Diskuzní fórum železničních modelářů

Kromě otázky, jestli se ty kyseliny dají (materiálově) nalít do fekálu jsou i další.

Je jich potřeba vagónové množství a dají se přečerpat i mimo stáčiště? (např octová tuhne při 16 stupních)
Já lehkým pohledem zjistil, že jsou sice používány ke startu, ale jinak jsou ve výsledku nežádoucí.

A v neposlední řadě: nebude znehodnocovat kyselinu pro dané použití zbytek fekálií, případně nebudou fekálie znehodnocovány zbytkem kyseliny?
Jistěže se dá vyplachovat, ale...

Hanku jasně, nejčastěji přečerpávali určitě DAM a na ty agresivnější látky mě díky tobě napadá laminátový fekál z německa HTS 100.
Těma kyselinama by se mělo kropit při startu někdy v červnu při sklizni pícnin. Mělo by na to mít vliv počasí, když je deštivo a špatně tráva schne, tak se využijí. Jaké množství kyselin je na takové kropení třeba té senáže potřeba se mi nepodařilo odhadnout (nebo spíš jsem to nepočítal). Snad tu mezi námi bude nějaký zemědělec.

MiG píše:...např octová tuhne při 16 stupních...

...bezvodá, tzv. ledová. Běžné obchodní produkty jsou ale 8, 20 a 60%.

_lt_ píše:Snad tu mezi námi bude nějaký zemědělec.

Taky se rád nechám poučit. Jako chemik bych se ale v podmínkách socialistického JZD dost bál jakékoli manipulace s octovkou koncentrovanější než 8%. Její vlastnosti jsou takové, že manipulace nekvalifikovanými osobami je 100% zárukou průseru.

MiG píše: A v neposlední řadě: nebude znehodnocovat kyselinu pro dané použití zbytek fekálií...?

Dobrá otázka.

MiG píše:...nebudou fekálie znehodnocovány zbytkem kyseliny?

To snad ani ne, octovka zreaguje rychle s kdečím a pro účely, pro něž se používají fekálie resp. statková hnojiva = především hnojení by neměla vadit. Dokonce nevadí ani v biologických ČOV - těm breberkám v aktivovaném kalu chutná (samozřejmě nesmí být ve vysokých koncentracích) a jiné breberky ji dokonce i produkují.

_lt_ píše:...laminátový fekál z německa HTS 100...

Nevsadil bych si na něj, dokud bych neznal složení a vlastnosti toho epoxidu.

Záleží na době, v 70. letech se dopravovala po železnici melasa, odpadní produkt z cukrové třtiny. Později se mohl dopravovat po železnici DAM, kombinované hnojivo. Další už mě nenapadá. Kapaliny uvažované k silážování se mohli dopravovat po železnici jedině do velkých podniků. Ale to nebylo běžné, protože těchto prostředků se nepoužívalo tolik ,aby se musely pro běžný podnik dopravovat v cisterně. Ty se dodávali v podstatně menším balení.

hank píše:

_lt_ píše:...laminátový fekál z německa HTS 100...

Nevsadil bych si na něj, dokud bych neznal složení a vlastnosti toho epoxidu.

A to já zase bych na ty Hátéesky klidně vsadil. Ty odvezly takových sajrajtů, že se vám o tom ani nezdá.

kmet píše:Záleží na době, v 70. letech se dopravovala po železnici melasa, odpadní produkt z cukrové třtiny.

Melasa se po dráze dopravuje dodnes, a to z Litovelské cukrovarny, jednoho z posledních sedmi přeživších cukrovarů v ČR, který mimochodem nedávno ukončil svou 147. kampaň. Na vlečku se většinou přistavuje 6 - 8 cisteren ČD Cargo, víc se jich tam naráz nevejde.

Doba do roku 1989, tedy nemoderní zemědělství v JZD. Ty kyseliny tedy s největší pravděpodobností stačili jen v nějakých sudech (IBC před revolucí asi nebyla běžná záležitost) a na cisternu to nebylo.
A co takové pesticidy, případně herbicidy, taky jen sudy, nebo se toto vozilo v cisternách?

_lt_ píše:A co takové pesticidy, případně herbicidy, taky jen sudy, nebo se toto vozilo v cisternách?

Vzhledem k tomu, že se to před aplikací ředí skoro jako homeopatika , tak v plastových soudcích, konvích, kanystrech, tj. většinou v nádobách o objemu 10 - 50 l. Zvlášť ty plastové soudky s víkem o objemu 50 l od firem jako BASF, Bayer nebo ICI bývaly před převratem na moravském venkově oblíbené, protože se do nich zakládalo na kvas. A protože byly od surovin nakupovaných za nedostatkové devizy, bývalo jich málo a vesele se s nimi šmelilo. Skladníci a nákupčí byli kingové: Nevratný prázdný soudek, nákupní cena 0, navíc nebezpečný odpad, se dal před r. 1989 pod rukou prodat za 200 Kčs nebo použít jako platidlo ve výměnném obchodu s nedostatkovými položkami na černém trhu podnikových zásobovačů. Jak se likvidovaly zbytky těch jedů, to radši nikdo nechtěl vědět. Při "šikovné" manipulaci to dokázalo otrávit i aktivovaný kal v biologických čistírnách odpadních vod...

