Otázky z železniční historie ČSD

[Horymir]

k dotazu "Německé závory na tratích ČSD" strana 28 nahoře.
Publikace ISBN 978-80-88041-18-4
strana 13, Golčův Jeníkov 1912
Po válce tam nejspíš byly, ale po té velké.
Byly jinak zbarvené, bílé.
Nad břevny jsou vzpínadla (nebo jak se ta lanka jmenují).
Pod břevny jsou zahrádky.
Fotka se dostala i do náhledu publikace:
https://www.knizniklub.cz/knihy/513408- ... ocine.html
6. obrázek z 8
Ten stojan je v originále malinko štíhlejší, ale zmíněná konstrukce to je.

[hank61]

Tenhle protokol jsem našel mezi recepty po mámě. Na rubové straně je recept na nějaké vánoční cukroví, ale to asi nikoho zajímat nebude.

[milostt]

no já bych byl pro i za ten recept

[Vladimír_B]

Ahoj, prosím, nevíte někdo proč byly v Jemnici postaveny dvě výtopny? Děkuji

[hank]

Tu druhou remízu postavily ČSD za I. republiky jako garáž pro motorové vozy. Podobně tomu bylo i na jiných místech, třeba v Poličce; a ještě jinde se při motorizaci budovaly přístavby ke stávajícím remízám (Lochovice, Mirošov...).

Chodí sem specialista zabývající se historií obvodu výtopny Jihlava, nechci mu moc lézt do zelí, tak jestli to potřebuješ podrobněji, třeba se vyjádří sám.

[Vladimír_B]

Děkuji, stačí. Též mě to napadlo, ale říkal jsem si, že dráha je natolik krátká, že by se tam motorák a pára spolu neuživili...

[milan ferdián]

Je to kapku složitější. Strojová stanice Jemnice
1 - 1896 - původní remíza pro jeden stroj /viz výkresy/
2 - 1908 - původní remíza prodloužená pro dva stroje /délka 25,0 m/šířka 7,0 m/viz výkresy/
3 - 6.října 1930 - předána motorová remíza /délka 22,0 m/šířka 7,0m/viz výkresy/
4 - 3.května 1932 - definitivní kolaudace motorové remízy
zdroj:
Publikace lokálka Moravské Budějovice - Jemnice / 1896 - 1996 / 100 let /pdf/
-m-

[Kajinek11]

Mě by zase zajímaly, kde a proč byly rotundy + jednomístné výtopny. Jeden příklad vím - Lipová lázně, ale proč to tak bylo nevím.

[milan ferdián]

Mě by zase zajímaly, kde a proč byly rotundy + jednomístné výtopny. Jeden příklad vím - Lipová lázně, ale proč to tak bylo nevím.

Protože se na kmenovou trať připojovaly nové. Proto dostavba rotundy (viz Lipová Lázně).
-m-

[Bw_Ig]

Ad. Jemnice a remízy pro motorové vozy.
Už jsem to sem dával dříve, jako samostatný příspěvek. Ale nebyl zájem a upadlo to v zapomění.
Tak dávam odkaz:
viewtopic.php?f=11&t=11714

[hank]

Mě by zase zajímaly, kde a proč byly rotundy + jednomístné výtopny. Jeden příklad vím - Lipová lázně, ale proč to tak bylo nevím.

