Diskuzní fórum železničních modelářů

Vladimír_B píše:Dále by mě zajímalo, jestli je pravdou, že v každém vlaku musí být alespoň jeden vůz s ruční brzdou? Před lety jsem totiž fotil ucelenku Es s jedním Eas a dostal jsem takové vysvětlení... Na druhou stranu na Mn dnes běžně jezdí 742/751+(n*Es) a taky to jde... (Vůz Es totiž nemá ruční brzdu. )

No asi není. Protože když se podíváš na některé ucelenky. Např. některé vozy na automobily, tak ty třeba nemají ruční brzdy. Vím, že se to na spádech řešilo tím, že HV musela být vybavena zarážkami. Ale jak je to teď nevím...

Brzdění vlaků je dnes upraveno u ČD předpisem V 15/I (a už x let, jmenoval se tak už před 32 lety, kdy jsem dělal zkoušky u ČSD já) a u Carga směrnicí KVs3-B-2010, která V 15/I u ČDC nahradila v r. 2010.

Pokud je řeč o nákladních vlacích, tak řazení nákladních vlaků je stanoveno kapitolou 3.1.2 a vybavení vozu ručními brzdami kap. 3.1.3 citované směrnice. Konkrétně:

3.1.2.11 Návěstní vůz vlaku, tj. poslední vůz tažených a první vůz sunutých vlaků musí mít správně
účinkující a zapnutou průběžnou brzdu. ... U sunutých vlaků musí mít první vůz i kohout záchranné brzdy.
3.1.2.12 Ustanovení čl. 3.1.2.11 se nevztahuje pouze na náběžníky s takovou závadou, pro kterou nelze jejich hlavní potrubí naplnit.
Pokud poslední náběžník nemá upotřebitelnou průběžnou brzdu:
a) musí mít obsazenou ruční brzdu, nebo
b) musí být za ním zařazeno vozidlo buď s účinkující průběžnou brzdou, nebo, nemá-li některý
náběžník upotřebitelné hlavní potrubí, s obsazenou ruční brzdou.
(Dále je spousta ustanovení na téma jak se pozná funkční brzda apod.)
...
3.1.2.13 Sestavení soupravy pro PMD (= posun mezi dopravnami) musí odpovídat ustanovením této směrnice pro vlak.
3.1.3.1 Provoz vozů s ručními brzdami
Vyzkoušených upotřebitelných ručních brzd musí být na vlaku tolik, aby v místě největšího
sklonu tratě na dopravní cestě vlaku byla dosažena jejich potřebná brzdící váha. K tomuto účelu
lze použít i vozy s pořádací brzdou ovládanou ručním kolem ze země (dále jen ruční brzda).
(Dále je tabulka výpočtu brzdicích %.)
3.1.3.2 Nelze-li podmínky čl. 3.1.3.1 splnit, jedná se o tzv. „Vlak sestaven z vozů bez upotřebitelných
ručních brzd“. V tomto případě stanoví podmínky pro zajištění vlaku proti pohybu v místě
největšího sklonu tratě na dopravní cestě vlaku určený zaměstnanec DAC (= dispečerský aparát ČD Cargo).
(Dál je mj. výpočet, kolik vozů se musí podložit zarážkami, když souprava nemá ruční brzdy.)
...
3.1.3.14 Každé hnací vozidlo, které dopravuje vlaky nákladní dopravy, musí mít pro případné použití na trati ve své výbavě 4 zarážky.
3.1.3.15 Při plánované dopravě souprav bez upotřebitelných ručních brzd určí podmínky DAC.

Pokud jde o povinné obsazování návěstních vozů průvodčím, tak si myslím (nejsem si úplně jistý a mohu se samozřejmě mýlit), že obecně skončilo nejpozději v r. 1962, kdy se přestaly používat návěsti "Konec předjížděného vlaku" apod. vyžadující za dopravy změny barvy koncových světel na vlacích. Nicméně na některých tratích, kde to vyžadovaly místní podmínky (třeba velký spád a předpokládané sunutí vlaků zpět při uváznutí ve stoupání) se jako návěstní řadily služební vozy s ruční a záchrannou brzdou obsazené průvodčím ještě v 80. letech. Podobně tomu bylo i u sunutých vlaků.

Pokud se nepletu, tak návěstníci běžně v těch osmdesátých letech fungovali, např. u Pn vlaků , kde byl strojvedoucí + mechanik + návěstník. Viz "Ustanovení místního významu" v SJŘ 521, kde návěstník hlásil ve Vršovicích vj. n. (105. kolej) telefonicky uvolnění zadního námezníku.

Děkuji pánové

Dotaz: copak tam dělá ta M263.0?
https://www.geocaching.com/geocache/GC5 ... 6a8e0a4b88
(druhá fotka)

Zdravím.
Měl bych dotaz ohledně označování lokomotiv za protektorátu.Na některých fotkách je vidět jen označení "V"na dýmničních dvířkách, na jiných je "V" i na budce strojvedoucího. Ve filmu "Zbraně pro Prahu" je na lokomotivě i na tendru označení BMB/ČMD, které jsem bohužel na žádných dostupných fotkách nenašel.
Předem děkuji za pomoc.

