Diskuzní fórum železničních modelářů

Petře, měl by sis klást cíle Tebe hodné, poslední příspěvek trochu zavání rezignací na tvorbu......

Kolik bývalo přípojných stanic do kterých se dalo vjet z lokálky jen na "místní nádraží" ? Jak to bývalo řešeno tam?

Bude hodně záležet na období, každá doba má svoje. V době výstavby, a v podstatě i v době meziválečné, návěštění ze strany lokálky většinou neexistuje. Hustota provozu to nevyžadovala. Třeba často uváděné distanční návěstidlo před dnešní Kutnou Horou hl.n. na lokálce ze Zruče je velkou výjimkou. Když už se něco objevilo, tak lokálkový svršek nedovoloval ani v přímmém směru více než 20 km/h, takže kromě stůj/volno nebylo co návěstit. S výměnou svršku se od konce 50.let rychlostní poměry zlepšily, ale je nemyslitelné, aby se kvůli tomu začal někdo rejpat v ZZ velké stanice. Návěštění stůj/volno s rychlostníkem pak bylo asi nejčastější.

mlha píše:Petře, měl by sis klást cíle Tebe hodné, poslední příspěvek trochu zavání rezignací na tvorbu......

Neboj , to překladiště popílku je pořád ve hře . Kompresory budou od Mildy Beldy
Petr

Po 2. sv. válce k nám prý zavítaly 3 nákladní parní lokomotivy BR 44. Víte někdo o tom více? Jaké měly u nás označení? Jak dlouho tu byly? Jakého provedení byly?

Třeba Uhlobaron něco neví? Ve třech zdrojích na internetu jsem našel, že se k nám dostaly, ale to je vše, jinak ani ň. Nebo v jaké publikaci by mohla být zmínka? Díky.

V květnu 1945 se na našem území nacházelo celkem 8 německých strojů řady 44. 4 ks byly ještě v r. 1945 odevzdány do Polska a u PKP dojezdily až v 70. letech jako Ty 4. Zbývající 4 ks (44.1034, 1577, 1579 a 1690) byly úředně zrušeny až v letech 1956-59 (to ještě nemusí znamenat, že byly u ČSD skutečně fyzicky zlikvidovány; čísla rušicích výnosů mám jen u dvou z nich). Protože však označení ČSD nikdy nedostaly, dá se předpokládat, že to byla sovětská kořist, která tu nakonec jako nepotřebná zůstala. A protože nejspíš byly ve šrotovém stavu, do provozu jistě nezasáhly.

Nějaká ne moc jasná diskuse s kusými informacemi je k tomu tady:
http://www.k-report.net/diskuse/archiv2 ... 38298.html
http://www.k-report.net/diskuse/archiv2007/28/623.html
http://www.k-report.net/diskuse/archiv2 ... hiv-1.html

Obecně pak platí, že až na pár všeobecně známých výjimek nelze bohužel iluze některých modelářů o bohatém provozu kořistních lokomotiv DR u ČSD uspokojit. Ty výjimky jsou 555.0, 365.4, 455.2, 555.1, 335.1, 377.0, 365.5, 415.0 (zhruba v pořadí důležitosti) - a to bude asi tak všechno. (Snad jsem na nic důležitého nezapomněl.)

Rád bych nosil dříví do lesa, ale bohužel - historické povědomí některých kolegů je nuto neustále opečovávat. Holá skutečnost je toto: Kdykoli někdo výrobců vyleze s tzv. československou mutací nějakého říšského stroje, až na ty jmenované je jejich provoz na československém kolejišti buď zcela nereálná fikce nebo naivní sen o provozu strojů, které ve skutečnosti strávily až 10 let jako šrot někde v kopřivách nejrůznějších výtopen, než na ně přišla řada v hutích.

hank: Jojo, přání je otcem myšlenky. Hlavně, že má na sobě ČSD Ale rozdělil bych to přeci jen na stroje zakoupené už po první světové válce (413.0, 534.1, 415.0), které strávily na našich kolejích skoro 50.let. I 415.0 trumfne počtem a délkou služby mnohé více obdivované kolegyně, které si dokonce vysloužili celou knihu (399.0), o významu 413.0 ani nemluvím. Pak jsou tu významné poválečné (555.0, 555.1, 365.4) sloužící dlouho ve větších počtech kusů a ten zbytek (455.2, 377.0 atd.), který se už v padesátých letech postupně bez velké slávy vypařil.