V obvodu ramzovské dráhy (Hanušovice/Hannsdorf - Glucholazy/Ziegenhals) a odbočujících lokálek to bylo zhruba následovně. Nejdřív Rakouská společnost místních drah (ÖLEG) v r. 1888 postavila remízy na kmenové trati, tj. 4 stání v Hanušovicích (Hannsdorf), jedno v Dolní Lipové (dnes Lipová Lázně, tehdy Nieder Lindewiese - v té malé remíze na ramzovském zhlaví) a dvě v Mikulovicích (Niklasdorf). Pak byly vybudovány odbočné trati: z Dolní Lipové do pruského Heinersdorfu (dnes Dziewietlice) s odbočkami z Bernartic (Barzdorf) do Javorníka (Jauernig) a z Hukovic (dnes Velká Kraš, tehdy Haugsdorf) přes Vidnavu (Weidenau) do Nysy (Neisse) a také z Mikulovic do Zlatých Hor (Zuckmantel, Cukmantl). To bylo v r. 1896, ÖLEG stavbu ještě zahájila, ale vzápětí zkrachovala a trať přešla pod rakouský stát. Tehdy byly vybudovány výtopny a remízy v Dolní Lipové (3 stání v rotundě), v Hukovicích (jedno stání) a v Javorníku (jedno stání). No a v r. 1929 při zahájení motorového provozu přes Ramzovou nastala potřeba nocování motorů v Cukmantlu a tak tam byla vybudována jednokolejná neprůjezdná remíza se dvěma stáními a dvěma vjezdy uvnitř rozdělená příčkou; delší stání sloužilo motorům, kratší parním lokomotivám.

Stojí snad ještě za zmínku, že v celém úseku Neisse - Haugsdorf, tzn. i na rakouském/československém území, vedla dopravu až do r. 1923 na účet kkStB a později ČSD berlínská firma Lenz & Co., v Prusku dobře známá provozem všelijakých Klein- a Kreisbahnen.

[Vladimír_B]

Děkuji všem za Jemnici, byl jsem líný hledat.

Mě by zase zajímaly, kde a proč byly rotundy + jednomístné výtopny. Jeden příklad vím - Lipová lázně, ale proč to tak bylo nevím.

Dále třeba ve Staré Pace a důvod byl majetkový, bylo to v majetku různých společností, viz. třeba poslední Svět železnice. A buď se nedomluvili na spoluužívání, nebo za to nechtěli platit. V té Staropáce si místní dráha z Mladé Boleslavi radši postavila vlastní nádraží s výtopnou... Než aby se domluvili a zaplatili koleje, budovy ... Jihoseveroněmecké či Rakouské severozápadní, nebo výtopnu druhé společnosti...
Více výtopen bylo i ve velkých stanicích, např. staré nádraží v Plzni, nebo takový Smíchov - BWB, CIWL, PDE. Akorát ten CIWL měl vlastně vozovnu, ale na první pohled to stejně nepoznáte...

[radeksindy]

To bylo v r. 1896, ÖLEG stavbu ještě zahájila, ale vzápětí zkrachovala a trať přešla pod rakouský stát.

Jenom na okraj, aby zabránil pomluvám dobrého jména společnosti ÖLEG

Stavbu ÖLEG nezahájila, pouze byla přinucena "získat koncesi", protože to tak bylo uvedeno už v dřívějších koncesích. Poté co ji takto získala, stavěl stát. A druhá věc je, že ÖLEG nezkrachovala, ani nebyla postátněna, ale dohodla se státem na převodu a prodeji aktiv. Ale vývoj výtopen sedí, bylo to poměrně zajímavé.

[hank]

...ÖLEG nezkrachovala, ani nebyla postátněna, ale dohodla se státem na převodu a prodeji aktiv.

To byla z nouze ctnost...

[Kajinek11]

Děkuji všem za Jemnici, byl jsem líný hledat.

Mě by zase zajímaly, kde a proč byly rotundy + jednomístné výtopny. Jeden příklad vím - Lipová lázně, ale proč to tak bylo nevím.

Dále třeba ve Staré Pace a důvod byl majetkový, bylo to v majetku různých společností, viz. třeba poslední Svět železnice. A buď se nedomluvili na spoluužívání, nebo za to nechtěli platit. V té Staropáce si místní dráha z Mladé Boleslavi radši postavila vlastní nádraží s výtopnou... Než aby se domluvili a zaplatili koleje, budovy ... Jihoseveroněmecké či Rakouské severozápadní, nebo výtopnu druhé společnosti...
Více výtopen bylo i ve velkých stanicích, např. staré nádraží v Plzni, nebo takový Smíchov - BWB, CIWL, PDE. Akorát ten CIWL měl vlastně vozovnu, ale na první pohled to stejně nepoznáte...

No a pak v éře ČSD 80-tých let se používaly obě výtopny, nebo se vždy jedna nechala třeba pro traťovku a druhá jako depo?