Nejdelší nádraží v Německu 1 - skutečnost

Skutečná železnice, odkazy na fotografie, zajimavá místa, setkání apod.

Moderátoři: Michal Dalecký, Jarda H., radekkrupka

Nejdelší nádraží v Německu 1 - skutečnost

Příspěvekod hank » ned 30 srp, 2020 6:15 pm

Hledám nějaké uplatnění pro poslední zbývající jednoduchou TT-výhybku od Kühna. Mezi všemi méně či více rozumnými plánky diorámat a mini/mikrokolejišť s jedinou výhybkou ve viditelné části (Milan Ferdián má hned několik takových: odb. Rataje ve třech variantách, Otovice a Pereš jsou v knihách a jedna varianta Žacléře byla publikována jenom na webu) se mi nabídl námět zveřejněný Carlem Arendtem v jeho blogu č. 66a v říjnu 2007, který mě přivedl i ke článku dlouholetého redaktora a šéfredaktora MIBA Michaela Meinholda v občasníku MIBA Spezial č. 73 z července téhož roku a posléze i k odkazu na facebookovou stránku jednoho modelářského klubu v Austrálii.

O tom, že spuštění železné opony po r. 1946 způsobilo absurdity různého druhu a stupně i na dráze, nepochybně víme po desítkách let života v reálně socialistickém Československu své. (Viz třeba Železná Ruda - Alžbětín nebo překládka exportního dříví v Novém Údolí.) Nicméně po přečtení řady článků v německých železničně-modelářských magazínech mám za to, že Němci na obou jejích stranách si jich užívali ještě mnohonásobně víc. Jako příklad může posloužit rozdělení železniční stanice Zwinge na trati Bleicherode Ost (Durynsko, do r. 1991 NDR) - Herzberg/Harz (Dolní Sasko, do r. 1991 NSR). Demarkační linie mezi sovětskou a britskou okupační zónou byla vytyčena přímo na zhlaví žst Zwinge, přičemž v britském sektoru zůstala jediná výhybka a kusá kolej s vykládkovou plochou. Stanice v sovětské zóně, později v NDR, zůstala v provozu až do r. 1972, přičemž hlavním zdůvodněním její existence byla místní cihelna. Dolnosaský zbytek bývalé stanice byl v r. 1946 označen jako Zwinge-Ladestelle, od r. 1951 Zwinge-West, osobní doprava byla až k železné oponě byla provozována do r. 1961, a to nejprve až pěti páry smíšených vlaků v parní trakci, které od r. 1953 částečně nahradily sólo motorové vozy řady VT 95/98 DB, nákladní do r. 1971; nákladní zátěže velice skromných smíšených a později už jenom přestavovacích vlaků obsahovaly naložené dříví, hnojiva k vykládce a v podzimních kampaních se nakládala řepa. Přestože se místo nachází, jak říkají Němci, "mitten im Nirgendwo", uprostřed ničeho, až do začátku 60. let tam probíhala docela živá turistika, kdy se Němci ze západu jezdili dívat, jak vlastně vypadá ta železná opona; pak soudruhům z NDR došla trpělivost a původní průhledný ostnatý drát doplnili ještě plotem z betonových panelů. Koleje v úseku od nejbližší stanice Rhumspringe do Zwinge-West byly vytrhány až v r. 1984.

Základní představu o skutečném uspořádání nákladiště se zastávkou Zwinge-West dá sice špatně čitelná, ale přece jen použitelná kopie situačního plánku traťmistra DB z roku 1964, doplněná náčrtkem Herberta Fackeldeye z blogu Carla Arendta.

zwinge_west_situace.jpg


zwinge_west_fackeldey.jpg


Jak vidno, poměry v nákladišti byly - řečeno eufemisticky - velice stísněné: Šturc přiléhající k německo-německé hranici (na plánku zcela vlevo) byl dlouhý 10 m, zatímco navazující kolej u rampy (na plánku za výhybkou vpravo) dokonce celých 20 m. Sunuté smíšené vlaky vedené lokomotivami řady 93.5 DB mívaly tedy podle potřeby připojený jediný dvounápravový nákladní vůz, který pochopitelně musel být na čele; totéž se týkalo pozdějších nákladních přestavovacích "vlaků" vedených podle potřeby 1 - 2x denně lokomotivami řady 86 DB. Prozatím se mi nepodařilo zjistit, jak se vozy dostávaly do toho delšího šturcu k rampě. Možností je v podstatě pět - ruční posun, posun trhnutím, animální (= koňská nebo dobytčí) trakce, silniční vozidlo nebo naviják. Michael Meinhold se domnívá, že se posun prováděl ručně. Osobní vlaky nejdříve zajížděly přes silniční přejezd až "na doraz" k hraničnímu zátarasu a vykládací rampa se používala i jako provizorní nástupiště, později bylo vybudováno nástupiště ještě před přejezdem.

Ještě zbývá vysvětlit, kde se vzal titulek. Dnes už asi nezjistíme, na které straně železné opony vznikla ta přezdívka "Deutschlands längster Bahnhof". Kdyby někdo chtěl odeslat vagón ze Zwinge do Zwinge West nebo zpět, musel by ten vagón absolvovat trasu dlouhou přes 400 km...

