A2C píše:hank píše:Uložil jsem do úschovny i ty Drahanovice:
https://www.uschovna.cz/zasilka/YVDNJ2P43K63KPHN-GFG/
Sbírka výkresů ing. V. Londina ve formátu .pdf se kdysi prodávala na dvou CD. Občas se ještě objevuje v různých inzercích, ale dost těch výkresů běhá po internetu i zdarma. Protože to podléhá autorským právům (autor výkresy vlastnoručně překreslil a ve sbírce je i spousta doprovodného textu), nebudu to tady publikovat.
Mohol by som prípadne poprosiť o tieto výkresy? Zrejme sa to už stiahlo viac razy a nejde mi to stiahnuť.
Súčasne sa chcem spýtať, či sa tieto budovy vyskytovali aj na území Slovenska.
Ďakujem
V uherské části monarchie ÖLEG nestavěla, jenom v zemích Koruny české a v Dolním Rakousku.
Jediným železničním pohrobkem unitární monarchie z doby před rakousko-uherským vyrovnáním byla - pokud vím - StEG. A ta se na Slovensku etablovala až po krachu Považské dráhy v r. 1882, kdy ji získala od uherského státu. I ona však byla v r. 1882 formálně rozdělena na předlitavskou a zalitavskou část. Její další aktivity na Felvidéku (nebo na Horniakoch, jestli to tak zní líp) začaly dostavbou Považské dráhy do Žiliny. Přehled jejích dalších slovenských tratí viz zde: https://www.atlasdrah.net/infra/spol/?id=opis&zarz=177. (Igra myslím dokonce vyrábí model původního provedení jednoho typu štégovské staniční budovy v Trenčíně. Taky už jsem sem někdy dával kopie štégovských normálií budov pro lokálky s maďarskými popisy, takže si v seznamu podle odkazu na Atlas drah můžeš najít, kde se vyskytovaly. Některé myslím existují dodnes.) Jinak se zalitavské/uherské železnice po r. 1867 vyvíjely zcela nezávisle na předlitavských. Uherská část StEG byla zestátněna v r. 1891, kdy ji převzala MÁV.
Napiš mi prosím do SZ svoji e-mailovou adresu, ať ten soubor mohu uložit znovu.