Otázky z železniční historie ČSD

[hank]

Pro sběratele všech možných i nemožných provozních kuriozit.

Přestože by člověk řekl, že taková konstelace nebyla/není možná, tak před vjezdem do dopravny D3 Velký Šenov (přesně řečeno v km 16,160, tj. 45 m před hrotem krajní výhybky na šluknovském zhlaví a 2 m za lichoběžníkovou tabulkou tamtéž) byly až do listopadu 2011 mechanické závory místně ručně (tj. klikou ) obsluhované závorářem sedícím v dopravně. Další činností toho závoráře byl prodej jízdenek. Dirigující dispečer ho řídil ze žst Mikulášovice dolní nádraží. Výhybky a výkolejky v dopravně si obsluhovaly vlakové čety.

Znovu se potvrzuje, že ať si člověk vymyslí jakoukoli zdánlivou hovadinu, tak při bližším ohledání zjistí, že se "u dráhy" nejméně jednou vyskytla.

O jiných případech tohoto druhu nevím, ale mohu se samozřejmě mýlit. Jestli podobná situace existovala u ČSD/ČSD/SŽ(DC) i jinde, prosím o doplnění.

[hank]

Otevřel jsem to téma na K-reportu, začíná to tady:
https://www.k-report.net/presmerovani/? ... ek=4612542
Popsaná situace zřejmě nebyla tak vzácná, jak jsem se původně domníval.

[tomkanka]

Ono to má svou logiku. Princip D3 spočívá v tom, že výměny obsluhuje a zodpovídá za jejich postavení obsluha vlaku. Tudíž není možné, aby ve stanici byl nějaký výhybkář.
Naopak závory je třeba zavřít před jízdou vlaku, takže ten by při vjezdu musel zastavit před přejezdem, strojvedoucí (resp. na jeho pokyn vlakvedoucí) by musel jít do stanice, tam zatočit klikou a teprve potom by vlak mohl vjet. Při odjezdu naopak - vlak by musel zastavit za přejezdem a počkat až dotyčný závory otevře a dokluše na vlak. Co je nejjednodušší řešení? Závorář!

[jipol57]

Já myslím, že v diskuzi na Káčku, se stahování závor obsluhou vlaku, vztahovala jen k přejezdu v Hevlíně. Při běžném provozu, tam 810ka na přejezd vůbec nenajížděla. Před tím tam byly M240. Taky nebylo nutné tam jezdit. Jedině snad když tam byl nějaký manipulák, v dávných dobách. To tam ale byl i výpravčí.

Ale byl případ, krátce po r. 2000, když končilo levné pašování alkoholu z freeshopů bez daně, byl takový nával cestujících, že k 810 připojily Bix. Pak pro přepřahání a objíždění Bixu, 810ka na přejezd zajížděla. Ale nevím, jestli závory stahovali. Ten přejezd je na takové místní polňačce, tak asi stačilo, jen zajistit hlídání přejezdu osobou.
Závory tam jsou funkční doteď. Jen klika ve stanici má zámek. Závory se zvoncem, a místní si šlapáním na drátovody občas zazvoní.

[hank]

To tam ale byl i výpravčí.

Nebyl. Hevlín byl po r. 1945 (nebo nejpozději 1947, kdy se definitivně vyjasnilo, že se přeshraniční spojení pro nezájem rakouské strany nebude obnovovat) jenom nákladiště se zastávkou a později dopravna D3. (Jak tomu bylo do r. 1945, to by nám nejlépe určitě vysvětlil zdejší uživatel Lubomir, který svého času plánoval hevlínskou lokálku jako modulový projekt; jeho bývalé stránky kubickaparabola.wz.cz, kam jsem si rád chodíval pro rozumy, už ale bohužel z webu zmizely - doufám, že nikoli bez náhrady...)

[jipol57]

To jsem jen předpokládal. Lidmi a pracovními místy se nešetřilo, jako dneska. Ale nějaká obsluha tam byla. Čekárna s výdejním okýnkem na jízdenky, je tam myslím dodnes.

[kafac]

Mohl by mě někdo objasnit v které době se na osobních vozech ČSD používal lvíček ve středu vozu nad vlastnickou značkou a kdy ne? Konkrétně z kterého roku jsou vozy na odkazech níže?

[hank]

kafac: Zrovna se výrobce strefil do dost chaotického období, kdy se věci měnily za pochodu a uspořádání nápisů bylo pro různé typy vozů nejednotné. Ale zhruba řečeno, ten vůz se lvíčkem mohl toto uspořádání mít v letech 1958 (kdy se tyto vozy začaly na Smíchově vyrábět) - 1960, bez lvíčka 1960 - 1963. Podrobnosti přenechám lepším odborníkům.