Otázky z železniční historie ČSD

[milan ferdián]

Historická fotografie. Ikdyž jde vidět číslo lokomotivy, původní řadu neznám, prostě něco pro hanka .
-m-

[hank]

Historická fotografie. I když jde vidět číslo lokomotivy, původní řadu neznám, prostě něco pro hanka .
-m-

V letech 1884 - 86 bylo z Floridsdorfu dodáno Pražsko-duchcovské dráze 8 lokomotiv, které u společnosti dostaly označení BU IV a jména a po zestátnění PDE je kkStB označily řadou 77. Byly dislokovány ve výtopně Hrob a používány především při dopravě uhelných vlaků do Saska na horském úseku dráhy z Mostu přes úvrať v Dubí na Moldavu, a to až do dodávek lokomotiv řad 73/414.0 a 180/523.0/524.2. Pak přešly částečně na posun a obsluhy uhelných vleček v severočeské pánvi (v r. 1914 figurují ve výtopně Bodenbach, tj. Podmokly, anály ČVTS depa ČSD Děčín ze začátku 90. let uvádějí jejich příslušnost do výtopny Podmokly až do r. 1938), nicméně na moldavské dráze byly fotograficky zdokumentovány ještě i za I. republiky. Roku 1938 se dočkaly v plném počtu. DR je kupodivu převzaly (kupodivu píšu proto, že o jiné podobné předpotopní stroje většinou neměly zájem), označily je jako řadu 55.71, vzápětí předisponovaly do výtopny Suchdol nad Odrou - tehdy se to jmenovalo Bw Zauchtel - a tam lokomotivy jezdily na přilehlých lokálkách až do r. 1944, kdy DR po výprasku uštědřeném říši na všech válečných frontách usoudily, že už je nebudou potřebovat, a odprodaly je zpět protektorátním drahám, které je používaly např. v jižních a západních Čechách. Jejich další osudy u ČSD neznám, některé snad sloužily v Suchdole, jiné prý byly ve výtopně Bohumín; tvoje fotka svědčí o tom, že aspoň některé z nich ve vašem regionu zůstaly i po r. 1944/45. Jako poslední byla vyřazena shodou okolností právě 403.207 z tvého obrázku, a to 2. března 1955.

[maryn375]

Musím říct, že fotka je úžasná. Fotografií těchto lokomotiv je málo. Zaujal mě tendr lokomotivy 403.207. Odhaduji, že by to mohl být 412.3. Původně byly spraženy s tendry řady 108.0.

[vmucha]

Zdravím, jdu s otázkou. Je možné, že by v meziválečném období byly příhraničí tratě osazovány návěstidly německého typu? Resp. pokud by tam byla ČS návěstidla, že by je říšské dráhy v průběhu okupace nahradily za německý typ?

[hank]

Tak v obsazeném pohraničí 1938-45 určitě ano. Mezi válkami jedině na tratích provozovaných německými sousedy, což byla - mimo ten známý spletenec na Chebsku - vlastně jenom trať Liberec - Žitava. (Situaci na Chebsku by snad mohl nejlépe popsat Střelec.) A pak tu mám ještě jednu záhadu, jejíž vysvětlení jsem zatím nikde nenašel - na několika místech v okolí Volar a Železné Rudy se bůhvíjakým způsobem octla bavorská návěstidla ještě z období Länderbahnen, tj. před r. 1920.

[tomkanka]

.. pokud by tam byla ČS návěstidla, že by je říšské dráhy v průběhu okupace nahradily za německý typ?

Ono to spíš bylo tak, že tam žádná návěstidla nebyla, a osadily je tam až němci.

[hank]

Vím nejmíň o jednom případu, kdy tomu tak nebylo. Hláska Gránice (úsek Znojmo - Obramkostel) byla zřízena v roce 1928, tj. za dob ČSD, a pravděpodobně v r. 1940 (dle datování na sbírkovém exponátu tamního kompenzátoru získaného Chornickým železničním klubem) tam byly osazeny jako oddílová návěstidla henleiny podle vzoru DR provozované až do r. 1993.

[tomkanka]

Ono to spíš bylo tak, že tam žádná návěstidla nebyla, a osadily je tam až němci.

Omlouvám se za nepřesné vyjádření - místo slova "spíš" mělo být slovo většinou!

[Vladimír_B]

A co Hlučínsko?

[vmucha]

V mém dotazů šlo konkrétně o trať Křímov-Reitzenhain

[hank]

V mém dotazů šlo konkrétně o trať Křímov-Reitzenhain

Zdejší diskuse se pravidelně zúčastňují odborníci na trať Křimov - Reitzenhein, tak třeba se vyjádří i k historii tamního zabezpečovacího zařízení.

[vmucha]

Já do té party ustti.cz patřím taky, ale nevíme, tak se ptám tady.

[hank]

Já do té party ustti.cz patřím taky, ale nevíme, tak se ptám tady.

Aha... Tak když nevíte vy, tak už asi nikdo...

[Vladimír_B]

V mém dotazů šlo konkrétně o trať Křímov-Reitzenhain

Když tu dráhu stavěla a provozovala Buštěhradka, tak by to mělo být jako zbytek jejich dráhy...

[Vladimír_B]

Já bych šel k jednomu z pravděpodobných výsledků oklikou. Vyšel bych z toho, že tahle poslední trať v horách může mít ještě po 60 letech provozu původní zabzař. BEB ani ČSD do ní sotva co investovali, když se ani pořádně nezaplatila. Zkusil bych hledat třeba v muzeu Graslitzer Bahn. To je dráha postavená ve stejném období stejnou společností. A rovnou zapomeňte na klasické mechaniky. Ty jsou podle mě mladší a spíš na dráhu přicházeli jako modernizační prvek a elektromechanika je záležitostí až dvacátého století. Buď bych na vjezd dal distanční návěstidlo a je to zanedbaná ztracená pohraniční dráha za první republiky. Nebo henleiny a jsme v roce 46 a stav dráhy je ještě horší. Protože pokud by tam zůstalo distanční návěstidlo až do druhé války, tak by ho DRB vyměnili... Nebo obecně budeme-li počítat s tím, že stanice byla zanedbaná, tak do ní investovali...
S vysokou pravděpodobností byla bf. Sebastiansberg bez odjezdových návěstidel a bez dalšího zabezpečení, asi jen se zvonky...
Pokud máte někdo jiný názor k historii návěstidel, rád se poučím. Já bych i literaturu někde měl, ale buď je to několik metrů Dráhy, nebo dvacet km daleko ale půl dne na to nemám.
Postavte si tam co chcete, nikdo Vám to nemůže dostatečně vyvrátit...
Případně generace průzkumníků dráhy v terénu nenašla patky návěstidel? I ty by napověděly a s betonem by se nikdo z lesa netahal.