Staniční budova ÖLEG 11x11 m - kopie výkresů

Skutečná železnice, odkazy na fotografie, zajimavá místa, setkání apod.

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka

Re: Staniční budova ÖLEG 11x11 m - kopie výkresů

Příspěvekod hank » sob 11 čer, 2022 1:38 pm

A2C píše:
hank píše:Uložil jsem do úschovny i ty Drahanovice:
https://www.uschovna.cz/zasilka/YVDNJ2P43K63KPHN-GFG/

Sbírka výkresů ing. V. Londina ve formátu .pdf se kdysi prodávala na dvou CD. Občas se ještě objevuje v různých inzercích, ale dost těch výkresů běhá po internetu i zdarma. Protože to podléhá autorským právům (autor výkresy vlastnoručně překreslil a ve sbírce je i spousta doprovodného textu), nebudu to tady publikovat.


Mohol by som prípadne poprosiť o tieto výkresy? Zrejme sa to už stiahlo viac razy a nejde mi to stiahnuť.
Súčasne sa chcem spýtať, či sa tieto budovy vyskytovali aj na území Slovenska.
Ďakujem :)


V uherské části monarchie ÖLEG nestavěla, jenom v zemích Koruny české a v Dolním Rakousku.

Jediným železničním pohrobkem unitární monarchie z doby před rakousko-uherským vyrovnáním byla - pokud vím - StEG. A ta se na Slovensku etablovala až po krachu Považské dráhy v r. 1882, kdy ji získala od uherského státu. I ona však byla v r. 1882 formálně rozdělena na předlitavskou a zalitavskou část. Její další aktivity na Felvidéku (nebo na Horniakoch, jestli to tak zní líp) začaly dostavbou Považské dráhy do Žiliny. Přehled jejích dalších slovenských tratí viz zde: https://www.atlasdrah.net/infra/spol/?id=opis&zarz=177. (Igra myslím dokonce vyrábí model původního provedení jednoho typu štégovské staniční budovy v Trenčíně. Taky už jsem sem někdy dával kopie štégovských normálií budov pro lokálky s maďarskými popisy, takže si v seznamu podle odkazu na Atlas drah můžeš najít, kde se vyskytovaly. Některé myslím existují dodnes.) Jinak se zalitavské/uherské železnice po r. 1867 vyvíjely zcela nezávisle na předlitavských. Uherská část StEG byla zestátněna v r. 1891, kdy ji převzala MÁV.

Napiš mi prosím do SZ svoji e-mailovou adresu, ať ten soubor mohu uložit znovu.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6076
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Staniční budova ÖLEG 11x11 m - kopie výkresů

Příspěvekod JanoH0e » sob 11 čer, 2022 2:48 pm

No, s StEGom si to Hanku trocha domotal. StEG vstúpila na územie Uhorska v roku 1855, a to odkúpením - prevzatím trate Viedeň - Marchegg- Bratislava- Nové Zámky - Budín až kdesi do Baziasu. Budovy boli podľa normálii Juhovýchodnej štátnej železnice. Potom budovala rôzne železnice - Brat. - Holíč, D.N.V. -Stupava, Trenčín -Žilina, Považska železnica končila v Zlatovciach a súčasťou SteG nikdy nebola. Ďalšie trate napr. Palaríkovo - Topolčany, štúrovo - Levice. Budovy už vlastnej konštrukcie. StEG skončil odkúpením Uhorským štátom a začlenením do MAV k 1.1. 1891.
JanoH0e
 
Příspěvky: 1408
Registrován: ned 31 srp, 2008 10:25 pm
Bydliště: Michalovce

Re: Staniční budova ÖLEG 11x11 m - kopie výkresů

Příspěvekod hank » sob 11 čer, 2022 8:32 pm

JanoH0e píše:No, s StEGom si to Hanku trocha domotal. StEG vstúpila na územie Uhorska v roku 1855, a to odkúpením - prevzatím trate Viedeň - Marchegg- Bratislava- Nové Zámky - Budín až kdesi do Baziasu. Budovy boli podľa normálii Juhovýchodnej štátnej železnice. Potom budovala rôzne železnice - Brat. - Holíč, D.N.V. -Stupava, Trenčín -Žilina, Považska železnica končila v Zlatovciach a súčasťou SteG nikdy nebola. Ďalšie trate napr. Palaríkovo - Topolčany, štúrovo - Levice. Budovy už vlastnej konštrukcie. StEG skončil odkúpením Uhorským štátom a začlenením do MAV k 1.1. 1891.


