Oblíbeným zlozvykem některých modelářů je do nevyužitého kouta kolejiště postavit nějakou boudičku s komínem, k ní natáhnout šturc dlouhý na jeden dvouosák a všechno to hrdě nazvat tovární vlečkou. Pojďme se tedy podívat na to, jak se věci mají ve skutečnosti a co z toho vyplývá pro ty, kdo chtějí model posunout co nejblíž ke skutečnosti. A pomůže mi s tím článek, který jsem našel při listování archívy starých časopisů, konkrétně v Modell Eisenbahneru 6/1993 na str. 39 ad. Článek se jmenuje So bauen wir - Takhle stavíme my.
Předmětem článku je skutečně postavený model fabriky, a to malého (to "malého" schválně zdůrazňuju) kovozpracujícího závodu v H0. Výrobním programem toho závodu jsou drobné kovové výrobky, pravděpodobně dráty, šrouby a jiný spojovací materiál. Takže bychom řekli kombinace drátovny a šroubárny.
Nejdřív "letecký" obrázek.
Legenda k jednotlivým objektům:
1 - kotelna, slévárna, hrubá lisovna
2 - elektrorozvodna
3 - tažírna, drátovna
4 - vedení výroby, drobná výroba polotovarů
5 - jemná lisovna, finální výroba, expedice
6 - galvanizovna
7 - montáž a finální výroba, včetně zpracování plastů a barevných kovů
8 - trafostanice
9 - stará správní budova
10 - nová správní budova
11 - vrátnice
Zdá se, že autor modelu je s technologií takové výroby dobře seznámen. Jsem v této branži sice jenom mírně poučený laik, ale z technologických operací tam na první pohled zřejmě nic nechybí.
Modelář použil pro výstavbu tehdy (1993) dostupných továrních modelů - stavebnic firem Faller, Vollmer, Kibri, Pola a Revell - které si značně upravil. Dal si tu práci, aby do článku uvedl i jejich katalogová číslo, tak že jsem si mohl ověřit, že i po skoro 30 letech se dají sehnat na eBay a jiných obvyklých místech. Kromě toho jsem si ale mohl dohledat i jejich velikosti, takže jsem si spočítal, kolik asi místa taková fabrika zabere. (Nechci to tu tapetovat; kdyby někdo potřeboval jednotlivé objekty přesněji specifikovat, pošlete mi SZ.)
A tím se dostáváme k meritu věci a k důvodu, proč tohle píšu.
Součet zastavěných ploch modelů budov v továrně dělá zhruba 0,45 m². Nejméně stejnou plochu je nutno přičíst na volné plochy; s vnitropodnikovou dopravou a manipulací by tam v této podobě měli asi značné potíže. Kromě toho v modelu zcela chybí sklady výrobního a pomocného materiálu i hotových výrobků, dílny údržby, čistírna odpadních vod aj. (A to tam ještě chybí skládka uhlí nebo nádrže na topný olej pro kotelnu - asi se tam topí zemním plynem...) Nicméně na pohled laika model působí věrohodně, tak to jeho autorovi zkusme odpustit. Osobně bych ale volné plochy zdvojnásobil a nejmíň ještě jednou tolik bych použil pro sklady, obslužné a pomocné provozy. Takže to už jsme v modelu někde na celkové ploše cca 2 - 2,5 m². Takže v reálu asi 15 - 20 000 m².
V mé domovské obci je srovnatelně velká (spíš malá - pracuje tu cca 70 lidí) fabrika s tažířsko-drátařským výrobním programem. Není v ní slévárna, zato jsou tu o dost větší zpracovatelské dílny pro dost speciální technologii. Počet výrobních objektů v areálu i jejich plochy jsou ± stejné jako v modelu, mnohem větší jsou ale sklady i volné plochy. (K mé velké lítosti tu bohužel chybí vlečka; za bývalého režimu se jezdilo "na vagóny" do žst vzdálené 4 km, dnes jde samozřejmě všechno po silnici...) Tato fabrika je na ploše zhruba 220 x 250 m = cca 55 000 m², tj. v modelu by to bylo asi 2,5 x 2,9 m, tj. nejméně 7 m².
Takže až příště budete mít cukání postavit si na kolejiště fabriku, zkuste se vrátit k tomuto článku. Možná teprve až pak správně oceníte možnosti použití poloplastických nebo plochých kulis...
A na závěr ještě jeden celkový pohled na fabriku:
(Zdroj obrázků je uveden v textu.)