Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj, nebyl jsem schopen to nikde vygooglit, takže se prosím ptám:
Jaká obvyklá světlost (výška mezi TK a nejhořeším bodem oblouku na portálu) tunelového portálu na regionální trati nezávislé trakce?

NEM 105, alebo myslíte reálny tunel?

Adame, píše se o 52 mm v TT. Viz. přílohy.
-m-

Tady je na to prográmek https://sites.google.com/view/sidloweb3/neza%C5%99azeno/tunel.

sidlo píše:Tady je na to prográmek https://sites.google.com/view/sidloweb3/neza%C5%99azeno/tunel.

Pěkný prográmek. A chválím, žes ho napsal i pro linux.

Děkuji za příspěvky, nakonec až po položení dotazu jsem vygooglil výkresy k různým tunelům na SK a výška od TK se pohybuje okolo 5,5 až 6m, tedy v TT skutečně 52-53mm.
Paradoxně, portál, co jsem si postavil nedávno "by oko" tomu odpovídá na milimetr přesně. Továrně vyráběné portály jsou v většinou TT příliš velké.

Doporučuju https://www.morop.org/index.php/de/nem-normen.html
Jen pozor, v anglické verzi stránek nejsou zobrazeny všechny normy, ale jen ty do angličtiny přeložené.
V německé verzi je vše.

Adam96 píše:Ahoj, nebyl jsem schopen to nikde vygooglit, takže se prosím ptám:
Jaká obvyklá světlost (výška mezi TK a nejhořeším bodem oblouku na portálu) tunelového portálu na regionální trati nezávislé trakce?

Řeším stejný problém, stavím kolejiště na téma typické české lokálky z období budování svépomocných drah, tedy dráhy stavěné dle normálií rakouských KkStB. Nikde nemohu sehnat profil tunelové roury, byť na to určitě normálie existovala. Modelářská norma NEM je takovému tunlovému profilu na hony vzdálena jak tvarem, tak velikostí, do normalizovaného tunelu v TT by se pomalu vešla hánulka. Vydal jsem se tedy k tunelu Jarovskému (u zastávky Dolní Břežany - Jarov) a změřil aspoň nějaké rozměry. Ona se ta kulatá díra měří blbě, když je složená z více poloměrů a v prostoru není znám střed. Nicméně mám aspoň výšku od hlav kolejnic ke klenáku, což činí 5.720 mm, tedy v TT cca 48 mm. A šířka ve výšce hlav kolejnic cca 4.530 mm, tedy v TT 37,7 mm. Je to výrazně méně, než udává norma NEM. Každopádně v modelu tu světlou výšku udělám nejméně o 5 mm větší.

Budeš tím portálem projíždět přímo nebo obloukem? Ve druhém případě nezapomeň na vybočení resp. tětivu, které je u modelu výrazně větší než v reálu.

Radek

Pavel Čáp: A potřebuješ nutně ten původní starorakouský profil?

V TT v novějších epochách je etalonem vůz Bmto, "Kühnovo patro". Má nejdelší rozvor ze všech i reálných vozů (19500 mm) a při své výšce a tvaru celkem spolehlivě určí, zda je tunel OK


Já dospěl k tomuto tvaru - vlevo průjezdný průřez a okolo něj výsledný tvar portálu, vpravo uvnitř výsledný tvar (už zmenšený) a okolo něj původní portál ze stavebnice, který jsem pak upravoval.
Výsedek - v oblouku 300 mm, když je portál posazený dost mimo osu, "patro" projede, elektrické loko dle UIC505 se staženým pantografem taky, ale třeba Laminátka ne (čs elektriky byly stavěné na větší profil).
Neříkám, že je to tak dobře, ale na minikolejiště jsem prostě nepotřeboval maxitunel

Bohužel už přesně nevím, odkud to pochází, ale vypadá to jako některá ze slovenských novostaveb zahájených ještě za I. republiky a dokončených po rozpadu ČSR. Kóty jsou v cm.

Edit: Řekl bych, že poválečnému profilu ČSD to neodpovídá. Patráky ani lok. 477.0 (zřejmě jediná čs. konstrukce parní lok. vestavěná do plného průjezdného profilu výšky 4800 mm) by ti tam neprojely.

No jo, však ona kóta 200 je dlouhá 100 pixelů, kdežto mezi hlavami kolejnic je plusmínus 40 pixelů -> úzkokolejka!

To je jediné co mám a musel jsem celkový obrázek rozložit na tři obrázky, aby byly rozměry čitelné. Jedná se o jednokolejný železniční třebovický tunel. -m-

Morris Zapp píše:No jo, však ona kóta 200 je dlouhá 100 pixelů, kdežto mezi hlavami kolejnic je plusmínus 40 pixelů -> úzkokolejka!

No jo, tak to mě teda vůbec nenapadlo... Při přesnějším změření mi to vychází na 760 - 790 mm. Kde je u nás nebo na Slovensku na úzkorozchodce tunel?