_lt_ píše:Doba do roku 1989, tedy nemoderní zemědělství v JZD. Ty kyseliny tedy s největší pravděpodobností stačili jen v nějakých sudech (IBC před revolucí asi nebyla běžná záležitost) a na cisternu to nebylo.
A co takové pesticidy, případně herbicidy, taky jen sudy, nebo se toto vozilo v cisternách?

To je příspěvek hodný opravdového odborníka. Ví prd, ale hlavně že kope. Vážený pane, naše zemědělství před 89. rokem bylo možná víc bio než dnešní produkty s touto nálepkou. Bylo přísně sledované co se týkalo použití různých chem. prostředků. A vím, že česká zelenina byla žádaná na západě, protože byla kvalitní.
A hlavně v té době byla naše republika soběstačná ve výrobě potravin. A ze své osobní zkušenosti vám povím, že jsem se cca v r.92 potkal náhodou s jedním německým zemědělcem a ten mi tvrdil, že mají z našeho zemědělství strach, že by jsme je mohli převálcovat. Bohužel, naši politici v čele s Klausem se postarali o likvidaci českého zemědělství.

Pánové, prosím, nezatahujme sem hodnocení, jak to bylo za oné doby skvělé/špatné a jak se nás na západě báli/se nám smáli: povede to akorát k výlevům emocí a nakonec přijde admin s gumou a vygumuje třeba i nějaké užitečné informace.

Zabývejme se tady tím, jak to tehdá bylo na nádražích, co a v jakých vozech se vozilo a čím vykládalo/nakládalo, abychom to mohli pravdivě vymodelovat. Je tady spousta lidí, jejichž znalosti hltám a jsem za ně moc vděčný - nezažeňme je zbytečnými hádkami o době, která už je pryč. Díky.

Pane Kmet, je zbytečné začít kopat bez důvodu. Před rokem 89 bylo přece všechno nemoderní a špatné, jak nám dnešní režim tluče do hlav den co den. Jak to bylo ve skutečnosti snad ví každý kdo o tu dobu trochu životem zavadil. Netáhla a flákači to měli těžké, ti ostatní se měli celkem fain, zemědělství nemělo chybu a co se chemie v něm týče, tak ta přišla stejně jako panelové domy ze západu. Tady to hodnotit asi nebudem.

Já děkuji za přehled co se mohlo vozit, toho si cením určitě nejen já. Děkuji i Hanku tobě.

Takže co se mi podařilo vyčíst, tak v cisternách chodilo tak akorát to hnojivo (DAM v červnu na přihnojení, na podzim na hnojení před zimou, čpavek taky na podzim).
Jiné mňamky v různých plastových sudech asi v krytých vozech.
Ostatní dobroty pro zemědělství již měli pevnou strukturu.
Močovina ve formě granulí jako krmivo i pro silážování třeba v Tcms/Utz.
Krmná směs v pytlích v krytém voze.
Hnojivo ledek amonný jako granule a stejně tak vápenec ve vozech Tcms/Utz.

V polabí, na moravě i vysočině měla JZD zásobovací centra s vlečkou, odtud se vše potřebné rozváželo a do té doby skladovalo.
Ale v takovém podkrkonoší (což řeším) byla taková vlečka pro Liberecko v Hodkovicích. V Jesenném byl bez vlečky sklad různých chemikálií a některých pevných hnojiv, tento sklad Unichem nesloužil výhradně zemědělství. Další vlečky pro zemědělské účely byli až v Ostroměri, Sadové, Smiřicích, Rychnovku, České Skalici...
Zemědělci tak do oblasti v okolí Semil, Vysokého, Lomnice, Jilemnice či Vrchlabí museli výše uvedené dovézt ze vzdálenějších nížin náklaďáky, nebo v případě potřeby nechat přeložit na vhodném nádraží. Pro DAMku se jelo s fekálem, pro suché substráty třeba s T174 a trambusem 706.

Ještě mě napadá, v Semilech, Staré Pace či Roketnici byli tzv. SNV. Ty sloužili pro překládku hlavně uhlí, nikdy jsem nic jiného neviděl. Je ale možné že místní vykladač posloužil i pro překládku sypkých substrátů pro zemědělce? Na to se zeptám známého co se okolo těchto stanic motal, třeba ale máte někdo zkušenost odjinud a podělíte se o ní zde rychleji.

_lt_: Močovina a dusičnan (=ledek) amonný jsou velice dobře rozpustné ve vodě. Vozy Utz seshora moc dobře utěsněné nebývaly. Sám s takovými přepravami zkušenost nemám, ale tyto dvě látky bych si do Utz volně nasypat netroufl. S vápencem jistě problém nebyl, nanejvýš hrozilo, že když zateče do mletého vápence, udělá se z toho klouzavé bahýnko - podobné potíže jsme mívali v papírně s kaolínem, který volně ložený v Utz občas chodil.

Balení do pytlů mělo jednu velkou výhodu - při dávkování se nemuselo moc přemýšlet o množství. Při manipulaci s těmito látkami se často vyskytovali jedinci nepříliš bystrého ducha a tak bylo jednodušší a méně riskantní nařídit "nasyp tam 3 pytle" než "odvaž tady z té hromady 75 kg a nasyp to tam".