Autorská práva

[milan ferdián]

Jaké autorská práva se vztahuji se na historické pohlednice, fotografie a technické výkresy různých železničních společností z dob předminulého a minulého století Jaké platí autorské práva například na vydané přílohy například exčasopisu "Železničář" nebo už zkrachovalých periodik a vydaných knih
Předem děkuji za odpovědi.
-m-

[hank]

Základní ustanovení pro autorská díla - knihy, obrazy, fotografie - je ochrana 70 let po smrti autora nebo jeho prokazatelných dědiců. Když ta práva drželi vydavatelé, ochrana trvá 50 let po jejich zániku.

Na úřední dokumenty se autorská práva nevztahují. Sem patří celá velká skupina drážních normálií, tj. výkresů pozemních staveb nebo kolejových vozidel z úředně schválené dokumentace, staniční kroniky apod.

Při použití ve zpravodajství, ve výuce apod. můžeš přiměřeně velké výňatky z autorských děl citovat s uvedením pramene. (Tak jako to dělám já, když tu publikuju plánky nebo obrázky z časopisu MIBA apod.) Co to je "přiměřeně", zákon přesně nedefinuje. Většinu příspěvků ve zdejším fóru za přiměřené použití považovat lze. (I když už se mi tady stalo, že majitel fóra mi pod nátlakem autora časopiseckého článku příspěvky smazal s odvoláním na autorské právo. Ve skutečnosti se mu s tím autorem jenom nechtělo hádat.)

Porušením autorských práv není, když okopíruješ knihu nebo její část a někomu ji dáš. Když tu kopii ale prodáš na burze nebo pověsíš na net bez citace pramene, už to porušení práv může být.

Na některé dokumenty mají autorská práva právnické osoby. Když např. projektant vytvoří projekt jako zaměstnanec projekční organizace v rámci svých pracovních povinností, autorská práva má ta organizace. Když si ale projekt někdo v té organizaci jmenovitě objedná a zaplatí za něj, drží práva k němu ten, kdo za projekt zaplatil, nikoli projektant ani jeho zaměstnavatel.

Pokud jde o zaniklé předpřevratové časopisy jako byl třeba Železničář, je otázka, zda jejich bývalí vydavatelé mají právní nástupce. NADATUR by si nějaké nároky na práva k věcem vydaným NADASem možná mohl dělat. Nicméně pokud v Železničáři byly otištěny kopie úředně schválených normálií, platí, co bylo řečeno nahoře. Toho Železničáře by se mohla týkat i ustanovení o citacích z periodik, která už nejsou na trhu dostupná. Tam trvá ochrana 10 let a pro prohlášení díla za volné je podmínka, aby to periodikum za nedostupné prohlásil kolektivní správce práv, v tomto případě např. Národní archív ČR. Z toho vyplývá, že většinu periodik uložených v NAČR a starších než 10 let lze považovat za volnou.

Někdy je to otázka (ne)zájmu dědiců a právních nástupců. Jeden nejmenovaný výrobce a prodejce modelů pozemních staveb opráskl výkresy z jedné nejmenované knihy vydané v NADASu v r. 1970 bez uvedení pramene. Když jsem zjišťoval okolnosti, zjistil jsem, že autor knihy už zemřel a jeho dědici se odstěhovali do ciziny; nároky na autorská práva zřejmě nevznesli. K porušení jejich práv evidentně došlo, protože ty výkresy prodejce použil na kšeft a dědice se zřejmě nepokusil vyhledat, ale když není žalobce...

Pokud jde o pohlednice starší než 70 resp. 50 let, bral bych je jako volná díla.

Držitelé všelijakých sbírek k nim samozřejmě autorská práva nemají, i když si to sami myslí; když např. autor článku v časopise použije kopii normálie nebo anonymní fotografii "ze své sbírky", nemá právo zakázat ti její publikaci.

Když tu cizí dílo vyvěsím bez nároku na odměnu a někdo ho okopíruje a kopii prodá na burze, autorský zákon jsem neporušil já, ale on.

Více viz autorský zákon 121/2000 Sb.:
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-121/zneni-20210227
(Koukám, že nám zákon díky EU v posledních letech nějak nabobtnal...)

Suma sumárum, jistá opatrnost je nutná, když chceš použít autorská díla "na kšeft".

Vše řečené platí v EU. Copyright amerického typu v EU pro díla původem ze zemí EU nefunguje.