Děkuji, nemůžu vědět všechno, nicméně o tom převzetí Považské železnice StEGem se píše na více místech. Uherský stát ji odkoupil v r. 1879 a jako beznadějně zadluženou ji StEGu prodal v r. 1882. StEG spolu s ní získala i koncesi na pokračování dráhy do Žiliny, o což jí asi v první řadě šlo. Dál je to jak píšeš. Máš pravdu i v tom, že ta původní trať končila v Zlatovciach, ale ta dočasná koncová stanice se původně opravdu jmenovala Trenčín. A ano, když jsem psal o těch normáliích budov, tak jsem měl na mysli tratě budované StEGem v té oblasti Slovenska za starých časů občas nazývané poněkud nezdvořile Hnilý kút, tj. zhruba v oblasti Štúrovo - N. Zámky - Nitra - Topoľčany - Levice - Šahy.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6076
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Staniční budova ÖLEG 11x11 m - kopie výkresů

Příspěvekod JanoH0e » sob 11 čer, 2022 10:39 pm

Nie, Považská železnica StEGu nikdy nepatrila. StEG mal iba peážnu dohodu s Povážskou železnicou a vlastnú trať Galanta - Leopoldov. Tím ovládla trasu Budapešť - Berlín cez KBŽ. Považskú železnicu
odkúpil štát - MAV , od 27.2. 1879. StEG ešte mal trať cez Vlársky priesmyk. Konkurečný boj Steg kontra MAV sa skončil "vyrovnaním",8.6. 1882. Tam sa aj dohodlo, že do roku 1895 trate StEG prejdú pod MAV , čo sa aj stalo v roku 1891. Dovtedy platila kartelová dohoda.
JanoH0e
 
Příspěvky: 1408
Registrován: ned 31 srp, 2008 10:25 pm
Bydliště: Michalovce

Re: Staniční budova ÖLEG 11x11 m - kopie výkresů

Příspěvekod radeksindy » pon 13 čer, 2022 8:00 am

JanoH0e: Hank má ale podle mě pravdu s majetkovým stavem Povážské železnice (Waagthalbahn). Ta byla na základě dohody z roku 1882 vyměněna za trať Brück an der Leitha - Újsz\H{o}ny (Komárno). StEG kvůli převzetí Povážské železnice dokonce vydala emisi 3% prioritních obligací (100 tis. kusů po 500 fr.) a vládě v Budapešti za ní zaplatila 7,648 mil. zl. V roce 1883 uherská část StEG měla 7 úseků o celkové délce 1284,874 km, z toho Povážská železnice měla 233,398 km a StEG na ní ve stejném roce vynaložila 18 790 zl. stavebních nákladů.
radeksindy
 
Příspěvky: 2511
Registrován: stř 25 dub, 2007 12:50 pm

Re: Staniční budova ÖLEG 11x11 m - kopie výkresů

Příspěvekod JanoH0e » pon 13 čer, 2022 9:09 am

Považská železnica bol samostatný podnik konzorcia Windischrätz - Breuner. To vzniklo po krachu Strousbergovho projektu. V podstate minimalistická verzia plánovaných tratí Buda - Bohumín. Považská železnica mala postaviť aj trať do Žiliny a Vlársku trať. Avšak krach na Viedenskej burze a úpadok Viedenskej Zmenárenskej banky, ktorá to financovala, to zastavilo. V roku 1878 sa rozhodlo o ukončení pôsobenia spoločnosti. Koncesiu na Vlársku trať a do Žiliny dostala StEG, postavenú trať odkúpil štát. V roku 1882 bola uzavretá dohoda - kartel medzi MAV a StEG o tom, že obe spoločnosti si nebudú konkurovať a budú vzájomne si vychádzať v ústrety. Trať Bruck - Komárom potom využívali MAV, trať Považskej železnice StEG. Zároveň bolo dohodnuté, že StEG sa znárodní do roku 1895. Takže šlo iba o opatrenia na dobu prechodnú. Tá skončila v roku 1891, kedy trate StEG (okrem určitých priemyselných železníc) prevzala MAV. StEG pôvodne plánovala sa dostať k Trenčínu traťou cez Topolčany, mala uzavretú peážnu dohodu s KBŽ a budoval vlastnú trať do Poľska z Čadce do Zwardone a ďalej. Po podpise dohody trať N. Zámky - Trenčín stratila zmysel ako magistrála, v podstate sa z nej stala lokálka a bola vybudovaná trať Galanta - Leopoldov ako spojka na Žilinu pre medzinárodnú dopravu.
JanoH0e
 
Příspěvky: 1408
Registrován: ned 31 srp, 2008 10:25 pm
Bydliště: Michalovce

Předchozí

Zpět na Podklady ke stavbě

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 7 návštevníků