Diskuzní fórum železničních modelářů

Milane, sem to nepatří, ale snad ostatní prominou. Nemáš náhodou v archivu nákres echt šestistupňové SEČNÉ výhybky?

Jediný výkres co mi zůstal z časopisu Železničář (snad bude čitelný) a u nízkostěnných vozů. Tak jak píše radeksindy III.epocha.
-m-

milan ferdián

Takže tomu mám rozumět, že chceš podklady k výhybkám tvaru T?

UncleFardy: U toho nákresu výhybky nevidím ten "bod lomu", je-li to nákres sečné výhybky.

Bod lomu je pochopitelně v místě, kde se jazyk dotýká opornice, tedy skutečně na tom hrotu. Na vytyčovacím plánu je tam kóta u níž je napsáno Z.O. (začátek oblouk, jeho poloměr (200 m) a zároveň ten úhel, pod kterým nabíhá jazyk (tady je to 0°47' 30").

Tak, vzal jsem starší planek, kterým se budeme řídit. Soustava výhybek je B.obyč., všechny mají dřevěné pražce a mají 6 stupňů 20 vteřin. Víc z planku nevyčtu. Jiné výhybky tam nejsou, takže tyhle by byly nejvhodnější na zhotovení. Na pozdějším planku je trochu očesané kolejiště a výhybky jsou šestistupňové. V současné době jsou na zarostlých kolejích výhybky na ocelovych pražcích. Tak jsem prostě uvažoval o tom, jestli pro druhou epochu byla nejtypictější výhybka šestistupňová nebo ta 6 stupňů 20 vteřin. Jednu z nich bysme měli udělat a používat.

OT

UncleFardy píše:Tak, vzal jsem starší planek, kterým se budeme řídit. Soustava výhybek je B.obyč., všechny mají dřevěné pražce a mají 6 stupňů 20 vteřin. Víc z planku nevyčtu. Jiné výhybky tam nejsou, takže tyhle by byly nejvhodnější na zhotovení. Na pozdějším planku je trochu očesané kolejiště a výhybky jsou šestistupňové. V současné době jsou na zarostlých kolejích výhybky na ocelovych pražcích. Tak jsem prostě uvažoval o tom, jestli pro druhou epochu byla nejtypictější výhybka šestistupňová nebo ta 6 stupňů 20 vteřin. Jednu z nich bysme měli udělat a používat.

Soustava B neexistuje viz.příloha. Úhel výhybky o které píšeš 6°20´25" patří do tvaru T(stupňové) jedná se o JT 1:9-300, poloměr odbočné větve 300 m. U nás byl rozšířen tvar A,T.
-m-

Máš to kapku popletené.

Kdepak, popletené to má někdo jiný

Jedná se o výhybky BEB s úhlem 6°20' s poloměrem odbočné větve 200 m. Ale výkresy jsem nikde neviděl.

radeksindy píše:

Máš to kapku popletené.

Kdepak, popletené to má někdo jiný

Jedná se o výhybky BEB s úhlem 6°20' s poloměrem odbočné větve 200 m. Ale výkresy jsem nikde neviděl.

Radku, tak já o nich slyším poprvé a díky za informaci .
-m-

radeksindy píše:

Máš to kapku popletené.

Kdepak, popletené to má někdo jiný

Jedná se o výhybky BEB s úhlem 6°20' s poloměrem odbočné větve 200 m. Ale výkresy jsem nikde neviděl.

Ano, je to bývalá BEB. Ale obávám se, že ji tedy nebudeme mít podle čeho nakreslit. Původní výhybky, které by se daly přeměřit, tam dnes nejsou, i ty na ocelových pražcích jsou jiné než ty uvedené v tabulce výhybek. Nezbývá tedy než si nechat poradit. Udělat tedy výhybky podle nakresu zde dle příspěvku mf?

OT
Beru zpět, při podrobnější studii stanice H.Sv.Š. jsem zjistil o výhybkách BEB s úhlem 6°20´. A ten můj výkres co jsem vám poslal, ten byl špatný ? Z jakého zdroju jste tedy čerpali při stavbě výhybek?
-m-

Je to tady OT, takže pokud to někomu bude vadit, může to vystrnadit do zvláštního vlákna.

Ke svršku BEB toho moc není, v roce 1936 vyšlý předpis s materiálem pro kolejový svršek s ním už vůbec nepočítá. Pokud jsou tam dnes ocelové pražce, tak se bude jedna zřejmě o svršek A nebo Xa, ten se používal mezi válkama jako náhrada za starší.

Tady záleží jakou technologii pro stavbu výhybek chcete použít, jaké profily atd.

Zde je tabulka výhybek. Dvě čísla jsou vynechaná. Mysleli jsme, že tam někde v kolejišti byla nějaká kolejová spojka, třeba před skladištěm, která byla časem zrušena, ale pak někdo řekl, že se to čísluje nějak podle kolejí a zhlaví a vynechání čísel je logické.

Zatím jsme si výhybky nedělali sami, dělal nam je kolega z Chebu. Já jsem to téma začal proto, že vím, že dřív byly výhybky sečné a tak chci udělat sečnou výhybku tak, aby odpovídala i v TT skutecnosti svojí geometrií. Pruty používame TTfiligran code 60. V žádném případě netvrdím, že mame něco špatně. Je radost koukat, jak se přes naše zhlaví soupravy lehce zvlní....

milan ferdián píše:OT
A ten můj výkres co jsem vám poslal, ten byl špatný ? Z jakého zdroju jste tedy čerpali při stavbě výhybek?
-m-

Jsou podle tvého nákresu a jsou perfektní

Já jsem to téma začal proto, že vím, že dřív byly výhybky sečné a tak chci udělat sečnou výhybku tak, aby odpovídala i v TT skutecnosti svojí geometrií.

Chtít dělat "sečnou" výhybku, když je kvůli NEM normám stejně celou musíš rozměrově překroutit je nesmysl. Pokud to má být model skutečné výhybky, je potřeba si pohlídat jiné věci. Kromě kladu pražců je potřeba vědět, zda výhybka měla srdcovku litou, litý klín nebo kompletně skládanou, k tomu napasovat správné přídržnice a vypořádat se s jazyky (čepové vs. pružné).

radeksindy píše:

Kromě kladu pražců je potřeba vědět, zda výhybka měla srdcovku litou, litý klín nebo kompletně skládanou, k tomu napasovat správné přídržnice a vypořádat se s jazyky (čepové vs. pružné).

Tak s těma jazykama či litou srdcovkou a kladením pražců jsem nějak počítal, ale to překroucení mi až tak drastické nepřipadá ve vztahu ke geometrii. Jasně, musí se zvětšit oproti přepočtu všechny rozměry související s průjezdností modelového kola s okolky, ale když jsme kreslili vyhybku dle nákresu, který jsme měli, včetně pražcového pole, tak to nás zrovna netrápilo. No ale nákres už zde je tak se na to koukneme.