Staniční budovy lokálek garantovaných ZvKČ jsou přízemní a většinou se skládají ze služebního a veřejného křídla rovnoběžného s kolejemi a obytného křídla s jedním bytem kolmého ke kolejím. V důležitějších stanicích se na opačnou stranu kolmého křídla přistavoval ještě jeden byt rovnoběžně s kolejemi. Služební a veřejná část byla většinou na dvě až čtyři okna/dveře, byty měly ke kolejím vždy dvě okna.
Jak už bylo řečeno, normálie se označovaly římským číslem, např. LVIa/H nebo LVIb/H. H znamená Hochbau (pozemní stavba), a nebo b vyjadřovalo, zda je služební část zleva nebo zprava vzhledem k bytu/bytům.
Mám sem dát přepis římských čísel? Snad radši jo.
LV - 55
LVI - 56
LVII - 57
LVIII - 58
LIX - 59
LX - 60
Zřejmě nejčastěji v Čechách najdeme staniční budovy podle normálie LVI/H.
Další budovy s jedním bytem:
LVII/H
LV/H
Budovy se dvěma byty:
LIX/H
LVIII/H
LX/H
Dalším vývojem se mohly objevit i osově souměrné budovy s druhým bytem v křídle kolmo ke kolejím na opačné straně od prvního bytu nebo služební/veřejná křídla delší než na 4 okna/dveře. U služebních/veřejných křídel se mohly měnit počty oken a dveří i jejich pořadí. Byt mohl také zasahovat do prostoru služební/veřejné přístavby. (A později, už za ČSD, se v některých staničních budovách byty naopak rušily ve prospěch rozšiřování služebních prostorů - např. tam, kde se na lokálkách zaváděla běžná návěstní a zabezpečovací zařízení, se v bývalých bytech zřizovaly standardní dopravní kanceláře se službou výpravčích. Ale nepředbíhejme.)
Byty sloužily podúředníkům (der Unterbeamter) a/nebo staničním dělníkům/sluhům (der Diener), dráha jim poskytovala veškeré vybavení včetně nábytku. O velikosti bytů - dnes bychom zřejmě řekli 2+1, 4. kategorie - si uděláte obrázek z výkresů. V bytech byly kuchyňské sporáky na tuhá paliva a suché záchody, voda se brala z venkovní studny. Svítilo se petrolejem, který se fasoval z drážních zásobovacích skladů, někde až do konce 50. let 20. století. Stejně tak uhlí na topení poskytovala dráha.
Ve služebních prostorech byly pokladny, telefonní nebo telegrafní kanceláře a čekárny, někde byly čekárny dvě - 2. a 3. třídy.
Pro modeláře je jistě výhodou, že přísně modulový charakter budov mu umožňuje ze známých normálií odvozovat jejich další varianty, aniž by musel mít po ruce originální výkresy.
Fasády budov byly původně zřejmě žluté nebo okrové, vystupující nároží bílá. Krytina podle místních zvyklostí - azbestocementové šablony nebo pálená krytina. Dveře a okenní zárubně většinou původně hnědé, rámy okenních křídel krémové. Někde se krytinou obkládaly i severní stěny budov. Písmo názvu stanice bylo černé plastické v bílém černě orámovaném poli. Komíny z neomítnutých cihel, původně vždy osmiboké.
Kapitolou samou pro sebe byly nápisy na budovách. Šlo o to, že úředními jazyky v Čechách a na Moravě byly němčina a čeština. (V Moravském Slezsku k tomu ještě leckde přistupovala polština.) V německojazyčných regionech to bylo jasné, nápisy byly jen německy. Na smíšených územích se jako první měl uvádět název stanice v jazyce většinového obyvatelstva, v čistě českojazyčných krajích vždy jako první název v češtině. Někdy bylo vidět i to, že ve směru od českojazyčného území byl na stěně kolmo ke kolejím nápis jen česky, v opačném směru jen německy. Stavební firmy to občas nedodržovaly, někdy z lajdáctví, jindy pod tlakem příliš horlivých nebo zlomyslných místních orgánů samosprávy, což se po stížnostech různých spolků nebo samospráv často řešilo až ve Vídni - nutno však přiznat, že většinou objektivně. I tak docházelo ke komickým situacím - třeba stanice Rovensko (dnes pod Troskami) na trati Jičín - Turnov se česky jmenovala Rovensko, německy Rowensko.
Příště si povíme o staničních budovách lokálek stavěných podle normálií kkStB.
Součástí stanic na lokálkách však byly i další pozemní stavby, především skladiště pro nákladní zboží, suché záchody pro veřejnost a vedlejší stavby sloužící obyvatelům staničních budov - různé chlívky, dřevníky apod. O nich zase jindy, stejně jako o strážních domcích mimo stanice, čekárnách na zastávkách, různých služebních stanovištích, studnách, venkovním osvětlení a jiných náležitostech. A taky se snad dostaneme i k vodárenskému zařízení, remízám pro lokomotivy a zauhlování.
zdraví
hank
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.