Otázky z železniční historie ČSD

[Polabský]

Hezký večer,
Hanku děkuji Vám za rozvedení a doplnění mé odpovědi.
Druhým problémem u soudruhů v NDR bylo, že kotle vyráběné koncem války byly z mizerné oceli.
Proto v Meiningenu nechtějí aktuálně opravovat původní kotle z té doby a nutí objednatele k novostavbám celého kotle.
Pokud trváte na opravě, prodraží jí odebrání vzorků materiálu z břicha, rakové stěny, nožního rámu, dveřnice a dalších míst.
Ale to je již jiný příběh.
Přeji pohodové Vánoce a P.F. 2021 !!
Polabský

[hank]

To moje povídání o rekonstrukční akci u DR je tady:
viewtopic.php?f=28&t=12002

[Polabský]

To moje povídání o rekonstrukční akci u DR je tady:
viewtopic.php?f=28&t=12002

Hanku,
je to velmi stručné ale pochopitelné.
Oni v Meiningenu opravdu nedokáží pochopit, že u nás fungují bez problémů kotle vyráběné v období války.
Pohodové svátky,
Polabský.

[aral123]

Chcel by som poprosiť:

Do kedy presne platil predpis, že na konci nákladného vlaku musí byť vagón s búdkou?

[hank]

Chcel by som poprosiť:

Do kedy presne platil predpis, že na konci nákladného vlaku musí byť vagón s búdkou?

Především vozy nemusely nutně mít budku, ale musely být uspořádány tak, aby mohly být obsazeny průvodčím - návěstníkem. To platilo všeobecně do r. 1962, kdy se přestalo používat návěstí typu "Konec předjížděného vlaku" apod. Nicméně na určitých tratích a u určitých vlaků se poslední vůz obsazoval návěstníkem i nadále. Např. na ramzovské dráze se řadil na konec nákladních vlaků druhý služební vůz s funkční záchrannou brzdou obsazený průvodčím, jehož povinností bylo mj. a) odvěšovat na Ramzové postrkové lokomotivy a spolupracovat při provádění jednoduché zkoušky brzdy po jejich odvěšení, b) při uváznutí vlaku ve stoupání a sunutí zpět ze spádu sledovat trať a v případě potřeby tu záchrannou brzdu použít. Tohle snad platilo ještě začátkem 90. let. Povinnost řazení obsazeného návěstního vozu s funkční záchrannou brzdou se pak uváděla v sešitových jízdních řádech v ustanoveních místního významu. Podobně se návěstní vozy obsazovaly průvodčími u všech vlaků sunutých a u vlaků, které nebyly brzděny průběžně; možnost částečně ručního brzdění vlaků byla v předpisech taky ještě koncem 80. nebo začátkem 90. let, u sunutých vlaků se to uvádělo ještě v r. 1997.

Víc nám k tomu jistě sdělí znalci historických návěstních předpisů a starých verzí předpisu V15/I.

[aral123]

Především vozy nemusely nutně mít budku, ale musely být uspořádány tak, aby mohly být obsazeny průvodčím - návěstníkem.

Tomu asi moc nerozumiem.
Ten návestník predsa mal byť vždy na konci vlaku, nie? A sledovať trať za vlakom, či náhodou niekto zozadu na vlak nezačne mávať aby okamžite zastavili. Preto na konci vlaku mal byť vagón s tou búdkou (pre toho návastníka). Iste však nemusela to byť len búdka, mohol byť na konci vlaku aj napr. služobný vagón, z ktorého bol rovnaký výhľad zozadu na trať. Ale proste na konci vlaku také niečo muselo byť.
Alebo azda mohol byť taký vagón s návestníkom zaradený inde vo vlaku?

A takže všeobecne to platilo do roku 1962. Výborne, ďakujem, to som chcel vedieť.

Avšak u niektorých vlakoch to zostalo. Preto doplňujúca otázka – U ktorých všetkých konkrétne?

Ospravedlňujem sa za moje hlúpe otázky, no neviem ani čo je to tá - ramzovská dráha ?
Aká je to trať, čo to znamená?

[jipol57]

... no neviem ani čo je to tá - ramzovská dráha ?
Aká je to trať, čo to znamená?

Je to trať 292 z Hanušovic do Jeseníku. Je tam velké stoupání až přes 30 promile a Ramzová je na ní nejvýše položenou zastávkou. Ještě se o Ramzové říká, že je nejvýše položenou rychlíkovou stanicí v ČR. Přesto, že je to jen zastávka, staví tam rychlíky, Je to významné lyžařské středisko.