radeksindy: Vidíš, taky v tom mám hokej. Původně jsem chtěl psát jen o kořisti z WWII a ta 415.0 se mi tam připletla omylem, protože patří do stejného pytlíku jako 413.0 (daleko nejdůležitější kořist z WWI) a 534.1. Ta 415.0 se vlastně stala kořistí dvakrát - nejdřív v r. 1918 a pak v r. 1945. A přitom až do r. 1945 nevytáhla paty z obvodu výtopen v Ústí nad Labem a Děčíně. Ale jinak souhlas. Např. lokomotiv 365.4 bylo u ČSD v provozu skoro dvakrát tolik než slavných mikád a co o nich dneska kdo ví? Na malých domácích kolejištích jsou 413.0 a 365.4 - a vedle nich snad ještě 455.2 a omezeně 335.1 - nejpřirozenějšími německými stroji s označením ČSD, po kterých lze sáhnout, aniž by to vypadalo přitažené za vlasy.

hank: děkuju moc, ani mě nenapadlo, že dostanu tak rozsáhlou odpověd, nešlo mi o to, jestli byly kořistní, ale jen o dopnění informace, že tady zůstaly a co a jak
díky

Přátelé, dostal jsem se do diskuse s jedním modelářem a nějak nemůžu najít nikoho, kdo by nás rozsoudil. Jedná se o toto: Jak se natíraly přívěsné vozy Calm se středním vstupem (původně k Modrým šípům) při obnovách nátěrů v letech 1945 - 1949, tj. v období bílého písma? Já tvrdím, že červeně se žlutým proužkem pod okny, on tvrdí, že proužek byl černý, další varianty jsou ještě bílý proužek a žádný proužek. Víte k tomu něco víc?

hank píše:Přátelé, dostal jsem se do diskuse s jedním modelářem a nějak nemůžu najít nikoho, kdo by nás rozsoudil. Jedná se o toto: Jak se natíraly přívěsné vozy Calm se středním vstupem (původně k Modrým šípům) při obnovách nátěrů v letech 1945 - 1949, tj. v období bílého písma? Já tvrdím, že červeně se žlutým proužkem pod okny, on tvrdí, že proužek byl černý, další varianty jsou ještě bílý proužek a žádný proužek. Víte k tomu něco víc?

A tento vůz mne zajímá taky, až do konce provozu...

mariov8 píše:

hank píše:Přátelé, dostal jsem se do diskuse s jedním modelářem a nějak nemůžu najít nikoho, kdo by nás rozsoudil. Jedná se o toto: Jak se natíraly přívěsné vozy Calm se středním vstupem (původně k Modrým šípům) při obnovách nátěrů v letech 1945 - 1949, tj. v období bílého písma? Já tvrdím, že červeně se žlutým proužkem pod okny, on tvrdí, že proužek byl černý, další varianty jsou ještě bílý proužek a žádný proužek. Víte k tomu něco víc?

A tento vůz mne zajímá taky, až do konce provozu...

III. epochu už z větší části pamatuju "naživo", takže mohu dosvědčit, že v období žlutého písma byly v domovské stanici Veselí nad Moravou vozy červené se žlutou linkou i polomáčené, a to i po zavedení mezinárodního označení, pokud jde o IV. epochu, tak pamatuju už jen polomáčené. Kdy přesně odešly z pravidelného provozu, to už přesně nevím, řekl bych, že v 70. letech.

Přátelé, znalci historie návěstí na ČSD. Otázka z jiného soudku.
Od kdy (přibližně) se začaly používat stožárová seřaďovací návěstida (bílá-modrá) na ohraničení posunu za zhlaví?

Jestli tím ohraničení posunu za zhlaví je myšleno náhrada označníku návěstidlem s možností posunu na širou trať, tak poprvé jsem to viděl v druhé polovině 70-tých let na trati Havlíčkův Brod - Brno.

sidlo píše:Jestli tím ohraničení posunu za zhlaví je myšleno náhrada označníku návěstidlem s možností posunu na širou trať, tak poprvé jsem to viděl v druhé polovině 70-tých let na trati Havlíčkův Brod - Brno.

Díky, Petře. Přesně to jsem měl na mysli. I odpověď mně uspokojila, nedopustím se tedy žádného "historického omylu" ....

Naučení, jake mají topiči parní kotle topiti: http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?p ... 1018b5eb5c