutče - Svitavy:
lok. 97.86-7/310.029-30, 97.101/310.038, 97.112/310.041
os. vozy BCi 7059-60, 7077, Ci 6268-71, 6290, kombinované DF 17064-5, 17081
nákl. vozy Jh 91500-5, Jk 85277-88

Ještě se pokusím vyhrabat z archlívu a z literatury kompletní příděl všech lokomotiv pro lokálky z tohoto období, tedy nejen 97/310.0 a 178/422.0. Pro úplnost: Budou tam např. 99/320.0, 162/313.4, 59/324.2, 60/334.1 i některé raritnější řady. Nejen kafemlejnky jezdily na lokálkách... Nemám to na jedné hromádce, bude to chvilku trvat.

zdraví
hank

[milan ferdián]

Velmi zajímavé čtení.Jde vidět,že to máš v malíčku Jsem hlavně zvědavý na tý stavby.

[hank]

Milan Ferdián: Spíš ve skříních a šuplíkách.

zdraví
hank

[milan ferdián]

Milan Ferdián: Spíš ve skříních a šuplíkách.

zdraví
hank

No samozřejmě ,že v podkladech Střelec již mi nastínil návrh o další brožuře ve spolupraci s tebou.Co myslíš byl by zájem, ze strany omladiny,která již zná jen Regioshuttle a atd.

[vmucha]

Já mladý čtyřicátník, se už nemůžu dočkat až vyjde.

[hank]

Milan Ferdián: Z mé strany určitě zájem je, to už jsem tu někde napsal. A zájem omladiny spolehlivě zajistí tvé dnes už dostatečně profláknuté autorské jméno

Ale vážně, nakonec co ti brání vyhlásit tady anketu? Něco ve smyslu "Zajímá vás epocha Id na území Čech, Moravy a Rakouského Slezska"? Nebo to můžeme nějak modifikovat... budu o tom ještě přemýšlet.

Sám jsem před časem marně hledal některé podklady - třeba výkresy neprůchozích oddílových osobních vozů StEG, ÖLEG, ATE nebo BEB, které dosluhovaly ještě i u ČSD ve 20. letech. Nebo uhláků a služebních vozů pro nákladní vlaky velkých soukromých drah z doby před r. 1900. Taky nemám jasno v barevných schématech nátěrů vozů kkStB i velkých soukromých společností. Kdybyste nám pomohli zvláště vy, kdo máte přístup k archívům zavedených modelářských klubů, mohli bychom to ještě tématicky rozšířit - nemusíme se omezovat jen na lokálky uvedeného období. Kdyby mělo být po mém, navrhoval bych epochy Ic až IIa, tj. zhruba 1880 - 1925. (Viz návrh NEM 801cz, http://www.volny.cz/nex/normy/801cz.htm.)

zdraví
hank

[Rtep]

Přátelé a kolegové toto je moje krevní skupina, malá kola a moooc hezké vagony. Nevim zda nevyšel reprint , ale mám knihu z roku 1906 k 1000 km českých lokálek, je to velmi pěkná kniha a spousta podkladů , pokud bude zájem provedu domácí digitalizaci . Myslím si, že by bylo možná zajímavé se dohodnout mezi sebou a kdo má něco zajímavého a je to ochoten to digitalizovat tak to dát k dispozici i ostatním řekněme prověřeným zajemcům. Pokud to bude pro soukromou potřebu tak se snad autorský zákon moc neporuší .

[milan ferdián]

Texty bych nechal ,ale tobě.Mě to jednou bohatě stačilo Nakreslil bych kolejiště dle podkladů dané lokálky.Nakladatel je jasný,ten je již vyzkoušený a spolehlivý.Papír lesklá křída,vazba pevná rovná,formát A4.Co víc dodat.
Anketou by jsme mohli zkusit a zjistit zájem,ať se komunita vyjádří Něco připravím..

Co se týká osobních vozů BEB a atd.,něco bylo v bývalém železničáři.

[vojtas]

Tak tady něco ode mne.

[vojtas]

Propustky

[hank]

Rtep: Zájem určitě mám. Z hlediska autorského práva by neměl být problém s jejím volným šířením, kniha je starší než 70 let. Zřejmě už nebudou ani dědicové.

Milan Ferdián: K buštěhradským osobním vozům vyšla celá knížka Vladimíra Zusky (Osobní vozy Buštěhradské dráhy, vydala Lokálka Group, Rokycany 2001 - mám), ale není v ní ani slovo o neprůchozích oddílových vozech. Větší znalci než já tvrdí, že se k nim nedochovalo vůbec nic.

Problém s vagónářskou dokumentací obecně spočívá především v tom, že většina archívu ringhofferovky se nedochovala - jen fotky, ale výkresy buď nejsou vůbec nebo někde pod (nejspíše soukromými) zámky. Do archívu muzea ve Studénce přístup mám, ale tam začala výroba až v r. 1900.

Já mám lepší návrh: Věcné texty (historické, technické...) napíšu já, ale modelářské poznámky a ty doprovodné příběhy napiš sám a já ti udělám jazykovou redakci. Já nemám to správné literární střevo. A hlavně by tam mohla být spousta výkresů vozidel a budov. Až uzavřeš a vyhodnotíš tu anketu, domluvíme se kokrétněji.

zdraví
hank

[hank]

Vojtas: Hele , to je z KBK. Tu výroční publikaci mám. Ale to nejsou zrovna typické objekty. Ledaže by někdo stavěl průmyslovou úzkorozchodku.

zdraví
hank

[vojtas]

JE,tu publikaci vlastním též,dal jsem sem takové ty objekty,co by se mohly vyskytovat i někde jinde,studna v depu a ty propustky.