Tento přehled je samozřejmě velice stručný a neúplný; mohu se v něčem i mýlit, nejsem právník. Třeba mě někdo doplní a opraví.

[milan ferdián]

Děkuji hanku, i to mi pomohlo. Důvodem otázky i bylo, abych nemusel jak mistr Ivo Mahel překreslovat výrobní výkresy, protože u každého výkresu normalií, historické pohlednici nebo fotografie je pomalu uveden autor z dnešních časů, jak kdyby on technický výkres/pohlednici/fotografii vytvořil v dnešní době.
Milan

[radeksindy]

Překreslování výkresů vozidel má vícero jiných důvodů, ale autorská práva to nejsou. Třeba v knihách Hermanna Helesse jsou všechny vozy kkStB také představeny jako nově vytvořené typové výkresy. Hlavní důvod je v tom, že neexistuje kompletní výkresová dokumentace a ke spoustě vozů by nebylo co vůbec čtenáři nabídnout. Některé typáky jsou založeny na fotografiích, jiné zase na několika různých výkresech. Občas se stane, že zachovaný výkres neodpovídá skutečnému provedení. Rozhodně si nepředstavuj, že ke všem typům vozů existovala v době výroby kompletní dokumentace, ta jak ji chápeme dnes. Ani u novějších vozů to není úplně růžové, takže nezbývá než spoustu věcí nakreslit.

U nás většina archivů publikaci u nich naskenovaných materiálů neřeší, což je správně a na autorovi je, aby správně uvedl zdroj. Například Rakouský státní archiv ve Vídni to má přímo v pravidlech, publikovat můžeš cokoli, co sis nechal nakopírovat nebo naskenovat, pokud správně odcituješ zdroj (viz třeba Zpravodaj Muzea ČD v Lužné č. 2). Některé archivy zase mají zcela nesmyslné požadavky, které by za normálních okolností udělaly z běžné publikace neprodejnou záležitost.

[hank]

Já bych si ještě dovolil odkázat sem:
https://www.sevciktomas.cz/blog/oznacen ... emu-dobre/
Z citovaného důvodu je například zcela nadbytečné toto sdělení v impresu sbírek výkresů M. Kratochvíla:

Pánové Kratochvíl i Čada jsou nepochybně ostřílení vydavatelští borci a jistě jim je známo, že i na jejich autorská díla se vztahuje nahoře uvedený odkaz.

[czhunter]

abych nemusel jak mistr Ivo Mahel překreslovat výrobní výkresy

Já myslím, že to "překreslování" je proto, že když se mi dostaly do ruky třeba výrobní výkresy Slovenské strely (a Tatra má velmi pečlivou výkresovou dokumentaci), tak ony nejsou úplně vhodné pro tvorbu modelů - zachycují strašně moc věcí, které na modelu nikdy nebudou vidět (třeba vnitřní struktury stěn a podlah), obvykle jsou +- 1/20 takže kdyby si je někdo zmenšil do modelářského měřítka (1/87 - 1/160), aby podle toho mohl třeba něco vyřezávat, tak by z toho dostal "malou šedou šmouhu plnou vlásečnicových čar".
Některé výkresy jsou navíc ve velmi špatném stavu (protože papír zažloutl, zplesnivěl, rozlámal se atp. - u Tatry tedy zrovna ne) a to co, pan Mahel udělal (i když někdy bohužel ne úplně přesně) je to, že z těch výkresů vyextrahoval a zdůraznil jenom ty věci, které jsou důležité pro modeláře - které mají vliv na pohledové plochy, ale ne na v provozu vždy skrytou konstrukci.

Problém většiny typáků (třeba z knih od Corony - moje poslední zkušenost je s Ganzy) je, že když si je dáte do CADu, tak čelní pohledy neodpovídají bočním a horním a zejména - ty obrázky vůbec neodpovídají kótování - např. podle rozměru kót by nějaký poměr délek měl být 1:2, ale na obrázku je 2:3, což dělá klidně rozdíl i několik milimetrů. Což si myslím, že by se autorům stávat nemělo, už desítky let existuje i docela levný software, který vám ukáže, že to máte špatně (pokud to není záměr, aby podle toho ve skutečnosti nešel udělat přesný model).

[hank]

czhunter: Sice to je OT, ale např. v Polsku (a v poslední době i jinde) je docela početná skvadra tvůrců papírových modelů v měřítku 1:25. V Německu je zase aktivní komunita modelářů zabývajících se "feldbánem", taky v obřích měřítkách (1:22,5, 1:32). Těm jsou tovární výkresy 1:20 v původním provedení jistě k užitku - a taky se tam s jejich kopiemi čile obchoduje.

