Stránka 1 z 2

Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: stř 03 srp, 2022 7:45 am
od RadekH0
Ahoj,
v rámci nekončícího studia bych se chtěl zeptat, zda někdo znáte pěkný námět vlakotvorné stanice (ať už reálný nebo modelový), který by se dal alespoň částečně vytvořit na domácím kolejišti?

Jaké jsou základní rysy těchto stanic? Je možné vlakotvorbu simulovat v modelovém prostředí?
Je vůbec možné v domácích podmínkách něco takového vytvořit? Samozřejmě by se muselo jednat o "učesanou" verzi stanice, ve které by se i tak dala částečně simulovat vlakotvorba.

Díky :!:

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: stř 03 srp, 2022 8:37 am
od jipol57
Něco takového mám na svém, ještě nedokončeném kolejišti.
Je k tomu potřeba hlavně výtažná kolej, aby se nemuselo posunovat do traťových kolejí. Pak několik kolejí (u mně jen 3), kde jsou vagony odloženy na příští sestavení vlaku. A dále koleje pro příjezdy a odjezdy vlaků, odkud jsou vagony rozposunované, a na těch samých kolejích je potom sestavený nový vlak, a odkud pak odjede.
Inspirací bylo trochu nákladní nádraží v Maloměřicích, jak se dále zmiňuji ve svém vlákně.
viewtopic.php?f=1&t=11830&hilit=moje

Ta výtažná kolej by měla být s pahrbkem, aby vozy najížděly samospádem. To ale v modelovém prostředí nefunguje. Každý vagon má jiné jízdní vlastnosti.

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: stř 03 srp, 2022 10:22 am
od hank
Pojďme se nejdřív podívat na základní definice a realitu SŽ(DC).

Vlakotvorná stanice - železniční stanice, ve které se tvoří vlaky. Je provozně-technickým prvkem vlakotvorby. Obsahuje technická zařízení pro posunovací procesy a pro pracovníky vlakotvorby.
Seřaďovací stanice - vlakotvorná stanice, která je svým vybavením uzpůsobena pro zpracování větších výkonů, spádovištěm pro rozřaďování vlaků. Jedná se o svážný pahrbek zpravidla doplněný kolejovými brzdami a mechanizační nebo automatizační technikou. Množina seřaďovacích stanic je podmnožinou stanic vlakotvorných.

V zásadě platí, že vlakotvorná stanice je to, co je za vlakotvornou stanici označeno v platném dokumentu Prohlášení o dráze. K datu je v síti SŽ 51 vlakotvorných stanic pro základní vlakotvorbu nákladní dopravy, z toho je 28 stanic seřaďovacích. Viz následující mapka.

vlakotvorne_stanice.jpg


Další mapka z roku 2017, tj. ještě označená hlavičkou SŽDC, upřesňuje technické vybavení seřaďovacích stanic.

serad_stanice.jpg


Na Slovensku je vlakotvorných stanic 34.

Je nutno podotknout, že v současné době probíhá u SŽ diskuse na téma optimalizace vlakotvorby, jejíž součástí je roztřídění vlakotvorných stanic podle jejich perspektivnosti. Některé byly předurčeny pro další rozvoj, některé jsou možná určeny k zániku, i když takhle natvrdo se to (zatím?) nahlas neříká.

Viz např. tuto mapku:

kategorie_serad_stanic.jpg


ČD Cargo každý rok vždy k platnosti nového GVD vydává dokument nazvaný Plán vlakotvorby a určení směrových kolejí
vlakotvorných stanic. I v něm se dají vlakotvorné stanice najít, včetně základní informace o jejich technologii.

V širším slova smyslu by se za vlakotvornou asi dala považovat kterákoli výchozí stanice vlaků, kde se vlaky seřazují a "papírově" zpracovávají. Napadá mě třeba Solnice pro vlaky z Auto Škoda nebo Jestřebí pro ucelené vlaky sklářského písku. V tomto smyslu může být vlakotvornou stanicí i relativně malá nácestná stanice se zaústěnou větší vlečkou nebo koncová stanice lokálky.

O vlakotvorbě rychlíků a osobních vlaků mně dostupné úřední dokumenty SŽ neříkají nic.

Než začneš plánovat stavbu modelu, uvědom si prosím, že i ty nejmenší seřaďovací stanice by měly mít koleje delší než 700 m (norma EU pro max. délku nákladních vlaků je 740 m, ale třeba v Maloměřicích má nejdelší směrová koej 869 m). A protože základní kolejové skupiny jsou tři, tj. vjezdová, směrová, odjezdová, mezi prvními dvěma je ještě pahrbek a navíc musíš přičíst délky zhlaví tím delších, čím je víc kolejí (i ta nejmenší seřadiště mají ve skupinách vyšší jednotky kolejí, ale výjimkou není ani přes 20 kolejí), vychází ti délka i té nejmenší seřaďovací stanice nejméně 3 km.

Ještě pořád chceš pokračovat?

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: stř 03 srp, 2022 11:47 am
od tomkanka
hank píše:... A protože základní kolejové skupiny jsou tři, tj. vjezdová, směrová, odjezdová, mezi prvními dvěma je ještě pahrbek a navíc musíš přičíst délky zhlaví tím delších, čím je víc kolejí (i ta nejmenší seřadiště mají ve skupinách vyšší jednotky kolejí, ale výjimkou není ani přes 20 kolejí), vychází ti délka i té nejmenší seřaďovací stanice nejméně 3 km. ...

... pokud se budeme držet mýtu, že každá seřaďovací stanice všechny tyto tři skupiny má za sebou. Což je asi jenom Třebová.

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: stř 03 srp, 2022 1:06 pm
od hank
tomkanka píše:
hank píše:... A protože základní kolejové skupiny jsou tři, tj. vjezdová, směrová, odjezdová, mezi prvními dvěma je ještě pahrbek a navíc musíš přičíst délky zhlaví tím delších, čím je víc kolejí (i ta nejmenší seřadiště mají ve skupinách vyšší jednotky kolejí, ale výjimkou není ani přes 20 kolejí), vychází ti délka i té nejmenší seřaďovací stanice nejméně 3 km. ...

... pokud se budeme držet mýtu, že každá seřaďovací stanice všechny tyto tři skupiny má za sebou. Což je asi jenom Třebová.


No tak bude mít za sebou dvě skupiny a mezi nimi hrb. Nebo potřebuješ aspoň výtažnou kolej v délce nejdelší soupravy. Mezi dvěma a třemi km není v modelu zas tak velký rozdíl. Já jsem jenom chtěl poukázat na to, že i při rozumné redukci délek se model, který bude chtít vypadat věrohodně, nebude hodit do domácích podmínek.

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: stř 03 srp, 2022 1:25 pm
od Petr S.
Vlakotvornou stanicí můžeš nazvat na svém kolejišti i stanici , z které odbočuje další trať na lokálku ( místní trať ) . I tam budeš tvořit vlak z místní zátěže . Ve stanicích , kde byla lokomotiva z odbočné tratě , manipulační vlaky jen odstavily nebo dobraly , ale neposunovaly . Posun obstarala lok. z místní dráhy . Podobně probíhal průjezd tzv. "odstavovačky" nebo "dobíračky" . Odstavenou zátěž rozposunovala a dojetou roztřídila právě lok. místní dráhy . Takto probíhal provoz třeba v Rokycanech , v Chrástu nebo v Plané u M.L. ( uvažuji léta 1970 - 90 ) . :)

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: stř 03 srp, 2022 2:27 pm
od hank
Petr S. píše:...


Ano. Takže ještě v roce 1990 byly vlakotvornou stanicí např. Loučovice, kde končily/začínaly Mn vlaky z/do Rybníka. Na trati byly v nákladní dopravě každý pracovní den dvoje náležitosti pro nákladní vlaky: Jedny obsluhovaly tři loučovické vlečky, každou z nich 3x denně, a řadily zátěž v žst, druhé vozily 3 páry Mn a Pv vlaků v úseku Loučovice - Vyšší Brod - Rybník a zpět. Maňasy manipulovaly ještě ve Vyšším Brodě, kde se nakládalo dříví. V Loučovicích tehdy seděl dirigující dispečer pro celou trať.

Někde hluboko ve zdejší diskusi jsou moje posty s podrobnějším popisem lipenky včetně situačních plánků stanic/dopraven a vleček.

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: čtv 04 srp, 2022 3:48 am
od RadekH0
Hanku určitě pokračuj, je to studie a ne plánování :wink:

Určitě nemá cenu stavět stanice velikostně obdobné tvému popisu. Technologie jako svážný pahrbek, kolejové brzd apod. taky na klasických kolejištích nenajdou opodstatnění (a jejich simulace je dost složitá). Podle mě je pěkným kompromisem příklad, který zde uvedl jipol57. Pár kolejí pro třídění vozů včetně dostatečně dlouhé výtažné koleje a několik kolejí pro příjezd a odjezd samotných vlaků. Vedle těchto kolejí mít menší depo (se zázemím podle epochy) pro simulaci oběhu traťových lokomotiv včetně zálohy pro posun.
Osobní část může být znázorněna samostatnou částí stanice nebo čistě jízdou vlaků po průjezdných kolejích.

Dobrým důvodem pro znázornění takové stanice by mohlo být např. umístění série vleček na kolejišti, u kterých většinou probíhá oběh většího počtu vozů (strojírenský podnik, kovošrot, agrochem, nakládka dřeva atd.)

