Diskuzní fórum železničních modelářů

Děkuji za spoustu zajímavých informací. Vůbec jsem nečekal, že se najde takové množství případů. Spíš jsem čekal, že to bude hodně speciální případ. Ta Vápenná se mi líbí a asi si ji vezmu za vzor - továrna na obou stranách dráhy propojená jak dráhou, tak cestou je přesně to, co jsem si představoval.

Podle jednoho z diskutujících na K-reportu je na fotce vidět některá lipovská malletka 623.0, což upřesňuje datování snímku na období 1931 - 1953. Docela by mě zajímalo, kdy ta úzká byla zrušena.

A taky je otázka, komu ta úzká vlastně patřila. Ve Vápenné (tehdy Setzdorf, po r. 1918 česky Zighartice) tehdy byly vápenické firmy tři, kromě nejznámější fy Latzel ještě Neugebauer a Rössner. Všechny tři měly normálně rozchodné vlečky, úzkorozchodné drážky i svážnice.

Pár větiček
1. na K-reportu ve staré diskuzi ... https://www.k-report.net/discus/archiv2 ... iv-18.html ... fotečka, co sem původně vložil Milan F. a další příspěvky uvádí, že
- informace o tomto kolejovém křížení jsou v archívu ČD Olomouc
- o jednu stránku zpět z odkazované diskuze K-reportu je zmínka i plánky křížení trati a drážky cihelny Nový Bydžov
- dtto zmínka o křížení v Kolíně Zálabí (úzká řepařka) - zabezpečení přes závory s domečkem závoráře - škoda, že není víc informací a obrázků ?!
2. dále mimochodem zajímavé bývalo i křížení trmvajových linek a tratí ČSD příp.vleček (mj. např. na trati Liberec - Jablonec, již zrušeno)

Křížení železnice a tramvajové 1000 mm trati v Bratislavě na Steinerově ul. (dnes Krížna). https://www.vlaky.net/upload/images/rep ... 05/r06.jpg. Vpravo byl i pěší podchod pod tratí, aby chodci mohli přecházet v době posunu na přilehlé stanici Filiálka.
Zajímavý je i typ přejezdové signalizace - dvě červená světla nad sebou a zvonek.

Pěkné křížení cukrovarské úzkorozchodky s "lokálkou" BCB bylo v Dymokurech v těsné blízkosti nádraží: úzkokolejka měla z obou stran výkolejky, kdežto trať byla z obou stran vybavena mechanickými krycími návěstidly. Po přestavení návěstidel do polohy stůj byl uvolněn klíč, kterým bylo možno odemknou výkolejky - a opačně - po zpětném uzamčení výkolejek a zasunutí klíče do kozlíku bylo možno přestavit obě návěstidla na volno.
Plánek byl před lety publikovám ve Světě železnice v článku o komerciálkách.
KB

Tak se nám to tu pěkně vyvíjí...

Ten výkres, co na na něj odkázal PajaF, jsem nakonec našel v hlubinách svého archlívu taky. A mám u něj poznámku, že to jsou vápenky fy Latzel - ty byly jediné přímo u nádraží. Firma v těch dobách mívala 5 pracujících kruhovek a všechny byly na dostřel od žst. Vlečky k vápenkám dalších zighartických firem odbočovaly ze širé trati. Takže vyřešeno.

Ještě k té Vápenné: Z další diskuse na K-reportu vyplynulo, že likvidace vápenických úzkorozchodek začala cca v r. 1963.

Viz tady:
https://www.k-report.net/presmerovani/? ... ek=4535452

hank píše:Podle jednoho z diskutujících na K-reportu je na fotce vidět některá lipovská malletka 623.0, což upřesňuje datování snímku na období 1931 - 1953. Docela by mě zajímalo, kdy ta úzká byla zrušena.

A taky je otázka, komu ta úzká vlastně patřila. Ve Vápenné (tehdy Setzdorf, po r. 1918 česky Zighartice) tehdy byly vápenické firmy tři, kromě nejznámější fy Latzel ještě Neugebauer a Rössner. Všechny tři měly normálně rozchodné vlečky, úzkorozchodné drážky i svážnice.

Komu patřila ?! Podle informací dohledatelných na netu (v rámci informací o podnikateli Latzelovi) byly vápenky po r.1918 sloučeny do jediné firmy, mělo to dlouhej německej název ... Nemyslím, že by se to v tebou uváděných letech zase dělilo ?!

Dodatek
Citace textu : Podnik ve Vápenné prosperoval až do první světové války, kdy výroba vápna značně poklesla. Po roce 1918 se pak všechny místní vápenky, které přežily, sdružily do jediné organizace s názvem „Zentralverkaufsstelle der Setzdorfer Kalkwerke“.
Jak se to asi jmenovalo později, zejména po II.WW ?! Jinak prý ze začátku Anton Latzel měl určitou dominanci ve vztahu k ostatním fungujícím vápenkám v místě ...

Jarda H. píše:Podnik ve Vápenné prosperoval až do první světové války, kdy výroba vápna značně poklesla. Po roce 1918 se pak všechny místní vápenky, které přežily, sdružily do jediné organizace s názvem „Zentralverkaufsstelle der Setzdorfer Kalkwerke“.

Zdroj?

Podle tohoto zdroje, str. 254 ad., ta organizace vznikla už v r. 1911 a šlo v podstatě o odbytový kartel samostatných podniků, který navíc řídil prodeje svých členů jenom na trzích v nejbližším okolí (a už třeba ne ve Vídni nebo v Německu).

Když nakoukneš na K-report sem a do násedujících postů, tak zjistíš, k čemu jsme se dopracovali tam: Ty kruhovky bezprostředně u stanice patřily všechny Latzelovi - za I. republiky jich měl 5.

Mnou uvedená informace vycházela z běžného článku na netu - článek o A.Latzelovi. Z logiky věcí (a politického či státního zřízení) je pravda spíše dle tvého zdroje, po vzniku ČR v r.2018 už jen ten dlouhej německej název je (aspoň pro mne) zavádějící ?! Nelze sice pominout kraj a prostředí, o kterém se mluví a kde byly ty vápenky, přesto ....
Odkaz na článek zde : https://www.euro.cz/clanky/anton-latzel ... ne-898211/

Zde zase pro změnu informace, že rodině Latzelů patřila vápenka do r.1945 :
http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/inde ... penn%C3%A1

Na K-reportu je k nalezení i tato fotka, vložena uživatelem Cowgheel (vloženo v 11/2010) : viz obrázek dole

A poslední poznámečka - na K-reportu vložena i ta fotečka, co sem původně dal Milan F., tam s poznámkou, že fotka toho křížení na stanici byla v časopisu PROFIT, vzhledem k datování příspěvku může jít o časopis vydaný cca kolem října až listopadu 2010, na obálce prý byla Paris Hilton )