Diskuzní fórum železničních modelářů

BEN-Model avizuje jako podzimní novinku Roco tři třínápravové osobní vozy ve zbarvení ČSD. Zjevně se jedná o "přestříkané" vozy DRG z běžné produkce. Chtěl bych se zeptat, jestli tyto vozy vůbec někdy u ČSD jezdily a jak "hojně" byly rozšířeny...Díky.

Existovaly zde dvě skupiny těchto vozů. První se sem dostala po první světové válce v rámci tzv. hlučínského přídělu. Jednalo se o pruské vozy řady BCy (do 5ks) a Cy (asi 20ks). Po druhé světové válce se sem dostala další skupina těchto vozů. Zahrnovala i jiné typy vozů než pruské. Podklady pro nápisy opět připravoval Zdeněk Maruna, takže si buďte jistí, že ty vozy existovaly

Dík. Vypadá to spíš na kořist po 2 sv. válce, III. epocha. Tak tohohle krasavce jsem si objednal:

http://www.ben-model.cz/e-shop/cz/detai ... a-csd.html

Určitě po WWII. Jedná se o původem bavorský vůz označovaný později jako BC3i Bay 07.

Určitě jich bylo dost, ještě nyní se jeden služební nachází ve špatném stavu v Chomutově. Přikládám ještě několik kořistních vozů které jsou v nabídce výrobců a jdou přestříkat a přeznačit. Jen mě štve že skoro všechny přetisky ROCO,TILLIG a jiní, mají bílé/rudě stínované popisy. Žlutý popis je univerzálnější. Žlutý popis se hodí /s kompromisy/ i k prvním diselům / hektor, zamračená /, ale ten stínovaný končí na přelomu 40/50.let takže jen parní trakce. Přitom určitě spousta vozů i těch 3osých musela jezdit i se žlutým popisem. U "hechtů" jsem to skousnul, ale je to škoda. V tomto potisku se hechty už delali několikrát. Také ty 3osáky v bílo/rudém popisu už má doma spousta z nás. Žlutých popisů se asi nedočkáme, jedině formou obtisků. A i tam je nabídka dost omezená.
http://cpavkar.rajce.idnes.cz/RAJCE/

Kořistní tříosáky pruského původu jezdily na dělnických vlacích na trati Brno - Zastávka od 2. sv. války až do konce 50. let, takže se tam mohly dočkat v pravidelném provozu i přečíslování v r. 1957 (žluté písmo). Stejně tak se tam na těchto vlacích vyskytovaly i německé vozy Ciz/Biz z roku 1943 (taky oblíbený objekt zájmu německých průmyslových výrobců žel. modelů), známé spíše z Posázavského pacifiku. Ty dělnické vlaky tehdy vozilo všechno, co mělo v Brně kola - hlavně 524.13, ale také 477.0, 534.03, 475.1, 456.0, 434.2, dokonce i 524.0 a 433.0. Nutnou součástí ranních souprav Zastávka - Brno byly kromě služebního vozu také vždy 1 - 2 poštovní vozy a jeden spěšninový vůz. S dieselovou trakcí se ale pruské tříosáky ani "prasečáky" řady Biz v osobním provozu určitě nepotkaly.

Více viz publikace Alan Butschek a kol.: 150 let železnice z Brna do Zastávky, vydalo Kulturní informační centrum Rosice 2006.

Já to mám zase naopak. Prskal jsem, když se rychlíkové vozy z roku 1928 udělaly pouze se žlutými popisy. O hodně se tím přišlo, mohlo být třeba ABCa
Některé třínápravové kořistní vozy se pochopitelně nápisů platných po roce 1957 dožily, ale s motorovou trakcí se asi nesetkaly.

Ještě mám dotaz: jaký by vlastně "technický" důvod k používání tříosých vozů?

Já bych se taky chtěl zeptat hlavně na ty služebáky DR Pwi a potom na ty dvouosý plošiňáky. Oba jsou na fotkách co sem dal vorisekml. Zajímalo by mě jak byli označeny do kdy se tak mohli dožít v provozu, klidně i jako vozy zálohy přece i starší vozy (narážím na drřeváky) jezdili i v sedmdesátých létech a stejně tak přibližně stejně staré vozy (rybáky) jezdili i v polovině osmdesátých let (především služebáky).

