Do Bulharska v 86 vlakem

[rchlumecky]

Zdravím,
cca v 86 roce (když my bylo 12) jsme jeli s pionýrským oddílem do Bulharska k moři - vlakem. Pamatuji si, že to byly lehátkový (6v kupé) a lůžkový (3 v kupé) vagóny - asi se nepřestupovalo - a v Rumunsko se jelo pod horama v krásnejch scenériích.
Může někdo kdo ví trochu víc napsat pár detailů. (Trasa, města kudy to jelo, kde se přepřahalo a proč, co bylo zvláštní po cestě, typy vagónů, typy lokomotiv, tratě, rychlosti, apod.)
Díky R.

[Petr Zatrepalek]

Něco najdeš tady

http://www.vagonweb.cz/razeni/razeni.ph ... x&rok=1986

[Myšpulín]

Zdravím, cca v 86 roce (když my bylo 12) jsme jeli s pionýrským oddílem do Bulharska k moři - vlakem.

Můžu vědět, jaká byla cílová destinace? Já jsem se podobného zájezdu zůčastnil v roce 80, ale nám vlak změnili na letadlo (IL 62). Tábor měl být někde u Primorska. Loni, když jsem se v Primorsku ocitnul, jsem se pokoušel ono místo najít, ale nějak se nezadařilo. Takže nevím, kde jsem to vlastně byl.

[intelpetr]

Já se můžu poptat mého dědečka. Jako zaměstnanec drah jednou taky v 80tých letech takhle jel, i s celou rodinou. Cesta trvala prý 3 dny

[Ferda]

Nevím jak z Prahy, ale Ostraváci mohli v létě využít vlaky Warszawa - Burgas.
Nejezdily přímo přes Ostravu. Nástupní stanice byla Petrovice u Karviné a byly to lehátkové "Y"vozy (6 lehátek v kupé). Možná byly i nějaké lůžkové, ale né v naší cenové kategorii. Restaurační vůz řazen nebyl (viz. stevard v každém voze). Každý vůz měl svého stevarda (ubytoval, uvařil kafe, párek, prodal od nealka po kořalku). Vlak byl složen z vozů pro poláky, čechy a slováky, a myslím i maďary. Jízdní doba z Petrovic do Burgasu v ideálním případě dle grafikonu cca 36 hodin (skutečnost 40 - 45). Přepřahalo se pokud si pamatuji jen v Rununsku. I když od nás to tahala Bobina a nejsem si jistý, že až do Aradu. Nevím, kam až to bylo zadrátované. Co tahalo přes Rumunsko a Bulharsko nevím.
Někdy přepřahali i vozy. Šel první ajznboňák a fikaně vyndal na některém voze závlačku, po chvíli šel druhý a vyklepnul nějaký čep, vzápětí přišel třetí a prohlásil vůz za neschopný další jízdy. Mělo to nekolik aspektů:
1. Rumunské dráhy zapůjčily jiný vůz (patrně za úplatu) i s jiným stevardem (prodával stejné zboží koupené od českého stevarda, jen cena byla o 50 - 100% vyšší)
2. Opravili český vůz (cena jistě taky nebyla malá)
3. za zdržení při transitu se také připlácelo
4. vytvořili časový prostor pro rumunské občany, kteří okamžitě začali skupovat cokoli, co byl kdo ochoten prodat (žvýkačky, čokolády, bombóny, salámy, chleba, ale i hodinky, foťáky a viděl jsem od vlaku utíkat i šťastného majitele kávovaru). Nezřídka se i škaredě porvali. Proto, kdo nakoupil rychle zdrhal.
I jízdenka byla složená ze dvou částí:
1. jízdné za celou trasu mimo Rumunsko
2. speciální příplatek za průjezd Rumunskem (nezřídka vyšší než 1. část)
Přesnou trasu si už nepamatuji, ale patrně:
Petrovice
Těšín
Žilina
Nitra
Komárno
Budapešť
Seged
Arad (přepřah)
Deva
Sibiu
Brašov
Ploešť
Bukurešť
Ruse (přepřah)
Šumen
Burgas
Rychlost vlaku patrně většinou 80km/h. Jestli to občas někde rozjeli na 100, tak musel některý soudruh udělat chybu a tu si mohl dovolit jen v úseku Československo - Maďarsko. V Rumunsku a Bulharsku bylo i těch 80 když né o život, tak aspoň o rozlitém kafi.
Máš pravdu, že průjezd Transilvánií je krásný a i s tehdejšími foťáky se daly nadělat krásné fotky. Bohužel se žádné nedochovaly. I přejezd po mostě přes Dunaj (myslím, že má kolem 2 kilometrů) a krajina až k Šumenu je krásná.
Zážitek to tehdy opravdu byl. Dnes už by to nebylo ono. Přebývala by klimatizace a chyběli by kočovní cikáni i s tlupou jejich dětí. Navíc ztrátu 4 dní z dovolené, jen nostalgickou jízdou, bych asi manželce nevysvětlil. Zvlášť, když ví, že z Mošnova do Burgasu to letí hodinu a 40 minut a z letiště je za 15 minut v centru. V 7:00 vstane a ve 12:00 už leží na pláži