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: čtv 04 srp, 2022 4:50 am
od sidlo
Pěkná vlakotvorná stanice je Moldava v Čechách v provedení Zababov TT provoz https://www.tyll.cz/clanek/jaromer-iii-4v-8v-2019.

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: úte 09 srp, 2022 11:28 am
od _lt_
Já bych k tomu ještě dodal, že za vlakotvornou stanici lze prakticky prohlásit jakoukoliv stanici v síti když k tomu bude důvod, ale skutečnou vlakotvornou stanicí je taková, která je uvedena v plánu vlakotvorby pro dané období. Taková stanice bude mít především vozmistry, kteří provedou výchozí technickou prohlídku pro sestavený vlak. Protože na dráze, stejně tak jako ve všech ostatním na světě, dochází k vývoji situace, tak vše ostatní výše uvedené není nutnou podmínkou pro vlakotvornou stanici. Tím myslím, že nemusí mít svážný pahrbek, ani výtažnou kolej atd., ty byli zbudovány v průběhu času z důvodu potřeby provozu.
Pořídil jsem si plán vlakotvorby pro rok 1987 a v něm je uvedeno 197 vlakotvorných stanic pro celé Československo. Dále je tam uvedeno 64 stanic hromadné nakládky, které sice vytváří vlaky, ale nejsou vlakotvornou stanicí. A pak tam jsou i stanice, kde začínají dálkové (ne Mn vlaky) nákladní vlaky, ale musí sem vozmistr dojíždět pro vykonání výchozí technické prohlídky, nebo sem nedojíždí a vtp se provede v první vlakotvorné stanici na trase. Stanice kde začínají jen Mn vlaky, nemusí být prohlášena za vlakotvornou stanici, Loučovice tak tedy nikdy zřejmě vlakotvornou stanicí nebyli (Pro rok 1987 byla nejbližší vlakotvorná stanice České Budějovice). To je jediná oprava hankova popisu.
Naproti tomu na opačném konci republiky byli vlakotvorné stanice hned tři vedle sebe, a to Rumburk, Rybniště a Varnsdorf. Chci tím jen potvrdit, že všechny výše uvedené popisy vlakotvorné statnice jsou vždy jen z části pravdou a neplatí univerzálně na všechny.
Dají se tedy najít příklady relativně malých vlakotvorných snanic bez výtažných kolejí s posunem do tratě a nemusí jít tak nutně o Českou Třebovou.
Radku, třeba právě takové Rybniště, Stará Paka, Bakov nad Jizerou, Jičín, Rosice nad Labem, Žďárec u Skutče, Slaný, Hostivice, Březnice, Horní Cerekev, Lipová lázně, Hrušovany nad Jev., Okříšky, Skalice nad Svitavou jsou v porovnání s velkými stanicemi docela prckové a v domácích podmínkách by se určitě zrealizovat dali. Další již výše zmíněnou možností jsou stanice odbočné, kde jednoduše začínají Mn vlaky jedoucí na lokálky a z hlavní tratě čerpají a zásobují vozy projíždějící Mn případně Pn vlaky.

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: úte 09 srp, 2022 1:16 pm
od RadekH0
Díky za pěkný popis.
Na vyjmenované stanice se mrknu a uvidíme co dál.

Odbočnou stanici mít nechci kvůli námětu, kterého se chci držet (provoz na jednokolejné elektrifikované trati mezi menší mezilehlou stanicí a vlakotvornou stanicí).

Radek

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: úte 09 srp, 2022 2:31 pm
od _lt_
Tak mi dej vědět jakou oblast by jsi rád, střídavou či stejnosmer apod. Když máš uvedeno bydliště Žďár nad Sázavou, tak ta je také vlakotvornou stanicí. V okolí pak Tišnov, Maloměřice a Havl.Brod. jednokolejná je ta Horní Cerekev.

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: úte 09 srp, 2022 3:26 pm
od RadekH0
_lt_ píše:Tak mi dej vědět jakou oblast by jsi rád, střídavou či stejnosmer apod. Když máš uvedeno bydliště Žďár nad Sázavou, tak ta je také vlakotvornou stanicí. V okolí pak Tišnov, Maloměřice a Havl.Brod. jednokolejná je ta Horní Cerekev.

Tak konkrétně Jihlava- Veselí nad Lužnicí :wink:

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: úte 09 srp, 2022 6:42 pm
od _lt_
Tak pro tuhle trať je samozřejmě vlakotvorná Jihlava a Veselí, no a mezitím je právě ta Cerekev a Jihlava město. Kostelec u Jihlavy s Jindřichovým Hradcem jsou jen odbočné stanice. Takže pro mě by asi Cerekev byla s vedlejším Batelovem právě ta volba.

Re: Vlakotvorná stanice?

PříspěvekNapsal: úte 09 srp, 2022 7:14 pm
od prcek
Tak jestli i Jihlava-mesto tak ta + Rantirov, akorat ani jedna z nich neni prave kratka.