Tolik tedy k realitě. O možnostech modelového ztvárnění pojedná další příspěvek.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6073
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Nejdelší nádraží v Německu 2 - model

Příspěvekod hank » ned 30 srp, 2020 6:31 pm

Návrhy na modelové zpracování nákladiště Zwinge-West na vnitroněmecké hranici jsem našel čtyři. Nejstřízlivější plánek Herberta Fackeldeye v H0 na ploše 150x38 cm zveřejněný u C. Arendta vychází z reality; autor jenom kvůli úspoře místa přesunul nástupiště až za přejezd.

zwinge_west_fackeldey2.jpg

Michael Meinhold se naopak rozšoupl, pro občasník MIBA Spezial nakreslil plánky rovnou dva ve velikostech H0 a 0, u nichž ale bohužel neuvádí rozměry, a pro zdůvodnění hustší nákladní dopravy je obohatil o vlečkový provoz do smyšlených fabrik včetně samostatných posunovacích lokomotiv. Ten jednodušší nulkový

zwinge_west_meinhold.jpg

jsem se pokusil přepočítat do TT a vyšlo mi cca 800 mm včetně fiddleyardu dlouhého 215 mm, což umožňuje opravdu jen nejskromnější provoz jednoho krátkého hnacího vozidla (motorák, tendrovka) s jedním vozem, nebo 1200 mm včetně skryté části o délce 430 mm, přičemž ve druhém případě se mi k rampě aspoň teoreticky vejde nejen dvounápravový vůz, ale i 120 mm dlouhý Eas, a skrytá výměnná kazeta dlouhá 380 mm pojme i smíšený vlak s tendrovkou, služebním, osobním a krátkým nákladním vozem.

Pokud je mi známo, uvedená kolejiště/diorámata zatím zůstala jenom v plánech. Zatím jediní, o kom vím, že to stavěli, jsou australští modeláři z Geelongu ve státě Victoria. Ti byli v H0 velkorysejší, takže do šturcu opatřeného oproti skutečnosti i skladištěm se jim vejde nákladní vůz i s lokomotivou. Na východoněmecké straně si k provoznímu modulu připojili moc pěkný "koukací" modul se dvěma hraničními ploty, se zoranou zónou nikoho mezi ploty a se strážní věží Grenztruppen der DDR. A při odvozu vagónu zpět se v modelu posunuje lokomotivou s pomocí lana, nikoli však klasickým trhnutím, ale přes dva pacholíky, takže lokomotiva nemusí vozy v žádném směru sunout. Na FB dostupném i bez registrace mají spoustu fotek a krátké video, tak se podívejte sami:
https://www.facebook.com/Zwinge-West-102304571488359/

Takže co? Pokusíte se někdo tenhle námět počeštit?

Odkazy na zdroje informací a zveřejněných obrázků:
MIBA-Spezial 73, ISSN 0938-1775, MIBA-Verlag Nürnberg, červenec 2007
https://www.carendt.com/small-layout-sc ... ober-2007/
https://de.wikipedia.org/wiki/Bahnstrecke_Bleicherode–Herzberg
https://www.drehscheibe-online.de/foren ... 17,3335529

Kdybyste si někdo chtěli počíst, napište mi SZ, kopii článku z MIBA Spezial 73 mohu poslat.
... i my dědci ještě můžeme být všelijak užiteční...
Es ist viel später als du denkst.
hank
 
Příspěvky: 6073
Registrován: stř 24 čer, 2009 4:43 pm

Re: Nejdelší nádraží v Německu 1 - skutečnost

Příspěvekod Vaclav86cz » pon 09 lis, 2020 10:55 am

Musím uznat, že je to velice zajímavý námět. Já, díky vlastní chybě ve skládání jednoho modulu, plánuji udělat přechod státní hranice v době minulé. A to tak, že přes koleje udělám položené betonové bloky, aby byl zabráněn průjezd vlaků. Díky tomu, že jsme blbě složil modul, neb jsem byl vyloženě natěšen na nějákou tvorbu a po přidělání kolejí jsme zjistil, že nejsou kolmé k rozhraní, tak jsem trochu přepracoval své plány.
No a teď vidím, že nepropostné hranice lze udělat i nákladiště a zastávku... Jen je to asi v naších končinách trochu nereálné :-/
Vaclav86cz
 
Příspěvky: 332
Registrován: pon 03 lis, 2014 9:33 pm
Bydliště: Brünn

Re: Nejdelší nádraží v Německu 1 - skutečnost

Příspěvekod Střelec » pon 09 lis, 2020 5:50 pm

Jak vypadalo Nové Údolí v době, kdy bylo mezi drátama a hranicí? Překládalo se tam dřevo do Němec na náklaďáky, protože Němci iniciativně na své straně po válce trať zrušili. Podobně, ale jen s odvozem do tuzemska fungovalo snad do 60.let nákladiště ve Slapanech u Chebu, kde se transportoval štěrk/čedič z lomu na Železné hůrce. https://tv.idnes.cz/technika/zanikle-tr ... nestv_vrja
Střelec
 
Příspěvky: 1620
Registrován: pon 29 bře, 2010 8:03 am
Bydliště: Plzeň


Zpět na Podklady ke stavbě

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků