Vlečky s osobní dopravou

[hank]

V publikaci Zmizelé koleje, zmizelá nádraží (nedávno vyšel v CPressu už 3. díl) je přehled vleček a továrních drah v českých zemích, na nichž bývala v různých obdobích existence ČSD/ČD (včetně BMB/ČMD) a po různě dlouhou dobu provozována doprava osob.

Nevím, nakolik je ten přehled kompletní. Díky laskavosti jednoho z diskutujících na K-reportu si nemusím ty příšerně drahé knihy kupovat a seznam ze 3. dílu publikace sem mohu vyvěsit. Seznam nerozlišuje období ani neuvádí bývalé vlečky, které se později staly a/nebo dodnes jsou veřejnými drahami. V seznamu není ani uvedeno, zda dopravu osob zajišťovaly vlastní náležitosti vleček nebo náležitosti dráhy. Kde to vím, tam to uvedu, zbytek můžete případně doplnit. Stejné tak prosím o doplnění, jestli tam chybí některá vlečka. A taky by stálo za to, kdyby lepší znalci než já doplnili na vlečkách s vlastními náležitostmi aspoň hnací vozidla.

Praha-Čakovice - Letov Letňany (BMB/ČMD)
Braník - cementárna Podolí (ČSD)
KND Kladno - Mořina (vlastní náležitosti)
Šumbark OFD - jáma Pokrok
Kájov - Jihočeské papírny Větřní (ČSD)
Svinov/Ostrava-Poruba - NHKG Vítkovice
Ostrava hl. n. - NHKG Vítkovice
Ostrava střed - Zárubek - Kunčičky
VZD (vlastní náležitosti)
Vsetín - Zbrojovka Vsetín (Jasenice) (vlastní náležitosti)
Kunovice zast. - LET Kunovice (vlastní náležitosti)
Třebčín - Sigma Lutín (vlastní náležitosti)
Polička - Poličské strojírny (Bořiny) (vlastní náležitosti)
Pardubice - Rosice n. L. - Synthesia Semtín (Černá louka) (BMB/ČMD/ČSD)
Mladá Boleslav - Dobrovice - cukrovar Dobrovice
Nýřany - důl Humboldt - důl Ziegler (Tesla Nýřany/DIOSS)
Rohatec - Ratíškovice (vlastní náležitosti)
Čáslav místní nádr. - letiště Chotusice
Velké Meziříčí - odb. Oslavice - Vel. Meziříčí st. nádr. (Pozn. moje: Fakt je to vlečka?)
Skuteč - Skuteč lomy
Kuřim - Zbrojovka/TOS Kuřim
Kostelec na Hané - Mostkovice
Bohušovice nad Ohří - Terezín

[Jarda H.]

..... V seznamu není ani uvedeno, zda dopravu osob zajišťovaly vlastní náležitosti vleček nebo náležitosti dráhy. Kde to vím, tam to uvedu, zbytek můžete případně doplnit. Stejné tak prosím o doplnění, jestli tam chybí některá vlečka. A taky by stálo za to, kdyby lepší znalci než já doplnili na vlečkách s vlastními náležitostmi aspoň hnací vozidla.
....
Kunovice zast. - LET Kunovice (vlastní náležitosti)
....

https://www.idnes.cz/zlin/zpravy/zelezn ... zpravy_ras
Krátký článek a řada hodně zajímavých fotek !

[hank]

K vlečkám Let Kunovice a Ratíškovice vyšly články v Dráze, k vlečce do Větřní ve Světě železnice, KND byla zpracována v samostané knize Karla Zeithammera.

[PajaF]

Na jižním okraji města Nýřany od domažlického zhlaví se stáčí hlavní železniční trať k jihu na Zbůch a Chotěšov. Souběžně s hlavní tratí číslo 180 vede od kilometru 0,00 ke kilometru 0,6 železniční vlečka Dioss Nýřany a.s. Od kilometru 0,6 se trať vlečky stáčí táhlým pravým obloukem od hlavní trati do polí k bývalému Dolu Humboldt. Trať byla vystavěna v roce 1862. Železniční trať tehdy vedla ze stanice Nýřany k šachtě Humboldt. V té době na celém nýřansku zahajovalo těžbu mnoho hlubinných černouhelných šachet a desítky podpovrchových šachtiček. Všechny tyto provozy patřily Pražské železářské společnosti a byly propojeny takzvanou Uhelnou dráhou.

V roce 1865 byla vlečka prodloužena západním směrem k tehdy novému Dolu Ziegler. Jak už bylo uvedeno, všechny provozy šachet v Nýřanech, Pankráci, Kamenném Újezdu, Blatnici, Rochlově, Kbelanech a Heřmanově Huti (Vlkýši) propojovala Uhelná dráha s ocelárnami a válcovnami železa v Heřmanově Huti a Nýřanech. Železniční vlečka Dioss Nýřany a.s. má v současné době celkovou délku 3 km. Seřaďovací kolejiště v podniku však již neexistuje. Z celého "ranžíru" zbyla jen odbočka před podnikem o délce 100 metrů. Na trati je celkem 5 železničních přejezdů, z čehož je jeden chráněný. Ostatní čtyři jsou nechráněné. Na trati jsou rovněž dva železniční mosty. Jeden přes Šůlovu ulici v kilometru 0,8 a druhý přes Luční potok v kilometru 2,6.

Zajímavostí je osobní provoz na této vlečce. Od roku 1920 do roku 1994 fungovala na trati vlečky osobní doprava zaměstnanců okolních podniků. Pro tyto účely byly zbudovány tři zastávky. První v Nýřanech v Šůlově ulici u podniku FEXIM (Nýřany-zastávka), druhá "Na Humboldtce" u šachty Humboldt (zastávka Důl Humboldt) a třetí u podniku Tesla Nýřany. Z vlečky jsou další tři odbočky. První a druhá je do bývalé strojírny FEXIM. Odbočky do "Feximky" jsou v kilometru 0,4 úvratí a 0,42 po směru. Třetí odbočka je v kilometru 1,1 hned za nechráněným železničním přejezdem. Tato vlečka vede na překladiště dřeva a do kovošrotu v místní části Nýřany – Humboldka.

Zdroj: https://m.kamsdetmi.com/detail?id=82561

Za mych mladych let (koncem 60. a zacatkem 70.let), kdyz jsem jako stredoskolak jezdil na Teslu na praxi a na brigadu, obstaraval dopravu na teto vlecce motorak CSD M 131.1.

[radeksindy]

... KND Kladno - Mořina (vlastní náležitosti) ..

... KND byla zpracována v samostané knize Karla Zeithammera....

Ano, ale v knize K.Zeithammera kromě seznamu vozů a pár fotek nic k osobní dopravě není. Když si prohlédnete v knize otištěný GVD z roku 1935 (poválečné vypadají skoro stejně), tak první vlak ráno odjížděl z Mořiny ráno v 7 a byl po deváté na Kladně. Celá doprava byla organizovaná tak, že ráno se vyjelo z Kladna a opoledne/večer se vracelo. Je to naprosto nepoužitelné pro návoz zaměstnanců. Jediné místo, odkud mělo smysl vozit lidi je stanice "Vejhybka", případně Kladno BEB/st.dr. kam vlaky párkrát za den také zajížděly. Takže osobní doprava se odehrávala zřejmě maximálně v rámci dnešního Kladna, tzn. rozvést lidi po fabrice ze stanic Kladno a Dubí, Mořina je holý nesmysl.

[milostt]

Vlečka čáslav- chotusice zrovna zaniklá není a je v provozu

[milan ferdián]

Šumbark OFD - jáma Pokrok

O tom mám velké pochybnosti. Nemohu tvrzení s přepravou osob sice vyvrátit, ale jedině snad kdy Šumbark bylo jedno velké staveniště, lidé už ale bydleli a ulice, prostě neexistovaly a museli se dostat do práce. Mohlo se teoreticky nastupovat/vystupovat u vlečky Bytostavu. Po dokončení ulic na Šumbarku a zavedení přímých autobusů ČSAD na doly, určitě tato přeprava osob po vlečce byla zrušena.
-m-

[hank]

O tom mám velké pochybnosti.

Třeba tě to donutí knížku si vypůjčit a podívat se, co se tam o tom píše. Je to na str. 339 - 342, tak tam třeba budou i nějaké podrobnosti.

Já nijak nemohu posuzovat (ne)správnost toho seznamu převzatého z knihy (kterou nota bene ani sám nemám). Podle všeho tam je nahrnuto všechno na jednu hromadu, takže nepamětníkům to může v některých případech připadat jako zmatečné. Např. JIP Větřní: Osobní dopravu tam zajišťovaly ČSD jenom několik let v 50. letech motorovými vozy M 262.0 a fabrika tam nevozila lidi nikdy. Podobných případů může být víc. Po vydání 1. dílu navíc leckdo vytýkal autorům řadu nepřesností, takže bych ten seznam bral spíš jako přibližné vodítko nebo start k dalšímu vlastnímu studiu.