Otázky z železniční historie ČSD

[Morris Zapp]

A přitom v té době už desítky let bez závad jezdily žabotlamy v některých poruchových stavech rychlostí až 100 kmh, poháněné jenom ze zadního elektrického vozu, nebo dokonce ze zadní jednotky, s přenosem tlačných sil přes spřáhlo. Ale formálně to neexistovalo.

[jipol57]

A přitom v té době už desítky let bez závad jezdily žabotlamy v některých poruchových stavech rychlostí až 100 kmh, poháněné jenom ze zadního elektrického vozu, nebo dokonce ze zadní jednotky, s přenosem tlačných sil přes spřáhlo. Ale formálně to neexistovalo.

Když jsem takto řazené vlaky (tlačené s řídícím vozem), vídával v 70-80 letech v DDR, tak jsem se tomu divil, ale říkal jsem si že u nich, je to možné, že mají rovnější tratě. Na našich členitých a klikatých, to být nemůže. Leda Brno - Břeclav. No a za pár let už to bylo tady taky.

[Morris Zapp]

Systém kolo -kolejnice vydrží hrozně moc
Se sunutím osobáků rychlostmi někde ke 100 kmh začala ještě v parní trakci těsně před válkou Lübeck-Büchener Eisenbahn. Dokonce jí ta úspora z ušetřených objíždění stála za to, že to zprovoznila zpočátku tak, že strojvedoucí v řídícím voze ovládal jenom brzdič; na všechno ostatní měl telefon (nebo obdobu lodního telegrafu? Teď nevím, musel bych zalistovat v literatuře) a tím dával pokyny topičovi, který kromě krmení pece a ostatních svých úkonů taky hýbal regulátorem a ovládal plnění parního stroje. Teprve až asi za rok byly do lokomotiv namontovány servopohony, takže strojvedoucí ovládal regulátor a rozvod přímo. Lokomotiva byla k patrové jednotce s řídícím oddílem přivěšena automatickým spřáhlem.
Po válce tenhle princip okopírovaly DR: třeba mezi Drážďany a Schönou zadaptovaly staré čtyřosé hytláky na řídící vozy a vesele se jezdilo v jednom směru párou vzadu.
A ještě mi došlo, že už při elektrizaci slezské sítě byly od roku 1914 (!) v provozu elektrické jednotky ET 831 - 842, sestavené tak, že hnací elektrický vůz byl z obou stran obklopen vozy řídícími (a takhle ty jednotky zajížděly až k nám do tehdejšího Rakouska).
Na ČSD ale oficiálně platila jiná fyzika, ve které hrozilo vytlačení nabíhajících okolků na hlavy kolejnic. Zajímavé, že u vlaků s postrkem to nevadilo - a to přitom ta postrková lokomotiva převezme část vozů z vlaku a ty se pak dynamicky chovají úplně stejně, jako by byly v sunutém vlaku. A s postrkem vesele jezdily i rychlíky.

[fíha]

Když jste nakousli sunuté soupravy.Tak žážitek kolem roku 80.E výluka,úsek asi 8km.Brejlovec na výluce.Na osobákách žabotlamy.První setkání s atrpou aut. přáhla.Koukal jsem jak puk.Kolega od panťáku radil co stím.Po svěšení upozornil ať se neflákáme aby jsme moc nešustrovali.OK,R100 tak 100.Pak došlo i na sunutí R100.A to to nechtěl ani na vzduch,že mu vydží.O rychlosti se za celý den nikdo nezmínil.Po letech jsem se náhodou dověděl,že se s atrpou jezdí údajně max30.

[Kajinek11]

Kdyztak premyslim a vzpominam na mechaniku, prijde mi ue by tomu vagonu z pohlerdu vztahu dvojkoli-okolek-kolejnice melo byt uplne jedno jestli je tazen, ci sunut. Ten klopny moment co vyda malw zrychleni soupravy prece nemuze mit prakticky zadny vliv, ne?

