Umístění námezníků

[hank]

Možná hloupej dotaz, ale řídíte se při umisťování námezníků normou NEM 112 nebo to měříte měrkami průjezdnéhp profilu nebo to zkoušíte pomocí nejdelších vozidel?

Např. pro TT norma NEM 112 předepisuje vzdálenost os kolejí 34 mm na širé trati a 38 mm ve stanicích. To vše v přímé. Teď je ještě otázka, co je to stanice... Při použití továrního kolejiva ovšem vzdálenost os kolejí navazujících na výhybky podle výrobce vychází 43 nebo 44 mm.

[Michal Šuhajda]

Ahoj, řídím se vzdálenosti koleji- přepočet skutečně míry do měřítka.

[Michal Šuhajda]

Ve skutečnosti je to 3750mm.

[juroH0]

Rovnako ako Michal, prepočet zo skutočnosti, teda v H0 43 mm bez ohľadu na to, aká je osová vzdialenosť podľa výrobcu.

[hank]

Děkuji. To by v TT znamenalo 31,25 mm. Vychází vám to takhle i pro nejdelší vozidla? Tzn. pro 4osáky dlouhé v reálu 26,4 m. Jedná se mi o postup při plánování, protože sám takhle dlouhé vozy nemám, abych to mohl vyzkoušet fyzicky. Norma NEM 112, jejíž dodržení by mělo zajistit průjezdnost čehokoli, si v tomto ohledu zřejmě nechává značně velkého "strejčka", nejen pro délky vozidel, ale i pro různé poloměry oblouků při jízdě do odbočky.

A jak to mají moduláři? Drží se normy NEM nebo mají vlastní pravidla?

[BohousP]

Já to zkouším pomocí vagonů. Délky v kolejiště stejně nikdy neodpovídají skutečnosti, tak ať ten námezník raději plní svou funkci.

[juroH0]

V tomto neporadím, najdlhšie čo mám je Pao a osobné vozne s 8m rázvorom. Mám to na moduloch, takže polomery sú 1350 resp 908 mm a tam je to v pohode.

[Michal Šuhajda]

Ahoj, nikdy jsem neměl problém s průjezdností. Ani na vyhybkach Pilz ani u větších poloměrů - výhybky Tillig, Peco.

[Myšpulín]

Jak jsem už psal ve vlákně o DCC, pro zastavení používám 5 cm dlouhé stop úseky. Musím tedy určit místo řezu kolejnice mezi zhlavím a tímto stop úsekem. A k tomu používám metodu jak tu psal BohousP, tedy pokus-omyl pro různá vozidla. A mám-li toto místo řezu kolejnice, není problém stanovit i místo námezníku. Takže v reálu mi vozidla stojí víc jak 4 cm od námezníku. Pokud by se zastavilo až těsně u konce stop úseku, je sousední kolej ještě průjezdná. A pokud ještě dále, pak se obsadí další úsek ve zhlaví a software se postará o nemožnost kolizní cesty. Dávám tedy přednost reálné funkčnosti před mluvou modelářských norem, nehledě na to, že lze krásně a jednoduše pomocí námezníku odhalit případný problém.

P.S. Těch 5 cm platí pro stanici bez návěstidel a pro stanici se skupinovými návěstidly. U hlavní, kde budou odjezdová u každé koleje, je stop úsek prodloužen, aby se vešel i stožár návěstidla. Námezník je však stejně tam, kde je hranice kolizních cest.

[Michal Šuhajda]

Proč do toho motat řízení přes počítač? Nameznik přece nemá s místem zastavení nic společného. JezdíM na ruku a na třímetrové koleji zastavím klidně víc než metr před nameznikem. V reálu taky nestojí vlak přes celou stanici.

[Myšpulín]

Proč do toho motat řízení přes počítač? Nameznik přece nemá s místem zastavení nic společného...

Máš pravdu, nemá. Ale moje verze softu neumí zastavit uprostřed. A stanice nemám na metry, tak se vykrystalizovala otázka kde zastavit. Aby vlak zastavil koncem v místě, když opustí zhlaví a obsadí staniční kolej, se mi zdá jako horší řešení. Zvolil jsem proto toto řešení, i když čelo vlaku stojí u klacku nebo u námezníku. Ale toto všechno není podstatné. Odpověď na položenou otázku je umístění námezníku tak, aby označoval skutečný začátek kolizního průjezdného profilu, ať norma říká to či ono. Zbytek je pouze mé zdůvodnění proč to tak mám.