To Myšpulín: Primorsko je pořád tam, kde bylo, ale okolí se za poslední léta strašně změnilo. Myslím, že to místo by dnes špatně hledali i místní rodáci. Mezi Burgasem a Achtopolem přibylo přibližně 100 hotelových komplexů. Přístup k moři je už skoro všude jen brankou v plotě a na slunečním pobřeží je to ještě horší. Tam těch hotelů přibylo patrně hodně přes 300. V roce 2005 to bylo přesně 241 od začátku století.
Jezdíme občas na Planiny. Bývala tam vesnička, kde před 20ti léty nebyla elektřina, lidé neměli zámky na dveřích, nebyl tam obchod (nebylo ho potřeba, lidé žili z toho, co vypěstovali a nebo vyměnili za svou úrodu) a pro vodu chodili 2 kilometry k Čišmě (upravený pramen v lese, většinou zasvěcený nějakému místnímu hrdinovi). Dneska je tam víc satelitů než domů, před každým barákem nějaký bourák (mnohdy i víc) a bulharština na úbytě. Pořád ještě krásný kraj, jen zdravit už je lepší v angličtině

[Myšpulín]

Primorsko je pořád tam, kde bylo, ale okolí se za poslední léta strašně změnilo. Myslím, že to místo by dnes špatně hledali i místní rodáci. Mezi Burgasem a Achtopolem přibylo přibližně 100 hotelových komplexů. Přístup k moři je už skoro všude jen brankou v plotě a na slunečním pobřeží je to ještě horší. Tam těch hotelů přibylo patrně hodně přes 300. V roce 2005 to bylo přesně 241 od začátku století.
Jezdíme občas na Planiny. Bývala tam vesnička, kde před 20ti léty nebyla elektřina, lidé neměli zámky na dveřích, nebyl tam obchod (nebylo ho potřeba, lidé žili z toho, co vypěstovali a nebo vyměnili za svou úrodu) a pro vodu chodili 2 kilometry k Čišmě (upravený pramen v lese, většinou zasvěcený nějakému místnímu hrdinovi). Dneska je tam víc satelitů než domů, před každým barákem nějaký bourák (mnohdy i víc) a bulharština na úbytě. Pořád ještě krásný kraj, jen zdravit už je lepší v angličtině

V Primorsku se v poho domluvíš i česky. A pláže (jak jižní, tak severní) jsou volně přístupné z cesty. Hledal jsem, kde jsme to tenkrát byli, protože nás z Burgasu až do kempu dovezli autobusem a jakožto tábor nepřicházelo nějaké courání po okolí v potas. Nehledě na to, že bych to Primorsko, které jsme viděli v dálce 3 - 5 km (že to mělo být Primorsko si jen matně vzpomínám a taky to i tenkrát měla být informace snad jen vedoucího) nepoznal. Byli jsme ubytovaní v bungalovech v lese, vedle byla "Restorant Družba", krásně viditelná z pláže, kde jsme se stravovali (mám několik málo nekvalitních fotek). Jen si vzpomínám, že jsme jednou jeli na celodenní výlet někam do nějakého historického přístavního města (snad Neseber) a někam na vyhlášené koupání (slunečné pobřeží to snad nebylo) a tam snad tenkrát něco střevního řádilo, takže jsme seděli v autobuse.

