Diskuzní fórum železničních modelářů

Ahoj, dlouho jsem přemýšlel, jestli na tohle založit nové téma, ale vzhledem k tomu, kolik odborníků na skutečnou železnici se na fóru nachází, myslím, že by bylo zajímavé začít na tohle téma diskuzi.

Nejdřív musím říct, že moje velikost je TT a dostupnost kolejiva v jiných velikostech neznám, ale hádám, že bude značně podobná.

Co si tak všímám velkých, špičkových kolejišť a modulových stanic v našich končinách, téměř pokaždé se zde nachází zhlaví podobné konstrukce, tedy za sebe naházené EW3 do podoby zhlaví s nezkrácenou matečnou kolejí. To ale na lokálkách v naší oblasti není příliš obvyklé řešení. Pokud pominu, že EW3 je zároveň delší a přitom s daleko vyšším úhlem odbočení, než pro naše lokálky běžná T/6°, tedy zhlaví oproti realitě často prodlouží, a nikoliv zkrátí, problém rovné matečné koleje mi stále zůstane. Ve skutečnosti za přímou výhybkou většinou následují oboustranné a zkracují tak zhlaví ve stanici.

Na druhou stranu tady existuje výhybka kuehn WL10, ta je svou geometrií přímé výhybce stupňové soustavy značně blíž, ale geometrie kolejiva Kuehn s ještě větší osovou vzdáleností, než Tillig (44 vs 43mm) což je oboje pro naše poměry moc, zhlaví ještě prodlouží, i proti EW3, a stále problém rovné matečné koleje nevyřeší.(používané jsou u nás vzdálenosti od 4750 do 5000mm, tedy od 37,5 do 41,6mm, v historii i méně (třeba dopravna Kouřim má koleje vzdálené snad 4250mm, ale změřené to nemám)

Otázka zní co s tím. Mám vyzkoušeno, že není problém zapojit výhybku Tillig a Kuehn za sebe, a pak se nabízí možnost použít hned za WL10 výhybku ABW15° od Tilliga. ta je sice značně "prudká", ale vizuálně se tak, (okem architekta, na dopravní stavby se nechystám) zhlaví značně přiblíží realitě. problém pak nastane ale, pokud chci za výhybku napojit výtažnou kolej. Tam už nezbývá, než použít EW2, a mezi vložit kousek flexikoleje ohnutý přibližně do R250, 2,5°. Na takhle malém kousku to z pohledu lámání soupravy nevadí, ale opticky to vytvoří značně ošklivý zlom v přůběhu matečné koleje.

další možnost jsou samozřejmě flexivýhybky a z té ABW 15° si ohnout oboustrannou výhybku s úhly 10 a 5° a po 5° navázat další WL10.

pro ilustraci přidávám obrázky ze Scarmu a z reality, pro skutečné výkresy je dobré si prohlédnout hlavně první zdroj.

Otázka tedy zní, zkoušel jste někdo něco takového tvořit, a pokud ano, jak?

Zdroje:
http://lences.cz/domains/lences.cz/skol ... trukce.pdf
https://www.fce.vutbr.cz/zel/plasek.o/s ... e_uvod.pdf

V TTečku ti moc neporadím. Vytvořil jsem sice matečnou koleje pomocí EW1 (129,5), ale ta má problém hned na začátku. V N-ku je to jiné, tam jsem vytvořil z kolejiva PECO, zkrácenou matečnou kolej, jak s vratnou obloukovou kolejí, tak i s napojením odvratné nebo anglické výhybky. Tyto zhlaví jsou prezentovány ve III.dílu.
A to ve složení v mateční koleji -
- jednoduchá -
- symetrická -
- jednoduchá -
- vratný oblouk -
- jednoduchá/anglická -

U H0 je to stejné jak u TT, stejný problém na začátku zhlaví.
Potom jen kolejivo filigrán.
-m-

Ahoj Milane,
Díky za vyjádření, dají se knížky pořád sehnat? Že to v eNku půjde jsem tak nějak tušil, kolejivo peco je skutečně hezké a dobře vymyšlené, Líbí se mi i kolejivo Arnold, hlavně kvůli tvému plánku Pševes, ale s geometrií ani jednoho nejsem uplně obeznámený. Já si to v téčku umím představit nejsnáz jako WL10, uříznu posledních pár pražců na odbočče, EBW15° uříznu prvních pár pražců, potom oblouk R396 2,5° a EW2. To už by vyšlo a vzhledově se realitě celkem blížilo. Bez úpravy kolejiva mi to zatím také nejde.
Díky,
Vojta

III.díl je stále v nabídce, npř. eshop nscale. Někde tu je i výkres zhlaví, ale v tom množství příspěvků, výkres nenajdu.
Kombinace výhybek KUEHN s TILIGEM, to jsem nezkoušel.
Co se týče u roztečí os souběžných kolejí v TT, klidně použij 43 nebo 44 mm. Co ti bude vyhovovat.
-m-

https://youtu.be/moUQegaTqfg?t=613
Jedno takové zhlaví je tady. Nezná někdo autora modulu?

Pravděpodobně p. Němeček z Přeštic - www.navestidla.cz

Díky moc, zeptám se u něj