Dotaz. Víte kdo vyráběl a od kdy se montovaly indikační desky pro elektromechaniku? Zelená deska a bíle vyznačené koleje.

Obrázky na KReportu https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=826556.jpg&httpref=

Teď jsem narazil na tohle:

tomkanka píše:Pokud se nepletu, tak návěstníci běžně v těch osmdesátých letech fungovali, např. u Pn vlaků , kde byl strojvedoucí + mechanik + návěstník. Viz "Ustanovení místního významu" v SJŘ 521, kde návěstník hlásil ve Vršovicích vj. n. (105. kolej) telefonicky uvolnění zadního námezníku.

Takže: ano, pletete se. Ona ta ustanovení je nutné umět číst, resp. znát reálie okolo nich: předpis sice usilovně předstíral, že vlaky jezdí obsazeny plnopočetnými četami a všechno ostatní je výjimka, ve skutečnosti ale na tu výjimku jelo 99 % nákladních vlaků. Akorát u Mn většinou byla četa a z té čety byl někdo ve funkci návěstníka - ale toho stejně ani nenapadlo trávit jízdu někde na návěstním voze, když může sedět v hytláku.

V práci jsem narazil na zajímavý zdroj informací pro poválečné období. Jsou jím písemnosti odborů dopravy KNV (často spojené s odborem průmyslu nebo odborem místního hospodářství. najdou se tam vlečky, přejezdy, tarify, stavby v ochranném pásmu dráhy a další věci. Spisové znaky pro drážní problematiku jsou 721 do roku 1950, 784-786 do roku 1954, Dopr-8 do roku 1958, a 281 do roku 1976. Jde o základní číslo, v jednotlivých obdobích se problematika dále štěpila, což signalizuje tečka či lomítko za uvedeným hlavním číslem a jednociferné číslo za ní. Někdy to zahrnuje i městskou (kolejovou) dopravu, jindy je MHD pod samostatným znakem.

Zakoupil jsem publikaci Železnice na Blatensku 1899 - 2019. Je v ní mimo jiné pro každou stanici uveden seznam postavených budov. V mnoha stanicích je v seznamu uvedena budova "Kůlna na uhlí a hasičské nářadí XXVII/H", kterou vůbec neznám. Máte někdo její fotografii, případně normálii?

MkTT: Ptal jsem se na totéž na K-reportu a nikdo mi neodpověděl...

V archivu ŘSD Olomouc jsem přímo tuto normálii nenašel, ale jako kůlna na na hasičské nářadí tam byly označeny všelijaké jednoduché budky obdélníkového půdorysu přistavěné ke stěnám nákladních skladišť. Asi to nebude nic světaborného, ale zajímalo by mě to taky.

MkTT píše:"Kůlna na uhlí a hasičské nářadí XXVII/H"

Normálii naleznete v SOA Plzeň a trochu nečitelnou reprodukci v publikaci Sto dvacet let z Rakovníka do Mladotic po kolejích...

Měl bych dotaz na milana ferdiána, v roce 2015 v tomto vlákně zmiňoval novou publikaci o průmyslu, jak je na tom příprava této knížky?

A teď otázka na nějakého místního zemědělce. V dřívější době bylo běžně k vidění na nádraží cisternu s nějakým svinstvem a jezeďáci si s fekálem tekutinu přečerpávali a odváželi. Co všechno se takto mohlo přečerpávat? Kromě tekutých hnojiv rozvážených nejspíš rovnou na pole, to mohla být třeba kyselina mraveční a octová? Jak jsem vystudoval v ruzných materiálech, tak se tyto kyseliny využívají za určitých podmínek ke konzervaci senáže či siláže. Takovou kyselinu pak čerpali do normálního fekálu, nebo na to bude potřeba nějaký s upraveným povrchem?

_lt_: Nejsem sice zemědělec, ale kyseliny octová i mravenčí působí korozi běžných konstrukčních ocelí i některých ocelí nerezových a taky hliníku. Odolává např. nerez A4/AISI 316 nebo třeba titan. Z plastů kys. octové i mravenčí nejlépe odolává teflon (PTFE), kys. mravenčí ještě polypropylén a polyetylén XLPE, kys. octové přírodní kaučuk, polyuretan (PUR) a některé chemicky odolné pryže. Jinak samozřejmě klasika: sklo, keramika, modřínové dřevo. Dřevěné nádrže původně na siláž jsou leckde k vidění ještě i dnes.

Do těch fekálů se zřejmě přečerpával hlavně DAM (dusičnan amonný) nebo čpavek. Tyto materiály se mohou vozit v nerezových a hliníkových cisternách. (Čpavek v hliníku jen omezeně, na ten je nejlepší pryž SBR - styren-butadienová.)