Diskuzní fórum železničních modelářů

Vytěžovací jízda?

Ale spíš bych prohodil náklad toho Pao a Px - kontejner na Px a vozy na Pao.

Bohužel ty plošinové vozy Roco jsou takové extra krátké...

Colonel32 píše:Bohužel ty plošinové vozy Roco jsou takové extra krátké...

Tie barkasy by sa pohodlne zmestili na dlhší dvojosák, niečo ako naše Nd alebo Ndk. Obidva dohromady nemajú viac ako 5t, načo štvorový vagón?

Ahoj. Chtěl bych se zeptat ohledně ramp (normálie 30/H) u dřevěných skladišť ve stanicích.

1) - z čeho byly udělány hrany rampy? Předpokládám, že povrch rampy byl jen vysypán zeminou, ale z čeho byly hrany? Na plánu tady: http://zeleznicni-normalie.cz/Galerie/albums/Norm-lie/Rozd-len-podle-elezni-n-ch-spole-nost-/KkStB/Skladi-t-/Rampa-30-H/Rampa-30_H-ke-skladi-ti-23_H-nebo-24_H.jpg je vidět okraj kolem dokola rampy - ten byl jen z naskládaného kamene? Nebo z betonu? Nebo tam byly nějaké železné hrany? Dnes časté kolejnice se předpokládám začaly používat až později.
2) k čemu slouží otvory v boku rampy (viz červené šipky) a byly z obou stran, nebo jen ze strany ke kolejím?

Díky

Nejsem sice odborník, ale ty otvory budou pro odvod vody, aby se nehromadila za stěnou.

A jsou z obou stran. Tedy alespoň ve V. Pavlovicích byly. Vlastně ještě trochu jsou.


Co se hrany týče, též nejsem odborník. Nicméně logicky vzato koleje byly na světě dřív, než rampa. Alespoň z pohledu tazatele. Čili bych v té době jako stavitel asi též sáhl po kolejnici jakožto hraně rampy. To z nákresu mohou být nějaké kotvy právě pro kolejnice. Ale znovu opakuji, je to jen úvaha.

Okraj rampy bol väčšinou drevo - trámec s L plechom na povrchu. Aspoň na väčšine tratí. Koľajnice ako hrana sa začali používať až keď nešli použiť nikde inde. Koľajnica je drahý špás, na takéto veci. Takže záleží na tom, v ktorom období je daná stanica. Ja osobne by som na lokálkovu stanicu dával koľajnice až od druhej polovice 50. rokov, na hlavnú trať tak od 30, kedy prebiehali rekonštrukcie.

Pokud jde o ty rampy, tak hrany byly původně skutečně dřevěné, většinou na obou stranách, ale často jen na jedné straně, protože druhá podélná strana se někdy povlovně svažovala k cestě, takže na straně od cesty ani nemusela být zeď. Hrany se kotvily do zdi a ty slepé otvory ve zdivu sloužily právě tomu účelu, jak píše MirekTT - v otvorech končily (ocelové?) pruty s něčím (matky?) na spodním konci, co bylo přístupné právě z těch otvorů. Na některých plánech je nad každým otvorem vyznačen ještě zazděný hranolek z jiného materiálu než kamene (dřevo?), proti kterému se to upevňovadlo zřejmě zespoda utahovalo. Na půdorysech mají ty pruty - kotvy čtvercový průřez, takže předpokládám, že nahoře měly hlavy kvádrovitého tvaru, které se při utahování upevňovadel zamáčkly do dřevěné hrany rampy.

Jinak prostor mezi stěnami rampy se zavážel zeminou a nahoře byla kvůli vsakování vody většinou vrstva drobného dusaného kameniva, štěrku nebo jiného vhodného materiálu, později i dlažba. Časem se to stejně zaneslo hlínou, pak se v tom uchytily ostrůvky trávy i jiné vegetace.

Bohužel na plánech, které mám k dispozici, nejsou poznámky upřesňující materiál. Proto tam, kde nevím, dávám otazníky. Ale jak jsem to napsal, tak to dává smysl a odpovídá to postupům obvyklým v té době.

Moc děkuju, hlavně hankovi za super popis.
Kolejnice se mi od začátku nezdála, tu až na pozdější epochy. Pro druhou epochu tedy zkusím to dřevo.

Možná bych ještě měl dodat, že na starých plánech jsou rozměry těch hran uvedeny 20x20 až 30x30 - předpokládám, že je to v cm. A vzdálenost těch kotev je kolem 2 m, někde dokonce přesně 1,896 m = 1 vídeňský sáh - zvyky starých stavitelů a polírů se dodržovaly, i když už se dávno používala metrická míra

Měl bych dotaz k návěsti 1038 až 1040 "návěstidlo je na opačné straně". Používá (používalo) se něco podobného i pro ranžírky? V předpisu D1 ani v TNŽ 34 2605 se nic podobného nevyskytuje. Ve slovenské TNŽ 34 2605 (http://www.masinky.info/wp-content/uploads/2013/12/TNZ_34_2605.pdf, str.45) podobná návěst je (bíle-modrá).
Díky za info.

Situace:
Skupinové sloučené odjezdové návěstidlo bez rychlostní návěstní soustavy platné pro jízdu vlaku i posun - světla zelené, červené, bílé).
Ve stanici zabezpečovací zařízení kategorie 2 - elektromechanika.
Epocha III - IV - léta 1962 - 1990.

Při posunu jaký byl obvyklý vzhled návěsti posun dovolen?
Posun dovolen - bílé světlo
nebo
Nezabezpečený posun - červená s bílým světlem?

sidlo: To záleží na tom, jestli jsou zřízeny závislosti mezi polohou výhybek a znaky návěstidel.
ano = zabezpečený posun, samotná bílá
ne = nezabezpečený posun, bílá pro posun, červená pro vlak (samotná červená platí i jako zákaz posunu)
V obou případech bude stožár návěstidla označen červenými a bílými pruhy, přičemž bílé pruhy budou poloviční šířky.

sidlo píše:Ve stanici zabezpečovací zařízení kategorie 2 - elektromechanika.

Elektromechnika je SZZ II. kategorie, proto jsou její posunové cesty vždy nezabezpečené na rozdíl od cest vlakových. Proto ta otázka.

Ahoj, chtěl jsem se zeptat, do kdy bylo povinné řadit ve všech vlacích služební vůz a na konci vůz pro návěstníka? A dodržovalo se řazení vozu pro návěstníka i na lokálkách?

Dále by mě zajímalo, jestli je pravdou, že v každém vlaku musí být alespoň jeden vůz s ruční brzdou? Před lety jsem totiž fotil ucelenku Es s jedním Eas a dostal jsem takové vysvětlení... Na druhou stranu na Mn dnes běžně jezdí 742/751+(n*Es) a taky to jde... (Vůz Es totiž nemá ruční brzdu. )