[Morris Zapp]

Ono tam jednak vstupuje do hry šamanství sil na styku okolku s kolejnicí, druhak, v případě, že je vlak sunut, se každý jeden vůz snaží různě příčit, takže ty boční vodicí síly zhoršuje (kdežto když je vlak tažen, snaží se vozy naopak narovnat). Ale jak vidno, funguje to - a i ve větších rychlostech, než si tehdejší ČSD dokázaly představit v nejdivočejších snech.

[hank]

Já si myslím, že jedním z hlavních důvodů té nechuti byl - aspoň v dobách reálného socialismu - veřejně nepřiznaný strach příslušných míst z toho, jak by to dopadalo na chátrajícím a chronicky neudržovaném svršku.

[sidlo]

To si nemyslím. V té době, na rozdíl od dneška, se v nákladní dopravě hojně využíval postrk. Běžně vlak 2.000 t byl s postrkem, tedy minimálně 1.000 t bylo sunuto.

[hank]

sidlo: Jenže v těch dobách všeobecného alibismu měla každá hromada za účasti vlaku přepravujícího osoby pro zúčastněné potenciálně mnohem horší důsledky než když šlo "jenom" o vlak nákladní.

[OndraTT]

Snad se mi podari sdilet odemceny clanek z iDnes, je o p. DDiblikovi, designerovi čela loko 230 tedy Laminatky...a k tomu i RTO, dalsi srdcovka

https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi ... 8FBC60D2D4

[aral123]

K tomu ťahaniu / tlačeniu vlakov.

Milí a drahí, z mojich nespočetných experimentov so železničnými modelmi (už od detstva) sa mi dávno potvrdilo, že ťahanie vagónov je vždy bezpečnejšie než tlačenie. Pri tlačení súpravy sa to vždy ľahšie vykoľají, hlavne pri vyšších rýchlostiach a obzvlášť na výhybkách. No aj v strmých zatáčkach môže niečo ľahšie vyskočiť, vyletieť, keď je to tlačené vyššou rýchlosťou. Rovnako tak pri pokrivených koľajniciach.

Je to síce len model, ale podstata asi sedí. Tie reálne vagóny akurát majú vyššiu hmotnosť a pružnosť rámu, preto o niečo lepšie priliehajú ku koľajniciam, lepšie tam držia než naše tuhé tvrdé modely.

Takže nič proti súdruhom z NDR, no v tom samotnom princípe mali naši odborníci v Československu tiež len pravdu, tie malé vláčiky mi to jasne ukazovali, pri rýchlom tlačení je tam naozaj o niečo menšia stabilita než pri ťahaní. Proste bolo vidieť, že také sú zákony fyziky. Rýchle tlačenie je o niečo rizikovejšie.

[Polabský]

Na železnici neexistují zatáčky,
iba oblúky
Požehnané svátky, Polabský

[hank61]

EDIT moderátor :
Na žáádost tazatele rozběhlá diskuze přesunuta do "jeho" vlákna
http://diskuze.modely.biz/viewtopic.php?f=51&t=12923&p=283333#p283333

Téma se vztahuje k tomuto kolejišti a ty informace od tebe a Jana se natolik rozvinuly, že bych je měl rád pohromadě tam. Pokud to jen trochu půjde moc děkuji. H.

Moderátor Jarda H.

[Střelec]

Je to spíš zábavné, ale fakticky to patří sem.
Od zřízení trati z Babin do Klatov se vedly spory o název stanice, dnes známé jako Žichovice. Původně nesla název Žichovice - Rabí, posléze jen Žichovice. To bylo od samého začátku trnem v oku radním ze vsi Čepice. Ti trvali na tom, že stanice se musí jmenovat Čepice, protože většina stanice leží na katastru obce Čepice a jen nepatrná část na katastru Žichovic. Svůj boj vedli až do začátku 50. let 20. století, kdy je smetl ze stolu jak drážní úřad, tak hospodářský referát KNV (který měl spolu s technickým v gesci dopravu). Klíčovým argumentem byl nakonec seznam názvů zastávek, ve kterém nebylo žádoucí, aby více zastávek a stanic mělo podobně znějící jména...

[Morris Zapp]

Škoda, že se tím neřídil Drážní Úřad, když koncem devadesátek schválil název nové zastávky "Týniště"