Vlečky

[T 478 3022]

vlecka-26.jpg (56.74 KiB) Zobrazeno 4226 krát

[Petr S.]

? !

[Rtep]

Na obrázcích jsou výřezy z mapy města Brna z roku 1909 kde je na prvním zakreslane část vlečky do “k.u.k. Monturdepot Nr. 1” kde byla pořízena fotografie.
Je zajímavé, že zde není zakresleno napojení tramvajové tratě a není ani na dalších mapách.
Druhý výřez je ze stejné mapy je jen o pár ulic směrem k městu znalí určitě identifikují ulice, kde je zakreslen velký vlečkový areál s napojením na pouze tramvajovou trať.
Zde se určitě objevovaly v provozu parní lokomotivy brněnských drah.




a ještě z roku 1935 na doplnění

[Vaclav86cz]

Skoro mě slza ukápla při té ČB fotce...
Péťo, to je fotka při přetahu "plecháčů" z Královopolské strojírny do některé z tehdejších vozoven. V dnešní době už nejsou moc patrné pozůstatky této vlečky. Hlavně část napojující se do Kralovopolské strojírny již není k poznání.
Ono těch vleček v Brně byla trochu více. Celkem cca 9 za parního provozu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Parní_tramvaj_v_Brně
2. část nákladní doprava
V různých publikacích je pak i zmíněno napojení velkých průmyslových objektů na tramvajovou síť. Například 1. Brněnská, dnešní Siemens měl údajně napojení jak z tramvaje, tak ze železnice.
V Brně byla, či je, několik napojení. 1. funkční je na II. brněnském okruhu. Je to napojení z vlečky na výstaviště (Vlečka Brno - dolní - BVV, vedená z větší části po Poříčí). Minulý rok bylo funkční, protože jsem viděl parní tramvaj jak stála před bránou BVV. 2. funkční je na nádraží v Králově poli. Toto je ovšem dvojitě úvraťové a hlavně sloužilo k překládání nových tramvají z plošinových vozů na pomocné podvozky a následně odtažení do blízké vozovny na zprovoznění. Poslední "vykládka" tramvají byly dovezené K3 z Parsu a přetah již vyřazených tramvají do kovošrotu, jež má vlečku téže zaústěnou do nádraží v Kr.poli. Pravděpodobně ty vozy byly přetaženy do kovošrotu po vlastní ose a zpět z kovošrotu jezdili pouze podvozky. Bohužel jsem nebyl nikdy přímím svědkem, protože v té době jsem byl mládež školou povinná a tyto přetahy probíhaly v dopoledních hodinách...
Již neexistující napojení pak bylo z popisované vlečky oděvních skladů. Avšak nebylo údajně po celou dobu existence vlečky a existovalo až po zdvoukolejnění tramvajové tratě. Pamatuji si ještě kus kolejí stojící nějak divně bokem, které se při likvidaci zachránili... Na těch kolejích totiž stála trafika... Další 2 napojení byly přímo na hlavním nádraží. Jedno ze skladů na státním (tak se říká té části dodneška díky původnímu "majiteli" nebo provozovateteli té tratě). Je to ta část nádraží, kde byly sklady a kde je v současnosti depo ČD DKV Brno PP Brno - hlavní a je ze strany od Prahy. Sklady už z větší části jsou minulostí... Druhé napojení pak bylo z tzv. severního nádraží. Což jsou kusé koleje na jižní straně... Ano uznávám, že to bylo trochu divné pojmenování, ale bylo to z původních vlastníků drah, které se na Hlavním v Brně potkávali... Nicméně toto napojení odbočovalo snad z koleje, která obsluhovala horní část skladů známé Malé Ameriky...
Docela dobře je to vidět na plánku z roku 1914
http://www.alanbutschek.cz/foto/schema-uzlu-1914.jpg
No a poslední taková kapitola sama pro sebe je Místní trať Brno - Líšeň (dneska městská část). Napojení jak z pouliční dráhy, tak ze železnice. Větší část této tratě je v podstatě zachováno. V konečné stanici Líšeň je dnes depozitář NTM a jsou zde ustájeny skoro veškerá historická městská vozidla v majetku NTM co jezdily v Brně...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Místní_dráha_Brno–Líšeň
Tak snad jsem vám dal dostatečné informace. Docely by mě zajímal i tramvajový nákladní provoz v ostatních městech...