[hank]

aral123: Návěstní vůz nemusí mít budku, stačí, když má plošinu. Může to být služební nebo i osobní vůz.

Ramzovskou dráhu jsem použil jen jako příklad, který znám z vlastní zkušenosti. Ramzovské sedlo je vrcholový bod na hřebeni Jeseníků na trati Hanušovice - Mikulovice, která se podle něj obvykle nazývá ramzovskou drahou. Z obou stran jsou sklony až 31‰ a zvlášť v zimě za parního provozu tam občas docházelo k uvíznutí vlaků ve stoupání. Podobné poměry se jistě dají najít i jinde.

U kterých všech vlaků konkrétně - no to se právě nedá takhle jednoduše říct. Nejsnáz to dohledáš ve starých služebních pomůckách, především v sešitových jízdních řádech v kapitole Ustanovení místního významu. Něco z toho už jsem uvedl: U sunutých vlaků, u vlaků nebrzděných průběžně... Ale ať je to jakkoli, jde o historické poměry; dnes už vlak bez funkční průběžné brzdy nikdo nepustí na trať (pochopitelně až na výjimky typu např. ČHŽ) a i na sunuté vlaky se díky zlepšenému stavu svršku a rozšíření řídících vozů počínaje 90. lety konečně v obou částech bývalého Československa změnil náhled.

Když tak o tom přemýšlím, tak možná nemusel být návěstní vůz vždycky úplně na konci. Za starých poměrů se často přepravovaly na konci Mn vlaků s max. rychlostí 50 km/h do dílen tzv. náběžníky, tj. vozy s nefunkční průběžnou brzdou nebo i potrubím. Ty se řadily zásadně úplně na konec vlaků. Vždy se určovalo, jak může být taková skupina vozů dlouhá - většinou to bylo max. 8 náprav. Ale nejsem si úplně jistý, třeba nám to někdo vysvětlí pořádně.

[MkTT]

Měl bych dotaz ohledně ruční točny PECO LK-1455, která je sice pro H0m, ale dá se upravit pro TT. Existuje k ní i pohon Peco PL-55.
Milan jí použil v jednom plánku v jeho nové knize a mne by zajímalo, jestli se tento typ točny (velikost mostu v reálu cca 18m) na síti ČSD opravdu používal nebo by se musela točna výrazně přepracovat.
Odkaz na točnu je tady: https://www.vlackybekr.cz/vlackybekr-cz ... -d4668.htm.

[hank]

MkTT: Znám 2 dosud fungující ruční točny - Čerčany (14,9 m) a Tanvald (11,96 m). Netvrdím, že někde nemohla být delší, ale moc tomu nevěřím.

[JanoH0e]

Na Slovensku mali vahadlové točne staršej konštrukcie štandardizovanú dĺžku 18 m. Zrejme preto to tam Milan dal. Ako to bolo v Zalitavsku neviem, ale povedal by som, že boli aj 18 m.

[hank]

Na Slovensku mali vahadlové točne staršej konštrukcie štandardizovanú dĺžku 18 m. Zrejme preto to tam Milan dal. Ako to bolo v Zalitavsku neviem, ale povedal by som, že boli aj 18 m.

Asi máš pravdu. Teď jsem např. zjistil, že 17metrová točna u rotundy bývalé KFNB v Brně hl. n. u Svratky je taky "na ruku".

[zaplef]

Ruční krátké točny jsou i v Kroměříži a Frýdku - Místku. Další ruční točna byla v Bylnici. V Bylnici i v Kroměříži bylo možné otočit i 464.202, tedy by mohly mít 18 m dlouhou mostovku.

[Morris Zapp]

a i na sunuté vlaky se díky zlepšenému stavu svršku a rozšíření řídících vozů počínaje 90. lety konečně v obou částech bývalého Československa změnil náhled.

Pozor - vlak vedený strojvedoucím, ovládajícím hnací vozidlo z řídícího vozu v čele vlaku, není vlakem sunutým!

S těmi náběžníky to bylo, jak píšeš.

[hank]

Pozor - vlak vedený strojvedoucím, ovládajícím hnací vozidlo z řídícího vozu v čele vlaku, není vlakem sunutým!

No tak dobře, měl jsem napsat "vlak s hnacím vozidlem na konci", protože kategorii vlaků s řídícím nehnacím vozidlem v čele ČSD/ČD do r. cca 1997 vůbec neznaly a na všechny vlaky s hnacími vozidly na konci se pohlíželo jako na sunuté, včetně patřičného předpisového blbnutí.