George 2 napravový pevný podvozok nesmie prekročiť určitú dľžku. Aj v modelu. Aby tam, kde je veľká frekvencia vlakov a veľké polomery oblúkov nestavali zbytočne krátke vozne, alebo vtedy neekonomické vozne s otáčavými podvozkami, všupol sa na dlhé vozne prostredný podvozok. Prvé takéto vozne boli v Anglicku asi okolo r. 1850. Keď DR rekonštruovala svoje vozne, upustilo sa od voľného podvozku napr. ako u Rybáka a prešlo sa na udržbovo jednoduchší pevný s stredným podvozkom vo vagóne. Jednak sa už s týmito vagónmi na nejakú dlhu dobu nepočítalo, bolo to iba dočasné riešenie ako efektívne riešiť problém prímestkej dopravy. Veď to poznáme dočasne - 20 a viac rokov.

Postupný vývoj od dvou- přes třínápravové k podvozkovým vozům byl dán především zvšujícími se požadavky na kapacitu vozů a zároveň tím, jak se tehdejší konstruktéři za pochodu učili. Dost dlouho se báli prodlužovat rozvor - ČSD v r. 1918 převzaly ještě i zbytky vozů s rozvorem 3 m a rakouský standard byl dlouho 7 m. Vložení 3. nápravy (která jen snižovala nápravový tlak, vedení vozu stejně vždy zajišťovaly jen krajní nápravy) bylo výrobně levnější. Dražší podvozkové vozy s většími nároky na tuhost rámu se v Rakousku používaly jen pro rychlíky.

Určitým průkopníkem v tomto ohledu byla Buštěhradská dráha, která už dlouho před 1. světovou válkou ve spolupráci s Ringhofferovou vagónkou na Smíchově experimentovala s 2- i 3nápravovými podvozky o stejném celkovém rozvoru 9,25 m, přičemž 2osáky měly unikátní systém dvojitého odpružení skříně. V téže době vznikly i první 2nápravové vozy s jednonápravovými podvozky Rybák o rozvoru 9,4 m, což je z konstrukčních důvodů asi maximum u dvouosáků. U vozů s pevnými nápravami je zřejmě rozumné maximum 8 m. Naopak Ústecko-teplická dráha, kterou zajímala hlavně přeprava uhlí, technický rozvoj osobních vozů zanedbávala a zůstávala u "osvědčených" 3osáků, často i s kratším rozvorem.

zdraví
hank

Nenašiel by sa u niekoho nejaký rozumný typák/výkres ringhofferovského trojnápravového vozu ? Ja mám len schematický náčrt z knižky Osobné vozy J. Frolíka. Rád by som niečo podrobnejšie pokiaľ možno v mierke 1:1.
Ďakujem

matně si vzpomínám , že o tříosých vozech bylo něco publikováno v ŽM , ale je to nějaký pátek zpátky

Nenašiel by sa u niekoho nejaký rozumný typák/výkres ringhofferovského trojnápravového vozu ?

Z názvu diskuze lze usuzovat, že jde o osobní vůz. Ale stejně je to totéž jako napsat, že sháním výkres nějakého auta vyrobeného v Mladé Boleslavi co má alespoň dvoje dveře. Kldině se může objevit výkres Fabie stejně jako starý L&K.

Třínápravové vozy se stavěly nejen pro kkStB, ale i pro KFNB, BEB atd. A co teprve krasavci postavený pro CIWL.

Rád by som niečo podrobnejšie pokiaľ možno v mierke 1:1.

Třeba výkres 12m dlouhého vozu v měřítku 1:1?
I kdyby existovaly, já bych ho doma teda nechtěl. Výkresy vozů jsou 1:20 až 1:50. Detaily pochopitelně i ve větších měřítkách. Třínápravové vozy lze nalézt třeba v knize o Severní dráze Ferdinadově, V. Zuska popsal některé vozy BEB (Modely osobních vozů), v Österreichische Personenwagen je jich také dost.

hank píše: S dieselovou trakcí se ale pruské tříosáky ani "prasečáky" řady Biz v osobním provozu určitě nepotkaly.

Na vlečkové trati ze Vsetína do Zbrojovky v Jasenici se dožily na zaměstnanecké dopravě poslední vozy řady Biz v provozním stavu roku 1975, je tedy pravděpodobné, že se dočkaly i motorové trakce (měli tam Karkulku T 444.1, pokud si vzpomínám). Jednou jsem se tím vláčkem i svezl (kolem roku 1984), to už tam byly Rybáky. Dnes je trať zrušena, zůstalo částečně těleso, most přes Bečvu a je patrné i nástupiště na vsetínském nádraží.