[JanoH0e]

"Docely by mě zajímal i tramvajový nákladní provoz v ostatních městech..."
Bol celkom pestrý , aj keď na také Nemecko alebo Maďarsko nemal.
Košice - 1435 mm - Nákladná doprava už za koňky v roku 1891, cez parnú trakciu až po elektrickú - 1913. V podstate by mohla fungovať dodnes, ale rozvoj osobnej dopravy ju vytlačil najprv do nočných hodín a po dobudovaní "rýchlodráhy" do VSŽ skončila kvôli hustej osobnej doprave v roku 1964. Posledná vlečka do pivovaru vytrhaná v roku 2013. Okrem obsluhy priemyselných podnikov sa vozilo drevo z Čermeľa a Ťahanoviec, trate zrušené v roku 1964. Plánovala sa aj stavba "lesnej železnice" do lesov smer Jahodná - Gelnica , ale nebola uskutočnená. Zachovali sa nákladné lokomotívy - Motorové vozne MWG M 1 a 3.

Tatranské elektrické železnice - 1000 mm okrem nákladnej dopravy na trati existovala aj vlečka do sanatória vo Vyšných Hágoch, obsluha kotolne. Zbytok vlečky - trate aj s tunelom sú dodnes viditeľné.

Trenčiansko - teplická elektrická železnica - 760 mm do roku 1932 fungovalo nákladisko - odbočná koľaj z trate s rampou a skladom, pri prestavbe trate a postavení novej stanice zrušené. Nákladná doprava zastavená v roku 1960.

Bratislava - 1435 mm na Slovenskom úseku "Viedenskej električky" nebola prevádzkovaná, na rakúskej strane áno.

Ostrava a okolie - 760 a 1435 mm na úzkom aj normálnom rozchode bola silná nákladná doprava. Tu by sa dali napísať - a aj sú, celé knihy. Najsilnejšia nákladná doprava v ČSR. Na úzkom rozchode sa používali podvalníkove vozy.Ukončená v roku 1972 z rovnakých príčin ako Košice.

Brno - viz predošlé príspevky

Jablonec - 1000 mm, silná nákladná doprava hlavne pre sklárne. Prepravené až 24 tis. ton nákladu ročne. Prepravovala sa aj pošta. Zrušená v roku 1945.

Most - 1000 mm - preprava uhlia pre elektráreň, zrušená s prestavbou na 1435 mm.

Teplice- 1000 mm - preprava uhlia pre elektráreň, vlečka do sklárni a strojárni, pošta. Zrušená 1945.

Ústi nad Labem - od roku 1917, vozilo sa uhlie z baní do prístavu a chemičky, pivovaru, liehovaru a vlečky boli aj do kameňolomov. Svoju vlečku mal aj stavební dvor firmy Alwin Köhler. Zrušená 1950.

" Žatecká tramvaj" - plánovaná električková trať 1000 mm, nákladná doprava pre obsluhu skladov mala byť na podvalníkoch alebo podvalníkových vozoch. Nikdy nepostavená.

Je možné, že som na niektoré trate zabudol. Nákladnú dopravu beriem ako verejnú, t.j. preprava na vlečky, vnútropodnikovú prepravu som nepísal, tu majú všetky.

[Jarda H.]

....
" Žatecká tramvaj" - plánovaná električková trať 1000 mm, nákladná doprava pre obsluhu skladov mala byť na podvalníkoch alebo podvalníkových vozoch. Nikdy nepostavená.
....

Tady v Žatci to bylo spíše jen plácnutí do vody, i když ze začátku to vypadalo dost vážně ... http://www.muzeumzatec.cz/tramvaje-v-zatci.html ale kdo zná místní kopec zvaný Střelák, tak ví, proč !
Přestože tu není tramvajová trať, tramvajová zastávka tu je - v rámci úprav budov, původně chmelařských (nyní turistické centrum, muzeum, chrám chmele a piva, ... ), kousek kolejí odnikud nikam, nebo spíše od jednoho bazaru nábytku k druhému ... http://www.turistika.cz/mista/tramvajov ... ka-v-zatci

[Bezmozek]

Mám sice neodbytnýho tucha že jsem objevil ameriku, ale tady pár veček je:
http://zrus-zan-zel.blog.cz/rubrika/zeleznicni-vlecky

[Petr S.]

Amerika to není , ale příjemné to je .
Petr S.