[mnet33]

Takže všetky pohľadnice zo 60tych rokov 20teho storočia by už zrejme mali byť voľné (majú vyše 50 rokov). A ak správne počítam, už sa to dotýka aj tých zo začiatku 70tych. Hoci niektorí drzejší jedinci, aj firmy, čo ich majú len v držbe, si na ne šupli - ©, (nikdy to právo nemali).

[hank]

Takže všetky pohľadnice zo 60tych rokov 20teho storočia by už zrejme mali byť voľné (majú vyše 50 rokov). A ak správne počítam, už sa to dotýka aj tých zo začiatku 70tych. Hoci niektorí drzejší jedinci, aj firmy, čo ich majú len v držbe, si na ne šupli - ©, (nikdy to právo nemali).

Tohle platí, když není uveden autor fotografie a/nebo když je jasné, že fotograf nebo jeho dědicové nedrží autorská práva a tehdejší vydavatel už neexistuje a ani nemá právního nástupce, na něhož ta autorská práva přešla.

Příklad: Kdysi vydávala pohlednice ČTK ve svém nakladatelství Pressfoto, které stále existuje. Tam bych byl dost opatrný. Dokonce bych řekl, že Pressfoto vydalo v 60. letech i známou sérii fotografií z jindřichohradeckých úzkorozchodek.

[mnet33]

Napr. túto pohľadnicu Žiliny vydalo nejaké "Slovenské vydavateľstvo politickej literatúry". Už z názvu sa dá cítiť, že to sotva mohlo existovať po roku 1989. Z Československa sa zachovalo asi len to ČTK, inak už nič.

Zilina-60.jpg (28.48 KiB) Zobrazeno 3620 krát

Inak ČTK má dnes vlastnú databázu starých fotiek, na ktoré si nárokuje autorské práva. Myslím, že na tie iné, čo v tej databáze nemá, už asi nereflektuje a nedomáha sa ich.

Ďalej napr. na Aukru je kopec pohľadníc, aj novších, ktorá sa kde kto tam pokúša predať, takže ich tam zverejňujú, ukazujú... A zjavne je to v pohode, žiaden problém. To isté robia rôzne antikvariáty...

[hank]

Z Československa sa zachovalo asi len to ČTK, inak už nič.

To je ovšem hluboký omyl. Nechce se mi to už teď hledat, ale spousta československých nakladatelství rok 1989 přežila a má dodnes svoje právní nástupce. Mladá fronta, Albatros, Naše vojsko... Dokonce i to Slovenské vydavateľstvo politickej literatúry existovalo pod názvem Obzor až do r. 2000.

[czhunter]

Těm jsou tovární výkresy 1:20 v původním provedení jistě k užitku - a taky se tam s jejich kopiemi čile obchoduje.

Samozřejmě, ono také něco úplně jiného jsou výkresy v PC a v tisku - v PC můžete na běžném disku klidně skladovat statitisíce výkresů a nevadí, že z nich pro modelářskou činnost "vydestilujete" jen třeba 1 % pro vás užitečných dat.
V tisku to ale možné není - tam se musí šetřit místem, proto je nutné tam podávat informace už vydestilované, k čemuž slouží ony "typáky".

Ještě ovšem k těm právům - tím, že autorské právo v Evropě má dvě "větve": "osobnostní" a "majetkovou" (a tady se řeší zejména ta majetková), tak z toho vyplývá třeba i to, že i když ta majetková práva končí (to co tady zjednodušeně nazýváme "volné" nebo "zadarmo" využití), tak tím nekončí práva osobnostní - to znamená, že i u takového již volného díla by měl být stále uveden autor, je-li znám.

Ďalej napr. na Aukru je kopec pohľadníc, aj novších, ktorá sa kde kto tam pokúša predať, takže ich tam zverejňujú, ukazujú... A zjavne je to v pohode, žiaden problém. To isté robia rôzne antikvariáty...

To je ovšem jiný případ - pokud už jednou autorské dílo vlastníte, tak máte právo ho prodat.
A k tomu, abyste ho mohl prodat musíte mít možnost ho vystavit (nemožnost ho vystavit by byla zcela neadekvátním omezením vlastnických práv) a ta fotka na Aukru je právě to "vystavení".

To je něco úplně jiného, než kdybyste tu pohlednici chtěl použít třeba ve vlastní knize.