Křížení lokálky a průmyslové dráhy

[MichalM]

Děkuji za spoustu zajímavých informací. Vůbec jsem nečekal, že se najde takové množství případů. Spíš jsem čekal, že to bude hodně speciální případ. Ta Vápenná se mi líbí a asi si ji vezmu za vzor - továrna na obou stranách dráhy propojená jak dráhou, tak cestou je přesně to, co jsem si představoval.

[hank]

Podle jednoho z diskutujících na K-reportu je na fotce vidět některá lipovská malletka 623.0, což upřesňuje datování snímku na období 1931 - 1953. Docela by mě zajímalo, kdy ta úzká byla zrušena.

A taky je otázka, komu ta úzká vlastně patřila. Ve Vápenné (tehdy Setzdorf, po r. 1918 česky Zighartice) tehdy byly vápenické firmy tři, kromě nejznámější fy Latzel ještě Neugebauer a Rössner. Všechny tři měly normálně rozchodné vlečky, úzkorozchodné drážky i svážnice.

[Jarda H.]

Pár větiček
1. na K-reportu ve staré diskuzi ... https://www.k-report.net/discus/archiv2 ... iv-18.html ... fotečka, co sem původně vložil Milan F. a další příspěvky uvádí, že
- informace o tomto kolejovém křížení jsou v archívu ČD Olomouc
- o jednu stránku zpět z odkazované diskuze K-reportu je zmínka i plánky křížení trati a drážky cihelny Nový Bydžov
- dtto zmínka o křížení v Kolíně Zálabí (úzká řepařka) - zabezpečení přes závory s domečkem závoráře - škoda, že není víc informací a obrázků ?!
2. dále mimochodem zajímavé bývalo i křížení trmvajových linek a tratí ČSD příp.vleček (mj. např. na trati Liberec - Jablonec, již zrušeno)

[BohousP]

Křížení železnice a tramvajové 1000 mm trati v Bratislavě na Steinerově ul. (dnes Krížna). https://www.vlaky.net/upload/images/rep ... 05/r06.jpg. Vpravo byl i pěší podchod pod tratí, aby chodci mohli přecházet v době posunu na přilehlé stanici Filiálka.
Zajímavý je i typ přejezdové signalizace - dvě červená světla nad sebou a zvonek.

[kbreiter]

Pěkné křížení cukrovarské úzkorozchodky s "lokálkou" BCB bylo v Dymokurech v těsné blízkosti nádraží: úzkokolejka měla z obou stran výkolejky, kdežto trať byla z obou stran vybavena mechanickými krycími návěstidly. Po přestavení návěstidel do polohy stůj byl uvolněn klíč, kterým bylo možno odemknou výkolejky - a opačně - po zpětném uzamčení výkolejek a zasunutí klíče do kozlíku bylo možno přestavit obě návěstidla na volno.
Plánek byl před lety publikovám ve Světě železnice v článku o komerciálkách.
KB

[hank]

Tak se nám to tu pěkně vyvíjí...

Ten výkres, co na na něj odkázal PajaF, jsem nakonec našel v hlubinách svého archlívu taky. A mám u něj poznámku, že to jsou vápenky fy Latzel - ty byly jediné přímo u nádraží. Firma v těch dobách mívala 5 pracujících kruhovek a všechny byly na dostřel od žst. Vlečky k vápenkám dalších zighartických firem odbočovaly ze širé trati. Takže vyřešeno.

[hank]

Ještě k té Vápenné: Z další diskuse na K-reportu vyplynulo, že likvidace vápenických úzkorozchodek začala cca v r. 1963.

Viz tady:
https://www.k-report.net/presmerovani/? ... ek=4535452

[Jarda H.]

Podle jednoho z diskutujících na K-reportu je na fotce vidět některá lipovská malletka 623.0, což upřesňuje datování snímku na období 1931 - 1953. Docela by mě zajímalo, kdy ta úzká byla zrušena.

A taky je otázka, komu ta úzká vlastně patřila. Ve Vápenné (tehdy Setzdorf, po r. 1918 česky Zighartice) tehdy byly vápenické firmy tři, kromě nejznámější fy Latzel ještě Neugebauer a Rössner. Všechny tři měly normálně rozchodné vlečky, úzkorozchodné drážky i svážnice.

Komu patřila ?! Podle informací dohledatelných na netu (v rámci informací o podnikateli Latzelovi) byly vápenky po r.1918 sloučeny do jediné firmy, mělo to dlouhej německej název ... Nemyslím, že by se to v tebou uváděných letech zase dělilo ?!

Dodatek
Citace textu : Podnik ve Vápenné prosperoval až do první světové války, kdy výroba vápna značně poklesla. Po roce 1918 se pak všechny místní vápenky, které přežily, sdružily do jediné organizace s názvem „Zentralverkaufsstelle der Setzdorfer Kalkwerke“.
Jak se to asi jmenovalo později, zejména po II.WW ?! Jinak prý ze začátku Anton Latzel měl určitou dominanci ve vztahu k ostatním fungujícím vápenkám v místě ...

[hank]

Podnik ve Vápenné prosperoval až do první světové války, kdy výroba vápna značně poklesla. Po roce 1918 se pak všechny místní vápenky, které přežily, sdružily do jediné organizace s názvem „Zentralverkaufsstelle der Setzdorfer Kalkwerke“.

Zdroj?

Podle tohoto zdroje, str. 254 ad., ta organizace vznikla už v r. 1911 a šlo v podstatě o odbytový kartel samostatných podniků, který navíc řídil prodeje svých členů jenom na trzích v nejbližším okolí (a už třeba ne ve Vídni nebo v Německu).

Když nakoukneš na K-report sem a do násedujících postů, tak zjistíš, k čemu jsme se dopracovali tam: Ty kruhovky bezprostředně u stanice patřily všechny Latzelovi - za I. republiky jich měl 5.

[Jarda H.]

Mnou uvedená informace vycházela z běžného článku na netu - článek o A.Latzelovi. Z logiky věcí (a politického či státního zřízení) je pravda spíše dle tvého zdroje, po vzniku ČR v r.2018 už jen ten dlouhej německej název je (aspoň pro mne) zavádějící ?! Nelze sice pominout kraj a prostředí, o kterém se mluví a kde byly ty vápenky, přesto ....
Odkaz na článek zde : https://www.euro.cz/clanky/anton-latzel ... ne-898211/

Zde zase pro změnu informace, že rodině Latzelů patřila vápenka do r.1945 :
http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/inde ... penn%C3%A1

Na K-reportu je k nalezení i tato fotka, vložena uživatelem Cowgheel (vloženo v 11/2010) : viz obrázek dole

A poslední poznámečka - na K-reportu vložena i ta fotečka, co sem původně dal Milan F., tam s poznámkou, že fotka toho křížení na stanici byla v časopisu PROFIT, vzhledem k datování příspěvku může jít o časopis vydaný cca kolem října až listopadu 2010, na obálce prý byla Paris Hilton )