Ad loko 415.0 - a ta divná krabice na střeše.
Pokud dle seznamu V101 ČSD odloučíme stroje s tlakovou a ruční brzdou, zůstanou nám jen 3 loko se sací brzdou jednoduchou soustavy J (tedy pro vlak i stroj). Jsou to čísla 415.001, 415.005 a 415.006.
Fotku 415.001 známe, tak ta to nebude. Viz kniha Železnice v Sudetech, str. 76, a i strana 57, kde je 415.009.
Takže nám zůstávají dva stroje 415.005 a 006, které by to dle fotky mohly jedině být.
Ad sací brzda na 415.0.
Pokud někdo ze čtenářů měl možnost jezdit s posunovací zálohou (bez rozdílu trakce), tak posun je především "brždění". A ted si představte že lokomotiva má jen ruční brzdu vřetenovou - tedy na straně topiče. No to musela být pro topiče šichta jak "prase" a po 12 hodinách šibování musel mít ruce "umotané" od kliky "jak opica", a k tomu ještě házet uhlí do pece. Ale takto se šibovalo i přes sto let. A lokomotiv řady 415.0 / T13 které měly na straně strojvedoucího ruční závažovou brzdu se západkou a pákou, asi tolik nebylo.
A loko T13 / 415.0 měly několik druhů výstroje brzdy, podle určení pro jakou dráhu a kde jezdily. Všechny T13 (a jejich zemské odvozeniny) měly vždy - podle německých zvyklostí - ruční brzdu přehazovací se závažím na zadní stěně budky - u náběrky uhlí. Touto brzdou brzdit!, ale moc nejde - je to jen brzda zajištující stojící vozidlo.
Přesto, podle několika výkresů T13 (viz odkaz:
http://www.zander-heba.de/KPEV-Gueterzu ... tt-III-4-q) je známo, že měly i sací jednoduchou brzdu Körting kterou ovládal strojvedoucí. Nebo to mohla být i jen "parní brzda", na stejném umístění brzdového válce. Lokomotivy vystrojené provazcovou brzdou, ale též měly (mimo ruční závažové zajištovací brzdy) tu "parní brzdu" u strojvedoucího.
Výstroj tlakové brzdy nebudu popisovat, protože nemám podkladů za ŘSD Ústí. Ale známé fotky 415.0 (z konce 30.let a u DRB) mají již dvoustupňový kompresor - ten se dával na lokomotivy až od roku 1936. Výstroj posunovacích lokomotiv ČSD dle plánu dosazení tlak.brzd z roku 1925, vůbec nepřicházely do úvahy. Tedy známé T13 / DRB si tlakovou brzdu už musely přinést od zemských - německých drah před rokem 1919. Přičem bych nevyloučil možnost - obvyklou (u německých drah), že méně výkonné stroje, bez vozby dlouhých vlaků, dostávaly jednodupňové kompresory Knorr s rozvodem F. Ty byly též obvyklé u lokomotiv ČSD pro místní dráhy dosazované po roku 1930 na vyjmenované stroje řady 310.0, 422.0, 320.0.
U ČSD se lokomotivy 415.0 sjednocovaly, ale až tak úplně jednotně. Byly určeny jen pro posun, k čemuž se výborně hodily. Až na tu ruční brzdu závažovou. Ta jim byla měněna na ruční brzdu vřetenovou (na straně topiče) už při hlavních opravách, což lépe vyhovovalo při posunu. Přítomnost parní brzdy nebyla roku 1919 vůbec zmíněna. Ale ta sací mohla být německé konstrukce fy. Körting. Pro ni zas nebyly u nás náhradní díly, takže nelze vyloučit úpravu na ejektor Hardy, který byl dostupný na zrušených lokomotivách - nebo při demontáži sací brzdy a náhrady tlakovou brzdou u osobních-rychlíkových lokomotiv (1925-1931).
A od cca roku 1933-1937 se na 415.0 konečně dosazovala i výstroj tlakové brzdy, kdy se na ně používaly jednostupňové kompresory, když nebyly tak dvoustupňové (asi roku 1936-1937). Ale byly to posunovací lokomotivy, tak na to nebyl MŽ tak velký tlak aby je dostaly. Musel to být odůvodněný případ - kdy posun probíhal se soupravami vystrojenými již tlakovou brzdou na dlouhých spádech a sklonových poměrech. Což by obsluhy přístavů a vleček (chemiček) v Ustí mohly splňovat.
Jinak - Prostě ruční brzda - stačila. Na to si stěžovaly "odborové organizace" (nejen u těchto lokomotiv) čímž byly povoleny dodatečné rekonstrukce na sací brzdu. Ale za použití součástek ze zrušených lokomotiv.
Tak už mohly správkárny výtopny provést akci "dodo" z toho co bylo na zrušených lokomotivách se vmontovalo na 415.0. Tedy do rámu pod budkou na hlavní brzdovou páku ruční brzdy, se vložil velký vertikální brzdový válec. Parní ventil se dal přímo na parní dóm, k tomu táhllo do budky, a parní ejektor byl před budkou na hřbetu skřínového kotle. Aby výfuk z ejektoru moc neřval a nerušil ostrým zvukem okolní budovní nájemníky, tak se k tomu přidal tlumič sací brzdy. Opět styl "dodo" - vzalo se to co jse našlo na zrušené lokomotivě.
A tím máme před sebou tu fotku o jakou se jedná - krabice na střeše.
Posunovací lokomotiva už mohla brzdit sací brzdou jednoduchou, kterou ovládal strojvedoucí. A topič nebyl obtežován motáním kliky (a vytahanýma rukama jak opica) a stálými pokyny strojvedoucího "utáhni" nebo "povol". Neboť na straně strojvedoucího byla tzv. "návěstní strana" tedy zde dávány návěsti od posunovačů.
A mnohé lokomotivy 415.0, tedy ty tři známé stroje ČSD se sací brzdou, asi ani tu tlakovou brzdu u DRB nedostaly (?), byly to jen posunovací stroje a ta sací brzda stačila. A loko s ruční brzdou - asi tu tlakovou mohly dostat (?), neboť i DRB měly určitý program modernizace (a "zlepšení pracovního prostředí") do kterého patřily posunovací lokomotivy, které nebudou zrušeny a provozu vyhovují. Též bych předpokládal použití kompresorů a armatury ze zrušených lokomotiv, v některých dílnách AW DRB.
Neznám jejich technický stav, ale po vrácení od DRB, byly všechny 415.0 po květnu 1945 evidovány u výtopen Ústí a Česká Lípa. Tedy nějak moc se nehnuly z místa posunovacích záloh, kde je v říjnu 1938 ČSD předaly DRB.
Děkuji za pozornost.
od hank » pon 22 úno, 2021 7:46 pm