[Morris Zapp]

Přepřahalo se pokud si pamatuji jen v Rununsku. I když od nás to tahala Bobina a nejsem si jistý, že až do Aradu. Nevím, kam až to bylo zadrátované.

Šel první ajznboňák a fikaně vyndal na některém voze závlačku, po chvíli šel druhý a vyklepnul nějaký čep, vzápětí přišel třetí a prohlásil vůz za neschopný další jízdy.

Dnes už by to nebylo ono. Přebývala by klimatizace a chyběli by kočovní cikáni i s tlupou jejich dětí.

Bobina by dojela nejdál do Púchova - dál jaksi dráty nebyly. A i kdyby byly, tak na jihu Slovenska v nich byl takový proud, co by bobina určitě nezkousla...

Finty rumunských vozmistrů průvodci vozů dobře znali a vykupovali se z nich pivem a cigaretama.

Klimatizace ještě ani dnes v řadě vozů nepřebývá a kočovníci taky nechybí.

[sotous]

Tak zrovna jsem náhodou vzpomínal na cestu do Bulharska v r. 1989. Podotýkám že jsou to většinou subjektivní dojmy a něco nemusí být pravda - už je to dost dávno...
Odjezd z Brna Hl.n. cca 18 hod lehátkovým vozem ze 6. nástupiště, který byl připojen na Os Brno - Břeclav - tuším s Laminou.
V Břeclavi posun na kusou kolej u nástupiště, pak nás připojili na R Trakia Leipzig - Varna.Tzn že jsme byli 1. vůz za lokomotivou.
Byla noc tak se spalo, někdy kolem 10 se překračovaly hranice MAV - CFR na přechodu Biharkerestes - Episcopia Bihor.Cesta pře Rumunsko byla opravdu jedinečná.Vlak se ploužil po spíše vedlejších tratích, všude pěkná příroda, ale co nás tenkrát zarazilo, neviděli jsme snad jediné auto.Po celé trase mávající a žadonící děti jak ve stanicích tak na trati, občas jim něco z vlaku přilítlo...
trasa Oradea - Cluj Napoca - Brasov - Predeal - Buzau - Negru Voda - Kardam - Varna.
Stanice Cluj - zasavili jsme cca ve 14.30 na nástupišti naproti kusý kolejím , kde byly nějaké patrové vozy pro dopravu ze zaměstnání, nádraží narvané, okamžitě se seběhly děti i dospělí Rumuni k celému vlaku a žadonili, babky i nabízeli peníze na kafe apod...u každých dveří našeho vlaku stál rumunský policajt, nebýt jich tak vlak berou Rumuni útokem, poprvé jsem si připadal jako západní turista na návštěvě v chudých krajích.
dále vlak pokračoval směr Brasov, pomalu se stmívalo, ale žádné světlo v osadách nebylo vidět, tenkrát měli nějak zakázáno svítit.
Brasov - ohyzdné město z paneláků - i kdyřž samozřejmě viděno asi jen předměstí z vlaku, všude na první pohled totální chudoba a zmar,cigáni.... Nevím co nás do té doby táhlo ,ale určitě z Brasova to byla nějaká elektrika. Tra´t začala docela prudce stoupat do hor, asi po půl hodině, to už byla skoro tma jsme zastavili ve stanici Predeal, což byl totální šok!
Ne kvůli čitsému horskému vzuchu, ale na svou dobu supermoderní nádraží, pěkně nasvícené!!!, okolo moderní hotely,nádhera, jako v úpně jné zemi někde v Alpách. Dále již byla tma tak se šlo spát, a probuzení už v nudném Bulharku, a následně příjezd do Varny.Škoda že jsem to nefotil třeba se někdo takový najde a něco zde uveřejní, opravdu to stálo za to a cesta byla lepší než celá dovolená na pláži.